Pracovní úrazovost v České republice v roce 2013

Zdroj: 

V České republice v roce 2013 došlo oproti roku 2012 k poklesu počtu i četnosti pracovních úrazů s pracovní neschopností. Mírný pokles byl zaznamenán u většiny ukazatelů pracovní úrazovosti. Podrobné informace o pracovní úrazovosti v ČR v roce 2013 čtěte v tomto článku.

Část 7. 3.3 Vývoj pracovní úrazovosti v krajích

Část 7. 3.3 Vývoj pracovní úrazovosti v krajích

Z grafu č. 3.3.1 je patrné, že na poklesu počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností v ČR (o 2,7 %) se podílela většina krajů ČR. Největší pokles byl zaznamenám v kraji Královéhradeckém (o 10,8 %), dále pak v kraji Pardubickém (o 4,7 %). Vzrůst počtu případů byl zaznamenán např. v kraji Olomouckém, a to o 3,4 %.

Z grafu č. 3.3.2 je patrné, že i četnost pracovních úrazů s pracovní neschopností obdobně klesla v souvislosti s poklesem absolutního počtu těchto pracovních úrazů ve většině krajů ČR. Největší pokles byl zaznamenám v kraji Královéhradeckém (o 6,2 %), největší nárůst pak v kraji Vysočina (o 2,8 %). Celkem došlo v ČR poklesu četnosti případů o 2,0 %.

Průměrné procento pracovní neschopnosti při meziročním porovnání hodnot v roce 2012 a 2013 zůstalo stejné (graf č. 3.3.3). Největší procentní pokles byl zaznamenán v kraji Královéhradeckém (o 4,9 %). Největší procentní nárůst byl evidován v kraji Libereckém (o 6,7 %).

Průměrná doba trvání pracovní neschopnosti v důsledku pracovních úrazů se meziročně zvýšila ve  většině krajů. Největší nárůst byl zaznamenán v kraji Pardubickém (o 4 kalendářní dny, tj. o 7,9 %). Celkem došlo v ČR k nárůstu o 1,4 %. Viz graf č. 3.3.4.

3.4  Vývoj smrtelné pracovní úrazovosti v krajích

Z grafů č. 3.4.1 a 3.4.2 je patrné, že ve většině krajů (9) došlo k poklesu počtu smrtelných pracovních úrazů. V ostatních 5 krajích došlo k nárůstu počtu případů. Výrazný pokles počtu případů byl zaznamenán v kraji Jihomoravském a Středočeském.

Pracovní úrazovost 2013

Pracovní úrazovost 2013

Pracovní úrazovost 2013

Pracovní úrazovost 2013

Grafy č. 3.4.1 Smrtelné pracovní úrazy v krajích v letech 2004 - 2013

Pracovní úrazovost 2013

Grafy č. 3.4.2 Četnost smrtelných pracovních úrazů v krajích v letech 2004 - 2013

Pracovní úrazovost 2013

Autor článku: 

Komentáře

Varující údaj

18.05.2014 - 16:56 Radoslav Vlasák
Co je platné, že se vykazuje snížení či stagnace počtu pracovních úrazů - jistě, je to dobře, otázkou ale stejně zůstává, kolik úrazů (a možná i těch s fatálními následky - "načerno" pracujících lidí je u nás pořád ještě víc než dost) zůstane "mimo statistiku". Varující (a to už dlouhodobě) je ale zejména údaj o průměrné pracovní neschopnosti na 1 úraz. Kolem roku 1990 to bylo cca 20 dnů, dnes již toto číslo opakovaně překračuje hodnotu 55 dnů. Svého času se to "zdůvodňovalo" bodovým systémem finančního ohodnocení lékařů, ale nárůst pokračoval i po zavedení kapitačních plateb za pojištěnce - a pokračuje dodnes. Možná argumentace, že déletrvající pracovní neschopnost se poškozeným zaměstnancům v případě jimi nezaviněného pracovního úrazu vlastně "vyplatí", nejspíš - zvlášť při současné úrovni nezaměstnanosti a obavách ze ztráty zaměstnání - zase až tak moc neobstojí. Více jak dvojnásobné zvýšení pracovní neschopnosti půjde tedy s velkou pravděpodobností na vrub stále závažnějšímu poškození zdraví z titulu pracovních úrazů s nutností delšího a komplikovanějšího léčení - ale to zřejmě nikoho moc nevzrušuje. Přitom vypovídací schopnost tento údaj určitě má, mj. i v souvislosti s tím, že možnosti našeho zdravotnictví jsou za tu dobu na podstatně vyšší úrovni a doba léčení (a tedy i pracovní neschopnosti) by se tak měla spíš zkracovat, než naopak.

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Kde nás najdete

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844
X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail