Pracovní úrazovost v České republice v roce 2013

Zdroj: 

V České republice v roce 2013 došlo oproti roku 2012 k poklesu počtu i četnosti pracovních úrazů s pracovní neschopností. Mírný pokles byl zaznamenán u většiny ukazatelů pracovní úrazovosti. Podrobné informace o pracovní úrazovosti v ČR v roce 2013 čtěte v tomto článku.

Část 2. Vývoj pracovní úrazovosti

Část 2. Vývoj pracovní úrazovosti

2.1    Hodnoty ukazatelů pracovní úrazovosti v ČR v roce 2013

Ukazatele pracovní úrazovosti se v roce 2013 vztahují ke 4,440 mil. nemocensky pojištěným osobám, které byly v rámci České republiky zahrnuty do statistického zjišťování pracovní neschopnosti.

V roce 2013 bylo v České republice nově hlášeno celkem 42 927 případů pracovní neschopnosti pro pracovní úrazy, z toho 12 509 pracovních úrazů utrpěly ženy. Tyto úrazy měly souhrnně za následek 2,392 mil. kalendářních dnů pracovní neschopnosti. Proti předcházejícímu roku došlo v roce 2013 k poklesu počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností (o 2,7 %) a také ke snížení absolutního počtu dnů pracovní neschopnosti pro pracovní úrazy o 1,3 %. To způsobilo, že průměrná délka trvání jednoho případu mírně stoupla.

Celkově 42 355 pracovních úrazů bylo spojeno s následnou pracovní neschopností delší než 3 dny. Z tohoto počtu se jich 12 400 událo ženám.

Pokud se týče relativních ukazatelů pracovní úrazovosti, došlo v roce 2013 k dalšímu poklesu četnosti pracovních úrazů s pracovní neschopností na 100 pojištěnců z hodnoty 0,99 na hodnotu 0,97 (tj. o 2 %). Jedná se o historické minimum.

Průměrné procento pracovní neschopnosti pro pracovní úraz v roce 2013 zůstalo na stejné hodnotě jako v roce 2012 a to 0,148 %.

V roce 2013 stoupla průměrná délka trvání případu pracovní neschopnosti pro pracovní úraz z hodnoty 54,94 na hodnotu 55,72 kalendářních dnů, tj. o 1,4 %. Tím byla překonána hodnota z roku 2009, která byla historickým maximem (55,16).

V důsledku pracovní neschopnosti pro pracovní úraz bylo denně v práci nepřítomno v průměru 6 553 osob, tj. o 67 osob méně než v roce 2012.

2.2    Hodnoty ukazatelů smrtelné pracovní úrazovosti v ČR v roce 2013

V roce 2013 bylo v  systémech Státního úřadu inspekce práce (SÚIP) a Českého báňského úřadu (ČBÚ) registrováno celkem 113 smrtelných pracovních úrazů, vykazovaných za Českou republiku. Z toho bylo orgány SÚIP a ČBÚ registrováno:

•    109 smrtelných pracovních úrazů v podnicích podléhajících kontrolní činnosti SÚIP (šetří oblastní inspektoráty práce - OIP) a

•    4 smrtelné pracovní úrazy v podnicích podléhajících dozoru systému ČBÚ (šetří obvodní báňské úřady).

Počet smrtelných pracovních úrazů v roce 2013 zůstal stejný jako v roce 2012. Hodnota četnosti případů zůstala také nezměněna, i když poklesl počet pojištěnců. Hodnota četnosti se dá považovat za historické minimum, které bylo vykázáno také v roce 2009. Je třeba ale přihlédnout k tomu, že Český statistický úřad již v roce 2012 neprováděl statistické zjišťování NemÚr a tato změna se mohla do hodnot ukazatelů promítnout.

Podíl smrtelných pracovních úrazů na celkovém počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností zůstal shodný s hodnotou dvou předchozích let (0,26 %).

Autor článku: 

Komentáře

Varující údaj

18.05.2014 - 16:56 Radoslav Vlasák
Co je platné, že se vykazuje snížení či stagnace počtu pracovních úrazů - jistě, je to dobře, otázkou ale stejně zůstává, kolik úrazů (a možná i těch s fatálními následky - "načerno" pracujících lidí je u nás pořád ještě víc než dost) zůstane "mimo statistiku". Varující (a to už dlouhodobě) je ale zejména údaj o průměrné pracovní neschopnosti na 1 úraz. Kolem roku 1990 to bylo cca 20 dnů, dnes již toto číslo opakovaně překračuje hodnotu 55 dnů. Svého času se to "zdůvodňovalo" bodovým systémem finančního ohodnocení lékařů, ale nárůst pokračoval i po zavedení kapitačních plateb za pojištěnce - a pokračuje dodnes. Možná argumentace, že déletrvající pracovní neschopnost se poškozeným zaměstnancům v případě jimi nezaviněného pracovního úrazu vlastně "vyplatí", nejspíš - zvlášť při současné úrovni nezaměstnanosti a obavách ze ztráty zaměstnání - zase až tak moc neobstojí. Více jak dvojnásobné zvýšení pracovní neschopnosti půjde tedy s velkou pravděpodobností na vrub stále závažnějšímu poškození zdraví z titulu pracovních úrazů s nutností delšího a komplikovanějšího léčení - ale to zřejmě nikoho moc nevzrušuje. Přitom vypovídací schopnost tento údaj určitě má, mj. i v souvislosti s tím, že možnosti našeho zdravotnictví jsou za tu dobu na podstatně vyšší úrovni a doba léčení (a tedy i pracovní neschopnosti) by se tak měla spíš zkracovat, než naopak.

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Kde nás najdete

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844
X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail