Pracovní úrazovost v České republice v roce 2011

3 Pracovní úrazovost v krajích

3 Pracovní úrazovost v krajích

Na počet pracovních úrazů v krajích mají vliv především následující faktory:

• Počet pojištěnců v jednotlivých krajích

Rozložení počtu pojištěnců podle krajů je znázorněno v grafu č. 3.3. Na jeden kraj připadalo v roce 2011 průměrně cca 300,8 tis. pojištěnců z celkového počtu za ČR. Ve čtyřech krajích bylo vykázáno víc pojištěnců než tato průměrná hodnota, v deseti krajích bylo vykázáno méně pojištěnců než průměrná hodnota. Nejvíce pojištěnců vykázalo Hlavní město Praha (trojnásobek průměru), nejméně Karlovarský kraj (třetinu průměru). Tato skutečnost ovlivňuje hodnocení absolutního počtu pracovních úrazů.

• Struktura odvětví v jednotlivých krajích

Graf č. 3 znázorňuje strukturu odvětví v jednotlivých krajích vyjádřenou počtem pojištěnců. V krajích s větším podílem odvětví, která vykázala nadprůměrnou četnost pracovních úrazů, došlo k celkově většímu počtu pracovních úrazů a naopak. (Rizikovost jednotlivých odvětví v rámci ČR je charakterizována grafem č. 4.3.2). Z tohoto pohledu se od průměru nejvíce odlišuje Hlavní město Praha, které vykázalo nejnižší podíl rizikových odvětví. Na druhé straně nejrizikovější strukturu odvětví měla Vysočina.

3.1 Pracovní úrazovost v roce 2010 v krajích

Rozložení počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností v jednotlivých krajích je znázorněno v grafu č. 3.1. Z porovnání četností případů v jednotlivých krajích a v ČR vyplývá, že:

• výrazně vyšší četnost než je republikový průměr (1,12) vykázaly kraje: Plzeňský (1,68), Jihočeský (1,61), Vysočina (1,58), Královéhradecký (1,42), Karlovarský (1,37), Liberecký (1,25), Ústecký (1,23), Pardubický (1,21) a
• přibližně stejné hodnoty jako republikový průměr vykázaly kraje: Zlínský (1,19), Středočeský (1,15) a
• nižší hodnoty tohoto ukazatele než je republikový průměr vykázaly kraje: Olomoucký (1,07), Jihomoravský (1,07), Moravskoslezský (1,00) a hl. m. Praha (0,71), viz graf č. 3.3.2.

3.2    Smrtelná pracovní úrazovost v roce 2011 v krajích

V následujícím grafu č. 3.2 je znázorněn podíl počtu smrtelných pracovních úrazů v ČR v jednotlivých krajích v roce 2011.

Z porovnání četností smrtelných pracovních úrazů v jednotlivých krajích a v ČR vyplývá, že:

• výrazně vyšší hodnoty tohoto ukazatele než je republikový průměr (0,30) vykázaly kraje: Jihočeský (0,56), Ústecký (0,50), Moravskoslezský (0,48), Jihomoravský (0,36) a
• přibližně stejné hodnoty jako republikový průměr vykázaly kraje: Karlovarský (0,33), Pardubický (0,32), Olomoucký (0,30), Plzeňský (0,28) a
• nižší hodnoty tohoto ukazatele než je republikový průměr vykázaly kraje: Zlínský (0,23), Liberecký (0,22), Královéhradecký (0,20), hl. m. Praha (0,19), Vysočina (0,17) a Středočeský  (0,15), viz graf č. 3.4.2.

Porovnání pracovní úrazovosti se smrtelnou pracovní úrazovostí v krajích

V grafech č. 3.1, 3.2 a 3.3 jsou znázorněny podíly počtů pojištěnců, pracovních úrazů s pracovní neschopností a smrtelných pracovních úrazů v jednotlivých krajích ČR. Vzájemným porovnáním těchto grafů zjistíme pro každý kraj váhu smrtelné a celkové pracovní úrazovosti.