Pracovní úrazovost v České republice v roce 2009

Pracovní úrazovost v krajích

Pracovní úrazovost v krajích

Na počet pracovních úrazů v krajích mají vliv především následující faktory:

• Počet pojištěnců v jednotlivých krajích

Rozložení počtu pojištěnců podle krajů je znázorněno v grafu č. 3.3. Na jeden kraj připadalo v roce 2009 průměrně cca 303,8 tis. pojištěnců z celkového počtu za ČR. Čtyři kraje jsou nad touto průměrnou hodnotou, deset krajů je pod touto hodnotou. Nejvíce pojištěnců vykázalo Hlavní město Praha (trojnásobek průměru), nejméně Karlovarský kraj (třetinu průměru). Tato skutečnost ovlivňuje hodnocení absolutního počtu pracovních úrazů.

• Struktura odvětví v jednotlivých krajích

Graf č. 3 znázorňuje strukturu odvětví v jednotlivých krajích vyjádřenou počtem pojištěnců. V krajích s větším podílem odvětví, která vykázala nadprůměrnou četnost pracovních úrazů, došlo k celkově většímu počtu pracovních úrazů a naopak. (Rizikovost jednotlivých odvětví v rámci ČR je charakterizována grafem č. 4.3.2). Z tohoto pohledu se od průměru nejvíce odlišuje Hlavní město Praha, které vykázalo nejnižší podíl rizikových odvětví. Na druhé straně nejrizikovější strukturu odvětví měla Vysočina.

Rozložení počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností v jednotlivých krajích je znázorněno v grafu č. 3.1. Z porovnání četností případů v jednotlivých krajích a v ČR vyplývá, že:

• výrazně vyšší četnost než je republikový průměr (1,18) vykázaly kraje: Plzeňský (1,80), Jihočeský (1,65), Vysočina (1,60), Královéhradecký (1,40), Pardubický (1,37),  Karlovarský (1,34) a
• přibližně stejné hodnoty jako republikový průměr vykázaly kraje: Ústecký (1,28), Liberecký (1,28), Středočeský (1,24), Zlínský (1,19) a
• nižší hodnoty tohoto ukazatele než je republikový průměr vykázaly kraje: Jihomoravský (1,12), Olomoucký (1,11), Moravskoslezský (1,04) a hl. m. Praha (0,79), viz graf 3.3.2.