Pracovní úrazovost v České republice v roce 2009

Vývoj ukazatelů pracovní úrazovosti v ČR

Vývoj ukazatelů pracovní úrazovosti v ČR

Vývoj počtu pracovních úrazů, ke kterým došlo v České republice v roce 2009, je dokumentován vývojem počtu nově hlášených případů pracovní neschopnosti pro pracovní úraz (graf č. 2.1). Od roku 2001 se v rámci statistického zjišťování pracovní neschopnosti rovněž sleduje počet pracovních úrazů, u kterých nevznikla pracovní neschopnost. To umožňuje stanovit celkový počet pracovních úrazů, tj. počet pracovních úrazů s pracovní neschopností i bez pracovní neschopnosti.

Z vývoje celkového počtu pracovních úrazů je patrné, že takto vykazovaný počet úrazů v období 2001 až 2002 mírně vzrůstal, v roce 2003 poklesl o 7,4 %, v roce 2004 poklesl jen mírně a v letech 2005 a 2006 mírně vzrostl. Mírný vzrůst absolutního počtu pracovních úrazů v letech 2005 a 2006 neovlivnil negativně četnost pracovních úrazů s pracovní neschopností na 100 pojištěnců díky relativně rychlejšímu vzrůstu celkového počtu pojištěnců v národním hospodářství (graf č. 2.2). V důsledku toho se četnost pracovních úrazů i v roce 2006 mírně snížila. V roce 2007 byl zaznamenám pokles počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností o 6,2 % a pokračoval nárůst počtu pojištěnců, což vedlo k výraznému snížení četnosti (o 8,2 %). Stejný trend pokračoval i v roce 2008, počet pracovních úrazů s pracovní neschopností klesl o 7,7 %. V roce 2009 došlo k dramatickému snížení počtu případů a to o 29,6 %.

S velkým poklesem počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností došlo i k velkému poklesu počtu dnů pracovní neschopnosti pro pracovní úrazy, což se projevilo poklesem průměrného procenta pracovní neschopnosti o 14,0 % z hodnoty 0,212 % na hodnotu 0,178 % (graf č. 2.3). Pokračoval vzrůst průměrné doby pracovní neschopnosti na jeden případ (graf  č. 2.4). Tento trvalý nárůst průměrné doby pracovní neschopnosti není způsoben nárůstem závažnosti pracovních úrazů.

Obdobný trend nárůstu průměrné doby trvání pracovní neschopnosti provází v České republice i vývoj pracovní  neschopnosti v důsledku nemocí a mimopracovních úrazů. Zatímco počet nových případů pracovní neschopnosti v důsledku všech úrazů a nemocí od roku 2000 postupně klesl o 62,2 %, průměrná doba pracovní neschopnosti na jeden případ vzrostla ve všech oblastech souhrnně o 17,1 dne na hodnotu 45,1 dne. Pracovní úrazy přitom zaznamenaly v posledních deseti letech nárůst tohoto ukazatele o 14,5 dne (tj. o 35,6 %) na průměrnou hodnotu 55,2 dne. Příčinou tohoto obecného trendu nebyl vzrůst pracovních rizik nebo zhoršování zdravotního stavu obyvatelstva, ale především organizace zdravotní péče a dostatečně nemotivující nemocenské pojištění.

V grafu č. 2.5 je znázorněn vývoj hodnot jednotlivých ukazatelů pracovní úrazovosti bázickými indexy. Z grafu je patrné, že v roce 2009 došlo k významnému poklesu většiny ukazatelů pracovní úrazovosti, kromě průměrné doby trvání jednoho případu, který v posledních letech stoupá stále strměji. Tento pokles je způsoben velkým poklesem počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností (o 29,6 %) a počtu dnů následné pracovní neschopnosti (o 22,0 %) za současného poklesu počtu pojištěnců jen o 7,0 %.