Pracovní úrazovost v České republice v roce 2009

Pracovní úrazovost se v České republice v roce 2009 vyznačovala podobným vývojem celkové pracovní úrazovosti a smrtelné pracovní úrazovosti. Hodnoty všech ukazatelů pracovní úrazovosti (kromě průměrné doby trvání jednoho případu) proti roku 2008 klesly.

V roce 2009 došlo k ještě výraznějšímu poklesu počtu i četnosti pracovních úrazů než v roce 2008, a to všech stupňů závažnosti. Pracovní úrazovost se v České republice v roce 2009 vyznačovala podobným vývojem celkové pracovní úrazovosti a smrtelné pracovní úrazovosti. Hodnoty všech ukazatelů pracovní úrazovosti (kromě průměrné doby trvání jednoho případu) proti roku 2008 klesly. V roce 2009 bylo statisticky vykázáno 105 smrtelných pracovních úrazů, což je o 69 případů méně než v roce 2008. Četnost smrtelných pracovních úrazů na 10 000 pojištěnců se meziročně snížila o 34,2 %.

V roce 2009 pokračoval dál pozitivní vývoj smrtelné pracovní úrazovosti z let 2002 až 2006 přerušený nepříznivým rokem 2007. Příznivý vývoj byl zaznamenán ve většině odvětví kromě Těžby a dobývání (B). V tomto odvětví nedošlo k žádné vážné důlní nehodě. Počet smrtelných pracovních úrazů klesl ve většině skupin zdrojů úrazu. Ke vzestupu počtu případů došlo pouze ve skupinách zdrojů „Průmyslové škodliviny“, „Lidé, zvířata, živly“ a „Jiné zdroje“.

Absolutní počet pracovních úrazů s následnou pracovní neschopností klesl proti roku 2008 o 29,6 %. Počet pojištěnců meziročně klesl mírně (o 7,0 %, tj. o 319 tisíc). To se promítlo do četnosti těchto pracovních úrazů, pokles byl zaznamenán o 24,4 %. Snížil se také počet kalendářních dnů pracovní neschopnosti pro pracovní úrazy (o 22,0 %) a tím i průměrný denní stav práce neschopných (o 21,8 %) a také průměrné procento pracovní neschopnosti (o 16,0 %). Jediný relativní ukazatel, který dlouhodobě vykazuje trend pozvolného růstu, je průměrná doba trvání jednoho případu. V roce 2009 to bylo již 55,2 kalendářních dnů na jeden případ. Protože počet pracovních úrazů s pracovní neschopností klesl meziročně dynamičtěji než počet dnů této pracovní neschopnosti, došlo k rekordnímu nárůstu tohoto ukazatele a to již o 10,8 %.

Do vývoje vykazované pracovní úrazovosti se tedy i v roce 2009 promítl pokračující technický vývoj, kontrolní činnost inspekce práce a zejména vliv legislativních změn. Trend hospodářského oživení se v loňském roce zpomalil. Nejčastějším zdrojem pracovních úrazů s pracovní neschopností nad 3 dny byla v roce 2009 skupina „Materiál, břemena a předměty“ (35 %). U závažných pracovních úrazů to byla skupina „Pracovní, cestovní dopravní prostory jako zdroje pádů osob“ (37 %) a u smrtelných pracovních úrazů skupina “Dopravní prostředky“ (39 %).

Nejčastější příčinou pracovních úrazů s pracovní neschopností nad 3 dny bylo v roce 2009 „Špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko“ (76 %). U smrtelných pracovních úrazů to bylo „Používání nebezpečných postupů nebo způsobů práce vč. jednání bez oprávnění, proti zákazu, prodlévání v ohroženém prostoru“.

Ukazatele pracovní úrazovosti se v roce 2009 vztahují ke 4,253 mil. nemocensky pojištěným osobám, které byly v rámci České republiky zahrnuty do statistického zjišťování pracovní neschopnosti. V roce 2009 bylo v České republice nově hlášeno celkem 50 173 případů pracovní neschopnosti pro pracovní úrazy, z toho 14 188 pracovních úrazů utrpěly ženy. Tyto úrazy měly souhrnně za následek 2,767 mil. kalendářních dnů pracovní neschopnosti. Proti předcházejícímu roku došlo v roce 2009 k velmi významnému snížení počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností (o 21 108 případů, tj. o 29,6 %) a také ke snížení absolutního počtu dnů pracovní neschopnosti pro pracovní úrazy o 22,0 %. 

Celkově 48 568 pracovních úrazů bylo spojeno s následnou pracovní neschopností delší než 3 dny. Bez následné pracovní neschopnosti bylo vykázáno celkem 23 158 pracovních úrazů.

Pokud se týče relativních ukazatelů pracovní úrazovosti, došlo v roce 2009 k velkému poklesu četnosti pracovních úrazů s pracovní neschopností na 100 pojištěnců z hodnoty 1,56 na hodnotu 1,18. Také průměrné procento pracovní neschopnosti pro pracovní úraz proti roku 2008 kleslo z hodnoty 0,212 % na hodnotu 0,178 %.

V roce 2009 významně vzrostla průměrná délka trvání případu pracovní neschopnosti pro pracovní úraz z hodnoty 49,78 na hodnotu 55,16 kalendářních dnů, tj. o 5,38 dne. To byl největší nárůst za posledních minimálně 20 let a překonal tím nárůst tohoto ukazatele z roku 1993 o 2,99 dne i z roku 2008 o 3,16 dne.
V důsledku pracovní neschopnosti pro pracovní úraz bylo denně v práci nepřítomno v průměru 7 583 osob, tj. o 2 112 osob méně než v roce 2008.

V roce 2009 bylo v  systémech Státního úřadu inspekce práce (SÚIP), Českého báňského úřadu (ČBÚ) a Českého statistického úřadu (ČSÚ) registrováno celkem 134 smrtelných pracovních úrazů, z nichž podléhá statistickému zjišťování ČSÚ 105 případů vykazovaných za Českou republiku. Z toho bylo orgány SÚIP a ČBÚ šetřeno:

  • 127 smrtelných pracovních úrazů v podnicích podléhajících kontrolní činnosti SÚIP (šetří oblastní inspektoráty práce - OIP), z nichž 98 případů podléhá statistickému zjišťování ČSÚ a 
  • 7 smrtelných pracovních úrazů v podnicích podléhajících dozoru systému ČBÚ (šetří obvodní báňské úřady), z nichž statistickému zjišťování podléhá všech 7 případů.

Počet smrtelných pracovních úrazů v roce 2009 klesl proti roku 2008 o 69 případů (ze 174 na 105), což představuje pokles o 39,7 %. Tyto změny ovlivnily četnost smrtelných pracovních úrazů na 10 000 pojištěnců. Hodnota tohoto ukazatele se v ČR snížila proti předešlému roku z hodnoty 0,38 na 0,25. Podíl smrtelných pracovních úrazů na celkovém počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností klesl z 0,24 % na 0,21 %.
 

Vývoj počtu pracovních úrazů, ke kterým došlo v České republice v roce 2009, je dokumentován vývojem počtu nově hlášených případů pracovní neschopnosti pro pracovní úraz (graf č. 2.1). Od roku 2001 se v rámci statistického zjišťování pracovní neschopnosti rovněž sleduje počet pracovních úrazů, u kterých nevznikla pracovní neschopnost. To umožňuje stanovit celkový počet pracovních úrazů, tj. počet pracovních úrazů s pracovní neschopností i bez pracovní neschopnosti.

Z vývoje celkového počtu pracovních úrazů je patrné, že takto vykazovaný počet úrazů v období 2001 až 2002 mírně vzrůstal, v roce 2003 poklesl o 7,4 %, v roce 2004 poklesl jen mírně a v letech 2005 a 2006 mírně vzrostl. Mírný vzrůst absolutního počtu pracovních úrazů v letech 2005 a 2006 neovlivnil negativně četnost pracovních úrazů s pracovní neschopností na 100 pojištěnců díky relativně rychlejšímu vzrůstu celkového počtu pojištěnců v národním hospodářství (graf č. 2.2). V důsledku toho se četnost pracovních úrazů i v roce 2006 mírně snížila. V roce 2007 byl zaznamenám pokles počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností o 6,2 % a pokračoval nárůst počtu pojištěnců, což vedlo k výraznému snížení četnosti (o 8,2 %). Stejný trend pokračoval i v roce 2008, počet pracovních úrazů s pracovní neschopností klesl o 7,7 %. V roce 2009 došlo k dramatickému snížení počtu případů a to o 29,6 %.

Klikněte pro zvětšení
Klikněte pro zvětšení

S velkým poklesem počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností došlo i k velkému poklesu počtu dnů pracovní neschopnosti pro pracovní úrazy, což se projevilo poklesem průměrného procenta pracovní neschopnosti o 14,0 % z hodnoty 0,212 % na hodnotu 0,178 % (graf č. 2.3). Pokračoval vzrůst průměrné doby pracovní neschopnosti na jeden případ (graf  č. 2.4). Tento trvalý nárůst průměrné doby pracovní neschopnosti není způsoben nárůstem závažnosti pracovních úrazů.

Obdobný trend nárůstu průměrné doby trvání pracovní neschopnosti provází v České republice i vývoj pracovní  neschopnosti v důsledku nemocí a mimopracovních úrazů. Zatímco počet nových případů pracovní neschopnosti v důsledku všech úrazů a nemocí od roku 2000 postupně klesl o 62,2 %, průměrná doba pracovní neschopnosti na jeden případ vzrostla ve všech oblastech souhrnně o 17,1 dne na hodnotu 45,1 dne. Pracovní úrazy přitom zaznamenaly v posledních deseti letech nárůst tohoto ukazatele o 14,5 dne (tj. o 35,6 %) na průměrnou hodnotu 55,2 dne. Příčinou tohoto obecného trendu nebyl vzrůst pracovních rizik nebo zhoršování zdravotního stavu obyvatelstva, ale především organizace zdravotní péče a dostatečně nemotivující nemocenské pojištění.

Klikněte pro zvětšení
Klikněte pro zvětšení

V grafu č. 2.5 je znázorněn vývoj hodnot jednotlivých ukazatelů pracovní úrazovosti bázickými indexy. Z grafu je patrné, že v roce 2009 došlo k významnému poklesu většiny ukazatelů pracovní úrazovosti, kromě průměrné doby trvání jednoho případu, který v posledních letech stoupá stále strměji. Tento pokles je způsoben velkým poklesem počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností (o 29,6 %) a počtu dnů následné pracovní neschopnosti (o 22,0 %) za současného poklesu počtu pojištěnců jen o 7,0 %.

Klikněte pro zvětšení

Pokles absolutního počtu i četnosti smrtelných pracovních úrazů (graf č. 2.6 a 2.7) v roce 2008 pokračoval i v roce 2009 ještě výrazněji (o 39,7 %). V grafu č. 2.8 je vývoj hodnot jednotlivých ukazatelů smrtelné pracovní úrazovosti vyjádřen bázickými indexy. V grafu č. 2.9 je dokumentován obdobný trend vývoje četností pracovních úrazů s pracovní neschopností a smrtelných pracovních úrazů, zejména v letech 2008 a 2009.

Klikněte pro zvětšení
Klikněte pro zvětšení
Klikněte pro zvětšení
Klikněte pro zvětšení

Na počet pracovních úrazů v krajích mají vliv především následující faktory:

  • Počet pojištěnců v jednotlivých krajích

Rozložení počtu pojištěnců podle krajů je znázorněno v grafu č. 3.3. Na jeden kraj připadalo v roce 2009 průměrně cca 303,8 tis. pojištěnců z celkového počtu za ČR. Čtyři kraje jsou nad touto průměrnou hodnotou, deset krajů je pod touto hodnotou. Nejvíce pojištěnců vykázalo Hlavní město Praha (trojnásobek průměru), nejméně Karlovarský kraj (třetinu průměru). Tato skutečnost ovlivňuje hodnocení absolutního počtu pracovních úrazů.

  • Struktura odvětví v jednotlivých krajích

Graf č. 3 znázorňuje strukturu odvětví v jednotlivých krajích vyjádřenou počtem pojištěnců. V krajích s větším podílem odvětví, která vykázala nadprůměrnou četnost pracovních úrazů, došlo k celkově většímu počtu pracovních úrazů a naopak. (Rizikovost jednotlivých odvětví v rámci ČR je charakterizována grafem č. 4.3.2). Z tohoto pohledu se od průměru nejvíce odlišuje Hlavní město Praha, které vykázalo nejnižší podíl rizikových odvětví. Na druhé straně nejrizikovější strukturu odvětví měla Vysočina.

Klikněte pro zvětšení

Rozložení počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností v jednotlivých krajích je znázorněno v grafu č. 3.1. Z porovnání četností případů v jednotlivých krajích a v ČR vyplývá, že:

  • výrazně vyšší četnost než je republikový průměr (1,18) vykázaly kraje: Plzeňský (1,80), Jihočeský (1,65), Vysočina (1,60), Královéhradecký (1,40), Pardubický (1,37),  Karlovarský (1,34) a 
  • přibližně stejné hodnoty jako republikový průměr vykázaly kraje: Ústecký (1,28), Liberecký (1,28), Středočeský (1,24), Zlínský (1,19) a
  • nižší hodnoty tohoto ukazatele než je republikový průměr vykázaly kraje: Jihomoravský (1,12), Olomoucký (1,11), Moravskoslezský (1,04) a hl. m. Praha (0,79), viz graf 3.3.2.

Klikněte pro zvětšení

V následujícím grafu č. 3.2 je znázorněn podíl počtu smrtelných pracovních úrazů v ČR v jednotlivých krajích v roce 2009.
 
Z porovnání četností smrtelných pracovních úrazů v jednotlivých krajích a v ČR vyplývá, že:

  • výrazně vyšší hodnoty tohoto ukazatele než je republikový průměr (0,25) vykázaly kraje: Ústecký (0,52), Moravskoslezský (0,48), Pardubický (0,42), Zlínský (0,37), Karlovarský (0,32) a
  • přibližně stejné hodnoty jako republikový průměr vykázaly kraje: Olomoucký (0,29), Středočeský  (0,29), Plzeňský (0,28), Vysočina (0,23) a
  • nižší hodnoty tohoto ukazatele než je republikový průměr vykázaly kraje: Královéhradecký (0,15), Jihomoravský (0,12), hl. m. Praha (0,11), Jihočeský (0,09) a Liberecký (0,07), viz graf 3.4.2.

Klikněte pro zvětšení
Klikněte pro zvětšení

Porovnání pracovní úrazovosti se smrtelnou pracovní úrazovostí v krajích

V grafech č. 3.1, 3.2 a 3.3 jsou znázorněny podíly počtů pojištěnců, pracovních úrazů s pracovní neschopností a smrtelných pracovních úrazů v jednotlivých krajích ČR. Vzájemným porovnáním těchto grafů zjistíme pro každý kraj váhu smrtelné a celkové pracovní úrazovosti.

Z grafu č. 3.3.1 je patrné, že na poklesu počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností v ČR (o 29,6 %) se podílely všechny kraje ČR. Největší pokles byl zaznamenám v kraji Olomouckém (o 38,1 %), dále pak v kraji Libereckém (o 37,1 %). Nejmenší pokles byl zaznamenám v kraji Jihočeském (o 27,1 %). Z grafu č. 3.3.2 je patrné, že četnost pracovních úrazů s pracovní neschopností klesla v souvislosti s poklesem absolutního počtu pracovních úrazů ve všech krajích ČR. Největší pokles byl zaznamenám v kraji Olomouckém (o 32,3 %), dále pak v kraji Libereckém (o 28,5 %). Nejmenší pokles byl zaznamenám v Hlavním městě Praze (o 19,4 %). Meziroční pokles četnosti v ČR byl zaznamenán o 24,4 %.

Průměrné procento pracovní neschopnosti při meziročním porovnání hodnot v roce 2008 a 2009 kleslo v ČR o 16,0 % (graf č. 3.3.3) a podílely se na něm všechny kraje. Největší pokles byl zaznamenám v kraji Královéhradeckém (o 23,5 %), dále pak v kraji Olomouckém (o 20,3 %). Nejmenší pokles byl zaznamenám v kraji Zlínském (o 8,2 %). Průměrná doba trvání pracovní neschopnosti v důsledku pracovních úrazů vzrostla u všech krajů a tím i celkově v ČR (o 10,8 %). Největší nárůst byl zaznamenán v kraji Zlínském (o 20,5 %) a nejmenší nárůst v kraji Královéhradeckém (o 4,4 %). Viz graf č. 3.3.4.

Z grafů č. 3.4.1 a 3.4.2 je patrné, že ve většině krajů (12) došlo k poklesu počtu a četnosti smrtelných pracovních úrazů (na 10 000 pojištěnců). Jen ve dvou krajích (Karlovarský a Zlínský) došlo k nárůstu těchto ukazatelů. Celkově došlo v ČR k extrémnímu poklesu počtu i četnosti smrtelných pracovních úrazů.

Klikněte pro zvětšení
Klikněte pro zvětšení 
Klikněte pro zvětšení
Klikněte pro zvětšení
Grafy č. 3.4.1  Smrtelné pracovní úrazy v krajích v letech 2001 - 2009
 Klikněte pro zvětšení
Grafy č. 3.4.2 Četnost smrtelných pracovních úrazů v krajích v letech 2001 - 2009
Klikněte pro zvětšení

Ukazatele pracovní úrazovosti v roce 2009 jsou uspořádány podle převažující ekonomické činnosti a prezentovány podle Klasifikace ekonomických činností (dále jen CZ-NACE).

Poznámka: Pro větší přehlednost grafů byla některá odvětví sloučena do jediného (ostatní odvětví) nebo byla vynechána, např:  Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klim. vzduchu (D), Informační a komunikační činnosti (J), Peněžnictví a pojišťovnictví (K), Činnosti v oblasti nemovitostí (L),  Profesní, vědecké a technické činnosti (M), Veřejná správa a obrana, povinné sociální zabezpečení (O), Vzdělávání (P), Zdravotní a sociální péče (Q), Kulturní, zábavní a rekreační činnosti (R), Ostatní činnosti (S), Činnosti exteritoriálních organizací, atd. Údaje jsou uvedeny v příslušných tabulkách.

V grafu č. 4.1 je uveden podíl počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností, ke kterým došlo v jednotlivých odvětvích v roce 2009. Nejvíce těchto pracovních úrazů vzniklo ve Zpracovatelském průmyslu (C), a to 41,6 %. Je ale nutno upozornit, že toto odvětví zahrnuje 26,7 % pojištěnců (viz graf č. 4.3).

Klikněte pro zvětšení

V grafu č. 4.2 je uveden podíl počtu smrtelných pracovních úrazů v roce 2009 v odvětvích. Nejvíce případů (24, tj. 22,9 %) vzniklo v roce 2009 ve Zpracovatelském průmyslu (C). Protože v něm byl evidován i obdobný počet pojištěnců, byla četnost případů (0,21) přibližně stejná jako četnost v ČR (0,25). Ve Stavebnictví (F) došlo jen ke 22 případům (tj. 21,0 %), ale toto odvětví vykázalo četnost 0,76 případu na 100 pojištěnců. Nejvyšší četnost byla evidována u Těžby a dobývání (B) a to 2,08.

Klikněte pro zvětšení
Klikněte pro zvětšení

Klikněte pro zvětšení
Klikněte pro zvětšení
Klikněte pro zvětšení
Klikněte pro zvětšení

Vývoj ukazatelů pracovní úrazovosti (2005 - 2009) v ČR ve vybraných odvětvích je znázorněn v grafech, z nichž některé jsou doplněny vývojem hodnot tohoto ukazatele za celou ČR. Za roky 2005 – 2007 byly použity hodnoty ukazatelů „korigované“, neboť jsou porovnatelné s hodnotami roku 2008 a 2009, které uvádí ČSÚ.

V grafu č. 4.3.1 (logaritmická stupnice) je zaznamenán vývoj počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností. Pokles byl zaznamenán ve všech významných odvětvích, tj. ve Zpracovatelském průmyslu (C) o 36 %, dále pak v Ubytování, stravování a pohostinství (I) o 34 %, ve Velkoobchodu, maloobchodu a opravách motorových vozidel (G) o 33 %, atd.

Graf č. 4.3.2 dokumentuje vývoj četnosti pracovních úrazů s pracovní neschopností na 100 pojištěnců. Obdobně jako u počtu případů došlo i k poklesu četnosti ve výše uvedených odvětvích, a to přibližně o 26 %. K největšímu poklesu četnosti došlo v odvětví Zemědělství, lesnictví, rybářství (A) a to o 38 %. V grafu č. 4.3.3 je zaznamenán vývoj průměrného procenta pracovní neschopnosti pro pracovní úraz. Pokles byl zaznamenán zejména v odvětví Ubytování, stravování a pohostinství (I), dále pak ve Vzdělávání (P) a ve Velkoobchodu, maloobchodu a opravách motorových vozidel (G). V odvětví  Doprava a skladování (H) došlo naopak k nárůstu tohoto ukazatele (o 6 %).

V grafu č. 4.3.4 je uveden vývoj průměrné doby trvání pracovní neschopnosti pro pracovní úraz. Nárůst vykázala většina odvětví kromě Těžba a dobývání (B) a Ubytování, stravování a pohostinství (I). Největší nárůst byl zaznamenán ve Zpracovatelském průmyslu (C) (o 13 %),

V následujících grafech je znázorněn vývoj ukazatelů smrtelné pracovní úrazovosti  v ČR ve vybraných odvětvích.

Klikněte pro zvětšení

 Vzájemné poměry hodnot ukazatelů smrtelné pracovní úrazovosti v jednotlivých odvětvích a tendence jejich vývoje jsou patrné z grafů č. 4.4.1 a 4.4.2. Největší počet smrtelných pracovních úrazů vykázala odvětví: Zpracovatelský průmysl (C), Stavebnictví (F) a Doprava a skladování (H). V těchto odvětvích počet případů meziročně klesl a to přibližně na polovinu. Rovněž v Zemědělství, lesnictví a rybářství byl zaznamenán zásadní pokles počtu případů (o 60 %). V odvětví Těžba a dobývání (B) počet případů v roce 2009 mírně vzrostl.

V grafu 4.4.2 jsou patrná odvětví, která vykázala četnost smrtelných pracovních úrazů výrazně vyšší než činí republikový průměr (graf je doplněn vývojem hodnot tohoto ukazatele za celou ČR). Jsou to: Stavebnictví (F), Těžba a dobývání (B), Zemědělství, lesnictví, rybářství (A) a Doprava a skladování (H). Na smrtelných pracovních úrazech mají velký podíl dopravní prostředky (39,4 %). Současně s poklesem počtu případů klesla i četnost na 100 pojištěných osob. Pouze v Těžbě a dobývání (B) došlo k významnému nárůstu tohoto ukazatele. 

Klikněte pro zvětšení

Podkladem k informacím o zdrojích pracovních úrazů, k nimž došlo v roce 2009, byla data o pracovních úrazech pořízená oblastními inspektoráty práce a uložená v bázi dat SÚIP. Klasifikace zdrojů úrazů byla provedena z důvodů zachování časových řad podle klasifikačního schéma zdrojů úrazu obsaženého v příloze III., nyní již neplatné vyhlášky ČÚBP a ČBÚ č. 274/1990 Sb. Soubor dat z roku 2009 obsahoval data připravená ze 42 606  záznamů o úrazu s pracovní neschopností delší než tři kalendářní dny, které inspektorátům zaslaly podniky podléhající kontrolní činnosti SÚIP .

Z toho bylo 869 pracovních úrazů závažných, tj. s hospitalizací nad 5 dní. Do přehledu smrtelných pracovních úrazů bylo zahrnuto 127 případů, tj. včetně těch případů, které nepodléhají statistickému zjišťování. Smrtelné pracovní úrazy podléhající dozoru systému ČBÚ (7 případů) zahrnuty nebyly. V grafech č. 5.1, 5.0 a 5.2 je znázorněn podíl počtu pracovních úrazů (smrtelných, závažných a s pracovní neschopností delší než tři kalendářní dny) v základních skupinách zdrojů.

Klikněte pro zvětšení

Z grafů č. 5.1 a 5. 0 je patrné zastoupení nejvýznamnějších skupin zdrojů úrazů s pracovní neschopností delší než tři kalendářní dny a úrazů závažných:

  • V. Materiál, břemena, předměty                 35,3 %
  • IV. Pracovní, cestovní dopravní prostory jako zdroje pádů osob  33,4 %
  • VI. Nářadí, náčiní, nástroje, ručně ovládané strojky a přístroje     8,6 %
  • IV. Pracovní, cestovní dopravní prostory jako zdroje pádů osob 36,9 %
  • V. Materiál, břemena, předměty             17,6 % 
  • I. Dopravní prostředky                16,1 %

Klikněte pro zvětšení

Z grafu č. 5.2 je patrné zastoupení nejvýznamnějších skupin zdrojů úrazů:

  • I. Dopravní prostředky                39,4 %
  • IV. Pracovní, cestovní dopravní prostory jako zdroje pádů osob 26,0 %
  • V. Materiál, břemena, předměty       13,4 %

Klikněte pro zvětšení

Nejčastějšími podskupinami zdrojů úrazů z celkového počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností delší než tři kalendářní dny podle klasifikačního schéma zdrojů úrazu byly:

Ve skupině I. Dopravní prostředky:

  • Motorové silniční dopravní prostředky ….……………………………………...…2,5 %
  • Nemotorové dopravní prostředky vnitropodnikové……………………………...…1,7 %

Ve skupině III. Stroje:

  • Zvláštní stroje potravinářského, tukového a tabákového průmyslu..………………1,1 %

Ve skupině IV. Pracovní, příp. cestovní dopravní prostory jako zdroje pádů osob:

  • Vnitropodniková pracoviště …….…………………………………………………14,3 %
  • Schody, žebříky, výstupy – pády osob na nich a z nich …….……………………... 8,7 %
  • Silnice, cesty ap, vč. dopravních a pracovních prostorů kolejových drah
     (pracovní komunikační prostory) veřejného charakteru – pády osob na rovině ….…. 7,6 %
  • Ostatní zvýšená pracoviště – pády osob z výše .……………………. ……………. 1,7 %

Ve skupině V. Materiál, břemena, předměty:

  • Ostatní materiál, předměty, výrobky – pád předmětů …………………………..... 11,4 %
  • Břemena (materiál, předměty přemisťované/manipulované), úrazy břemeny .…....12,7 %
  • Materiál, předměty – působení ostrými hranami ….………………………….…..... 7,8 %
  • Drobné úlomky z materiálů nebo z nástrojů odlétnuvší ………..…………………...1,3 %

Ve skupině VI. Nářadí, nástroje, ručně ovládané strojky a zařízení:

  • Nástroje ruční (řezné, sekací, krájecí, dlabací a probíjecí) ……….………………... 5,2 %
  • Pomocné ruční nářadí (náčiní), bicí, utahovací, přidržovací …….……………….... 1,9 %
  • Ručně ovládané stroje a přístroje ……….…………………………………….……. 1,1 %

Ve skupině VII. Průmyslové škodliviny, horké látky, oheň a výbušniny:

  • Horké látky tekuté a plynné ……….………………………………………….……..1,4 %

Ve skupině X. Lidé, zvířata a přírodní živly:

  • Zvířata ……….……………………………………………………………….…….. 2,5 %
  • Úmyslné i neúmyslné poškození, násilí, zranění druhou osobou ….……………….1,9 %

Ostatní zdroje úrazů byly zastoupeny méně než 1,1 %.
Uvedené zdroje úrazů představovaly celkem 84,2 %
 

Ve skupině I. Dopravní prostředky:

  • Motorové silniční dopravní prostředky .…………………………………………… 32,3 %

Ve skupině IV. Pracovní, příp. cestovní dopravní prostory jako zdroje pádů osob:

  • Ostatní zvýšená pracoviště – pády osob z výše ……………………………………  19,7 %

Ve skupině V. Materiál, břemena, předměty:

  • Zemina, hornina, kámen, kusový a sypký materiál …………………………...……  5,5 %

Vzájemným porovnáním grafů č. 5.0, 5.1 a 5.2 zjistíme, jak byly jednotlivé zdroje úrazu v zastoupeny v pracovních úrazech různé závažnosti.

Nejmenší podíl na pracovních úrazech s pracovní neschopností nad tři dny a největší na smrtelných

I. Dopravní prostředky měly podíl na případech: s pracovní neschopností nad tři dny  4,8 %, na závažných 16,1 % a na smrtelných 39,4 %.
IX Elektřina měla celkově malý podíl na případech: s pracovní neschopností nad tři dny 0 %, na závažných 1,5 % a na smrtelných 3,9 %.

Největší podíl na pracovních úrazech s pracovní neschopností nad tři dny a nejmenší na smrtelných

V. Materiál, břemena, předměty měly podíl na případech: s pracovní neschopností nad tři dny  35,3 %, na závažných 17,6 % a na smrtelných 13,4 %.
VI. Nářadí, nástroje, ručně ovládané strojky a zařízení měly podíl na případech: s pracovní neschopností nad tři dny 8,6 %, na závažných 2,1 % a na smrtelných 0 %.
X. Lidé, zvířata a přírodní živly měly podíl na případech: s pracovní neschopností nad tři dny  4,4 %, na závažných 3,3 % a na smrtelných 3,1 %.

Další zdroje

IV. Pracovní, příp. cestovní dopravní prostory jako zdroje pádů osob se podílely nejvíce na případech závažných, a to 36,9 %. U ostatních typů úrazu se podílely také zásadním způsobem (33,4 % a 26,0 %).
III. Stroje se podílely nejvíce na případech závažných, a to 11,9 %. U ostatních typů úrazu se podílely 7,7 % a 3,1 %. 

V posledním desetiletém období došlo k vyššímu výskytu počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností u žen v letech 2001 a 2002. Obdobně tomu bylo i s četností. V letech 2004 - 2006 počet těchto úrazů rostl jen mírně, což bylo způsobeno vzrůstem počtu zaměstnaných žen (četnost stagnovala). V roce 2007 a 2008 došlo k významnému poklesu obou ukazatelů, počet případů o 6,5 % a 4,6 %, četnost o 9,0 % a 4,3 %. Hodnota četnosti pracovních úrazů s pracovní neschopností u žen v letech 2000 – 2009 dosahovala zhruba poloviční hodnoty než činil celorepublikový průměr.

Ve všech odvětvích měly ženy hodnotu tohoto ukazatele nižší než všichni zranění, jenom v odvětví Peněžnictví a pojišťovnictví (K) a Vzdělávání (P) ji měly mírně vyšší. V rizikových odvětvích, jako je Stavebnictví (F) nebo Těžba a dobývání (B), měly ženy podstatně nižší četnost případů než všichni pojištěnci, protože zde nevykonávaly právě ty činnosti (riskantní) pro odvětví typické.

Z celkového počtu 42 606 záznamů o úrazu s pracovní neschopností delší než tři kalendářní dny, které inspektorátům zaslaly podniky podléhající kontrolní činnosti SÚIP, se jich 11 926 (tj. 28,0 %) událo ženám.  Tato skupina úrazů obsahovala 869 (tj. 2,0 % ze 42 606) pracovních úrazů závažných (s hospitalizací nad 5 dní), z nichž se 115 přihodilo ženám. K největšímu počtu případů v roce 2009 došlo ve Zpracovatelském průmyslu (46).

Počet smrtelných pracovních úrazů žen v období 2000 – 2009 byl charakterizován tak nízkým počtem případů, že nelze hovořit o nějakém dalším trendu, ale spíše o nahodilých událostech. V roce 2006 klesl dokonce jen na pouhé 4 případy, v roce 2005 bylo evidováno případů 13. K převážné většině smrtelných pracovních úrazů žen došlo při dopravních nehodách a začaly se již objevovat i případy při dopravních nehodách leteckých. Dalšími častými úrazovými ději byly pády, vraždy a kontakt s živočichem. V roce 2009 byly případy rozloženy do všech odvětví.

Klikněte pro zvětšení

 

V letech 2001 - 2004 klesal absolutní počet pracovních úrazů s pracovní neschopností mladistvých pojištěnců (do 18 let), zejména díky výraznému poklesu počtu těchto pojištěnců. Četnost v letech 2003 – 2006 nevykazovala žádný významný trend. V roce 2007 došlo k poklesu četnosti, neboť počet mladistvých pojištěnců vzrostl (o 41 %).

Významný je pokles četnosti těchto pracovních úrazů na 100 mladistvých. Ještě v roce 1994 měl tento ukazatel hodnotu 6,61, přičemž celorepublikový průměr činil 2,19. V roce 2002 klesla jeho hodnota (1,95) pod celorepublikový průměr (2,03) a v roce 2007 dosáhla svého minima (0,93). V roce 2008 a 2009 došlo opět k vzestupu hodnoty tohoto ukazetele až na 1,49 případu. Smrtelné pracovní úrazy mladistvých zaměstnanců jsou výjimečné, v posledních 10 letech nebyl zaznamenán žádný případ

Klikněte pro zvětšení

 

Nejčastější příčinou těchto pracovních úrazů uváděnou zaměstnavateli v roce 2009 bylo „Špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko“. Tato příčina byla uváděna u 75,7 % případů.  Na druhém místě byly označeny „Nedostatky osobních předpokladů k řádnému pracovnímu výkonu (chybějící tělesné předpoklady, smyslové nedostatky, nepříznivé osobní vlastnosti a okamžité psychofyziologické stavy) a riziko práce“ (12,7 %). Jako třetí nejčastější příčinou bylo označeno „Vadný nebo nepříznivý stav zdroje úrazu (nikoli pracoviště)“ (3,0 %).

Mezi další významné příčiny podle jejich podílu na všech příčinách náleží:

“Ohrožení jinými osobami (odvedení pozornosti při práci, žerty, hádky a jiná nesprávná či nebezpečná jednání druhých osob)“ – 2,5 %.
„Ohrožení zvířaty a přírodními živly“ – 2,4 %,
„Používáni nebezpečných postupů nebo způsobů práce vč. jednání bez oprávnění, proti zákazu, prodlévání v ohroženém prostoru“ – 1,4 %,

Ostatní příčiny se na celkovém počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností nad 3 dny podílejí méně než 1 %. U 0,2 % těchto pracovních úrazů nebyla příčina zjištěna.

Představu o příčinách pracovních úrazů s pracovní neschopností delší než 3 dny dále poskytují údaje zpracované podle metodiky evropské statistiky, které přinášejí informaci, k jaké došlo odchylce od normálního průběhu pracovní činnosti, jejímž důsledkem byl tento pracovní úraz. Tyto údaje jsou k dispozici ze zpracování za roky 2003 - 2008, lze však předpokládat, že se zjištěné údaje v posledních po sobě jdoucích letech výrazně neliší. Významnější změny se mohou očekávat až v delším časovém rozmezí.

Nejčastější nežádoucí událostí v roce 2008 byla zjištěna „Neovladatelnost - ztráta kontroly (částečná nebo úplná): strojů, dopravních a manipulačních prostředků, ručního nářadí, předmětů, zvířat“ (26,8 %), přičemž se nejčastěji jednalo o ztrátu kontroly nad ručním nářadím, popř. jím opracovávaným materiálem (10,3 %), nad manipulovanými předměty (6,2 %) nebo nad strojem (4,7 %).

Z podrobného členění nežádoucích událostí vyplývá, že dalšími velmi častými nežádoucími událostmi jsou nekoordinované pohyby, rušivé, nevhodné jednání (18,3 %), uklouznutí nebo klopýtnutí s pádem (11,9 %) a špatné došlápnutí bez pádu (6,9 %). Součet těchto šesti nejčastějších podskupin nežádoucích událostí, při kterých byl úraz způsoben různými typy ztráty kontroly, špatným došlápnutím, pádem a nekoordinovanými pohyby činí 58,3 % případu z celku.

U této skupiny pracovních úrazů, které tvoří převážnou většinu, je nutno hledat příčiny spíše v úrovni pracovního prostředí, pracovních podmínek, uspořádání pracovišť, v úrovni pracovní pohody nebo stresu, v organizaci práce a celkové úrovni řízení bezpečnosti práce v podniku. Prevenci úrazů je třeba zaměřit na systémové změny, které postihnou i nejčastěji uváděné příčiny („Špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko“ a „Nedostatky osobních předpokladů…“), které se podílí na vzniku pracovních úrazů v 88,4 % případů.

U 16,4 % nežádoucích událostí lze konkrétněji určit jaká ustanovení bezpečnostních předpisů byla pravděpodobně porušena a jaká konkrétní organizační, technická nebo výchovná opatření by měl zaměstnavatel přijímat, popřípadě na co by se měly zaměřit kontroly bezpečnosti práce, aby bylo riziko odstraněno nebo minimalizováno u jeho zdroje. Jsou to úrazy vzniklé vlivem bezprostředních příčin, např. elektrickým proudem, požárem, výbuchem, destrukcí materiálu, technickou závadou, únikem látek, napadením, apod.

Nejčastější příčinou u smrtelných pracovních úrazů uváděnou zaměstnavateli v roce 2009 bylo „Používání nebezpečných postupů nebo způsobů práce vč. jednání bez oprávnění, proti zákazu, prodlévání v ohroženém prostoru“ (19,7 %), a „Špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko“ (19,7 %). U 15,7 % případů příčina nebyla zjištěna, pravidla z důvodu dosud probíhajícího šetření. Dále pak “Ohrožení jinými osobami (odvedení pozornosti při práci, žerty, hádky a jiná nesprávná či nebezpečná jednáni druhých osob)“, zde se jednalo převážně o dopravní nehody. Tato příčina je uváděna u 10,2 % případů. „Nesprávná organizace práce“ byla jako příčina uvedena v 8,7 % případů.

Nejčastější příčinou závažných pracovních úrazů uváděnou zaměstnavateli v roce 2009 bylo „Špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko“. Tato příčina byla uváděna u 46,6 % případů. Na druhém místě bylo „Používání nebezpečných postupů nebo způsobů práce vč. jednání bez oprávnění, proti zákazu, prodlévání v ohroženém prostoru“ (13,1 %). Jako třetí byly označeny „Nedostatky osobních předpokladů k řádnému pracovnímu výkonu (chybějící tělesné předpoklady, smyslové nedostatky, nepříznivé osobní vlastnosti a okamžité psychofyziologické stavy) a riziko práce“ (8,7 %). Dále to bylo “Ohrožení jinými osobami (odvedení pozornosti při práci, žerty, hádky a jiná nesprávná či nebezpečná jednání druhých osob)“ 7,4 % a „Vadný nebo nepříznivý stav zdroje úrazu (nikoli pracoviště)“ (6,2 %).

Podstatnější informace o příčinách pracovních úrazů přinášejí údaje o porušených předpisech, které byly v souvislosti s pracovním úrazem porušeny. Tyto informace poskytují data o smrtelných pracovních úrazech, které zpravidla vyplývají z nezávislého šetření pracovních úrazů prováděného OIP a OBÚ. Příčiny a porušené předpisy u smrtelných pracovních úrazů způsobených dopravními nehodami šetří policie.

  • zákon č. 262/2006 Sb., (zákoník práce),
  • zákon č. 361/2000 Sb., (silniční zákon),
  • zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky BOZP,
  • nařízení vlády č. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na BOZP na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky a do hloubky,
  • nařízení vlády č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí,
  • nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na BOZP na staveništích,
  • vyhlášky ČBÚ č. 22/1989 Sb., o ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí a č. 26/1989 Sb., o ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při činnosti prováděné hornickým způsobem na povrchu,
  • nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci ,
  • vyhláška ČÚBP a ČBÚ č. 324/1990 Sb., o bezpečnosti práce a technických zařízení při stavebních pracích.

V tabulkách jsou uváděny absolutní ukazatele pracovní úrazovosti vykazované v pololetním výkazu Nem Úr 1-02 a definované v Metodických vysvětlivkách k tomuto výkazu a dále relativní ukazatele, jejichž způsob výpočtu je uveden v Metodických poznámkách k publikacím Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v České republice za běžný rok. Pokud je to nutné, jsou v tabulkách, grafech a vzorcích z důvodů úspory místa používány zkrácené názvy ukazatelů.

Absolutní ukazatele

Absolutní ukazatele vyjadřují ekonomický dosah absence plynoucí z pracovních úrazů a je možné z nich vypočítat relativní ukazatele. Obsahové vymezení jednotlivých ukazatelů je uvedeno níže.

 Průměrný počet nemocensky pojištěných (pojištěnci)
Ukazatel zahrnuje průměrný počet osob, které jsou nemocensky pojištěny podle § 2 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů a osoby samostatně výdělečně činné pojištěné podle § 145a až 145f zákona č.100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení v úplném znění.
Do průměrného počtu nemocensky pojištěných nejsou zahrnovány ženy na mateřské dovolené a vojáci základní vojenské služby.

Počet nově hlášených případů pracovní neschopnosti pro pracovní úraz (pracovní úrazy s pracovní neschopností)
Ukazatel zahrnuje pracovní úrazy, za něž jsou považovány ty úrazy, které se staly zaměstnancům při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi nebo které zaměstnanec utrpěl pro plnění pracovních úkolů, jimiž byla způsobena smrt nebo pracovní neschopnost jak delší než 3 kalendářní dny mimo den, kdy k úrazu došlo (§ 105 odst. 3 zákoníku práce), tak i kratší než 3 kalendářní dny.

Počet kalendářních dnů pracovní neschopnosti pro pracovní úrazy (dny pracovní neschopnosti)
Ukazatel vykazuje souhrnný počet kalendářních dnů, po které byli v daném období (roce) nemocensky pojištění práce neschopni pro pracovní úraz, zjištěný na základě předložených hlášení o počátku a ukončení pracovní neschopnosti.

Počet smrtelných pracovních úrazů
Ukazatel zahrnuje pracovní úrazy, které způsobily nemocensky pojištěným smrt, a to ihned nebo kdykoliv později ve sledovaném období (roce) nebo případy, kdy ve sledovaném období došlo k úmrtí pojištěnce, které bylo podle lékařského posudku důsledkem pracovního úrazu, který pojištěnec utrpěl v kterémkoliv předcházejícím období. Neomezené období platilo až do konce roku 2001. Počínaje rokem 2002 se pro účely hlášení úrazu za smrtelný pracovní úraz počítá ten případ, u nějž nastala smrt pojištěnce nejpozději do jednoho roku po vzniku pracovního úrazu (nařízení vlády č. 494/2001 Sb.).

Relativní ukazatele

Relativní ukazatele vznikají srovnáním dvou nebo více absolutních ukazatelů. Slouží k porovnávání úrovně bezpečnosti v různých oblastech (regionech, odvětvových ekonomických činnostech, skupinách zaměstnanců, létech, druzích událostí apod.). Definice a způsoby jejich výpočtu jsou uvedeny níže. Jde o tyto ukazatele:

Četnost případů pracovní neschopnosti pro pracovní úraz na 100 nemocensky pojištěných (četnost případů na 100 pojištěnců)
Ukazatel vyjadřuje počet nově hlášených případů pracovní neschopnosti pro pracovní úraz, které připadají v průměru na 100 nemocensky pojištěných. Vypočítá se ze vztahu: četnost případů na 100 pojištěnců = pracovní úrazy s pracovní neschopností × 100 / pojištěnci

Průměrná délka trvání případu pracovní neschopnosti pro pracovní úraz v kalendářních dnech (průměrná délka trvání případu)

Ukazatel vyjadřuje, kolik kalendářních dnů pracovní neschopnosti v průměru připadá na jeden nově hlášený případ pracovní neschopnosti pro pracovní úraz. Vypočítá se ze vztahu: průměrná délka trvání případu = dny pracovní neschopnosti / pracovní úrazy s pracovní neschopností

Průměrné procento pracovní neschopnosti pro pracovní úrazy (průměrné procento pracovní neschopnosti)
Ukazatel vyjadřuje podíl kalendářních dnů pracovní neschopnosti pro pracovní úraz na celkovém kalendářním fondu pojištěnců ve sledovaném období (roce) vyjádřený v procentech. Vypočítá se ze vztahu: průměrné procento = dny pracovní neschopnosti × 100 / (pojištěnci × 365)  nebo také:
průměrné procento = četnost případů na 100 pojištěnců × průměrná délka trvání případu / počet kalendářních dnů ve vykazovaném období

Průměrný denní stav práce neschopných pro pracovní úraz (průměrný denní stav práce neschopných)

Představuje počet nemocensky pojištěných, kteří byli ve sledovaném období (roce) průměrně denně nepřítomni v práci z důvodů pracovní neschopnosti pro pracovní úraz. Vypočítá se ze vztahu:   průměrný denní stav práce neschopných = dny pracovní neschopnosti / 365

Četnost smrtelných pracovních úrazů na 10 000 nemocensky pojištěných (smrtelné úrazy na 10 000 pojištěnců)

Ukazatel vyjadřuje, kolik pojištěnců z 10 000 nemocensky pojištěných ve sledovaném období zemřelo na následky pracovních úrazů. Vypočítá se ze vztahu: smrtelné úrazy na 10 000 pojištěnců = smrtelné úrazy × 10 000 / pojištěnci

Procento smrtelných pracovních úrazů z nově hlášených případů pracovních úrazů (procento z pracovních úrazů s pracovní neschopností)
Ukazatel stanoví, kolik procent z případů pracovních úrazů vykazovaných ve sledovaném období končilo smrtí postižených v důsledku pracovních úrazů. Vypočítá se ze vztahu: procento z pracovních úrazů = smrtelné úrazy × 100 / pracovní úrazy s pracovní neschopností

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Nové příspěvky publikované na informačním serveru BOZPinfo.cz

Kde nás najdete

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844
X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail