Pracovní úraz nebo nemoc z povolání?

Pracuji jako terapeutka v lázních a po nástupu do práce před osmi měsíci se mi začaly dělat těžké ekzémy na rukou, na které jsem nikdy předtím netrpěla. Po několika týdnech v práci jsem musela nastoupit na neschopenku. Protože nás bylo s podobnými problémy více, kožní lékařka měla podezření na bakteriální infekci (dříve se „pančovaly“ oleje levnějšími oleji) a můj případ byl evidován jako pracovní úraz. Protože na hygienickou stanici byly odeslány pouze "čisté" vzorky olejů, na nic se nepřišlo a bylo mi řečeno, že jsem mohla chytit bakterii někde v tramvaji a rázem to pracovní úraz nebyl. Byla mi předepsána antibiotika a kortikoidní masti, po kterých se má kůže na rukou ztenčila a začala být velice sensitivní. Začala mě dráždit většina olejů používaných na masáž a brzy se mi ekzém na rukou objevil znovu. Nyní jsem opět na neschopence a jsem rozhodnuta z práce odejít. V zákoníku práce je uvedeno, že pokud dávám výpověď ze zdravotních důvodů a pokud je nemoc způsobena zaměstnavatelem, mám nárok na odstupné. Ruce mám v opravdu špatném stavu a jsem si jista, že práci ve svém oboru na několik měsíců určitě nedostanu. Chtěla bych se zeptat, jestli i na můj případ se vztahuje odstupné a jak bych měla postupovat při uplatňování.

Máte pravdu v tom, že zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem, nebo dohodou, z důvodů, že nesmí podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz, onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí, přísluší od zaměstnavatele při skončení pracovního poměru odstupné ve výši nejméně dvanáctinásobku průměrného výdělku.

Základní podmínkou ale je, že onemocnění zaměstnance bylo posouzeno jako pracovní úraz nebo nemoc z povolání. Popisované zdravotní problémy by zřejmě nemohly být posouzeny jako pracovní úraz, neboť pracovním úrazem pro účely zákoníku práce je „poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním“. Nemoci z povolání jsou „nemoci vznikající nepříznivým působením chemických, fyzikálních, biologických nebo jiných škodlivých vlivů, pokud vznikly za podmínek uvedených v seznamu nemocí z povolání.“ Seznam nemocí z povolání je uveden v nařízení vlády č. 290/1995 Sb. Postup při posuzování a uznávání nemocí z povolání je stanoven nařízením vlády č. 104/2012 Sb.

Zdravotní stav osoby v souvislosti s nemocí z povolání zjišťují a posuzují poskytovatelé pracovnělékařských služeb. K poskytovateli pracovnělékařských služeb je ošetřující lékař povinen odeslat osobu, u níž na základě odborného vyšetření vzniklo důvodné podezření na nemoc z povolání. Stejnou povinnost má zaměstnavatel, má-li důvodné podezření na vznik nemoci z povolání u svého zaměstnance.