Pracovní úraz a nárok na invalidní důchod

Pracoval jsem na dohodu o provedení práce a přišel jsem při práci o levou ruku. Odškodné od pojišťovny jsem dostal. Zároveň jsem požádal o invalidní důchod a byla mi přiznaná invalidita 2. stupně, ale zároveň, jelikož jsem nesplnil dobu pojištění, mi byl invalidní důchod zamítnut. Odvolal jsem se s tím, že v případě pracovního úrazu není doba pojištění nutná. Zatím jsem nedostal odpověď. Mám nárok na invalidní důchod, nebo nemám?

Abych mohla jednoznačně odpovědět, zda máte nebo nemáte nárok na invalidní důchod, tak bych musela znát podrobnosti Vašeho případu, zejména jak jste starý, kolik let máte započítáno, jestli jste měl nějaké náhradní doby atd. To nevím, a proto Vám takto odpovědět nemohu. Mohu ale s určitostí říci, že ustanovení § 40 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, které říká, že potřebná doba pojištění pro nárok na invalidní důchod činí u pojištěnce ve věku

a) do 20 let méně než jeden rok,

b) od 20 let do 22 let jeden rok,

c) od 22 let do 24 let dva roky,

d) od 24 let do 26 let tři roky,

e) od 26 let do 28 let čtyři roky a

f) nad 28 let pět roků,

je kogentní a nerozlišuje invaliditu z titulu pracovního úrazu a invaliditu z obecných příčin.

Vzhledem k tomu – jak jsem výše uvedla – že neznám podrobnosti Vaší kauzy, nemohu také říci, jestli nebude možnost, aby Česká správa sociálního zabezpečení Vám v rámci tzv. odstranění tvrdosti zákona (to se v rámci zákona č. 155/1995 Sb. může) důchod nepřizná. To je správní řízení a někdy trvá dlouho. Možná, že by bylo dobré, kdybyste zašel osobně do poradenského centra České správy sociálního zabezpečení v Křížové ul. (Praha – Smíchov) a tam se přímo dotázal, v jakém stádiu je Vaše řízení a jakou máte naději na kladné vyřízení. Jsou tam velice ochotní.

Jen pro úplnost dodávám, že náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti podle ustanovení § 271b zákoníku práce Vám bude příslušet bez ohledu, budete-li mít invalidní důchod nebo nebudete-li jej mít. Podle tohoto ustanovení platí, že náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity přísluší zaměstnanci ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody a výdělkem dosahovaným po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání s připočtením případného invalidního důchodu pobíraného z téhož důvodu. Zde se píše „s připočtením případného invalidního důchodu“, takže invalidní důchod není podmínkou.