Pracovní stres

Pracovní stres je nejčastěji způsoben špatnou organizací práce, nároky a tlaky, které neodpovídají znalostem a schopnostem pracovníka, a nedostatkem podpory okolí. Reakce organismu člověka na stresory jsou signálem, ž součástí identifikace rizik by měla být i analýza stresorů a součástí opatření i prevence proti stresu.

Stres nás provází celým životem. Přiměřený stres nám napomáhá úspěšně zvládat výzvy a ve své podstatě je pozitivním akcelerátorem chování. Pokud však stresové situace působí delší dobu, mohou se stát příčinou řady nepříjemných zdravotních komplikací. S projevy stresu se v okolí nebo u sebe samých setkáváme téměř na každém kroku.

Při názorovém průzkumu v zemích EU respondenti uváděli, že stres je hlavní příčinou nemocí a vzniká jako důsledek špatné organizace práce. Každý třetí evropský pracovník – což celkově představuje více než 40 milionů lidí – si stěžuje, že je postižen pracovním stresem. K tomu musíme přičíst ještě sociální dopady v rodinách takto stresovaných lidí.

Pracovní stres způsobují vedle špatné organizace práce i nároky a tlaky, které neodpovídají znalostem a schopnostem pracovníka, a nedostatek podpory okolí. Jsme však schopni sami na sobě identifikovat příznaky stresu? Fyzických příznaků stresu je řada. Především je to častá bolest hlavy, napětí, zažívací potíže, ztížené dýchání, kožní podráždění, častá nachlazení, opakování předchozích nemocí, psychická únava, bušení srdce a žaludeční nevolnost. Je tedy zřejmé, že na stresory organizmus reaguje. Tato fakta jsou signálem, jak pro zaměstnavatele, tak pro zaměstnance a odbory, že součástí identifikace rizik by měla být i analýza stresorů a součástí opatření také prevence proti stresu.

Těchto opatření může být mnoho, například kategorizace pracovníků nebo pracovišť v rámci organizace, u kterých lze identifikovat největší ohrožení stresem, zhodnocení situace, jaké důkazy o přítomnosti stresu jsou k dispozici, identifikace hlavních problémů a eliminace jejich vlivu. Realizace preventivních opatření je však vždycky levnější než řešení následků stresu.

Ty organizace, které investovaly do vzdělávacích programů ve zvládání stresu, vykazují výrazně nižší procento absencí z důvodů úrazů či nemocí z povolání. Tuto skutečnost by si měli vzít k srdci všichni, kteří mají v ruce klíč k řešení příčin stresu a vytvoření nezbytných preventivních programů. Českomoravská konfederace odborových svazů prostřednictvím Centra BOZP a životního prostředí začala celou tuto oblast monitorovat s tím, že je současně zapojena do projektu prevence stresu, na kterém se podílí oddělení rozvoje lidských zdrojů a projektové činnosti. Součástí projektu by měly být i odborné semináře, které se budou jednotlivými aspekty stresu na pracovištích a jeho eliminací zabývat.

ZDROJ:
Kosina, Miroslav. Pracovní stres. Sondy, č. 29, 2006, s. 4.

Autor článku: 

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Kde nás najdete

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844
X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail