Pracovní doba zaměstnanců na dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr

Na dotaz odpověděla JUDr. Eva Dandová.

Podle § 77 bod b) zákoníku práce se pracovní doba a doba odpočinku nevztahuje na práce konané mimo pracovní poměr. Může pracovní směna u těchto pracovníků být delší než 12 hodin? Zaměstnáváme na dohodu o pracovní činnosti lékaře a zdravotníky. Mohou být ve směně 24 hodin nepřetržitě?

Přiznám se, že Váš dotaz mne zaskočil. Zaskočil z toho důvodu, že jsem si uvědomila nedostatky právní úpravy dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr v novém zákoníku práce, zejména tedy ustanovení § 77 zákoníku práce. Na jednu stranu se tím, že se dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr v novém zákoníku práce významově „povýšily“, jsou postaveny na roveň pracovnímu poměru, neboť jsou druhým pracovněprávním vztahem, na základě kterého se může vykonávat závislá práce, stalo, že  ustanovení § 77 obsahuje několik legislativních nepřesností. Ta první je zcela evidentní – do odstavce 1 nepatří písm. e), toto ustanovení nemůže vyloučit pro dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr právní úpravu odměny z dohod o práci konané mimo pracovní poměr, to je logický nesmysl, ustanovením § 138 zákoníku práce o odměně z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr se naopak musí dohody řídit, dohody se neřídí ostatními ustanoveními z části šesté zákoníku práce o odměňování za práci odměně za pracovní pohotovost, ustanoveními o srážkách z příjmu se však také řídí.

A teď k Vašemu dotazu. Ano máte pravdu, že teoreticky tím, že je pro dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr výslovně vyloučena právní úprava pracovní doby a doby odpočinku je vyloučena i zásada, že délka směny nesmí přesahovat 12 hodin denně. Asi nikoho z autorů zákoníku práce nenapadlo, že u dohody o pracovní činnosti (která se uzavírá zpravidla na 20 hodin týdně) je v praxi možné, aby zaměstnanec pracoval jeden den v týdnu déle než 12 hodin. Navíc teď, když se v důsledku liberální právní úpravy nového zákoníku práce mezi zaměstnavateli rozšiřuje praxe, (kterou osobně nazývám „nešvar“), a to že dohodu o pracovní činnosti uzavřou se zaměstnancem na delší dobu, aby se mohlo naplnit, že pracovní doba nepřekročí v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby a že zaměstnanec vykoná i na základě dohody v jednom týdnu práci ve větším rozsahu, než je zákonem zamýšlených 20 hodin. Takže tedy máte pravdu - zákon bohužel nezakazuje konat práci na základě dohody o pracovní činnosti v delších než 12 hodinových směnách.

Osobně bych však celý tento problém řešila přes bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/88/ES ze dne 4. listopadu 2003 o některých aspektech úpravy pracovní doby (která je do zákoníku práce transponována a která, jak známo, stanoví nepřekročitelný maximální limit délky směny 12 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích) se v preambuli odvolává na Směrnici 89/391/EHS ze dne 12. června 1989 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci. Z toho vyplývá, že každé rozvržení pracovní doby musí respektovat zásady bezpečné a zdraví neohrožující práce. To je zásada. Navíc část pátá zákoníku práce o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci není pro dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr vyloučena, musí se aplikovat i na zaměstnance pracující na základě těchto dohod. Z toho důvodu, když si zaměstnavatel provede identifikaci rizik (tedy zjištění všech nebezpečných činitelů a procesů pracovního prostředí a pracovních podmínek, jejich vyhodnocení a přijetí opatření k minimalizaci), a tu musí provádět nejen vůči zaměstnancům pracujícím na základě pracovních smluv, ale i vůči zaměstnancům pracujícím na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, pak musí, podle mého názoru, v praxi dospět k závěru, že zaměstnanci, který vykonává tak rizikovou práci jako je práce lékaře nebo zdravotníka, nemůže rozvrhovat pracovní dobu do delších směn, než je 12 hodin. Domnívám se, že stejný názor by měly v těchto případech i orgány inspekce práce, když by u zaměstnavatele prováděly kontrolu dodržování pracovněprávních předpisů a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a že by výkon práce na základě dohody o pracovní činnosti v delších časových úsecích než 12 hodin pokutovali.

Autor článku: 

Komentáře

možnosti inspekce práce

19.09.2007 - 16:51 vica
S ohledem na ustanovení § 3, odst.1, písm. a) zákona č. 251/2005 Sb. v platném znění je problematické , zda by orgány inspekce práce při kontrolní činnoti mohly relevantně a zákonným způsobem na uváděnou problematiku reagovat.

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1

Sociální sítě VÚBP

facebook linkedin instagram buzzsprout twitter youtubepinterest

Kde nás najdete

X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail