Pracovní doba v kontrolovaném pásmu

Zdroj: 

Na dotaz odpověděl Ing. Jiří Vala, Ph.D.

Je v naší legislativě někde zakotveno ustanovení o maximální délce pracovní doby, případně zákazu přesčasových prací v kontrolovaném pásmu z důvodu chemické karcinogenity?

Obecně o práci přesčas a délce pracovní doby uvádím: v § 78 odst. 1 písm. i) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (ZP), se uvádí, že pro účely úpravy pracovní doby a doby odpočinku je prací přesčas práce konaná zaměstnancem na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem nad stanovenou týdenní pracovní dobu vyplývající z předem stanoveného rozvržení pracovní doby a konaná mimo rámec rozvrhu pracovních směn. U zaměstnanců s kratší pracovní dobou je prací přesčas práce přesahující stanovenou týdenní pracovní dobu; těmto zaměstnancům není možné práci přesčas nařídit. Prací přesčas není, napracovává-li zaměstnanec prací konanou nad stanovenou týdenní pracovní dobu pracovní volno, které mu zaměstnavatel poskytl na jeho žádost. A v § 83 ZP se uvádí, že délka směny nesmí překročit 12 hodin.

V § 241 odst. 3 ZP, se uvádí, že se zakazuje zaměstnávat těhotné zaměstnankyně prací přesčas; zaměstnankyním a zaměstnancům, kteří pečují o dítě mladší než 1 rok, nesmí zaměstnavatel nařídit práci přesčas a v § 245 odst. 1 ZP, že se zakazuje zaměstnávat mladistvé zaměstnance prací přesčas.

V § 7 odst. 3 zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů, se uvádí, že zaměstnavatel je povinen zajistit, aby práce s azbestem, s chemickými karcinogeny a biologickými činiteli a pracovní procesy s rizikem chemické karcinogenity byly v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem vždy prováděny v kontrolovaných pásmech, která budou označena a zajištěna tak, aby do nich nevstupovali zaměstnanci, kteří v něm nevykonávají práci, opravy, údržbu, zkoušky, revize, kontrolu nebo dozor. Do kontrolovaných pásem mohou být zaměstnavatelem zařazeny i další práce, při kterých jsou zaměstnanci vystaveni působení rizikových faktorů, pokud je toho třeba k ochraně zdraví zaměstnanců. V § 7 odst. 6 tohoto zákona, se uvádí, že v kontrolovaném pásmu nesmějí pracovat mladiství zaměstnanci, a to ani z důvodu přípravy na povolání, dále těhotné zaměstnankyně, zaměstnankyně, které kojí, a zaměstnankyně-matky do konce devátého měsíce po porodu.

Není mi známo, že by v závazných právních předpisech byla taxativně upravena maximální délka pracovní doby nebo zákaz přesčasových prací v kontrolovaném pásmu z důvodu chemické karcinogenity, přesto zde existují právní předpisy, na základě kterých by mohlo dojít k tomu, že délka pracovní doby bude omezena. Je zde například zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, z něhož vyplývá povinnost zařazení prací do kategorií a jeho prováděcí vyhláška č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli.

V § 7 odst. 1 zákona č. 309/2006 Sb. se uvádí, jestliže se na pracovištích zaměstnavatele vyskytují rizikové faktory, je zaměstnavatel povinen pravidelně, a dále bez zbytečného odkladu vždy, pokud dojde ke změně podmínek práce, měřením zjišťovat a kontrolovat jejich hodnoty a zabezpečit, aby byly vyloučeny nebo alespoň omezeny na nejmenší rozumně dosažitelnou míru. Při zjišťování, hodnocení a přijímání opatření k dodržení nejvyšších přípustných hodnot je povinen postupovat podle prováděcího právního předpisu. Rizikovými faktory jsou zejména faktory fyzikální (například hluk, vibrace), chemické (například karcinogeny), biologické činitele (například viry, bakterie, plísně), prach, fyzická zátěž, psychická a zraková zátěž a nepříznivé mikroklimatické podmínky (například extrémní chlad, teplo a vlhkost). Nelze-li výskyt biologických činitelů a překročení nejvyšších přípustných hodnot rizikových faktorů vyloučit, je zaměstnavatel povinen omezovat jejich působení technickými, technologickými a jinými opatřeními, kterými jsou zejména úprava pracovních podmínek, doba výkonu práce, zřízení kontrolovaných pásem, používání vhodných osobních ochranných pracovních prostředků nebo poskytování ochranných nápojů.

Jestliže bychom tedy u zaměstnance zvýšili počet odpracovaných hodin na pracovišti s výskytem rizikových faktorů, došlo by pravděpodobně i ke zvýšení jeho expozice rizikovým faktorem, čímž by muselo být znovu posouzeno zařazení zaměstnance do příslušné kategorie. V rámci této „rekategorizace“, jejíž součástí je měření koncentrace škodlivin a vyhodnocení pracovních podmínek u dané profese, pak může zaměstnavatel dojít k závěru, že pro ochranu zdraví zaměstnance a možnosti vzniku nemoci z povolání, může být zaměstnanec na daném pracovišti například maximálně po dobu 8 hodin. Rovněž je zde i zákonný požadavek, že zaměstnavatel musí přijímat opatření k dodržení nejvyšších přípustných hodnot, a to například omezením doby expozice, a skutečnost, že přípustný expoziční limit je stanoven pro práci, při které průměrná plicní ventilace zaměstnance nepřekračuje 20 litrů za minutu za osmihodinovou směnu.

Autor článku: 

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Nové příspěvky publikované na informačním serveru BOZPinfo.cz

Kde nás najdete

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844
X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail