Pracovní doba řidičů podle NV 589/2006 Sb.

Na dotaz odpověděla JUDr. Eva Dandová.

Nařízení vlády 589/2006 Sb. v § 4 stanoví, že řidič (člen osádky) nákladního automobilu v silniční dopravě ve všech pracovních vztazích může ve svém souhrnu pracovat nejvýše 48 hodin týdně. Je tedy možno chápat tento paragraf jako odlišnost rozsahu týdenní pracovní doby od ostatních oborů? Nebo jde jen o souvstažnost s § 93 odst. 2 zákoníku práce? Zajímá mě, zda v těchto 48 hodinách je započtený již povolený týdenní rozsah přesčasových hodin (40 hodin dle stanovené týdenní pracovní doby + 8 hodin přesčasu) nebo se jedná o hodiny, ke kterým se přesčasy ještě přičítají (48 hodin týdenní pracovní doby + 8 hodin přesčasu)? Dále by mě zajímalo, zda se do "doby řízení vozidla" započítává i povinná bezpečnostní přestávka?

Ne prosím. V novém zákoníku práce je do právní úpravy pracovní doby obecně zapracována směrnice Rady 2003/88/ES ze dne 4. listopadu 2003 o některých aspektech úpravy pracovní doby. Vzhledem k tomu, že pro odvětví dopravy bylo třeba v právní úpravě pracovní doby transponovat další směrnice Rady, které se týkají pracovní doby a doby odpočinku mobilních pracovníků v letecké, silniční dopravě, zejména směrnici Rady 2000/79/ES – civilní letectví a  směrnici Rady 2002/15/ES – silniční doprava, bylo přijato nařízení vlády č. 589/2006 Sb., kterým se stanoví odchylná úprava pracovní doby a doby odpočinku zaměstnanců v dopravě. Cílem nařízení vlády je zohlednit specifické pracovní podmínky u jednotlivých druhů dopravy (letecká, silniční, železniční, vodní, městská hromadná doprava, údržba silniční sítě).  Tyto specifické podmínky vyžadují zvláštní úpravu délky směny a v návaznosti na to zvláštní úpravu doby odpočinku těchto zaměstnanců tak, aby byly dodrženy principy bezpečné práce.

Z toho důvodu bylo v ustanovení § 4 stanoveno, že pracovní doba člena osádky nákladního automobilu nebo autobusu v silniční dopravě ve všech pracovněprávních vztazích může ve svém souhrnu činit nejvýše 48 hodin týdně. Z toho vyplývá, že pokud zaměstnanec – řidič uzavře více pracovních poměrů, resp. dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr u několika zaměstnavatelů,  sjednané pracovní doby se sčítají a ve svém souhrnu nesmí přesáhnout 48 hodin týdně. Je to výjimka z ustanovení zákoníku práce o tom, že v pracovním poměru nesmí délka stanovené týdenní pracovní doby přesáhnout 40 hodin. Nový zákoník práce totiž již neupravuje tzv. hlavní a vedlejší pracovní poměr, jako to upravoval starý zákoník práce (když stanovil, že ve vedlejším pracovním poměru musí být týdenní pracovní doba kratší než stanovená týdenní pracovní doba a v praxi druhý a další pracovní poměry nesměly přesáhnout 39 ½ hodiny) . Nový zákoník práce má pouze ustanovení § 79 zákoníku práce a to platí pro všechny pracovní poměry, které má zaměstnanec uzavřeny, třeba v praxi dva, tři, což znamená, že u zaměstnance dnes může týdenní pracovní doba ze všech pracovněprávních vztahů činit dohromady třeba 80 hodin týdně. U řidičů to nejde, tam je třeba klást větší důraz na bezpečnost a ochranu zdraví při práci, a proto se výslovně stanoví, že tito zaměstnanci členové osádky nákladního vozu nesmí pracovat déle jak 48 hodin týdně ve všech pracovněprávních vztazích, tj. když má např. uzavřen pracovní poměr na 40 hodin, tak dále již může uzavřít jen druhý nebo dohodu o pracovní činnosti maximálně na 8 hodin týdně. Když bude mít zaměstnanec, člen osádky nákladního automobilu, uzavřen jeden pracovní poměr na kratší pracovní dobu 30 hodin, pak druhý pracovní poměr nebo dohodu o pracovní činnosti může mít uzavřeny jen na 18 hodin.

Ustanovení § 4 nařízení vlády č. 589/2006 Sb. se vztahuje ke stanovené týdenní pracovní době, tedy k tomu co je sjednáno jako rozsah pracovního poměru nebo dohody o pracovní činnosti. Chápu, že rozsah 48 hodin týdně na první pohled svádí k tomu, že jde o součet stanovené týdenní pracovní doby a práce přesčas (8 hodin práce přesčas týdně), ale tak tomu není. V ustanovení § 4 nařízení vlády č. 589/2006 Sb. se jedná o pracovní dobu bez práce přesčas. Proto v konkrétním případě může mít zaměstnanec, člen osádky nákladního automobilu sjednán pracovní poměr na 40 hodin a na soboty může mít s jiným zaměstnavatelem sjednánu např. dohodu o pracovní činnosti na 8 hodin. Při pracovním poměru na stanovenou týdenní pracovní dobu platí, že zaměstnavatel v pracovním poměru na 40 hodin týdně může zaměstnanci nařídit 8 hodin práce přesčas, to se nevylučuje. Ale v druhém pracovněprávním vztahu, když je na kratší než stanovenou týdenní pracovní dobu, již zaměstnavatel práci přesčas nařizovat nemůže (viz § 78 odst. 1 písm. i) věta druhá, část věty za středníkem).
Podle ustanovení § 89 zákoníku práce platí, že má-li zaměstnanec při výkonu práce právo na bezpečnostní přestávky podle zvláštních předpisů, započítá se tato přestávka do pracovní doby. Proto také platí, že i řidičům se bezpečnostní přestávka započítává do pracovní doby, ne do doby řízení, pracovní doba a doba řízení jsou dva různé pojmy.

Pracovní dobou člena osádky nákladního automobilu nebo autobusu je podle definice tohoto pojmu obsažené v ustanovení § 2 nařízení vlády č. 589/2006 Sb. doba řízení vozidla, nakládka a vykládka, kontrola a dohled nad cestujícími při nastupování do autobusu nebo vystupování z autobusu, čištění a prohlídka vozidla, sledování nakládky a vykládky, práce, kterou se zajišťuje bezpečnost vozidla, nákladu nebo cestujících, technická údržba vozidla, administrativní práce spojené s řízením vozidla a nezbytná jednání před správními orgány související s plněním pracovních úkolů; doba, kdy je člen osádky nákladního automobilu nebo autobusu připraven na pracovišti k výkonu práce podle pokynů zaměstnavatele, zejména čekání na nakládku a vykládku, jejíž doba není předem známa. Doba řízení vozidla musí být vždy kratší než pracovní doba, řidič  musí ještě kromě řízení provádět řadu jiných úkonů, které se započítávají do pracovní doby.

Autor článku: 

Komentáře

patnáctihodinová pracovní směna řidiče

08.03.2009 - 02:40 Adam B.
Dobrý den. Byl by někdo tak hodný a odpověděl mi na tyto konkrétní dotazy důležité pro řidiče z povolání (řídící vozy nad 3,5t) ?! 1) Nařízení 561 platící po EU (a i AETR) nařizují během 24 hodinového plovoucího dne učinit odpočinek v délce nejméně 9 nepřerušených hodin. Znamená to snad, že SMÍM mít délku pracovní směny ještě celých zbylých 15 hodin ??? Upozorňuji, že nařízení 561 znám poměrně dost do hloubky a proto není třeba mi zdůrazňovat kolikrát v týdnu se smí udělat zkrácený devítihodinový odpočinek. Zrovna tak mě neuspokojí odpověď o děleném odpočinku, tedy 3 + 9 hodin během 24 hodinového plovoucího dne - to je něco jiného. Proto prosím odpovězte na můj původní dotaz na, který mi zatím každý odpovídá jinak. Chápu to tak, že podle 561 není patnáctihodinová pracovní doba zakázána. Nicméně toto se absolutně neslučuje nejméně s českým zákoníkem práce. Kdyby za pracovní dobu nebyla považována "čekání řidiče na nakládku / vykládku", případně jiná čekání u nichž předem není známá jejich délka, pak by se to vysvětlovalo. Jenže ona za pracovní dobu považována jsou. Příklad z mé praxe: Příjezd na místo vykládky, kde se dozvím "čekej, až vyloží X kamionů před tebou, pak půjdeš na řadu ty". Doba čekání předem neodhadnutelná. Možnost říct zákazníkovi "tak přijďte až za dvě hodiny, protože pak se mi čekání nebude počítat jako pracovní doba..., to je holý nesmysl. 2) V případě, že nařízení 561 skutečně povoluje patnáctihodinové směny, pak když sice dodržím toto nařízení, ale již tak nedodržím zákoník práce, mohu za to dostat nějaké trestné body ? Dodatek 1., související s dotazem a však není pro dotaz důležité jej číst: Praxe je taková, že tady v ČR mnohdy řidič využije celou 15 hodinovou možnost. To, že by pracoval maximálně 48 hodin týdně (bez přesčasů) je za těchto podmínek holý nesmysl. Už jen proto, že 561 umožňuje 6 pracovních dní a tedy alespoň 6 x 13 pracovních hodin. Podle českého zákoníku práce bych pak mohl legálně pracovat jen tři a půl dne a zbytek nařízení 561 bych tak nevyužil. Jako jak by za tšchto podmínek měl zaměstnavatel legálně platit kamiony ???!!! To je přece také nesmysl. Z tohoto důvodu jsem nyní přestoupil na mezinárodní kamionovou dopravu v domnění, že to co se v Čechách nekontroluje, to co je veřejné tajemství, že toto se na západě kontrolovat bude a to s tvrdými postihy. A podle mnohých řidičů kolegů, kterých se na to ptám to tak na západě opravdu je - přísné kontroly a zákon tam funguje. Nicméně jaké bylo mé překvapení, když jsem se nového zaměstnavatele zeptal "děláte tady i nedělenou pracovní dobu (tedy celých patnáct hodin bez plánované tříhodinové odpočinkové vsuvky) ?" Odpověď zněla: "Ano, nařízení 561 to povoluje, různé zákoníky práce se s tím sice neztotožní, ale když 561 to prostě povoluje". A já na zaměstnavatele "A můžete mi to dát tedy jako dodatek do smlouvy, že to tak po mně chcete ?" ---> "Ne né, to nejde, to se smlouvy netýká..." a bla bla bla. A já na ně: "aha tak to já jezdit tyto směny nebudu, nechci přijít o řidičák nebo dostat pokutu ve výši například mého půlročního platu" (specialisté na tyto pokuty jsou v Polsku). Zaměstnavatel mi naznačil, že řidičů je dost a že těch "špatných" se zbavuje. Jinými slovy "buď nám jezdi co ti dovoluje 561 (ale jiné vyhlášky to nedovolují) a konflikt s kontrolou si vyřeš sám, nebo běž pryč". Má situace je tedy taková, že chci dělat řidiče kamionu, ale nikdo mi není schopný na sto procent přesně říct co se smí a co se nesmí. A mně není jedno jak má situace bude vypadat za půl roku, nenechávám to na štěstí a rezignované náhodě. Češi prostě zákon nedodrží s tím, že doufají, že kontrola buď nebude, nebo že nebude tak důsledná. Na to, co by kdyby, na to už nemyslí. Prostě zevlismus "ono to nějak dopadne, co bude za půl roku, to mě teď nepálí". Český zaměstnavatel toho s chutí využije a poté, co mu blbeček odvedl služby až na to blbeček doplatil, poté se jej zbaví se slovy "taks měl pracovat podle zákona, my jsme tě k ničemu nezákonnému nenutili". Ten kdo se nepřizpůsobí těmto poměrům jako já, je bit, bit a bit, protože ostatní mají strach a ustoupí. Nejsou schopni se semknout a porazit zvůli. Člověka napádá "Co my jsme to za národ ?". Začínám se stydět, že jsem Čech. Ano, dá se pochopit chování otců, platičů vysokých dluhů. Ale chování lidí, kteří si ještě takové závazky neudělali, takové chování ústupkovité chování je velice smutné. Dodatek 2.: Bude-li toto číst nějaký kamioňák, kterému se také velice nelíbí jak to tady chodí, že stát jakožto kontrolní orgán nekontroluje a srozumitelně neharmonizuje to, co je nařízeno, pak ať napíše svůj názor. Třeba jednou něco změníme a nebudem se muset třást za něco, za co nemůžem, ale co musíme dělat, chceme-li dělat práci, kterou máme rádi. Dodatek 3.: Pro majitele dopravních firem: Ty slušné firmy, které se snaží dodržovat zákon, přicházejí o zakázky, protože jiné neslušné firmy toho udělají víc, ale za nelegálních podmínek. Chci říct, že financovat nový nebo i ojetý kamion při dnešní konkurenci je velice obtížné. Ale to neznamená, že budete dusit zaměstnance!!! Doufám, že se stát vzpamatuje a uvědomí si, co vlastně chce a že sprostým firmám dá co proto.

Neprolácené přesčasy

05.02.2018 - 20:29 Jiří Pitra
Zaměstnavatel mě odmítá proplácet přesčasy i když má výpis z karty řidiče,kde tyto hodiny jsou zřetelné. Oponuje mi s tím,že špatně zadávám do tachografu údaje,tedy práce,řízení,čekání,odpočinek. Prej,když dlouho čekám na nakládce tak odpočívám i když já nevím, kdy mě zavolají nakládat, nebo vykládat náklad, i když mám stanovený a nahlášený čas nakládky, či vykládky. Potom přeci nemůžu za to, že čekám až mě zavolají na nakládku nebo vykládku. Prosím o vysvětlení. Děkuji.

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Kde nás najdete

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844
X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail