Pracovní doba řidičů podle NV 589/2006 Sb.

Nařízení vlády 589/2006 Sb. v § 4 stanoví, že řidič (člen osádky) nákladního automobilu v silniční dopravě ve všech pracovních vztazích může ve svém souhrnu pracovat nejvýše 48 hodin týdně. Je tedy možno chápat tento paragraf jako odlišnost rozsahu týdenní pracovní doby od ostatních oborů? Nebo jde jen o souvstažnost s § 93 odst. 2 zákoníku práce? Zajímá mě, zda v těchto 48 hodinách je započtený již povolený týdenní rozsah přesčasových hodin (40 hodin dle stanovené týdenní pracovní doby + 8 hodin přesčasu) nebo se jedná o hodiny, ke kterým se přesčasy ještě přičítají (48 hodin týdenní pracovní doby + 8 hodin přesčasu)? Dále by mě zajímalo, zda se do "doby řízení vozidla" započítává i povinná bezpečnostní přestávka?

Ne prosím. V novém zákoníku práce je do právní úpravy pracovní doby obecně zapracována směrnice Rady 2003/88/ES ze dne 4. listopadu 2003 o některých aspektech úpravy pracovní doby. Vzhledem k tomu, že pro odvětví dopravy bylo třeba v právní úpravě pracovní doby transponovat další směrnice Rady, které se týkají pracovní doby a doby odpočinku mobilních pracovníků v letecké, silniční dopravě, zejména směrnici Rady 2000/79/ES – civilní letectví a  směrnici Rady 2002/15/ES – silniční doprava, bylo přijato nařízení vlády č. 589/2006 Sb., kterým se stanoví odchylná úprava pracovní doby a doby odpočinku zaměstnanců v dopravě. Cílem nařízení vlády je zohlednit specifické pracovní podmínky u jednotlivých druhů dopravy (letecká, silniční, železniční, vodní, městská hromadná doprava, údržba silniční sítě).  Tyto specifické podmínky vyžadují zvláštní úpravu délky směny a v návaznosti na to zvláštní úpravu doby odpočinku těchto zaměstnanců tak, aby byly dodrženy principy bezpečné práce.

Z toho důvodu bylo v ustanovení § 4 stanoveno, že pracovní doba člena osádky nákladního automobilu nebo autobusu v silniční dopravě ve všech pracovněprávních vztazích může ve svém souhrnu činit nejvýše 48 hodin týdně. Z toho vyplývá, že pokud zaměstnanec – řidič uzavře více pracovních poměrů, resp. dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr u několika zaměstnavatelů,  sjednané pracovní doby se sčítají a ve svém souhrnu nesmí přesáhnout 48 hodin týdně. Je to výjimka z ustanovení zákoníku práce o tom, že v pracovním poměru nesmí délka stanovené týdenní pracovní doby přesáhnout 40 hodin. Nový zákoník práce totiž již neupravuje tzv. hlavní a vedlejší pracovní poměr, jako to upravoval starý zákoník práce (když stanovil, že ve vedlejším pracovním poměru musí být týdenní pracovní doba kratší než stanovená týdenní pracovní doba a v praxi druhý a další pracovní poměry nesměly přesáhnout 39 ½ hodiny) . Nový zákoník práce má pouze ustanovení § 79 zákoníku práce a to platí pro všechny pracovní poměry, které má zaměstnanec uzavřeny, třeba v praxi dva, tři, což znamená, že u zaměstnance dnes může týdenní pracovní doba ze všech pracovněprávních vztahů činit dohromady třeba 80 hodin týdně. U řidičů to nejde, tam je třeba klást větší důraz na bezpečnost a ochranu zdraví při práci, a proto se výslovně stanoví, že tito zaměstnanci členové osádky nákladního vozu nesmí pracovat déle jak 48 hodin týdně ve všech pracovněprávních vztazích, tj. když má např. uzavřen pracovní poměr na 40 hodin, tak dále již může uzavřít jen druhý nebo dohodu o pracovní činnosti maximálně na 8 hodin týdně. Když bude mít zaměstnanec, člen osádky nákladního automobilu, uzavřen jeden pracovní poměr na kratší pracovní dobu 30 hodin, pak druhý pracovní poměr nebo dohodu o pracovní činnosti může mít uzavřeny jen na 18 hodin.

Ustanovení § 4 nařízení vlády č. 589/2006 Sb. se vztahuje ke stanovené týdenní pracovní době, tedy k tomu co je sjednáno jako rozsah pracovního poměru nebo dohody o pracovní činnosti. Chápu, že rozsah 48 hodin týdně na první pohled svádí k tomu, že jde o součet stanovené týdenní pracovní doby a práce přesčas (8 hodin práce přesčas týdně), ale tak tomu není. V ustanovení § 4 nařízení vlády č. 589/2006 Sb. se jedná o pracovní dobu bez práce přesčas. Proto v konkrétním případě může mít zaměstnanec, člen osádky nákladního automobilu sjednán pracovní poměr na 40 hodin a na soboty může mít s jiným zaměstnavatelem sjednánu např. dohodu o pracovní činnosti na 8 hodin. Při pracovním poměru na stanovenou týdenní pracovní dobu platí, že zaměstnavatel v pracovním poměru na 40 hodin týdně může zaměstnanci nařídit 8 hodin práce přesčas, to se nevylučuje. Ale v druhém pracovněprávním vztahu, když je na kratší než stanovenou týdenní pracovní dobu, již zaměstnavatel práci přesčas nařizovat nemůže (viz § 78 odst. 1 písm. i) věta druhá, část věty za středníkem).
Podle ustanovení § 89 zákoníku práce platí, že má-li zaměstnanec při výkonu práce právo na bezpečnostní přestávky podle zvláštních předpisů, započítá se tato přestávka do pracovní doby. Proto také platí, že i řidičům se bezpečnostní přestávka započítává do pracovní doby, ne do doby řízení, pracovní doba a doba řízení jsou dva různé pojmy.

Pracovní dobou člena osádky nákladního automobilu nebo autobusu je podle definice tohoto pojmu obsažené v ustanovení § 2 nařízení vlády č. 589/2006 Sb. doba řízení vozidla, nakládka a vykládka, kontrola a dohled nad cestujícími při nastupování do autobusu nebo vystupování z autobusu, čištění a prohlídka vozidla, sledování nakládky a vykládky, práce, kterou se zajišťuje bezpečnost vozidla, nákladu nebo cestujících, technická údržba vozidla, administrativní práce spojené s řízením vozidla a nezbytná jednání před správními orgány související s plněním pracovních úkolů; doba, kdy je člen osádky nákladního automobilu nebo autobusu připraven na pracovišti k výkonu práce podle pokynů zaměstnavatele, zejména čekání na nakládku a vykládku, jejíž doba není předem známa. Doba řízení vozidla musí být vždy kratší než pracovní doba, řidič  musí ještě kromě řízení provádět řadu jiných úkonů, které se započítávají do pracovní doby.