Pracovnělékařské služby a vyhláška č. 79/2013 Sb. - otázky a odpovědi

Zdroj: 

S novou právní úpravou pracovnělékařských služeb se již všichni měli možnost seznámit a uvést ji do praxe. Na semináři MUDr. Dany Kuklové "Pracovnělékařské služby a vyhláška č. 79/2013 Sb.", který se konal 11. listopadu 2013 v budově ČMKOS v Praze, se mohli účastníci paní doktorky zeptat na jakékoli nejasnosti s tím spojené. Vybrané otázky a odpovědi na ně publikujeme v tomto článku.

Dotaz: Máme vypovědět smlouvu s těmi, kteří zajišťovali školení 1. pomoci doposud, a má školit pouze náš poskytovatel pracovnělékařských služeb?

Nemusíte vypovědět smlouvu, ale poskytovatel pracovnělékařských služeb (dále jen „poskytovatel PLS“) by měl do školení přinést to specifické, to co se váže ke konkrétním pracovním podmínkám. Ten, kdo je oprávněn školit 1. pomoc, by měl sledovat aktuální vývoj pojmů ve vztahu k poskytování první pomoci, nové trendy, které se týkají školení první pomoci, to pedagogické, co je zapotřebí dát do školení. Poskytovatel PLS by to měl doplnit například informacemi o konkrétní látce nebo faktoru, se kterým se zaměstnanec může setkat.

Dotaz: Poskytovatel PLS je právnická osoba, která zaměstnává více zaměstnanců. Může prohlídku provádět nelékař?

Není to možné. Lékařský posudek může vydat jen ten, kdo má způsobilost v oboru všeobecné praktické lékařství nebo v oboru pracovní lékařství. Doporučuji, aby si zaměstnavatel vyžádal od poskytovatele seznam lékařů, které jsou oprávněni provádět posudkovou péči a tím pádem vydávat posudek. Každý poskytovatel alespoň jednoho takového lékaře musí mít.

Poznámka z pléna: Často se časy na dohled a poradenství uvedené v příloze 1 vyhlášky č. 79/2013 Sb. setkávají s kritikou poskytovatelů PLS „my to nestíháme, je to zbytečné“, a zaměstnavatelů „je to drahé, lékaři to stejně nedodržují“ atd.

V příloze 1 vyhlášky č. 79/2013 Sb. (dále jen „vyhláška“) je stanoven minimální čas potřebný na jedno pracovní místo za rok pro poradenství a dohled nad pracovními podmínkami, včetně školení. Časy jsou dány na jedno pracovní místo, na trojsměnném provozu tedy na jedno pracovní místo, ne na tři pracovníky. Poradenství je určeno nejen pro zaměstnavatele, ale i zaměstnance nebo jejich zástupce. Mají právo se zeptat, zda-li jejich obtíže nesouvisí s výkonem práce, s pracovními podmínkami. Než požádají o mimořádnou prohlídku, jdou se nejdříve poradit s lékařem. V případě, že lékař nemůže vyloučit takový stav, potom naplní svoji povinnost ze zákona a dá zaměstnavateli podnět k vyslání zaměstnance na mimořádnou lékařskou prohlídku.

V příloze 1 vyhlášky jsou také stanoveny časy potřebné k zajištění pracovnělékařské prohlídky s ohledem na náročnost práce. Tento čas je určen na celou pracovnělékařskou prohlídku a ne pouze na lékařské vyšetření v ordinaci. To znamená od doby, kdy pacient vstoupí do ordinace na prohlídku do doby, kdy jsou prokazatelně předány lékařské posudky oprávněným osobám. To znamená včetně související administrativy a dalších činností.

Zaměstnavatel nesmí připustit, aby poskytovatel vykonával pouze prohlídky, bez dohledu a poradenství.

Poznámka z pléna: Souhlasím, co říkáte, ale bohužel realita je jiná. Lékaři nechtějí chodit do provozu, vyskytl se i případ, že lékař řekl: „Tak mi napište zápis a já vám to podepíšu“. Pravidelnému dohledu se brání, jak mohou. Je to formální záležitost. Zvláště u jedné nejmenované velké právnické osoby sídlící v Praze.

Je to o optimální kultuře vnímání odbornosti a kvality. Období, kdy bylo možné kontrolu kvality někam nasměrovat, jsme nevyužili, teď je to opravdu o hře. Obávám se, že ke kvalitě pracovnělékařských služeb se teď nedostaneme jinou cestou než soudními spory.

Dotaz: Jak je to v případech, kdy zaměstnanec pracuje na různých místech? Nevím dopředu, v jakých podmínkách bude pracovat.

Často je to u stavebních podniků, montážních firem. V rámci dohledu by lékař měl postupně jít pokaždé na jiná pracoviště. Měl by mu být nápomocen technik BOZP, na základě hodnocení rizik by měl lékaře směřovat na pracoviště, která jsou z hlediska rizik komplexnější. Ale těžko může postihnout všechna pracoviště, například u montážníků.

Dotaz: Chci se zeptat, zda-li je správné, když poskytovatel pošle zaměstnance na specializované vyšetření k více specialistům, zaměstnanec vyšetření musí zaplatit sám a přinést zaměstnavateli doklad.

Je to jedna z možností. Zaměstnanci to ale odmítají s tím, že ani tak vysokou hotovost, jak je mnohde požadovaná, nemají. Někteří zaměstnavatelé dávají zálohu, jiní s tím mají špatné zkušenosti. Úhradu dalších vyšetření může provést smluvní poskytovatel a nechat si ji proplatit společně s náklady na prohlídky. Třetí varianta je taková, že dalšího poskytovatele určuje smluvní poskytovatel a když bude určovat stále stejného odborného poskytovatele, zaměstnavatel s ním může uzavřít smlouvu na fakturaci. Náklady nese zaměstnavatel, tudíž to zaměstnancům proplatit musí.

Dotaz: Může zaměstnanec odborné vyšetření odmítnout?

Může. Pokud odmítne vyšetření, lékařský posudek se nevydává, žadateli se pouze oznámí, že lékařská prohlídka nebyla provedena z důvodu odmítnutí zaměstnance. Pak se na takového zaměstnance pohlíží jako na osobu zdravotně nezpůsobilou a musí být poučen o tom, že může přijít o práci. Lékař situaci nemůže řešit tak, že vydá negativní lékařský posudek. Vždy musí prokázat způsobilost nebo nezpůsobilost.

Dotaz: Musí být provedena vstupní i periodická prohlídka u topičů obsluhujících tlakové nádoby na dohody o provedení práce, kategorie 1., ale patří do přílohy 2 vyhlášky?

Ano, vstupní prohlídky musí být. Když dohody řetězíte víckrát, než je nastavená perioda, musí být i periodické prohlídky. Když je pauza kratší než 3 měsíce, platí původní posudek.

Dotaz: Provádí se vstupní prohlídka i při převedení na jinou práci za odlišných pracovních podmínek? Když neměním pracovní smlouvu, ale pouze druh práce. Nebo se má se vykonat mimořádná prohlídka?

Pokud by došlo ke změně druhu práce, vykoná se vstupní prohlídka. Pokud se změní pouze míra již dříve zohledněného faktoru, neprovádí se vstupní, ale zaměstnavatel žádá o mimořádnou prohlídku. U mimořádné prohlídky se lékař soustředí, jestli zaměstnanec zvýšenou míru unese, soustředí se na orgán, který je rizikovým faktorem dotčen.

Vstupní prohlídka se provádí vždy v případě uzavření pracovněprávního vztahu, obdobného vztahu (např. služební poměr), dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, nejedná-li se o práce kat. čistá 1 a 2. U „dvojky“ bych se držela práva zaměstnavatele a prohlídku bych požadovala. Protože je možné ohrozit zdravotní stav u vnímavé osoby.

Dotaz: Zástupci škol hovořili o tom, že lékařská prohlídka zaměstnanců ve školách je odvislá od činnosti pedagogického pracovníka, od činnosti epidemiologicky závažné a od jiné činnosti ve školách. Dle mého názoru pro všechny zaměstnance škol platí interval prohlídek 4, 2 roky, nezáleží na tom, zda se jedná o pedagogického nebo nepedagogického pracovníka.

Říkáte to naprosto přesně. Všechny osoby, které pracují ve školách a školských zařízeních, musí být zdravotně způsobilé. Riziko ohrožení zdraví je převzato z § 13 směrnice 49/1967 Věstníku MZ ČSR, o posuzování zdravotní způsobilosti k práci, prevence ohrožení zdraví dalších osob. V rámci ochrany zdraví musíme chránit zdraví nejenom osoby, která práci vykonává, ale i dalších osob.

Dotaz: Orgán ochrany veřejného zdraví nám stanovil delší periodu pracovnělékařských prohlídek. Ruší vyhláška toto rozhodnutí?

Když budu vykládat právní předpis, řeknu, že přednost má vyhláška. To je to, co se obecně uznává. Rozhodnutí je individuální akt, který by měl být druhotný za obecným pojetím. Pokud se ale „hygiena“ po prostudování individuálních podmínek rozhodne periodicitu zkrátit, mělo by jí zůstat toto právo.

Dotaz: Když dojde u řidičů referentů k časovém souběhu požadavku na posouzení zdravotní způsobilosti podle zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, ve znění pozdějších předpisů, v 65 letech s požadavkem na posouzení zdravotní způsobilosti podle vyhlášky 79, lze nahradit posudek pro účely vyhlášky posudkem zdravotní způsobilosti podle z. č. 361/2000 Sb.?

Pokud bude prohlídku z důvodu věku provádět pracovní lékař tak ano, pokud registrující poskytovatel, tak ne. Může se stát, že se vydá lékařský posudek „je zdravotně způsobilý k práci s výjimkou řízení motorového vozidla“, ale zároveň se vydá posudek (ne k práci), že „občan je zdravotně způsobilý k řízení motorového vozidla“. Tam jsou jiná posudková kritéria, rozdílné nároky.

Dotaz: Může poskytovatel PLS poslat zaměstnance k dopravnímu psychologovi? Jestliže ano, může určit ke kterému?

Toto vyšetření není součástí pracovnělékařských služeb. Psychologové nejsou zdravotničtí pracovníci. Posuzující lékař má jedinou povinnost, a sice mít ve zdravotnické dokumentaci platný doklad o dopravně psychologickém vyšetření. Lékař není oprávněný zkoumat odborný závěr osoby jiného zaměření, ale platný doklad mít musí. Na toto vyšetření poskytovatel PLS pacienta nevysílá, doklad si zaměstnanec přináší sám. Problém může nastat, když lékař uzná řidiče jako zdravotně způsobilého, ale dopravně psychologický posudek je negativní. Tento problém lékař může řešit tak, že dotyčného vyšle na psychiatrické vyšetření a klinicko psychologické vyšetření, protože klinický psycholog je jediný psycholog, který je zdravotickým pracovníkem. Upozorní na negativní závěr dopravního psychologa. Jestliže tito specialisté nenajdou u posuzovaného nemoc, pro kterou by dali negativní závěr, tak i přes názor dopravního psychologa, je vydán kladný posudek. Ten musí lékař vydat na základě toho, co prokáže. To, že člověk je například pomalý, nebo je zdravý, ale neudrží pozornost, pokud to nesouvisí s duševní nemocí, je jeho osobnostní vlastnost. Pokud je vydán na základě negativního dopravně psychologického vyšetření negativní posudek, krajský úřad by měl tento posudek zrušit.

Dotaz: Má zaměstnanec možnost se odvolat proti výsledku vyšetření a ke komu?

Podle § 46 a násl. zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších úprav, má oprávněná osoba, kterou je i posuzovaný zaměstnanec, právo podat návrh na přezkoumání lékařského posudku. Návrh se podává poskytovateli, jehož jménem byl lékařský posudek vydán, a to zpravidla prostřednictvím lékaře, který lékařský posudek vydal. Vše musí být obsaženo v poučení, které je povinnou součástí lékařského posudku. Lékařský posudek posuzující lékař vydává po provedení lékařské prohlídky (tou je i pracovnělékařská prohlídka), jejíž součástí jsou, je-li to důvodné, vedle vyšetření posuzujícím lékařem i další odborná vyšetření. Za kvalitu lékařského posudku, včetně vyhodnocení výsledků odborných vyšetření. Sporné závěry výsledků odborných vyšetření je třeba před vydáním lékařského posudku vypořádat ve spolupráci s odborným lékařem, neboť tento lékař často nezná nároky pracovních podmínek, a tak jeho závěr nemusí být zcela optimální. Proti výsledku samotného vyšetření lze podat pouze stížnost.

Komentáře

vstupní prohlídky u DPP

06.12.2013 - 16:22 Lukáš Rak
Krásný dobrý den, chci pouze reagovat na dotaz ohledně vstupní prohlídky pro dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr. Je-li práce, která je podle zákona o ochraně veřejného zdraví prací rizikovou nebo je součástí této práce činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky zdravotní způsobilosti stanoveny jinými právními předpisy - vykonává se vstupní lék. prohlídka i u dohod... (dle z.č.47/2013). V tzv. jiných právních předpisech jsem nenašel, že na základě dohod, které obsahují činnosti stanovené v části II, přílohy 2, Vyhl. č. 79/2013 Sb. a zařazené jako kat. č. 1 se musí provádět vstupní lék. prohlídka u DPP a DPČ. Za druhé, v části II, přílohy č. 2, vyhláška č. 79/2013 Sb. stanovuje riziko ohrožení zdraví práce ve školách a školském zařízení dle školského zákona. Školský zákon (561/2004 Sb.) v ustanovení § 7, odst. 7 zákon stanovuje, že vzdělávání ve školách školskcýh zařízení zajišťují pedagogičtí pracovníci s odkazem na z. č. 563/2004 Sb. V § 2, odst. 2 tento zákon definuje kdo vykonává přímou pedagogickou činnost. Z tohoto pohledu je dle mého jasné, na koho se prohlídky ve lhůtách 1x4 a 1x2 vztahují. Zaměstnanci např. na úseku správy budov apod., kteří nevykonávájí pedagogickou činnost se těmto prohlídkám nemusí podrobovat (podrobují se lhůtám pod kat. č.1), jelikož nejsou definovány školským zákonem, který je v prvotní myšlence uveden. Opravdu musí být v těchto dvou případech konána lék. prohlídka? Jedná se o můj názor a budu velmi rád za případné připomíky. L.Rak

Školy

12.12.2013 - 22:08 Martin Němeček
Dobrý den pane Rak v první části já to chápu tak, že pokud je třeba obsluha VZV na dohodu tak musí mít také lékařskou prohlídku protože řízení VZV je bráno jako ROZ. Takže v jiných právních předpisech není souvztažnost na 79/2013 ale na konkrétní činnosti. Dále ve školách je to často tak že i nepedagogičtí pracovníci (THP, kuchyně a školník) často dělají dozor na chodbách nebo jídelně. V ten moment také nepřímo vykonávají pedagogickou činnost. Proto školy nastavují 4 a 2. Martin Němeček

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Nové příspěvky publikované na informačním serveru BOZPinfo.cz

Kde nás najdete

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844
X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail