Práce ve výškách

Zdroj: 
Pád z výšky z důvodu nedostatečného zajištění zaměstnance se ve statistice pracovní úrazovosti objevuje celkem často. V loňském roce na následky pádu utrpělo smrtelný pracovní úraz kolem třiceti lidí. Práce ve výškách je také častým tématem vašich dotazů.

Za práci ve výškách se považuje práce v jakékoliv výšce, ale při práci ve výšce od 1,5 m musí zaměstnavatel zajistit ochranu zaměstnanců proti pádu z výšky. Při úvahách o zajištění pracovníků v menších výškách je určitě užitečné vycházet z analýzy rizik a tomu přizpůsobit reálné prostředky a způsoby zabezpečení.

Co všechno by měl zaměstnavatel zajistit zaměstnancům pracujícím ve výškách, podrobně určuje nařízení vlády č. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky (dále jen "nařízení vlády").

Ze zákoníku práce § 103 odst. 2 a 3 vyplývá povinnost zajistit každému zaměstnanci školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které doplňují jeho odborné předpoklady a požadavky pro výkon práce. Školení zaměstnanců pracujících ve výškách upravuje příloha ke zmiňovanému nařízení vlády, část XI. Školení by mělo být zaměřeno na konkrétní problémy na pracovišti, na používané postupy, osobní ochranné pracovní prostředky apod. zejména pokud jde o práce ve výškách nad 1,5 m, kdy zaměstnanci nemohou pracovat z pevných a bezpečných pracovních podlah, kdy pracují na pohyblivých pracovních plošinách a na žebřících ve výšce nad 5 m. Zaměstnavatel si sám stanovuje četnost školení a osobu školitele Kvalifikace školitele pro práce ve výškách není nikde přesně stanovena, zaměstnavatel by však měl dbát na to, aby měl školitel dostatečné teoretické i praktické znalosti pro konkrétní potřebné práce.

Pokud bude zaměstnanec pracovat ve výšce například 4 m z pevných pracovních podlah nebo na pohyblivých plošinách, na kterých bude zábradlí, nehrozí sice přímé ohrožení pádem, ale další rizika například související s přístupem na plošinu, musí být zaměstnavatelem zohledněna.

Podle ustanovení § 3 odst. 4 ochranu proti pádu není nutné provádět

a) na souvislé ploše, jejíž sklon od vodorovné roviny nepřesahuje 10 stupňů, pokud pracoviště, popřípadě přístupová komunikace, jsou vymezeny vhodnou ochranou proti pádu, například zábranou6) umístěnou ve vzdálenosti nejméně 1,5 m od okraje, na němž hrozí nebezpečí pádu (dále jen "volný okraj"),

b) podél volných okrajů otvorů, jejichž půdorysné rozměry alespoň v jednom směru nepřesahují 0,25 m,

c) pokud úroveň terénu nebo podlahy pracoviště uvnitř objektu leží nejméně 0,6 m pod korunou vyzdívané zdi.

Podle § 3 odst. 8 nařízení vlády při práci ve výškách a nad volnou hloubkou vykonávané osamoceně nebo samostatně musí být zaměstnanec seznámen s pravidly pro dorozumívání mezi zaměstnanci na pracovišti nebo pro dorozumívání s vedoucím zaměstnancem. Může se například s někým domluvit, že ho ve stanoveném intervalu přijde zkontrolovat.

Zaměstnanec musí být poučen o povinnosti přerušit práci, pokud v ní nemůže pokračovat bezpečným způsobem, a o přerušení práce musí neprodleně informovat vedoucího zaměstnance, popřípadě zaměstnavatele.

Zaměstnavatel přijímá technická a organizační opatření k zabránění pádu zaměstnanců z výšky nebo do hloubky, propadnutí nebo sklouznutí nebo k jejich bezpečnému zachycení na pracovištích a přístupových komunikacích nacházejících se v libovolné výšce nad vodou nebo nad látkami ohrožujícími v případě pádu život nebo zdraví osob například popálením, poleptáním, akutní otravou, zadušením a, jak už bylo zmíněno, na všech ostatních pracovištích a přístupových komunikacích, pokud leží ve výšce nad 1,5 m nad okolní úrovní, případně pokud pod nimi volná hloubka přesahuje 1,5 m.

Ochranu proti pádu zajišťuje zaměstnavatel přednostně pomocí prostředků kolektivní ochrany, kterými jsou zejména technické konstrukce, například ochranná zábradlí a ohrazení, poklopy, záchytná lešení, ohrazení nebo sítě a dočasné stavební konstrukce, tedy především lešení. OOPP se používají samostatně nebo v kombinaci prvků a součástí systémů a v souladu s návody k používání dodanými výrobcem tak, že je

a)      zaměstnanci zamezen přístup do prostoru, v němž hrozí nebezpečí pádu (1,5 m od volného okraje),

b)      zaměstnanec je udržován v pracovní poloze tak, že pádu z výšky je úplně zabráněno (například na střeše je připoután napnutým lanem nebo je zajištěn pasem), nebo

c)      pád je bezpečně zachycen a důležité je, že musí být vyřešeno vyproštění člověka.

V příloze k nařízení vlády se hovoří také o používání žebříků. Při práci na žebříku musí být zaměstnanec, kdy stojí chodidly ve výšce větší než 5 m, zajištěn proti pádu pomocí OOPP. Při použití polohovacího prostředku může být kotvicí bod i na žebříku, ten však musí být zajištěn proti ztrátě stability a být dostatečně únosný. Zaměstnavatel zajistí provádění prohlídek žebříků v souladu s návodem na používání. Nejdelší perioda by neměla přesáhnout 12 měsíců. Uživatel prohlíží žebřík před každým použitím. Technické požadavky na žebříky blíže upravuje čtyřdílná norma ČSN EN 131. Její třetí část, která je věnována požadavkům na návod pro používání, uvádí také nejčastější příčiny nehod při práci na žebříku.

Příloha nařízení vlády se dále podrobně věnuje zajištění proti pádu předmětů a materiálu, zajištění pod místem práce ve výšce a v jeho okolí, práci na střeše, dočasným stavebním konstrukcím, shazování předmětů a materiálu a přerušení práce ve výškách za bouře, dešti, sněhu, větru, mrazu a špatné dohlednosti.

V souvislosti se zajištěním proti pádu nemůžeme opominout i nařízení vlády č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí – Příloha bod 3.3.4 a 3.3.5, kde je stanovena povinnost zajištění trvalých pracovišť již od výšky 0,5 m. Zde je uvedeno, že zaměstnanci nesmí být vystaveni nebezpečí pádu z výšky na pracovišti nebo na komunikaci s podlahou umístněnou výše než 0,5 m nad okolní podlahou nebo terénem. Pro tento účel je nutno zajistit bezpečný přístup. Zábradlí musí být zřízena u pracovišť a komunikací o nestejné úrovni, je-li rozdíl úrovní vyšší než 0,5 m a na volných okrajích mostů, lávek, ochozů, galérií, na schodištích a vyrovnávacích rampách. Zábradlí není třeba, je-li bezpečnost osob zajištěna jiným způsobem, například parapety, zdivem nebo jinou konstrukcí. Hrozí-li nebezpečí podklouznutí osob, popřípadě pádu předmětů, musí být zábradlí u podlahy opatřeno ochrannou lištou o výšce nejméně 0,1 m.

Stará směrnice Ministerstva zdravotnictví č. 49/1967 Věst. MZ ČSR, o posuzování zdravotní způsobilosti k práci, byla konečně zrušena a požadavky na zdravotní prohlídky ohledně práce ve výškách jsou nyní nově stanoveny vyhláškou č. 79/2013 Sb.. Práce ve výškách a nad volnou hloubkou nad 10 metrů, kdy je nutné použít prostředky osobní ochrany, je zařazena do Přílohy č. 2 této vyhlášky jako práce s rizikem ohrožení zdraví. Vyhláška určuje rozsah vstupní i periodické prohlídky. Periodicita prohlídek je stanovena jednou za 4 roky, nebo jednou za 2 roky, jde-li o zaměstnance, který dovršil 50 let věku.

Pokud se práce odehrává ve výškách menších než 10 m, neznamená to, že zdravotní způsobilost nemusí být vůbec prověřována. Po dohodě s lékařem by však měla být prohlídka úměrně přizpůsobena.

Informace do článku podal Ing. Karel Škréta.

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844

Sociální sítě VÚBP

facebook linkedin instagram buzzsprout twitter youtubepinterest

Kde nás najdete

X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail