Práce přesčas po nemoci

Dotaz byl publikován v Novinách Odborového svazu státních orgánů a organizací č. 19/2019 a odpověděl na něj JUDr. Pavel Sirůček.

Byla jsem tři týdny na nemocenské, nejnutnější záležitosti za mě vyřizovaly kolegyně. Mnoho práce jsem musela dohánět, a to i po pracovní době. Vedení mi nechce tyto hodiny zaplatit jako přesčasy, prý si mám vzít náhradní volno. To si ale vzít nemohu, protože by mi zase neudělaná práce zůstávala.

Při odpovědi na váš problém se musíme opřít o znění zákoníku práce č. 262/2006 Sb. Ten v § 114 odst. 1 stanoví – cituji: „Za dobu práce přesčas přísluší zaměstnanci mzda, na kterou mu vzniklo v tuto dobu právo a příplatek nejméně ve výši 25 % průměrného výdělku, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodne na poskytnutí náhradního volna v rozsahu práce konané přesčas místo příplatku.“

Situace je tedy zcela jasná. K tomu, aby vám zaměstnavatel poskytl náhradní volno místo příplatku, je nutný váš souhlas. Zákon tedy upřednostňuje jednoznačně finanční ohodnocení před poskytnutím náhradního volna. Při vaší situaci se váš požadavek na poskytnutí příplatku jeví jako logický. Poskytnutí náhradního volna by neřešilo situaci, kdy se musíte vypořádat s vyšším rozsahem práce, který vznikl v době vaší nepřítomnosti v práci. Jistě se ve vašem případě nejedná o nezvládnutí agendy, tedy likvidaci tzv. „restů“, které by naběhly v důsledku vaší špatné organizace práce nebo nepřipravenosti na úroveň úkolů. To by již jistě zaměstnavatel včas na takovouto situaci reagoval.

Podle mého názoru práce, kterou chcete realizovat, odpovídá požadavkům zákoníku práce § 93 odst. 1 – je zde zjevná výjimečnost. Nutno však vzít v potaz další podmínku, aby mohla být práce uznána jako přesčasová. Je to totiž pouze taková práce, která bude nebo byla provedena na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem, případně s jeho vědomím. A to nad stanovenou týdenní pracovní dobu, mimo rozvrh směn zaměstnance. Kdo o tom rozhoduje? Vedoucí zaměstnanec, tedy vedoucí, který vás bezprostředně řídí a má právo přidělovat vám úkoly. V praxi to znamená, že musíte mít od zaměstnavatele souhlas s tím, že situaci s mimořádným nárůstem práce budete řešit prací přesčas.

Jak již bylo výše dokladováno zněním paragrafu zákoníku práce, práce přesčas musí být kompenzována. Přitom finanční příplatek má přednost před čerpáním náhradního volna. Protože náhradní volno v rozsahu práce přesčas přichází v úvahu pouze na základě dohody mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem.

Shrnuto:

  • O tom, zda se jedná o práci přesčas, rozhoduje zaměstnavatel.
  • Práci přesčas buď nařizuje, nebo s ní souhlasí nebo je provedena s jeho vědomím.
  • Náhradní volno za práci přesčas pouze na základě dohody mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem.
Autor článku: 

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1

Sociální sítě VÚBP

facebook linkedin instagram buzzsprout twitter youtubepinterest

Kde nás najdete

X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail