Pozitivní test na alkohol a platnost výpovědi

Dobrý den odpovědět na to, zda by byl zaměstnanec úspěšný u soudu, dle mého názoru není až tak jednoznačné. V popisu událostí totiž není uvedena celá řada dalších souvisejících důležitých faktů. Například není uvedeno, zda byli u události nějací svědci, jakou metodou byla provedena dechová zkouška apod. Pokud by byla provedena například jen onou metodou ,,dýchání do trubičky" pak v podstatě nemá tento důkaz téměř žádnou hodnotu. Ne jenom, že neurčuje obsah alkoholu v krvi, ale s trubičkami se dá i manipulovat. Dále by pak tato trubička musela být pečlivě evidována, registrována s tím, že se jedná právě o trubičku, kterou ,,nafoukal" onen hříšník a to právě z důvodu oprávněnosti podané výpovědi. Respektive v případě řešení sporu. Jak by toto prokázal v praxi zaměstnavatel si moc neumím představit. Ale i v případě kalibrovaného altestu by se zjištěná data, hodnota naměřeného množství alkoholu musela uchovat. Nutné je tedy si připomenou, že pro spolehlivé zjištění ,,opilosti zaměstnance" tento důkazní prostředek asi postačovat nebude. Jedná se jen o orientační měření, které nám dá informaci l o tom, že na pracovišti je někdo pod vlivem návykové látky, alkoholu. Nic víc. Byla by asi troufalostí zaměstnance, který tedy za předpokladu, že si je vědom toho, že byl na pracovišti přichycen opilý a tato mu byla byť i ne zcela spolehlivým způsobem prokázána, aby se dovolával neplatnosti výpovědi soudní cestou. Nicméně i to je možné a obávám se, že zaměstnavatel, který primárně zjistil přítomnost alkoholu u tohoto hříšníka, by se octnul v důkazní nouzi, tedy té relevantní . Protože pokud-li neučinil dalších zákonných způsobů prokázání přítomnosti alkoholu u zaměstnance s touto jednoduchou formou a ihned přistoupil k výpovědi, by pak skutečně nemusel uspět. Jak by asi reagoval zaměstnavatel na výzvu soudu, aby mu dokázal, prokázal onu opilost zaměstnance. (třeba po roce, více). Představte si třeba situaci, kdy zaměstnanec ,,něco nadýchá", (pokud nadýchá) nikdo u toho není a dále se pak již neděje nic, trubička se vyhodí, nebo se data na altestu vymažou. Je tedy v podstatě možné, že si zaměstnavatel také všechno mohl vymyslet. Pro lepší posouzení by však bylo rozhodně nutné znát další okolnosti tohoto případu. Dr. Gabriel Zmátlo, DiS.

Pěkný den všem. Myslím, že povinnost mít ve vnitropodnikovém předpise okruh osob, které mohou provádět u zaměstnanců zkoušku na alkohol, jak uvádí kolega Gregar, již neplatí. Podle ZP mohou příkazy a pokyny zaměstnancům dávat pouze jejich nadřízení vedoucí zaměstnanci, tedy i pokyn k provedení zkoušky na přítomnost alkoholu v dechu na pracovišti, eventuelně v krvi u lékaře. Takže já, jako OZO v prevenci rizik nemohu dát zaměstnanci takový příkaz, ale mohu ji provést, pokud mu tento příkaz dá jaho nadřízený zaměstnanec. Petr Brůha

Dobrý den, pokoušel jsem se již jednou vložit příspěvek, ale v diskuzi se neobjevil, tak to zkouším znovu a omlouvám se, pokud bych se opakoval. Chci polemizovat s příspěvkem pana kolegy Gregara, který v jeho úvodu uvádí, že má ve vnitropodnikové směrnici stanoven "okruh osob, oprávněných k provádění orientační dechové zkoušky na přítomnost alkoholu v těle". Myslím, že takováto povinnost již neplatí. ZP stanoví, že příkazy a pokyny mohou dávat zaměstnancům pouze jejich nadřízení vedoucí pracovníci, tedy i pokyn k podrobení se zkoušce na alkohol, ať už v dechu na pracovišti, nebo v krvi u lékaře. Já jako OZO v prevenci rizik takovýto příkaz zaměstnanci dát nemohu, mohu ji ale provést, pokud zaměstnanec dostane takovýto příkaz od svého nadřízeného (mistr, vedoucí výroby, vedoucí závodu...). Petr Brůha