Požadavky nařízení vlády č. 406/2004 Sb. ve vztahu k bioplynovým stanicím

Část 3. Provedení hodnocení rizik výbuchu

Část 3. Provedení hodnocení rizik výbuchu

Při posuzování a hodnocení rizik výbuchu musí být zaměstnavatelem brán zřetel na:

• a) pravděpodobnost výskytu výbušné atmosféry a její trvání,
• b) pravděpodobnost výskytu zdroje iniciace, včetně možných výbojů statické elektřiny a na pravděpodobnosti, zda jsou aktivní a účinné,
• c) používaná zařízení, látky uvnitř technologického procesu, technologické procesy, pracovní postupy a jejich možné vzájemné působení,
• d) rozsah předpokládaných účinků výbuchu.

Vlastní hodnocení rizik výbuchu musí být hlavně systematické, strukturované, mít objektivní a logický základ. Zásadní je vždy stanovení pravděpodobnosti vzniku výbušné atmosféry, délky jejího trvání a hodnocení iniciačních zdrojů. Hodnocení je nutno provést jak pro normální provozní stavy posuzovaného procesu, tak pro stavy najíždění a odstavování procesu a pro předpokládané poruchové stavy. Hodnocení (analýza) rizik výbuchu musí dávat odpovědi na otázky:

Jsou v hodnoceném prostoru přítomny hořlavé látky?

Bioplyn je tvořen zejména hořlavým metanem. Je nutno posoudit, ve kterých částech technologie se tento plyn nachází ať už při běžném provozu, tak v případě očekávaných úniků (pojistné ventily) nebo úniků neočekávaných (např. únik netěsnými přírubami).

Mohou tyto látky ve směsi se vzduchem vytvářet nebezpečné výbušné atmosféry?

V rámci hodnocení rizik je nutno posoudit technicko-bezpečnostní parametry jednotlivých složek bioplynu (zejména metanu). Je nutno zohlednit, za jakých koncentrací dochází k tvorbě výbušné směsi (meze výbušnosti), při jakých koncentracích kyslíku nedochází k hoření/explozi této směsi (hodnota tzv. limitního obsahu kyslíku), a další.

Jakým způsobem je vytváření výbušných atmosfér zabráněno?

Zohledněny musí být zejména parametry přirozeného, či nuceného větrání v prostorech s možností úniku bioplynu (strojovny kogeneračních jednotek), provedení spojů na potrubí přívodu bioplynu ke kogeneračním jednotkám ve smyslu ČSN EN 1127-1 ed. 2 [5] (tzv. trvalá technická těsnost), instalované systémy pro kontinuální detekci hořlavých plynů, či periodicita provádění kontrol zařízení přenosnými detektory.

Je spolehlivě zabráněno iniciaci výbušné atmosféry?

Odpověď na tuto otázku poskytuje analýza iniciačních zdrojů výbuchu. Je nutno zohlednit, které iniciační zdroje, se v prostoru s nebezpečím výskytu výbušné atmosféry vyskytují, které z nich jsou dostatečně účinné k iniciaci této výbušné atmosféry a jaká technická nebo organizační opatření jsou přijata pro jejich eliminaci [5].

Kategorizace prostorů

Po přijetí technických a organizačních opatření a po provedení hodnocení rizik výbuchu má zaměstnavatel povinnost:

• a) Klasifikovat prostory na prostory s nebezpečím výbuchu a prostory bez nebezpečí výbuchu. Prostory s nebezpečím výbuchu je následně nutno zařadit do jednotlivých zón dle četnosti výskytu a doby trvání výbušné atmosféry dle přílohy č. 1 nařízení vlády.
• b) Zabezpečit další požadavky pro prostory klasifi kované jako prostory s nebezpečím výbuchu, specifikované v příloze č. 2 NV (jedná se o stanovení organizačních opatření, jako je školení zaměstnanců, systém písemného povolování prací v prostorech s nebezpečím výbuchu a výběr zařízení a ochranných systémů pro tyto prostory).
• c) Označit místa s nebezpečím výbuchu bezpečnostními značkami výstrahy s černými písmeny Ex.
• d) Zajistit vypracování písemné dokumentace o ochraně před výbuchem (DOPV) a její vedení tak, aby odpovídalo skutečnosti.

Náležitosti DOPV

Nařízení vlády stanovuje povinnost zpracovat písemnou dokumentaci pro ochranu před výbuchem. Tato dokumentace se zpracovává v návaznosti na hodnocení rizika výbuchu a zaměstnavatel v ní prokazuje zejména:

• a) provedení identifikace nebezpečí a posouzení rizika výbuchu (provedení analýzy rizik),
• b) přijetí preventivních a ochranných opatření (technických a organizačních),
• c) provedení klasifi kace prostorů a zařazení prostorů s nebezpečím výbuchu do zón,
• d) určení prostorů a zařízení, u kterých budou uplatňovány požadavky přílohy č. 2 NV (jedná se o zařízení a ochranné systémy určené pro prostory s nebezpečím výbuchu, na které se vztahují požadavky NV č. 23/2003 Sb.),
• e) uvedení činností, které smějí být v prostorách s nebezpečím výbuchu prováděny pouze na základě písemného příkazu (příkaz „V“).

Dokumentace o ochraně před výbuchem musí být zpracována před zahájením provozu. Při změnách technologie, které mají vliv na zajištění bezpečnosti, musí být pravidelně aktualizována. Dokumentace by měla obsahovat:

• Typ provozu, popis prostorů ohrožených vznikem výbušné atmosféry.
• Stručný popis technologických procesů a postupů, včetně najíždění a odstavování zařízení. Konstrukční a provozní data zařízení (rozměry, pracovní teplota, tlak).
• Seznam nebezpečných látek a jejich bezpečnostních parametrů, získané z bezpečnostních listů, či odborných databází.
• Výsledky provedené analýzy rizik. (Je nutno uvést, ve kterých místech a za jakých podmínek může vznikat výbušná atmosféra, a to jak uvnitř technologie, tak v jejím okolí. Zohledněny by měly být normální provozní stavy procesu, najíždění a odstavování procesu i možné poruchové stavy).
• Popis přijatých technických a organizačních opatření a způsob realizace těchto opatření. (U organizačních opatření např. uvést popis a četnost školení, způsob organizace povolování prací a způsob označení prostorů s nebezpečím výbuchu).