Poskytování ochranných nápojů při práci

Zdroj: 
Všechny důležité informace o pitném režimu se dozvíte v rozhovoru MUDr. Ariany Lajčíkové, CSc. s pracovníky Státního zdravotního ústavu v Praze.

Položili jsme  několik otázek, týkajících se pitného režimu, odborníkům:   MUDr. Janě Hlávkové, vedoucí NRP pro fyziologii a psychologii práce a MUDr.  Bohumilu Turkovi, CSc., vedoucímu odborné skupiny pro nutriční a kontaminující látky v potravinách. Oba jsou zkušenými pracovníky Státního zdravotního ústavu v Praze.

Jakou legislativou je ošetřeno poskytování ochranných nápojů při práci ?
Dr Hlávková: Základním dokumentem, který řeší problematiku ochranných nápojů  je Nařízení vlády č. 523/2002 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci. Důležitá je příloha 1 a její část A. Ta uvádí tab.1.: Typy práce podle celkového (brutto) průměrného energetického výdeje a tab. 2.: Přípustné hodnoty mikroklimatických podmínek pro celý rok.
Vládní nařízení v § 5  stanoví, že ochranné nápoje se poskytují při trvalé práci zařazené do třídy práce IIb a vyšší, pokud je vykonávána za podmínek, kdy jsou překračovány v pracovním prostředí maximálně přípustné operativní teploty stanovené v tabulce č. 2 pro tuto třídu práce.

Jak se pozná, do jaké třídy práce spadá konkrétní vykonávaná činnost ?
Dr Hlávková: Rozeznávají se třídy I, IIa, IIb, IIIa, IIIb, IVa, IVb a V, zařazení prací do tříd se provádí podle fyzické náročnosti práce, tj. podle energetického výdeje při práci. Protože takové měření není vždy okamžitě dostupné, postupuje se podle výše uvedených tabulek. Tab. 1. uvádí příklady činností a jejich zařazení do tříd a  slouží jako pomůcka. Skutečně vykonávaná práce se tak analogicky kvalifikovaným odhadem zařadí do odpovídající třídy podle uvedených příkladů. V tab. 2 lze pak vyhledat, jaké mikroklimatické podmínky (teplota, vlhkost a proudění vzduchu) jsou pro tuto  práci přípustné.

Podle čeho se poskytují ochranné nápoje na pracovišti?
Dr Hlávková: Kritériem je ztráta tekutin z organismu při práci. V citovaném vládním nařízení je uvedeno, že nárok na poskytování ochranných nápojů  vzniká, jestliže ztráty tekutin potem a dýcháním jsou za osmihodinovou směnu vyšší než 1,25 litru. Zákonodárci si opět byli vědomi, že přesné měření ztrát tekutin není běžně dostupné a zařadili do tabulky č. 2 údaj o intenzitě pocení. Z této tabulky vyplývá, že ztrátu tekutin 1,25 l lze očekávat ve třídě IIb a vyšší. Orientačně lze tedy říci, že nárok na ochranné nápoje vzniká, pokud je práce zařazena nejméně ve třídě IIb a je vykonávána v prostředí s operativní teplotou vyšší než 26 °C.

A co ostatní pracovníci, kteří pracují v horku, ale jejich práce není fyzicky náročná, úřadují např. v kanceláři ?
Dr Hlávková: Pracovníkům, jejichž práci by bylo možno zařadit podle energetického výdeje do tříd I a IIa, nárok na poskytování ochranných nápojů zdarma nevzniká. Jediný způsob, jak se dohodnout se zaměstnavatelem na poskytování nápojů (např. v letních vedrech) je zakotvení tohoto požadavku prostřednictvím odborů v kolektivní smlouvě.

Takže zaměstnanec má na nápoje zdarma nárok pouze tehdy, pokud v horku namáhavě pracuje. Jsou ještě jiné situace, kdy tento nárok vzniká?
Dr Hlávková:  Vládní nařízení dále stanoví, kdy ještě se ochranné nápoje poskytují:
a) je-li relativní vlhkost vzduchu vyšší než 70 %, měly by se ztráty tekutin vypočítat (v praxi se ale má zato, že nárok na poskytování nápojů vzniká)
b) když práce vyžaduje použití pracovního oděvu, jehož tepelně izolační vlastnosti jsou vyšší než 1 clo (= třívrstvý oděv: např. tílko, košile, sako, spodní prádlo, blůza, bunda apod.)
c) při trvalé práci venku, pokud od 10 do 17 h překračuje teplota venkovního vzduchu ve stínu hodnotu přípustné maximální operativní teploty podle tabulky č. 2.
d) dále je stanoveno, kdy se poskytují teplé nápoje při práci v chladu.

Jaké množství nápojů musí zaměstnavatel zajistit?
Dr Hlávková:   Jestliže vykonávaná práce splňuje kritéria pro poskytování ochranných nápojů, pak zaměstnavatel je povinen nápoje poskytnout  v množství pokrývajícím  nejméně 70 % celosměnové ztráty tekutin. Maximální množství není stanoveno.

Člověk by měl pít nejen v práci. V horku a při zvýšené zátěži  více.
Dr Turek: Jistě. Každý rozumný člověk ví, že i doma v letním horku nebo při sportovní zátěži je třeba více pít. Denní přísun tekutin do organismu by měl být kolem 3 l, v horku a při fyzické námaze více. Při ní lze předpokládat zvýšené ztráty solí potem, takže je třeba i minerální látky doplňovat. Ztráta 1 l potu představuje ztrátu asi 4 g solí.

Co může očekávat zaměstnavatel, který poskytuje svým zaměstnancům ochranné nápoje?
Dr Turek: Každý rozumný zaměstnavatel ví, že při nedostatku tekutin klesá u lidí pracovní výkonnost a zvyšují se tak celkové finanční ztráty. Ztráta tekutin v množství 2 % tělesné hmotnosti představuje ztrátu 20 % výkonnosti, ztráta  3 % je už ztrátou 30 % výkonnosti. Stoupá únava, ospalost, pocit vyčerpání, klesá koncentrace, stoupá chybovost, nervozita, zvyšuje se nebezpečí pracovních úrazů. Z nedostatku tekutin může dojít k přehřátí organismu a kolapsu.

Co plní nejlépe funkci ochranného nápoje, co tedy pít ?
Dr Turek: Při menších ztrátách postačí zvýšený příjem pitné vody z vodovodu. Ztráty solí lze dobře hradit např. slanou polévkou.  Při větších ztrátách se doporučuje  střídání stolních (60 %) a minerálních (40 %) vod obohacených o soli, vitamíny, proteiny, nukleotidy  a vhodné chuťové látky.
Mezi doporučené nápoje patří i slabé černé, zelené, ovocné a bylinné čaje. Obsah cukru nesmí překročit 6,5 hmotnostních procent. Ovocné šťávy a se proto doporučuje pít zředěné. Více slazené nápoje jsou vhodné jen pro těžce pracující v zimě venku. Nápoj má mít i přiměřenou teplotu: v zimě cca 20 až 25 °C, v létě cca 16 °C, nikdy kolem 0 °C. Ledová tříšť jen zvýší žízeň.
Množství alkoholu nesmí překročit 1 hmotnostní procento, nápoje pro mladistvé nesmí alkohol obsahovat vůbec.

Co se naopak jako ochranný nápoj nedoporučuje?
Dr Turek: Jako ochranný nápoj se nehodí káva, kakao, kolové nápoje a silný tmavý čaj. Alkaloidy v nich obsažené mají dehydratační účinky (= zvyšují vylučování, tj. ztráty tekutin). K úhradě ztracených tekutin se nedoporučují  ani silně slazené a uměle CO2 sycené limonády. Slazené limonády, nektary a džusy jsou příliš kalorické, nápoje se zvýšeným obsahem CO2 mohou působit trávicí potíže. 

Závěr: Co jsme se dozvěděli? Při fyzicky méně náročné práci nárok na poskytování nápojů zdarma nevzniká.  Vysoká teplota vzduchu způsobená letním počasím nezakládá sama o sobě povinnost zaměstnavatelů poskytovat zdarma ochranné nápoje. Vždy záleží na vykonávané pracovní činnosti a pracovních podmínkách. Není zcela lhostejné, čím tekutiny, ztracené potem a dýcháním nahradíme. Na pitný režim však nesmíme v práci ani doma zapomínat.

Ptala se MUDr. Ariana Lajčíková, CSc.

Autor článku: 

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Nové příspěvky publikované na informačním serveru BOZPinfo.cz

Kde nás najdete

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844
X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail