Porušování předpisů na pracovišti

Zdroj: 
Na dotaz odpověděla JUDr. Eva Dandová.

Pracuji v soukromé firmě, mám pracovní smlouvu sjednanou na 42,5hod. týdně. Pracuji v úkole, mzda je sjednána jako částka xx za jeden výstup. Jsme tedy závislí na objemu práce, která do firmy přijde. Naše vedoucí zadává práci, kterou máme sjednanou v pracovní smlouvě a my pak pracujeme třeba i jen tři hodiny denně. Domnívám se, že se jedná o překážku v práci na straně zaměstnavatele, který by nám měl práci přidělovat tak, aby byla naplněna 8,5hod. pracovní doba denně. Neměl by nám zaměstnavatel v případě, že  pro nás práci nemá, zaplatit průměrný výdělek do 8,5hod. práce denně? Dalším problémem je, že jsme povinni odpracovat jeden víkend v měsíci. Když se tak stane, pracujeme de facto 14 dní bez jakéhokoliv odpočinku. Po odpracovaném víkendu nemáme nárok na žádné volno. Za další je nám ze mzdy strhávána určitá částka měsíčně za údajné chyby, kterých se dopustíme. Žádná dohoda o srážkách ze mzdy však podepsána nebyla. Stržená částka je různě vysoká podle toho, kolik kontrolní oddělení najde pochybení. Je to velice zavádějící, protože když se zaměří na určitou osobu, můžou jí napočítat velmi nehorázné částky. Poraďte prosím, jak se bránit. Jsme už z toho nešťastní.

1) Týdenní pracovní doba není 42,5 hodin, ale jen 40 hodin. To za prvé. Jinak platí obecná zásada (§ 38 zákoníku práce), že od vzniku pracovního poměru (rozuměj až do řádného skončení) je zaměstnavatel povinen přidělovat zaměstnanci práci podle pracovní smlouvy, platit mu za vykonanou práci mzdu nebo plat, vytvářet podmínky pro plnění jeho pracovních úkolů a dodržovat ostatní podmínky stanovené právními předpisy. Pokud zaměstnavatel tuto povinnost neplní, pak se jedná o překážku v práci na jeho straně a za dobu, kdy nekonáte práci vám má platit náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku. Výplatu náhrady mzdy můžete uplatnit samozřejmě soudní cestou. Druhým řešením je obrátit se na inspektorát práce, aby provedl u zaměstnavatele kontrolu.
2) Celý víkend odpracovat nemusíte, podle zákoníku práce může zaměstnavatel určit zaměstnanci pouze 8 hodin práce přesčas týdně, na zbývajících hodinách se s ním musí dohodnout. Chápu, že ve vašem případě asi dohoda není možná. Platí ale, že každý zaměstnanec má právo na 35 hodin nepřetržitého odpočinku v týdnu, tedy během sedmi po sobě jdoucích dnů a když to zaměstnavatel (třeba pro ten přesčas) nemůže dodržet, tak musí zaměstnanci během 2 týdnů poskytnout nepřetržitý odpočinek v rozsahu 70 hodin – viz § 92 zákoníku práce. Toto by byla zase otázka pro kontrolu inspektorátu práce, protože to do jisté míry souvisí i s BOZP.
3) Zaměstnavatel nemá právo Vám strhávat ze mzdy nic, než co stanoví zákon v  § 147 zákoníku práce. Jedná se o 

  • daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti,
  • pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění,
  • zálohu na mzdu nebo plat, kterou je zaměstnanec povinen vrátit proto, že nebyly splněny podmínky pro přiznání této mzdy nebo platu,
  • nevyúčtovanou zálohu na cestovní náhrady, popřípadě jiné nevyúčtované zálohy poskytnuté zaměstnanci k plnění jeho pracovních úkolů,
  • náhradu mzdy nebo platu za dovolenou, na niž zaměstnanec ztratil právo nebo na niž mu právo nevzniklo, a náhradu mzdy nebo platu podle § 192, na niž zaměstnanci právo nevzniklo.

Podle výslovného ustanovení § 147 odst. 3 zákoníku práce srážky ze mzdy zaměstnance ve prospěch zaměstnavatele za přijetí do zaměstnání, ke složení peněžních záruk nebo k úhradě smluvních pokut nejsou dovoleny. Srážky ze mzdy k náhradě škody jsou možné jen na základě dohody o srážkách ze mzdy. To je zase otázka na soud.

Autor článku: 

Komentáře

Není co dodat!

04.10.2010 - 16:19 Josef Gajdošík
Pokud IP nezačnou důkladně řešit nedostatky v malých a středních firmách, nebude to lepší. Vím, je jich málo a bude ještě méně, až se zdá, že je to záměr a raději se nezmiňuji koho! Zaměstnanci jsou trpělivě drženi v nevědomosti (viz. dnešní dotaz), školení nejsou žádná.... to ale zasvěceným neříkám nic nového. Proto je také prestiž OZO v prevenci rizik, taková jaká je. S pozdravem!

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Kde nás najdete

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844
X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail