Počítá se náhrada za ztrátu na výdělku při úrazu na kalendářní nebo pracovní dny?

Zdroj: 
Na dotaz odpověděl JUDr. Pavel Kučina.

Počítá se náhrada za ztrátu na výdělku při úrazu na kalendářní nebo pracovní dny?

Systém odškodnění za škodu způsobenou pracovním úrazem nebo nemocí z povolání v ČR je komplementární. To znamená, že postižený zaměstnanec je účastníkem nemocenského pojištění, ze kterého v případě dočasné pracovní neschopnosti pobírá dávky bez ohledu na to, zda se jedná o pracovní neschopnost z důvodu pracovního úrazu (nemoci z povolání), nebo z jiného, obecného, důvodu. To platí i pro náhradu mzdy nebo platu, kterou práce neschopnému zaměstnanci vyplácí po dobu prvních 21 kalendářních dnů zaměstnavatel (§ 192 zákoníku práce).

Komplementem (doplňkem) k dávkám nemocenského pojištění nebo k náhradě vyplácené zaměstnavatelem je v případě pracovního úrazu nebo nemoci z povolání náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti podle § 370 zákoníku práce. Podle tohoto ustanovení náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti přísluší zaměstnanci ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a plnou výší náhrady mzdy nebo platu, vyplácené zaměstnavatelem, a plnou výší nemocenského. Pokud náhrada mzdy nebo platu nebo nemocenské činí 60 % průměrného výdělku, pak tento komplement činí 40 % průměrného výdělku a je vyplácen z pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání.

Na rozdíl od dávek nemocenského pojištění a náhrady mzdy nebo platu, které se vyplácejí za kalendářní dny, je komplement vyplácen jako dorovnání do průměrné mzdy zaměstnance před vznikem pracovní neschopnosti a neodvíjí se tedy od počtu kalendářních či pracovních dnů trvání pracovní neschopnosti.

Autor článku: 

Komentáře

Upřesnění

17.01.2012 - 13:20 Zdeněk Cais
...neodvíjí se od počtu kalendářních či pracovních dnů trvání pracovní neschopnosti, nýbrž od počtu hodin připadajících podle rozvrhu směn na dobu trvání pracovní neschopnosti. Hodin, které by zaměstnanec odpracoval, kdyby neutrpěl pracovní úraz (neonemocněl nemocí z povolání). Průměrný výdělek zjištěný podle § 351 až 362, s přihlédnutím k § 382 odst. 1 zákoníku práce, který je průměrným výdělkem hodinovým, se vynásobí tímto počtem hodin a od výsledku se odečte plná výše náhrady mzdy nebo platu podle § 192 ZP a plná výše nemocenského, které příslušejí za dobu trvání pracovní neschopnosti. Rozdíl je kýžená náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti pro pracovní úraz nebo nemoc z povolání. Poznámka k poslednímu odstavci článku: náhrada mzdy nebo platu podle § 192 ZP přísluší za dny, které jsou pro zaměstnance pracovními dny, a za svátky, za které jinak přísluší zaměstnanci náhrada mzdy nebo se mu plat nebo mzda nekrátí.

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1

Sociální sítě VÚBP

facebook linkedin instagram buzzsprout twitter youtubepinterest

Kde nás najdete

X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail