Plnění legislativních požadavků ČR z hlediska BOZP v souvislosti se zaměstnáváním cizinců

Zdroj: 

V rámci celoevropské kampaně Zdravé pracoviště si posvítí na fyzickou zátěž se 22. června 2022 konal další seminář. Tentokrát šlo o online seminář s názvem Plnění legislativních požadavků ČR z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v souvislosti se zaměstnáváním cizinců. Účastníci se mohli dozvědět důležité informace z oblasti zaměstnávání cizinců, jejichž součástí byly i zajímavé postřehy z praxe.

Po úvodním slově JUDr. Jitky Hejdukové ze Svazu průmyslu a dopravy ČR a představení kampaně EU-OSHA na období 2020-2022 Zdravé pracoviště si posvítí na fyzickou zátěž Ing. Jaroslavem Hlavínem z Ministerstva práce a sociálních věcí se ujal slova Doc. RNDr. Mgr. Petr A. Skřehot, Ph.D., MSc., dr. h. c. ze Znaleckého ústavu bezpečnosti a ochrany zdraví. Ve své přednášce se zabýval problematikou školení cizinců, především Ukrajinců.

Předpokladem ke správnému výkonu práce je kvalifikace pracovníka a dále zaučení či zácvik, jak má konat pracovní operace.

Zaměstnavatel musí naplnit minimální požadavky právních předpisů týkajících se školení BOZP, jinak si o školení, například o jeho formě (prezenční, distanční, hybridní apod.), rozhoduje sám. V § 103 zákoníku práce se hovoří o tom, že školení, vyžaduje-li to povaha rizika, musí být pravidelně opakováno. Většina zaměstnavatelů ani neuvažuje o tom, že by se školení BOZP neopakovala, obvykle ho zajišťuje společně se školením požární ochrany.

Školení musí být řádné, srozumitelné, konkrétní, prokazatelné. Může být provedeno v jakékoli řeči, kterou školený zaměstnanec ovládá, resp. ji rozumí.

V případě školení Ukrajinců se doporučuje prostudování písemných materiálů, na základě kterých si pracovník připraví otázky a následně se vede debata. Samozřejmě by to nemělo být ve stylu „podepiš a konec“. Zásadou je mluvit k věci, stručně, jasně, pomalu a zřetelně artikulovat, využít gestikulaci, názorné ukázky, překladače atd. Český a ukrajinský jazyk jsou si velmi podobné. Lepší je tedy mluvit s Ukrajinci česky, než rusky, a během školení se ujišťovat, zda pochopili obsah sdělovaných informací.

Dále je nutné umožnit Ukrajincům rychle se naučit česky – účast v jazykových kurzech, setkávání s Čechy, zapojení rodin do běžných společenských a životních aktivit (integrace).

Školení musí naplnit klíčové cíle: zaměstnanec musí pochopit, jaká má práva a povinnosti, co a jak má na pracovišti dělat (pracovní postupy), na co si dát pozor, co nesmí a jak si počínat při mimořádné provozní události (havarijní postupy).

Tématu školení se věnovali také JUDr. Jaroslav STÁDNÍK, Ph.D., ředitel odboru odvolacích a správních činností v oblastech zaměstnanosti MPSV, a Ing. Ondřej VARTA, Ph.D., vedoucí úseku inspekce BOZP Státního úřadu inspekce práce.

Předpisy pro školení jsou stejné jak pro české zaměstnance, tak pro cizí státní příslušníky. Podstatné je, aby školení bylo pro zaměstnance srozumitelné. Často se setkávají z dotazy, jak je to u Ukrajinců s ostatními předpisy – návody výrobců pro daná zařízení apod. Není možné, že by cizinec neměl být seznámen s návodem výrobce, i když návody jsou obsáhlé. Návod výrobce mnohdy zpřísňuje požadavky nad stanovené předpisy. Zaměstnavatel by měl z návodů výrobců zařadit do školení to, co by měl zaměstnanec v rámci své konkrétní pracovní činnosti znát. Není vyhovující obecný výtah, který by byl někde na pracovišti k dispozici.

Inspektoři se setkávají s tím, že zaměstnavatel předloží seznam zaměstnanců, kteří byli na školení, a pod ním uvede, že byly ověřeny znalosti. To je samozřejmě nedostatečné.

Školení může provádět zaměstnavatel, pokud má potřebné znalosti, odborně způsobilá osoba v prevenci rizik, revizní technik, ale i mistr na pracovišti, který seznámí zaměstnance se zařízením a s činností, kterou budou vykonávat. Ze strany zaměstnavatele musí být doložená průkaznost školení, že zaměstnanec porozuměl. Povinnost tlumočníka není legislativou stanovena. K ověřování znalostí je vhodný písemný test.

Ing. Jana Ranglová z Výzkumného ústavu bezpečnosti práce, v. v. i., představila novou webovou stránku Práce cizinců v ČR, jejímž cílem je poskytnout informace ohledně možnosti legálního zaměstnání v ČR, práv a povinností zaměstnanců, důsledků nelegálního zaměstnání; podat základní informace o BOZP a zdravotním pojištění; motivovat cizince pracující nelegálně k „legalizaci“ pracovního poměru; odpovědět na otázky, které mohou cizince v této souvislosti napadnout; vytvořit FAQ po vzoru jiných zemí (VB, USA).

Zde je příběh ukrajinského pracovníka, který utrpěl závažný pracovní úraz, inspirovaný skutečnou událostí při bouracích pracích, kdy došlo ke smrtelnému a závažnému pracovnímu úrazu.

Na podzim 2022 se chystá sesterská webová stránka o podmínkách legální práce u cizinců - občanů EU a jejich rodinných příslušníků.

JUDr. Štěpán Pastorek seznámil s některými ustanoveními právních předpisů, které se týkají zaměstnávání cizinců - zákona o pobytu cizinců na území ČR a zákona o zaměstnanosti. Každý z nich vykládá pojem cizinec jinak. Podle zákona o pobytu cizinců na území ČR se cizincem rozumí fyzická osoba, která není státním občanem České republiky včetně občana Evropské unie a podle zákona o zaměstnanosti je cizincem občan mimo EU.

U cizinců je velké riziko nelegální práce, kterou můžeme definovat jako práci vykonávanou cizincem v rozporu s vydaným povolením k zaměstnání nebo bez tohoto povolení, je-li podle tohoto zákona vyžadováno, nebo v rozporu se zaměstnaneckou kartou, kartou vnitropodnikově převedeného zaměstnance nebo modrou kartou vydanými podle zákona o pobytu cizinců na území ČR nebo bez některé z těchto karet. Nebo to může být práce vykonávaná cizincem pro právnickou nebo fyzickou osobu bez platného oprávnění k pobytu na území České republiky, je-li podle zákona o pobytu cizinců na území ČR vyžadováno.

Fyzická či právnická osoba se vystavuje postihu za spáchání přestupku spočívajícího v umožnění výkonu nelegální práce, kdy za takový přestupek lze uložit pokutu do 10 mil. Kč.

Neoprávněné zaměstnávání cizinců postihuje i trestní zákoník. V souvislosti se zaměstnáváním cizinců může dojít například k tzv. švarcsystému; výkonu práce bez nebo v rozporu s povolením k zaměstnání; interpretačním problémům při aplikaci § 342 odst. 1 trestního zákoníku v tom smyslu, kdo je povinen mít platné povolení k zaměstnání.

JUDr. Martin Mikyska svoji prezentaci Odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání v souvislostech ochrany zdraví a bezpečnosti práce při zaměstnání cizinců v ČR zaměřil na konkrétní případy z praxe, zajímavé judikáty.

V prvním případě (judikát Nejvyššího soudu ČR 21 Cdo 1590/2021) zaměstnavatel přijal zaměstnance cizince na zkoušku, což je nepřípustné. Měl za úkol provést malířské práce a dostal pokyn, aby nelezl na lešení, které bylo na pracovišti. Dotyčný zřejmě tohoto pokynu neuposlechl, protože po nějaké době byl nalezen na zemi bez známek života s 2,19 promile alkoholu v krvi. Případ je zajímavý tím, že definuje souhrnným způsobem pokyny k zajištění BOZP jako konkrétní pokyny dané zaměstnanci vedoucími zaměstnanci, kteří jsou mu nadřízeni (§ 349 zákoníku práce) v souvislosti se zproštěním povinnosti zaměstnavatele nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu. Není důležité jen udělení pokynu, ale také jeho kontrola.

V jiném případě (judikát Nejvyššího soudu ČR 21 Cdo 3061/2020) šlo o práci na povrchových dolech, kdy určitá skupina zaměstnanců mezi sebe přijala dalšího pracovníka, který nebyl zaměstnancem dotyčného zaměstnavatele, aby práci lépe zvládli. Došlo k úrazu a pracovník se soudil o jeho odškodnění. Význam judikátu spočívá v tom, že znovu připomíná zákonné definiční znaky závislé práce.

On-line seminář pořádá Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA) ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí a Svazem průmyslu a dopravy ČR (SPČR) v rámci celoevropské kampaně Zdravé pracoviště 2020–2022 s názvem Zdravé pracoviště si posvítí na fyzickou zátěž.

Autor článku: 

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844

Sociální sítě VÚBP

facebook linkedin instagram buzzsprout twitter youtubepinterest

Kde nás najdete

X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail