Odškodňování pracovního úrazu a promlčecí doba

Zdroj: 
Na dotaz odpověděl JUDr. Zdeněk Přeslička.

Zaměstnanec utrpěl pracovní úraz bez pracovní neschopnosti a stále rehabilituje. Zatím nedošlo k ustálení zdravotního stavu. Více než 3 roky zaměstnavatel nedodal podklady pro odškodnění úrazu. Jaké jsou povinnosti zaměstnavatele k pojišťovně, kde je zaměstnanec dle zákona pojištěn (Kooperativa)? Existuje nějaký postup - vyplnění formuláře pro pracovní úraz bez pracovní neschopnosti ke Kooperativě, promlčecí doba apod.? Je zde nějaká povinnost a doba pro zaměstnance, do kdy musí podklady k pracovnímu úrazu dodat?

Zodpovědět konkrétně Váš dotaz je obtížné, protože neuvádíte všechny údaje potřebné ke konkrétnímu posouzení. Z dotazu lze usoudit, že v případě zmíněného pracovního úrazu půjde o odškodnění bolesti, případně ztížení společenského uplatnění, formou náhrady ve smyslu § 372 zákoníku práce, popř. dalších náhrad. Pokud jde o odpovědnost zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, platí úprava objektivní odpovědnosti zaměstnavatele, který má povinnost odškodnit zaměstnance automaticky, vznikne-li škoda a jsou-li splněny další podmínky pro poskytnutí náhrad. Pokud tak zaměstnavatel neučiní, může se odškodnění domáhat zaměstnanec přímo u zaměstnavatele, a to i ve formě žaloby u soudu. Zaměstnavatel, nikoli zaměstnanec, jak se domníváte, je na tato rizika povinně pojištěn na základě ustanovení § 205d zákona č. 65/1965 Sb. (dřívější zákoník práce). Odškodnění (náhrady) je tedy povinen poskytnout sám, případně prostřednictvím zákonem určené pojišťovny.

Jak uvádíte, zaměstnavatel zřejmě svou povinnost neplní, proto bude asi nutné domáhat se svých nároků žalobou u příslušného soudu. Právo na náhradu škody způsobené na zdraví se u náhrad za ztrátu na výdělku nepromlčuje. Promlčuje se nárok na jednotlivá plnění, ty je třeba uplatnit ve dvouleté subjektivní lhůtě. Právo na ostatní náhrady se promlčuje v tříleté lhůtě, která počíná běžet dnem, kdy škoda vznikla a kdy se poškozený dozvěděl o tom, kdo za ni odpovídá.

Autor článku: 

Komentáře

Možné řešení

28.04.2014 - 11:02 Radoslav Vlasák
Opět jeden z málo pochopitelných (byť jen na základě dílčích údajů) případů. Zaměstnavatel hradí (předpokládám) částky zákonného úrazového pojištění, a když má nahradit škodu poškozenému zaměstnanci, kterou mu je povinna refundovat příslušná "úrazová" pojišťovna, nečiní tak. Jistě - zaměstnanec má právo se o náhradu škody soudit. Jenomže - není-li např. členem odborů a nemá-li tedy nárok na bezplatnou právní pomoc, musí si ve většině případů "najmout" komerčního právníka (jen málo zaměstnanců má potřebné znalosti a zkušenosti k tomu, aby byli schopni podat žalobu u příslušného soudu sami a pak absolvovat soudní jednání bez právního zastoupení). To však s sebou nese nemalé náklady, na jejichž pokrytí nemusí mít poškozený zaměstnanec dostatek finančních prostředků. A to už se vůbec nezmiňuji o faktu, že zaměstnanec, který se soudí se zaměstnavatelem, se většinou dostává na tzv. "černou listinu", což - při současné míře nezaměstnanosti - není záviděníhodné. Možná by nebylo od věci obrátit se nejdřív s podnětem na orgány SÚIP - je zřejmě evidentní, že zaměstnavatel neplní povinnosti, které mu pracovněprávní legislativa ukládá. K takovému úkonu zaměstnanec právní pomoc nepotřebuje. A existuje-li u zaměstnavatele odborová organizace, měla by takovou situaci rovněž prioritně řešit.

Domáhání se odškodnění po zaměstnavateli.

30.04.2014 - 14:12 Václav Syrový
Podle mne by se měl zaměstnanec domáhat odškodnění po zaměstnavateli a to v první řadě přímo. To znamená zajít za vedoucím zaměstnancem nebo přímo za majitelem nebo jednatelem a normálně lidsky mu říci Pane Vomáčko já jsem tady utrpěl tehdy a tehdy pracovní úraz a dosud jsem nebyl odškodněn. Jdu se tedy zepta jak to bude s mým odškodněním A je to vyřízené. Pokud nepomůže rozhovor, potom pošlu doporučený dopis , od kterého si ponechám kopii a podací lístek. A až potom bych se obrátil na odbory, potom na OIP a potom teprve na soud. Nějak jsem asi mdlého rozumu, ale nerozumím vysvětlení, "domáhat se odškodnění po zaměstnavateli podáním u soudu" . Pochopitelně že se setkáváme s různými případy, dnes dopoledne jsem dělal školení u stavební firmy, loni měli PÚ, letos v únoru zaměstnanec skončil marodění, a již je odškodněn, po školení mě říkal majitel firmy, že lékař se něco zmínil o trvalých následcích, tak jsem mu poradil, aby si poznamenal do kalendáře na příští rok v únoru púodání žádosti o odškodnění ztížení společenského uplatnění. Majitel říkal, že se s podobným problémem dosud nesetkal a že mne bude příští rok v únoru eventuelně kontaktovat. Za 24 roků soukromého podnikání v oblasti BOZP jsem neměl dosud ani u jednoho zákazníka spor s postiženým před soudem.

Re: Domáhání se odškodnění po zaměstnavateli.

01.05.2014 - 09:41 Radoslav Vlasák
Potíž je v tom, že - mj. i proto, že se nazýváme "právním státem" - k jakémukoliv domáhání se odškodnění pracovního úrazu či nemoci z povolání ze strany poškozeného zaměstnance by v převážné většině případů vůbec nemělo docházet. Zaměstnanec by pouze měl splnit povinnosti ukládané mu legislativou a všechno ostatní by se mělo dít prakticky automaticky. V mnoha firmách to tak skutečně funguje - ale zdaleka ne ve všech. A někdy se zaměstnavatel dokonce spoléhá na nedostatek právního vědomí zaměstnanců, ačkoliv k jejich potřebné informovanosti o nárocích z těchto titulů měl sám přispět řádným školením BOZP. Opět je to ten "začarovaný kruh" - nedostatečné povědomí o této (a nejen této) problematice jak se strany zaměstnanců, ale (a to je odsouzeníhodnější) i ze strany některých zaměstnavatelů (zvláště těch menších a malých).

Nebyl dotaz míněn úplně jinak?

06.05.2014 - 18:01 Eduard Šimánek
Já jsem asi dotaz pochopil úplně jinak. Tazatel se dle mého názoru ptá na správný postup v případě pracovního úrazu, jehož následkem nenastala pracovní neschopnost a postižený bude žádat odškodnění za bolest, případně další relevantní. Tazatel však uvádí, že zatím nedošlo k ustálení zdravotního stavu postiženého a pravděpodobně lékař nedokáže vystavit objektivní posudek o bolestném. Záznam o úrazu nebyl logicky na pojišťovnu odeslán, protože nenastaly důvody k jeho vypracování. Dle mého názoru je v takových případech jediná možnost, jak pojišťovnu informovat o budoucím nároku, a to zasláním hlášení škodné události, které sice nebude obsahovat konkrétní požadavek na výši odškodnění, ale pojišťovna bude muset žádost zaevidovat. Samozřejmě pojišťovna zašle zaměstnavateli požadavek na doložení dalších podkladů pro účely odškodnění, zaměstnavatel odpoví, že zatím žádné nemá k dispozici a pojišťovna opět odpoví, že proces odškodnění pozastavuje a znovu tento otevře po dodání potřebných dokladů:-) Máte někdo jinou zkušenost?

Re: Nebyl dotaz míněn úplně jinak?

09.05.2014 - 00:40 Radoslav Vlasák
I tak to může být. Nicméně - stran bolestného by jeho ohodnocení 3 roky trvat opravdu nemělo, zvláště s ohledem na skutečnost, že náhradu za bolest lze poskytovat opakovaně (několikanásobné operace a pooperační stavy, bolestivá rehabilitace apod.) Stran ztížení společenského uplatnění lze neustálenost zdravotního stavu připustit, byť k tomu, aby posudek byl vystaven, stačí - ve většině případů - 1 rok (posuzující lékař konstatuje, že s největší pravděpodobností již nedojde k podstatné změně tohoto ztížení).

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1

Sociální sítě VÚBP

facebook linkedin instagram buzzsprout twitter youtubepinterest

Kde nás najdete

X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail