Odškodňování nemoci z povolání

Byla mi zpětně přiznaná nemoc z povolání, jelikož jsem byla na neschopence od ledna 2015 do září 2016. Následně jsem dostala výpověď kvůli nemoci z povolání, čekám ještě na odstupné. Teď se řeší náhrada za ztrátu na výdělku. Průměrný výdělek jsem měla 16 000 Kč a vypočítali mi náhradu kolem 18 000 Kč, nemocenské dávky jsem měla kolem 11 000 Kč, což mi přijde dost málo. Pak jsem žádala o rentu a v práci mi řekli, že ji dostanu až po uplynutí doby, kdy budu čerpat odstupné. Přitom si myslím, že to s tím nemá nic společného. Dostala jsem v září ještě invalidní důchod (1. stupeň) a momentálně jsem vedená na úřadu práce. Mám tedy nárok na rentu hned a má být odškodnění za ztrátu na výdělku vyšší?

Předem se však omlouvám, že nebudu konkrétní, protože v dotaze neuvádíte hlavní údaje, a to kdy skončil pracovní poměr a z jakého důvodu skončil. Náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti (§ 271a ZP) se stanoví jako rozdíl průměrného výdělku a náhrada podle § 192 ZP (za dobu prvních 14 dnů pracovní neschopnosti) a dávek nemocenského. Pro její správné určení je tedy třeba, aby Vám zaměstnavatel stanovil tzv. průměrný výdělek před vznikem škody, tedy průměrný výdělek před nástupem na pracovní neschopnost. Jedná se o průměrný výdělek předchozího kalendářního čtvrtletí nebo o průměrný výdělek předchozího kalendářního roku. Náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti v podstatě znamená, že po celou dobu pracovní neschopnosti z titulu nemoci z povolání by Vám měla náhrada dorovnat rozdíl mezi dávkami nemocenského a průměrným výdělkem. Pokud je správný údaj, že Váš průměrný měsíční výdělek před vznikem škody činil 16 000 Kč a dávky nemocenského 11 000 Kč, pak by Vám měl zaměstnavatel za každý měsíc pracovní neschopnosti dorovnat 5 000 Kč. Pro přesnější výpočet nemám dost podkladů.

Uchazeči o zaměstnání, kterému bylo podle jiných právních předpisů z posledního zaměstnání vyplaceno odstupné, odbytné nebo odchodné, se podpora v nezaměstnanosti poskytne až po uplynutí doby, která se určí podle počtu násobků průměrného výdělku nebo měsíčního služebního příjmu, ze kterých byla odvozena minimální výše odstupného, odbytného nebo odchodného stanovená jinými právními předpisy. Tato úprava platí již léta (§ 44a zákona o zaměstnanosti) a znamená to, že Vám bude podpora v nezaměstnanosti vyplácena až po uplynutí 12 měsíců (násobků odstupného podle § 52 písm. d) ZP). Výše podpory v nezaměstnanosti ani její délka se nezmění, ale bude Vám vyplácena až v případě, že budete vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání déle jak 12 měsíců.

Nakonec ale budete mít i nárok na náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti neboli rentu podle § 271b ZP od odpovědného zaměstnavatele a zde platí zásada, že náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti se vyplácí zaměstnanci bez ohledu na to, že mu bylo vyplaceno nějaké odstupné, nebo že je veden jako uchazeč o zaměstnání a na úřadu práce pobírá podporu v nezaměstnanosti. To vše jsou plnění z jiného titulu, které s vlastním odškodněním pracovního úrazu nemají nic do činění. To vyplývá i z judikátu NS sp. zn. 21 Cdo 1029/2004.

Vám musí být stanoven okamžik vzniku škody – náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, asi to bude den následují po skončení pracovní neschopnosti. Z Vašeho dotazu nevyplývá, jestli ten den ještě trval pracovní poměr, takže Vám ji nemohu konkrétněji určit. V podstatě ale bude činit rozdíl mezi průměrným výdělkem před vznikem škody a výdělkem, kterého byste mohla dosáhnout a Vaším invalidním důchodem a bude Vám vyplácena i po dobu, kdy budete evidována na úřadu práce.

Ve vašem případě je třeba vycházet z judikátu NS sp. zn. 21 Cdo 786/98 – „Zaměstnanci, jenž pobírá náhradu za ztrátu na výdělku podle ustanovení § 195 ZP (dnes § 271b ZP), neboť pro onemocnění nemocí z povolání musel být převeden na jinou, méně placenou práci v podzemí dolu, a který byl pro dosažení nejvyšší přípustné expozice převeden z této práce na jinou, ještě méně placenou práci na povrchu dolu, nebo s kterým byl pro dosažení nejvyšší přípustné expozice rozvázán pracovní poměr, přísluší i po tomto převedení (rozvázání pracovního poměru) náhrada za ztrátu  na výdělku v původní výši (tj. bez zřetele ke změnám v jeho výdělkových poměrech, k nimž došlo následkem převedení na jinou práci, provedenému z důvodu dosažení nejvyšší přípustné expozice), ledaže by nastaly okolnosti, které mají vliv na výši této náhrady (§ 202 odst. 1 ZP – dnes § 271u odst. 1 ZP). Skutečnost, že zaměstnanec byl převeden pro dosažení nejvyšší přípustné expozice na práci na povrchu dolu (byl s ním rozvázán pracovní poměr), popřípadě že uplynula doba stanovené nejvyšší přípustné expozice pro práci, kterou vykonával před vznikem škody) před onemocněním nemocí z povolání), nemá sama o sobě za následek přerušení příčinné souvislosti mezi škodou a nemocí z povolání a nepředstavuje ani změnu poměrů poškozeného ve smyslu § 202 odst. 1 ZP (dnes § 271u odst. 1 ZP).“