Odpovědnost bezpečnostního technika

Zajímalo by mě, jakou má vůbec zodpovědnost bezpečnostní technik, např. při smrtelném úrazu při zanedbání některých bezpečnostních opatření z pozice organizace nebo chybějícího prokazatelného seznámení poškozeného s bezpečným postupem práce na zařízení.

Bezpečnostní technik neboli osoba odborně způsobilá v prevenci rizik (podle ustanovení § 132b zákoníku práce č. 65/1965 Sb.) může být – pokud to není zaměstnavatel sám - zaměstnanec zaměstnavatele nebo jiná osoba, která vykonává tuto funkci na základě smlouvy se zaměstnavatelem. Proto také musíme tyto dvě alternativy rozlišit. V případě prvním, tedy když jde o zaměstnance zaměstnavatele, se posuzuje odpovědnost zaměstnance podle zákoníku práce. Ustanovení § 172 zákoníku práce upravuje obecnou odpovědnost zaměstnance za škodu, kde je předpokladem vzniku škody zavinění zaměstnance. Pokud se zaměstnanci prokáže, že zaviněným jednáním způsobil zaměstnavateli škodu (a smrtelný úraz bez vší pochybnosti škodou je, byť jej ve svém důsledku odškodňuje za zaměstnavatele pojišťovna ve smyslu ustanovení § 205d zákoníku práce), pak zaměstnavatel může po zaměstnanci požadovat náhradu až do výše čtyřapůlnásobku jeho průměrného výdělku (§ 179 zákoníku práce č. 65/1965 Sb.). Osoba odborně způsobilá v prevenci rizik je zaměstnanec jako každý jiný, takže výše náhrady škody není vyšší než u ostatních zaměstnanců. V BOZP máme totiž základní zásadu – za BOZP odpovídá zaměstnavatel a zaměstnanci (byť vedoucí zaměstnanci) jen v rozsahu svých kompetencí. Situaci, že by odborně způsobilá osoba v prevenci rizik způsobila úmyslně škodu, jejímž následkem byl smrtelný úraz druhého zaměstnance, neřeším. V případě, že jde o odborně způsobilou osobu v prevenci rizik, která není zaměstnancem zaměstnavatele, tak pak záleží na tom, zda byla uzavřena smlouva podle občanského zákoníku nebo podle obchodního zákoníku. Za situace, že by otázka náhrady škody nebyla smluvně upravena, postupovalo by se podle občanského zákoníku - podle odpovědnosti za škodu a tam se též prokazuje zavinění. Nakonec je ale třeba upozornit na zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce. Podle něj může orgán inspekce práce udělovat pokuty za přestupky nebo správní delikty řádově až do výše 3 000 000 Kč. Přestupky se ukládají fyzickým osobám, správní delikty právnickým osobám, skutkové podstaty jednotlivých deliktů jsou shodné a shodná je i výše pokuty. Takže z toho vyplývá, že mimo náhrady škody může osobu odborně způsobilou v prevenci rizik pokutovat ještě orgán inspekce práce. Skutkové podstaty na úseku BOZP jsou uvedeny v § 17 a § 30 zákona zcela shodně, je jich cca 30.

JUDr. Eva Dandová