Odborná způsobilost u zařízení se zvýšenou mírou ohrožení života a zdraví zaměstnanců

Zdroj: 

V poslední době nás větší množství dotazů přinutilo k opětovnému otevření otázky zvláštní odborné způsobilosti u zařízení se zvýšenou mírou ohrožení života a zdraví zaměstnanců. Ptáte se nás, zdali je potřeba k práci na určitém zařízení profesní průkaz, speciální školení či jaká by měla být osoba školitele. Odpovědi na tyto otázky vycházejí ze zásady, že za způsob prokazování odborné způsobilosti zaměstnanců je odpovědný zaměstnavatel.

Na technických zařízeních, která představují zvýšenou míru ohrožení života a zdraví zaměstnanců, pokud jde o jejich obsluhu, montáž, údržbu, kontrolu nebo opravy, mohou práce a činnosti samostatně vykonávat a samostatně je obsluhovat jen zvlášť odborně způsobilí zaměstnanci. Stále však nebyl vydán prováděcí právní předpis k § 11 zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek BOZP, který se této zvláštní odborné způsobilosti týká.

Legislativní radou vlády prošel návrh zákona o bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízení a jeho prováděcích předpisů, plánovaná účinnost je od 1. ledna 2020. Spolu s ním se bude měnit také zákon č. 309/2006 Sb. a zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce. V této souvislosti by také mělo dojít k nahrazení vyhlášky č. 50/1978 Sb., o odborné způsobilosti v elektrotechnice.

Při zajišťování bezpečnosti v souvislosti s obsluhou vyhrazených technických zařízení musí zaměstnavatel tedy vycházet ze stále platných vyhlášek z roku 1979, kterými se určují tlaková, zdvihací a plynová vyhrazená technická zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti.

Kromě obsluhy vyhrazených technických zařízení je však řada dalších rizikových profesí – svářeči, lešenáři, řidiči vysokozdvižných vozíků apod., kteří se v minulosti museli prokázat průkazy, které je k určité činnosti opravňovaly. Získat průkaz je jedním ze způsobů, jak oprávnění k určité činnosti prokázat a v některých firmách ho přímo vyžadují. Například svářeči odbornou způsobilost nejlépe prokážou svářečským průkazem pro konkrétní typ svařování, který získají u akreditovaných společností po absolvování kurzu. V současné době nejsou až na výjimky průkazy již povinné, za způsob prokazování odborné způsobilosti zaměstnanců je odpovědný zaměstnavatel. Obecně platí, že školení těchto osob musí být provedeno odborně a může je provádět pouze ten, kdo má dostatečnou kvalifikaci a který školenou problematiku teoreticky i prakticky ovládá. A určuje ho zaměstnavatel. Může to být odborník v rámci firmy, za tímto účelem není nutné zaměstnance posílat do specializované firmy.

Například v případě kvalifikačních povinností na školitele jeřábů můžeme vycházet z čl. 3.1 ČSN ISO 12480-1 Jeřáby – Bezpečné používání – Část 1: Všeobecně, kde je definována kompetentní osoba jako osoba, která má dostatečné praktické zkušenosti a teoretické znalosti v oblasti jeřábu a mechanismu používaných pro manipulaci s břemeny a jsou zde uvedeny i požadavky na profesi jeřábníka, vazače a signalisty. Ing. Jiří Kysela ze Státního úřadu inspekce práce uvádí v tomto článku: „Povinností školitele je například seznámit zaměstnance s konkrétními pracovními postupy, dále s bezpečnostními předpisy a pokyny, které musí zaměstnanec dodržovat, ale také s konkrétním prostředím, ve kterém bude zaměstnanec pracovat, s konkrétními technickými zařízeními, dále seznámit s předvídatelnými riziky práce, včetně opatření na ochranu před jejich působením, seznámit s nejčastějšími úrazy, které se staly na pracovišti v důsledku porušení pracovních postupů, a samozřejmě s pracemi a úkony, při kterých je třeba používat OOPP. Kvalifikační požadavky na školitele (organizaci školení, obsah a formu dokladu jeřábníka, vazače), s přihlédnutím k průvodní dokumentaci dodané výrobcem (dodavatelem) jeřábu, stanoví zaměstnavatel ve své vnitřní organizační směrnici. Vnitřní organizační směrnicí může být, například pro provoz jeřábů, systém bezpečné práce zpracovaný dle čl. 4.1 ČSN ISO 12480-1. V případě výcviku jeřábníků je minimální rozsah školených jeřábníků uveden také v ČSN ISO 9926-1 Jeřáby. Výcvik jeřábníků. Část 1: Všeobecně.“

Rovněž nejsou právním předpisem stanoveny kvalifikační předpoklady pro řízení a obsluhu vysokozdvižných vozíků a požadavky na školitele řidičů vozíků. Zaměstnavatelé jsou povinni zpracovat kvalifikační požadavky pro obsluhy vysokozdvižných vozíků v daných provozních podmínkách a zajistit proškolení (i četnost opakovaných školení) jejich řidičů - obsluh. Školitel musí mít teoretické znalosti i praktické zkušenosti. Pro zajištění kvalitní praktické přípravy řidičů je nutno, aby školitel – instruktor sám ovládal jízdu a práci s příslušným vozíkem, včetně používání eventuálních přídavných zařízení. Z ČSN 26 8805 Manipulační vozíky s vlastním pohonem – Provoz, údržba, opravy a technické kontroly vyplývá, že zaměstnavatel musí prokazatelně určit osoby odpovědné za technický stav a provoz manipulačních vozíků, stanovit požadavky na jejich kvalifikaci, jejich práva, povinnosti a odpovědnosti a určit k obsluze manipulačních vozíků pouze osoby k tomu odborně, tělesně a duševně způsobilé.

Podobné je to s plošinami. V případě školení obsluhy pojízdné zdvihací pracovní plošiny jsou tyto požadavky uvedeny v ČSN ISO 18878 - Pojízdné zdvihací pracovní plošiny - Školení obsluhy. Školitel musí být kvalifikovaná osoba, která má rozsáhlé znalosti ve školicím procesu, provádění výcviku a hodnocení dovednosti obsluhy při provozu plošiny, pro kterou je obsluha školena. Školitel musí mít rovněž znalosti s ohledem na použití a provoz plošiny v místě a okolním prostředí, kde se školení provádí. V normě se hovoří také o opakovaném školení, přezkoušení, osvědčení (uplynutí doby platnosti osvědčení, která nesmí překročit 5 let) a průkazu jako jednou z možností oprávnění k obsluze.

O požadavcích na odbornou způsobilost se hovoří také v nařízení vlády č. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky (Příloha část VII bod 5 a 7) v souvislosti s lešenáři. Dočasné stavební konstrukce lze užívat pouze po jejich náležitém předání odborně způsobilou osobou odpovědnou za jejich montáž a převzetí do užívání osobou odpovědnou za jejich užívání.

Lešení lze montovat, demontovat nebo podstatným způsobem přestavovat jen v souladu s návodem na montáž a demontáž obsaženým v průvodní dokumentaci a pod vedením osoby, která je k tomu odborně způsobilá. Provádět uvedené činnosti mohou pouze zaměstnanci, kteří byli vyškoleni a jejich znalosti a dovednosti byly ověřeny. Školení lešenářů zahrnuje osvojení si znalostí a dovedností a další požadavky stanovené v bodu 7. Obsah a četnost školení s ohledem na nová nebo změněná rizika práce, způsob ověřování znalostí a dovedností zaměstnanců a vedení dokumentace o provedeném školení stanoví zaměstnavatel.

Může ho provést odborně způsobilá osoba v prevenci rizik nebo například instruktor lešenářské techniky.

Takto bychom mohli pokračovat i se školením bezpečnosti práce s křovinořezem a řetězovou pilou. Výběr školitele, kterým musí být osoba znalá problematiky, záleží na zaměstnavateli.

Požadavky na školení BOZP s technickým zařízením bývají také uvedeny v příslušném návodu výrobce.

Autor článku: 

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Nové příspěvky publikované na informačním serveru BOZPinfo.cz

Kde nás najdete

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844
X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail