Odborná vyšetření jako součást ZPP. Kdo je hradí?

Nevím, jak řešit neznalost zaměstnavatelů problematiky prací v riziku. Konkrétně mi jde o riziko hluku (3. a 4. kategorie), které podléhá periodickým preventivním prohlídkám specializových praktických lékařů závodní preventivní péče. Mnoho zaměstnavatelů vůbec nemá smlouvy na provádění kontroly rizikových pracovišť, což jim ukládá zákon. Potom se diví, že jim lékař - specialista ORL za jimi samotnými vyžádané vyšetření rizika posílá fakturu. Pokud by jejich zaměstnanec šel na vyšetření na ORL s doporučením od svého závodního lékaře, nebyl by to problém a prohlídka by byla hrazena ze zdravotního pojištění, i když je to paradoxní. Mohl by někdo udělat v této problematice jasno?

Preventivní prohlídky zaměstnanců jsou nedílnou a významnou součástí komplexní závodní preventivní péče (ZPP). Tyto prohlídky provádí lékař, s nímž má zaměstnavatel uzavřenou smlouvu o poskytování ZPP a tato péče je vyjmuta ze svobodné volby lékaře (zaměstnanec musí jít na prohlídku ke smluvnímu lékaři zaměstnavatele). Zaměstnavatel má povinnost vyslat pracovníka včas na prohlídku k lékaři ZPP, který zajistí další postup – v případě potřeby lékař ZPP vysílá pracovníka na další odborná a laboratorní vyšetření, přičemž bere v úvahu i rozhodnutí hygienika o zařazení prací do kategorií dle vyhl. 432/2003 Sb., v platném znění.

Preventivní prohlídky ZPP hradí v naprosté většině zaměstnavatel. Z veřejného zdravotního pojištění jsou v rámci ZPP hrazeny pouze vyjmenované zdravotní výkony, které jsou uvedeny v § 35 zák. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, v platném znění, za předpokladu, že zdravotnické zařízení má pro daný výkon smlouvu se zdravotní pojišťovnou. Pokud existuje nárok na úhradu odborného vyšetření v rámci ZPP z veřejného zdravotního pojištění, musí být k takovému vyšetření odeslán pracovník lékařem, který tento zdravotní důvod vyjádří na žádance o odborné vyšetření a který má podklady pro to, aby v případě kontroly revizním lékařem doložil oprávněnost úhrady vyžádaného vyšetření ze zdravotního pojištění. Je logické, že pokud se na odborné vyšetření dostaví pracovník sám z preventivních důvodů a cílem vyšetření není léčba nemoci, není takové vyšetření hrazeno z veřejného zdravotního pojištění a musí být uhrazeno v hotovosti.

Nárok na úhradu prohlídky ZPP z veřejného zdravotního pojištění mají i pracovníci profesionálně exponovaní hluku, kteří vykonávají práce zařazené do kategorie 3 a 4. Obligátní součásti jejich prohlídky je i odborné ORL vyšetření a audiologické vyšetření se stanovením ztráty sluchu dle Fowlera¹⁾ . Nelze připustit, aby na odborná vyšetření vysílal pracovníky zaměstnavatel, nemá na to právo a ani to nedává smysl. Čeho by tím dosáhl? Výsledky lékařských vyšetření jsou součástí zdravotnické dokumentace (jako důvěrné informace) a může být s nimi seznámena vyšetřená osoba a další osoby dle platných předpisů a ty, které vyšetřený určí. I kdyby se na pokyn zaměstnavatele pracovník na takové vyšetření dostavil, tak lékař, který toto vyšetření provede, může výsledek sdělit pouze vyšetřené osobě a ošetřujícímu lékaři (resp. lékaři ZPP), v žádném případě ne zaměstnavateli samotnému.

Zaměstnavatel potřebuje mít v personální dokumentaci o každém zaměstnanci vždy platný posudek o zdravotní způsobilosti, který obsahuje závěrečné souhrnné vyjádření lékaře ZPP o schopnosti pracovníka vykonávat konkrétní práci. Výsledek jednoho odborného vyšetření není posudkem o zdravotní způsobilosti, je jen jedním z podkladů pro posouzení zdravotní způsobilosti a pro vystavení posudku pro zaměstnavatele. Tento posudek vydává lékař ZPP na základě znalostí konkrétní práce a po komplexním posouzení aktuálního zdravotního stavu daného pracovníka a v žádném případě nesmí obsahovat diagnózu ani výsledky jednotlivých lékařských vyšetření.

¹⁾   Audiometrické (=audiologické) vyšetření je vyšetření sluchového prahu pro čisté tóny v závislosti na jejich frekvenci. Provádí se v audiometrické komoře, kdy je člověk umístěn po dobu vyšetření v uzavřeném prostředí, odstíněném od okolních hluků a rušivých zvuků  a do sluchátek dostává zvukové impulzy definované hlasitosti a frekvence. Ty produkuje audiometr, generátor tónů ve slyšitelné oblasti.  Slyšení tónu označí vyšetřovaný buď hlasem nebo stisknutím knoflíku (podle vybavení audiometrické komory). Výsledkem je audiogram - křivka zaznamenávající slyšení. Zatímco zdravý mladý člověk, neexponovaný dlouhodobě hluku,  slyší na všech frekvencích od 20 do 20 000 Hz téměř rovnoměrně (10 až 15 % kolem nulové roviny), stárnoucí člověk přestává slyšet vysoké tóny a člověk hlukem postižený pracovně, ztrácí slyšení především na frekvenci 4 000 Hz. Audiogram profesionální poruchy je tak typický a nezaměnitelný. Výpočet podle Fowlera je přepočet a vyjádření naměřené ztráty sluchu v procentech.