Od pracovníků k obyvatelstvu v produktivním věku: nové paradigma pro pracovnělékařské služby

Zdroj: 

V rubrice Ze zahraničí bychom chtěli čtenáře seznámit s problematikou BOZP mimo Českou republiku. První z nich upozorňuje na nedostatečnou ochranu tzv. nestandardních pracovníků z hlediska pracovnělékařských služeb.

Zdraví pracovníků ovlivňuje řada faktorů - pracovní prostředí, tradiční i nově se objevující pracovní rizika (hluk, prach, nebezpečné chemikálie, biologická nebo ergonomická rizika, nebezpečné stroje, stres apod.); životní styl; sociální faktory, jako je postavení v zaměstnání, stabilita práce, příjem nebo nerovnosti spojené s pohlavím, rasou a věkem; přístup k zdravotním službám. Špatný životní styl, ke kterému patří kouření, konzumace alkoholu, nedostatek pohybu a nezdravá strava, jsou hlavními rizikovými faktory pro civilizační nemoci, jako je degenerativní artritida, kardiovaskulární onemocnění a rakovina.

Globalizace ekonomik většiny zemí vedla k zásadním změnám v oblasti zaměstnanosti. Pracovní podmínky, pracovní prostředí a typy zaměstnání jsou dnes mnohem rozmanitější než v minulosti. Například průmyslová struktura se ve většině průmyslově vyspělých zemí změnila z výroby na služby. Restrukturalizace a snižování počtu podniků vedlo ke vzniku malých podniků a mikropodniků, které nyní představují velkou část pracovišť. Zvýšené využívání outsourcingu a víceúrovňové subdodávky zvýšily podíl „nestandardních“ pracovníků, jako jsou například zaměstnanci na částečný úvazek, na dobu určitou nebo agenturní zaměstnanci.

Pracovnělékařské služby (occupational health service - OHS) byly původně zaměřeny k ochraně zaměstnanců vykonávajících práci na plný úvazek, nebezpečné práce zejména ve středních nebo velkých průmyslových odvětvích. Proto jsou pracovníci zaměstnaní v mikropodnicích, „nestandardní“ pracovníci a osoby samostatně výdělečně činné mimo rámec OHS. Tito zranitelní pracovníci jsou často dočasně nezaměstnaní, přecházejí z jedné z těchto kategorií do druhé. Rovněž neexistuje žádná kontinuita v péči o zranitelné pracovníky, kteří přecházejí k novému zaměstnavateli, změní status zaměstnání nebo opustí práci ze zdravotních či z jiných důvodů. Naše předchozí studie ukázaly, že tito zranitelní pracovníci (spíše než nezranitelní pracovníci) jsou pravděpodobně starší, mají nižší vzdělání, vykonávají dočasnou práci, která vyžaduje méně dovedností, vykonávají manuální práci, mají nízký příjem, často mění pracoviště, pracují v mikropodnicích, mají méně výhod, postrádají ochranu organizovaných odborových svazů, jsou opakovaně nezaměstnaní a mají více zdravotních problémů.

V mnoha zemích tito zranitelní pracovníci, na něž se nevztahuje OHS, představují hlavní část populace v produktivním věku, ačkoli mezi zeměmi existují značné rozdíly v pokrytí těchto pracovníků. Například se odhadovalo, že zranitelní pracovníci, kteří jsou mimo pokrytí OHS, představují přibližně polovinu ekonomicky aktivního obyvatelstva (populace v produktivním věku), např. v Jižní Koreji (celkový počet obyvatel 51 423 000) - viz obr. 1.

Obr. 1: Odhadovaná procenta různých typů jihokorejských pracovníků, na něž se nevztahuje OHS

Světová zdravotnická organizace navrhla v roce 2007 globální akční plán v oblasti zdraví pracovníků a vyzvala členské státy, aby zajistily, že se bude vztahovat na všechny pracovníky, včetně pracovníků v neformální ekonomice, malých a středních podnicích, zemědělství a migrující a smluvní pracovníky. Vytvořila nový koncept „zdraví pracovníků“ rozdílný od „zdraví při práci“. Navrhuje, aby krokem směrem k dosažení zdraví pracovníků byl přechod od poskytování BOZP pracovníkům na určitých pracovištích k poskytování všem obyvatelům v produktivním věku v dané komunitě. Mnoho lidí v produktivním věku v komunitě může být někdy bez práce, i když jsou v současné době zaměstnáni. Stávající systém OHS se tedy na ně na nějakou dobu nemusí vztahovat. Navrhujeme proto, aby byl systém OHS rozšířen tak, aby se vztahoval na veškerou pracovní sílu; tímto způsobem by OHS oslovila nestandardní pracovníky nebo nestálé pracovníky, kteří se často stěhují z jednoho pracoviště na druhé, zranitelné osoby samostatně výdělečně činné a nezaměstnané.

Samotný systém BOZP však nestačí na podporu pracovní schopnosti celé populace v produktivním věku. Mnoho vyspělých zemí samostatně provozuje dva systémy zdravotní péče: systém BOZP pro pracovníky na pracovišti a obecný systém zdravotní péče pro celou populaci. Praktickým přístupem k podpoře zdraví a bezpečnosti zranitelných pracovníků je zvýšit propojení systému OHS s regionálními zdravotnickými zdroji, jako jsou místní centra veřejného zdraví. Změna paradigmatu je nutná ke zlepšení pracovní schopnosti všech lidí v produktivním věku.

Celý článek v anglickém jazyce najdete zde.

Zdroj: Occupational Safety and Health Research Institute, publikoval Elsevier Korea LLC.

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Nové příspěvky publikované na informačním serveru BOZPinfo.cz

Kde nás najdete

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844
X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail