Obecně o významu ergonomie na pracovišti

4. Kritéria v ergonomii

4. Kritéria v ergonomii

Ergonomická kritéria jsou určující měřítka, umožňující hodnotit a srovnávat vhodnost a účinnost pracovního systému komplexně jako celku, nebo podle různých variant řešení jeho prvků. Ergonomická kritéria aplikovaná dílčím způsobem podle charakteru sledovaného cíle jsou vždy určovány s ohledem na požadovanou míru vhodnosti pro člověka, i když podle sledovaných cílů hodnocení se mohou lišit svou komplexností, specifičností nebo zaměřením. Kvantifikace ergonomických kritérií, tj. určení příslušných parametrů, je možná u některých funkcí člověka. Tak jsou např. známy tělesné rozměry člověka, jeho fyzické síly, prahové hodnoty smyslů apod., avšak obtížné je určit projevy psychické funkce, jako je informační nebo rozhodovací kapacita, a téměř neřešitelné je určit takové projevy nebo prožitky komplexního charakteru, jako je např. únava či psychická zátěž. Obtíže při vypracovávání úplného souboru ergonomických kritérií jsou navíc zkomplikovány interindividuální variabilitou člověka (rozdíly ve schopnostech, dovednostech, vlastnostech, věku, pohlaví,…) a intraindividuální variabilitou (např. rozdíly v okamžité aktivační úrovni, neuropsychickém stavu apod.), jak ve smyslu jednotlivých funkcí (např. zraková ostrost, fyzická zdatnost), tak vzhledem k zdravotnímu stavu, zátěžové toleranci apod.

Osobní předpoklady pracovníka jsou tvořeny jeho tělesnými a duševními schopnostmi, kvalifikací, praxí, zdravotním stavem, věkem, pracovní motivací;

Technické a ekonomické podmínky pracovního výkonu a pracovní zátěže jsou dány technologií, řízením a organizací práce, pracovním prostředím, podmínkami, systémem odměňování atd.

Moderní ergonomické přístupy

V oblasti moderních ergonomických přístupů se setkáváme s pojmem komplexní ergonomie, neboli holistickým ergonomickým přístupem, což znamená zvážení všech aspektů pracovního prostředí, tvořenou organizací, technologiemi, fyzického pracovního prostředí a pracovní kultury (Henrick a Kleiner, 2001)

Holismus (z řeckého holos, celek) je filosofický názor nebo směr, který se prosazuje od 20. století a který zdůrazňuje, že všechny vlastnosti nějakého systému nelze určit nebo vysvětlit pouze zkoumáním jeho částí. 

Holismus tvrdí, že „celek“ je důležitější než jeho části a každá část má význam pouze vztahujeme-li její význam k ostatním částem nebo k celku. Vychází z přesvědčení, že skutečnost nelze pochopit podle jejích jednotlivých částí, ale pouze jako větší celek.

Holistický přístup znamená celostní pohled na systém, v našem případě na člověka v pracovním systému. Vlastnosti systému nelze určit jen pomocí vlastností jeho částí. Naopak celek ovlivňuje podobu a fungování svých částí.
Holismus tvrdí, že lidské poznání, všechny vědy (přírodní, sociální i humanitní) jsou pouze zkoumání vlastností jednoho velkého celku.

Výsledkem holistického přístupu, v intencích prosazování správné interakce mezi člověkem a souborem všech důležitých ergonomických složek pracovního systému, by mělo být zvolení takových postupů, které mohou pozitivně ovlivnit jak lidské zdraví, pracovní pohodu a kvalitu pracovního života, tak výkonnost a celkovou efektivnost pracovních činností a procesů.  

Závěr

Uplatňování zásad ergonomie nepochybně hraje ve firemní praxi významnou a důležitou úlohu.  Podceňování ergonomických faktorů ze strany zaměstnavatelů zvyšuje nejen fyzikálně chemické, ale i duševní a emocionální zatížení pracovníků, a tím i možnost snížení spolehlivosti, výkonnosti, zvýšeného výskytu rizika úrazů, nemocí z povolání i celkové nemocnosti. S cílem poskytnout široké veřejnosti informační základnu z oblasti ergonomie byla v rámci řešeného projektu „Ergonomické stresory a rizika, jejich prevence v pracovních činnostech s využitím holistického přístupu“ (s finanční podporou TA ČR, program BETA, 2015-2016) navržena a spuštěna webová stránka http://ergonomie.vubp.cz.

Ergonomická nebezpečí a rizika jsou zde provázány na jednotlivé části těla, profese, vybrané volně dostupné související dokumenty i interaktivně zapracovanou knihu. Podpora návazné implementace ze strany rezortu bude jistě přínosem pro praxi, umožní aktualizovat uvedenou webovou aplikaci a vhodnými směry rozšiřovat její obsah s ohledem na zamýšlené cílové skupiny uživatelů.

Literatura

• MALÝ, Stanislav, SVOBODOVÁ, Lenka; TILHON, Jiří, MLEZIVOVÁ, Iveta: Ergonomické stresory pod kontrolou aneb Ergonomie - jak na to. Praha:  Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i., 2016
• MICHALÍK, David, MALÝ, Stanislav; SVOBODOVÁ, Lenka, MLEZIVOVÁ, Iveta: Ergonomické stresory a rizika s důrazem na problematiku muskuloskeletálních onemocnění. Praha: Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i., 2016
• Projekt č. TB03MPSV008: Ergonomické stresory a rizika, jejich prevence v pracovních činnostech s využitím holistického přístupu, řešený v období od 1. 4. 2015 do 30. 9. 2016 v rámci programu BETA, s finanční podporou TAČR (MPSV).  Odborný garant MPSV, odborný gestor JUDr. Anna Samková, hlavní řešitel RNDr. Stanislav Malý, Ph.D.  
• MALÝ, Stanislav, KRÁL, Miroslav, HANÁKOVÁ, Eva. ABC ergonomie. Praha: Professional Publishing, 2010. ISBN 978-80-7431-027-0.