Obecně o významu ergonomie na pracovišti

Stále v naší společnosti chybí obecné povědomí o ergonomii. Tento článek, který má 4 části, si neklade za cíl přinést hluboké vědecké pojednání o problematice, ale snaží se jednoduchou a srozumitelnou formou přiblížit obecný rámec a význam ergonomie pro výkon pracovních činností. Je zaměřen na oblast ergonomie ve vztahu k pracovnímu prostředí a pracovním podmínkám a na možné důsledky nedodržování a podceňování zásad ergonomie v praxi, vedoucí k celé řadě zdravotních problémů.

1. Co je ergonomie

1. Co je ergonomie

O vztahu zdraví a podmínek práce se hovořilo již ve starém Egyptě či v řeckém a římském období. První definování pracovních podmínek a patologie pochází až od italského lékaře 17. století Bernardina Ramazziniho, který si všímal respiračních poruch a vlivu pracovních poloh na zdraví člověka, avšak teprve s nástupem industrializace (18. století) dochází k významnějšímu rozvoji disciplín souvisejících s ergonomií.

Co je ergonomie

Ergonomie je značně složitý, multidisciplinární vědní obor. Začala vznikat v 19. století, kdy pestrá fyzická práce začala být nahrazována prací sedavou, zejména repetitivními pohyby u pásové výroby a ve 20. a 21. století je nadále nahrazována prací u PC.

Slovo ergonomie pochází z řečtiny - ergon práce a nomos zákon. Ergonomie je tudíž nauka o zákonitostech lidské práce. Za tvůrce tohoto spojení bývá označován polský vědec Wojciech Jastrzebowski, který jej roku 1857 užil v titulku své knihy Nástin ergonomie.

Ergonomie integruje poznatky humanitních a přírodních věd (zejména anatomie, kineziologie, psychologie práce, fyziologie práce, hygieny práce, antropometrie, biomechaniky) a věd technických (např. kybernetika, normování). Ergonomie je všude kolem nás.

Cíl ergonomie

Cílem ergonomie je dosažení optimálních pracovních podmínek ve vztahu k anatomickým a výkonnostním možnostem člověka, vytvořit efektivní pracovní místa a pomáhat předcházet zdravotním problémům souvisejícím s prací. Tento cíl naplňuje ergonomie úpravou pracovního místa a způsobu provádění práce. Sleduje, aby používané předměty a nástroje svým tvarem co nejlépe odpovídaly pohybovým možnostem a rozměrům lidského těla. Tím umožní plně využít schopnostní, znalostní a dovednostní potenciál pracovníka, což optimalizuje a zefektivňuje požadovaný výstup.
Mnohé firmy, jejichž zaměstnanci pracují převážně sedavým způsobem, zaměstnávají profesionální ergonomy pro prevenci pracovní absence.

S čím ergonomie souvisí a čím se zabývá

Ergonomie nejen souvisí s BOZP, ale posunuje ji směrem k jednotlivci, individualizuje ji, nepůsobí retrospektivně.

V rámci BOZP se vyhledávají nebezpečné faktory, hodnotí se rizika pracovních podmínek, a to vše ve smyslu vytvoření vhodného pracoviště pro pracovníky. V ergonomii je přístup obdobný, nicméně opačně orientovaný. Nevytváří pouze vhodné pracovní podmínky pracoviště, ale potřebám pracovníka se dimenzují konkrétní prvky pracoviště a místa výkonu práce. Jak je patrné z obrázku č. 1, systém BOZP a ergonomie mají shodný základ, jen důraz je položen na něco jiného. Základní vztah ‚pracovní podmínky – rizika práce‘ známý z BOZP, je doplněn vztahem ‚předměty – osoby‘. BOZP se snaží vytvářet vhodné pracovní podmínky na pracovišti jako celku, ergonomie se navíc snaží definovat vhodné pracovní podmínky konkrétního pracovního místa pro konkrétního pracovníka.

Ergonomie znamená přizpůsobení pracoviště člověku, nikoli člověka pracovišti.

Obrázek 1: Vztah mezi BOZP a ergonomií (Zdroj: http://ergonomie.vubp.cz)

Ergonomie je tedy věda zabývající se optimalizací potřeb člověka v pracovním prostředí a v jeho pracovních podmínkách. Jde zejména o stanovení vhodných rozměrů, designu nástrojů, nábytku a jejich uspořádání v pracovním prostředí a v optimálních dosahových vzdálenostech.

Ergonomie se zabývá například rozměry schodů, velikostí pracovního stolu a výškou jeho desky, tvarem nástrojů a jejich rukojetí, umístěním a tvarem ovládacích i signalizačních prvků strojů a zařízení, věnuje pozornost osvětlení apod. Pro optimalizaci práce s počítačem stanovuje vhodné rozmístění znaků na klávesnici, maximální počet úderů prstů, zabývá se uspořádáním prvků na obrazovce aj.

Ergonomie se mimo jiné snaží i o odstranění úrazů vznikajících z opakovaného zatížení (CTD – Cumulative Trauma Disorders) tím, že se zaměřuje na pracovní podmínky (opakování úkonů, vyvinutí potřebné, ale nadměrné síly, práce s extrémními pohyby v kloubech, výskyt statických poloh atd.), na organizaci práce (s důrazem na odpočinek), dále na individuální rizikové faktory a psychologické a sociální faktory. Jde o významný rizikový faktor, kdy i zdánlivě slabá zátěž určitých partií těla spojená s mnohonásobně opakovanou monotónní (a duševní) prací může vyvolat změny ústící do nemocí z povolání (RSI – Repeated Strain Injures je považována za nejčastější skupinu onemocnění u pracovníků s počítači). Naše tělo bylo vytvořeno pro pohyb a jakékoli trvalé a neměnné pracovní polohy nejsou vhodné. Proto je potřebné pracovní polohy střídat, práci přerušovat vhodnými krátkými přestávkami. Stále více se objevují důkazy, že muskuloskeletální poruchy souvisí i s psychosociálními faktory.

Z pohledu základní funkčnosti kosterního aparátu, svalů a vlivů jednotlivých pracovních poloh na činnost svalové soustavy či na orgány těla je zřejmé, že nevhodné pracovní polohy s nevhodně koncipovanými pracovními činnostmi dříve či později vyústí ve zdravotní komplikace.

Závažnost těchto komplikací je individuální a závislá nejen na vykonávané práci a pracovních podmínkách, ale i na osobním životě jedince, na jeho aktivitách ve volném čase.

Aby bylo možno využít přínosu poznatků ergonomie, musí se z pracovišť odstranit všechny zatěžující vlivy. Pracovníci nesmí být nevhodně přetěžováni, musí mít k dispozici vhodné pracovní prostředky, pracovat ve vhodném pracovním prostředí, což obnáší nejen maximální možné snížení rizikových faktorů, ale i navození vhodného prostředí pomocí motivace a vedení lidí. Jedná se o vytvoření různých rovnovah, na které se běžně v rámci technologických úprav nemyslí. Například při náhradě staré technologie novou, kterou majitel zavádí z důvodu zvýšení produktivity práce, snížení vstupů a výrobních nákladů, ale i za účelem snížení fyzické námahy pracovníka, musí myslet – vybalancovat obavy zaměstnanců ze ztráty zaměstnání, obavy ze zvládnutí nové technologie, pracovních postupů, ovládání zařízení (tj. psychickou zátěž), zvýšenou zátěž na soustředění (mentální zátěž), na pozorování (smyslovou zátěž) apod.

Obecnou odezvou lidského organizmu na jakoukoliv výrazně působící zátěž – fyzickou nebo psychickou může být stres.

Autor článku: 

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Nové příspěvky publikované na informačním serveru BOZPinfo.cz

Kde nás najdete

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844
X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail