O významu pracovního prostředí

Švédská obchodní komora uspořádala v Praze nedávno konferenci o pracovním prostředí. Zúčastnili se jí mimo jiné JUDr. Petr Šimerka, I. náměstek ministra práce a sociálních věcí, a Hans Karlsson, švédský ministr práce. Z vystoupení obou pánů přinášíme podstatný výtah.

JUDr. Petr Šimerka

 Na začátku 3. tisíciletí by mělo být samozřejmostí, aby práce byla vykonávána za podmínek, které neohrožují životy a zdraví lidí. Tento přirozený požadavek má několik aspektů. Jistě nejvýznamnější aspekt je morálně etický: vždyť není větší hodnoty než život a zdraví člověka. S tím souvisí i aspekt právní: řada mezinárodních úmluv a norem evropského práva, ale také právních předpisů českých věnuje této problematice mimořádnou pozornost, když zakotvuje právo na bezpečné pracovní podmínky. Významný je ale i aspekt ekonomický: péče o bezpečnou práci a slušné pracovní prostředí něco stojí, důsledky úspor na tomto místě jsou však zpravidla mnohem nákladnější.

 Bezpečnost a ochrana zdraví při práci bývá často chápána příliš úzce, jen jako problém mezi zaměstnavateli a zaměstnanci, někdy dokonce jako jejich soukromá záležitost. Přitom pracovní úrazy a nemoci z povolání způsobují každoročně mnohamiliardové ztráty, a to nejen přímo zaměstnavatelům a zaměstnancům, ale mají dopad i do systému nemocenského, zdravotního a sociálního pojištění, ovlivňují vývoj zaměstnanosti, životní podmínky a prostředí. Bezpečnost práce proto není soukromou záležitostí kohokoliv, je věcí veřejného zájmu. Tak jí chápe vyspělá Evropa, tak jí chápeme i my.

 Řadu pozitivních kroků v tomto směru jsme učinili, některé další musíme ještě provést. Před třemi lety jsme přijali velkou harmonizační novelu zákoníku práce, která promítla do našeho práva téměř 30 směrnic ES, převážně z oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. V současné době je v Parlamentu ČR projednáván náš návrh zákona o koordinátorovi bezpečnosti práce na staveništích, připravujeme zákon, který stanoví podmínky pro poskytování služeb v oblasti bezpečnosti práce, pracujeme na novém systému úrazového pojištění. Cílem všech těchto a dalších předpisů (některé spadají i do působnosti Ministerstva zdravotnictví) je zvýšit důraz na prevenci – předcházet pracovním úrazům a nemocem z povolání, motivovat všechny účastníky pracovněprávních vztahů, tj. zaměstnavatele, zaměstnance i odbory k vyhledávání rizik a jejich odstraňování.

 Žádný systém však nemůže efektivně fungovat bez kontroly. Proto připravujeme vznik tzv. inspekce práce (návrh zákona je již projednáván na úrovni vlády), která by měla zahrnovat současnou inspekci v oblasti bezpečnosti práce a kontrolu nad dodržováním pracovněprávních předpisů vykonávanou dosud úřady práce. To by mělo výrazně zlepšit i vymahatelnost práva v této oblasti.

 V loňském roce přijala vláda, pokud jde o bezpečnost práce, některá zásadní opatření. Schválila koncepci státní politiky v této oblasti a ustavila celostátní koordinační orgán – Radu vlády pro bezpečnost práce.

 Je samozřejmé, že legislativa a exekutiva samy o sobě nezajistí správnou každodenní praxi. Je třeba získat všechny účastníky pracovněprávních vztahů i celou veřejnost k účinné spoluúčasti. Naše koncepce dává také široký prostor pro aktivitu soukromého sektoru v oblasti služeb bezpečnosti práce, poradenství či vzdělávání. Dosud nedostatečně jsou využívány kolektivní smlouvy – podnikové i oborové (pektorální).

 Z toho, co jsem řekl, je zřejmé, že Česká republika plně akceptuje principy evropského sociálního modelu, evropského práva. Proto jsou pro nás velmi užitečné a inspirativní zkušenosti zemí, kde péče o pracovní podmínky je na vysoké úrovni. Takovou zemí je bezesporu i Švédsko.

Hans Karlsson

 Naše moderní společnost čelí dvěma velkým výzvám – demografické výzvě a potřebě pracovní síly, která bude odpovídat potřebným změnám v průmyslu. Problémy jsou dobře známy. Evropa stárne. Stále méně pracujících podporuje rostoucí počet stárnoucích lidí. Potřebujeme více lidí, kteří budou pracovat po delší část svého života.

 Zároveň náš průmysl potřebuje zůstat konkurenceschopný. Změny jsou nutné. Z dlouhodobého hlediska nemůžeme konkurovat ekonomikám s nízkými mzdami a produktům s nízkou přidanou hodnotou. Náš průmysl musí být v čele inovace a racionalizovat svou výrobu. Potřebujeme pracovní sílu, která se dokáže přizpůsobovat stále se měnícímu pracovnímu prostředí a zároveň se bude cítit bezpečně. Tato rovnováha může fungovat jen tehdy, budeme-li mít aktivní politiku pracovního trhu, celoživotní vzdělávání a dobrý sociální dialog.

 Pro zvládnutí těchto změn je klíčovou otázkou kvalita pracoviště. Lepší kvalita pracoviště je podmínkou pro otevření pracovního trhu všem a pro to, aby lidé na něm setrvali. Kvalita pracoviště zahrnuje velký počet aspektů. Zlepšování kvality pracoviště posiluje konkurenceschopnost, podporuje růst a současně zlepšuje situaci pracovníků. Na pracovním trhu jsou ústředními hledisky dobré pracovní prostředí, sociální dialog, moderní organizace práce, která umožňuje rovnováhu mezi pracovním a osobním životem i rovnováhu mezi pružností a bezpečností.

 Mezi lepší kvalitu pracoviště a vyšší zaměstnaností, produktivitou a růstem je jasná souvislost. Pracoviště, které brání nemocnosti, poskytuje mužům i ženám šanci pro rozvoj a moderní organizaci práce, která jednotlivcům umožňuje plně využít svůj potenciál, podporují produktivitu.

 Švédsko má stárnoucí pracovní sílu. Máme nejvyšší počet pracujících starších lidí.

 Zároveň máme velký problém s nemocností. Řešení tohoto problému je v podstatě mým hlavním úkolem jako ministra práce.

 Demografická výzva vyžaduje, aby nás více pracovalo déle. To však nesmí vést k větší nemocnosti. Právě proto je pracovní prostředí tak důležité. Všichni musíme mít možnost pracovat v prostředí, v němž budeme schopni pracovat po celý náš pracovní život.

 Ve Švédsku jsme postavili politiku pracovního prostředí na třech pilířích: systematický přístup, spolupráce a konzultace, organizační a sociální faktory.

 Systematický přístup k pracovnímu prostředí požaduje i naše legislativa. Jsme přesvědčení, že je důležité jasně začlenit pracovní prostředí do všech aktivit. Jinými slovy, management dobrého zdraví a bezpečnosti práce.

 Naše legislativa se zaměřuje na integrační přístup. Snažíme se o odklon od myšlení, že zdraví a bezpečnost práce by neměly souviset s limity a restrikcemi. Ano, limity například hluku, vibrací nebo elektromagnetických polí jsou důležité – ale je příliš snadné říci, že máme dobré pracovní prostředí, protože nepřekračujeme tyto limity.

 Management musí neustále myslet na to, jak zlepšovat pracovní prostředí. To se děje v těsné konzultaci se zaměstnanci – což je druhý pilíř naší politiky. Zástupci zaměstnanců se musejí podílet na plánování zdraví a bezpečnosti práce.
 Zaměstnanci nejlépe chápou rizika pracoviště a mohou společně s managementem nalézt řízení, která prospějí jak pracovníkům, tak výrobě. Zástupci zaměstnanců pro otázky zdraví a bezpečnosti mají velmi silnou pozici ve švédské legislativě. V mimořádných případech mají právo dočasně zastavit provoz. Jestliže management nerespektuje konzultační proceduru nebo ignoruje systematický přístup k managementu zdraví a bezpečnosti, lze ho pokutovat nebo podnik dočasně zavřít.

 Systém sankcí je postaven tak, aby bylo dražší ignorovat systematický přístup a konzultační proceduru. Silná pracovní inspekce znamená vymahatelnost. Nicméně bych rád zdůraznil, že většina seriózních společností vidí dlouhodobý přínos takového přístupu a sankce se využívají zřídka.

 Náš třetí pilíř – sociální a organizační faktory – odráží současný vývoj ve světě práce. Zvýšená mezinárodní konkurenceschopnost a rychlý technický pokrok vedou k velkým změnám v pracovním prostředí. Stres a další organizační a sociální podmínky jsou stále důležitější vzhledem k potřebě být efektivnější.

 Velká část rostoucí švédské nemocnosti je způsobena úrazy podmíněnými stresem. Naše hlavní výzva pro budoucnost je vyrovnat se s tím. Zaměstnavatelé musí pochopit sociální a organizační aspekty pracovního prostředí ve svém managementu zdraví a bezpečnosti. Také naše úřady obdržely více zdrojů, aby se mohly více věnovat práci s organizačními a sociálními podmínkami.

 A jak se náš třípilířový systém srovnává s evropským myšlením o pracovním prostředí? Nejprve bych rád řekl, že systematický, integrační přístup je součástí evropského pracovního práva a součástí evropské strategie zdraví a bezpečnosti na pracovišti.

 Domnívám se však, že je třeba evropské myšlení na preventivní a systematický přístup zaměřit mnohem více. To je názor také některých mých severských kolegů. Někdy – i když velmi zřídka – je kontinentální tradice v konfliktu s naším přístupem. Proto aktivně usilujeme o podporu pro modernizaci evropského pracovního práva.

Mým hlavním dnešním poselstvím je, že dobré pracovní prostředí je důležitou součástí moderní ekonomiky. Podporuje to růst a více a lepších pracovních míst. Máme-li čelit budoucím výzvám, potřebujeme lidi, kteří jsou dostatečně zdraví, aby zůstali v práci po celý svůj pracovní život. A já jsem přesvědčen, že při pokrývání budoucích potřeb v této oblasti lze použít švédský přístup.

ZDROJ:
Petrová, Hana. O významu pracovního prostředí. Personál (2004), s. 17 - 18.