Novinky v BOZP

Zdroj: 

Na začátku nového roku vždy na stránkách BOZPinfo upozorňujeme, co se událo a co se připravuje v legislativě BOZP. Nejinak je tomu letos. I když letošní rok byl s ohledem na období pandemie na novou legislativu týkající se přímo BOZP spíše chudý, nějaké novinky se přesto objevily. Můžeme si například připomenout poměrně velké změny v zákoníku práce.

Připomeňme si, že

  • dne 1. června 2020 nabyl účinnosti zákon č. 366/2019 Sb., kterým došlo k novele § 391 odst. 2 zákoníku práce (ZP) a bylo stanoveno, že právnická osoba vykonávající činnost dané školy odpovídá nejen za škodu, která vznikla žákům základních škol a základních uměleckých škol při vyučování nebo v přímé souvislosti s ním, ale i dětem v mateřských školách. O této novele jsme informovali již vloni před Vánocemi a nakonec novela byla ještě na Silvestra publikována ve Sbírce zákonů, aby mohla naběhnout hned 1. ledna pětiměsíční legisvakanční lhůta.
  • dne 26. června 2020 byl publikován ve Sbírce zákonů zákon č. 285/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další související zákony, který má dvojí účinnost – zákon nabyl účinnosti 30. července 2020 a jeho vybraná ustanovení (zejména nová úprava dovolené) nabývají účinnosti až 1. ledna 2021. Na legislativní proces této novely i na její obsah jsme upozorňovali již dříve.

Změny týkající se BOZP v novele ZP

V části páté zákoníku práce týkající se BOZP dochází pouze ke dvěma změnám, dá se říci legislativně technickým.

První změna se týká ustanovení § 103 odst. 5 ZP. Novela zákoníku práce v § 103 odst. 5 ZP nahrazuje slova „zřízení chráněných“ slovem „vyhrazování“. Jedná se o legislativně technickou úpravu z důvodu zrušení institutu chráněného pracovního místa v zákoně o zaměstnanosti. Zaměstnavatelé jsou i nadále povinni rozšiřovat podle svých podmínek možnost zaměstnávání osob se zdravotním postižením, a to také vyhrazováním pracovních míst pro tyto osoby, a vést jejich evidenci podle § 80 zákona o zaměstnanosti.

Druhá změna se týká ustanovení § 104 odst. 1 ZP. Novela zákoníku práce v § 104 odst. 1 ZP větě druhé slova „zvláštním právním předpisem34)“ nahrazuje slovy „přímo použitelným předpisem Evropské unie34)“ s tím, že poznámka pod čarou č. 34 zní: „34) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/425 ze dne 9. března 2016 o osobních ochranných prostředcích a o zrušení směrnice Rady 89/686/EHS“.

Jedná se o legislativně technickou úpravu odkazu na základě přímo použitelného předpisu Evropské unie, a to Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/425 ze dne 9. března 2016 o osobních ochranných prostředcích a o zrušení směrnice Rady 89/686/EHS, neboť dne 9. března 2016 nabyl účinnosti tento přímo použitelný předpis pro celou EU a výše uvedené nařízení vlády bylo zrušeno.

Nás však z oblasti BOZP bude nejvíce zajímat změna ustanovení § 320a ZP. Novela zde doplňuje do zákoníku práce velmi potřebnou úpravu prevence pracovních úrazů a nemocí z povolání. Stát bude nově poskytovat, na základě dohadovacího procesu v RHSD ČR, sociálním partnerům finanční příspěvek na realizaci aktivit v oblasti prevence rizik vzniku poškození zdraví zaměstnanců následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. Důvodem je, že zaměstnavatelé odvádějí v rámci zákonného pojištění své odpovědnosti za škodu při pracovních úrazech a nemocech z povolání pojistné stanovené diferencovaně v závislosti na rizikovosti jednotlivých odvětví a že dochází k jeho úsporám. Nově se proto bude přispívat z těchto prostředků na aktivity z oblasti prevence rizik vzniku poškození zdraví zaměstnanců následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. Na základě žádosti sociálních partnerů a v souladu s dohodou v rámci RHSD ČR bude MPSV poskytovat finanční příspěvky na realizaci schválených aktivit.

Změny v oblasti odškodňování pracovních úrazů

V hlavě III. části jedenácté zákoníku práce týkající se povinnosti zaměstnavatele k náhradě škody dochází k následujícím změnám.

První změna se váže k ustanovení § 269 ZP. Zde je upravena odpovědnost zaměstnavatele za majetkovou a nemajetkovou újmu při pracovních úrazech a nemocech z povolání jako objektivní odpovědnost za výsledek a je zde výslovně konstatováno, že škodou podle tohoto zákona není případná ztráta na důchodu.

Druhá změna se týká § 271b odst. 3 ZP. Cílem nové úpravy bylo řešit problémy praxe spojené s tzv. stop výdělkem při výpočtu ztráty na výdělku (tzv. renty) i poté, co skončí registrace nezaměstnaného poškozeného zaměstnance u Úřadu práce.

Uplatňování principu tzv. stop výdělku i poté, co skončí registrace nezaměstnaného poškozeného zaměstnance u Úřadu práce, vytváří negativní motivační překážku pro opětovné zapojení poškozených zaměstnanců do řádného efektivního pracovního uplatnění ať už formou závislé činnosti nebo podnikání, podporuje tzv. černý trh práce, podporuje udržování stavu nezaměstnaných za situace, kdy jejich nezaměstnanost by již nebyla nezbytně nutná, pokud by poškození byli motivováni k opětovnému nástupu do zaměstnání bez negativních důsledků pro výši náhrady za ztrátu na výdělku. Z toho důvodu bylo po skončení zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání jeho používání zrušeno.

Další změna se týká ustanovení § 271g ZP, kde je upravena společně náhrada účelně vynaložených nákladů spojených s léčením (odst. 1) a náhrada přiměřených nákladů spojených s pohřbem (odst. 2).

Další změna se týká § 271f ZP. Vzhledem k tomu, že stávající § 271f ZP byl přesunut do ustanovení § 269 jako odst. 5 ZP, bylo sem novelou zákoníku práce vloženo zcela nové ustanovení o jednorázové náhradě nemajetkové újmy při zvlášť závažném ublížení na zdraví.

Inspirací pro zavedení institutu jednorázové náhrady nemajetkové újmy při zvlášť závažném ublížení na zdraví zaměstnance do pracovněprávní úpravy bylo ustanovení § 2959 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Zákoník práce dosud tento druh nemajetkové újmy neupravoval, což způsobovalo nedůvodné rozdíly mezi úpravou zákoníku práce a úpravou občanského zákoníku.

Částka příslušející na zřízení pomníku nebo desky v případě smrti zaměstnance ve výši nejméně 20 000 Kč byla stanovena zákoníkem práce při jeho první redakci v roce 2007. S ohledem na vývoj cenové úrovně, ke kterému došlo od roku 2007 a ke které dochází v současnosti, se bude tato částka zvyšovat pravidelně v závislosti na výši průměrné mzdy v národním hospodářství zjištěné za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém vznikne právo na tento druh náhrady škody, a to ve výši jedenapůlnásobku této průměrné mzdy. Zákon již nebude upravovat nárok pevnou částkou. Výši průměrné mzdy v národním hospodářství bude vyhlašovat MPSV sdělením uveřejněným ve Sbírce zákonů.

Další změna se týká ustanovení § 271i ZP. Podle stávajícího znění § 271i ZP platí, že jednorázové odškodnění pozůstalých přísluší pozůstalému manželovi, partnerovi a nezaopatřenému dítěti, a to každému ve výši nejméně 240 000 Kč. Jednorázové odškodnění pozůstalých přísluší dále rodičům zemřelého zaměstnance, jestliže žili se zaměstnancem v domácnosti, v úhrnné výši nejméně 240 000 Kč; jednorázové odškodnění ve výši nejméně 240 000 Kč přísluší i v případě, že se zemřelým zaměstnancem žil v domácnosti pouze jeden rodič.

Nová právní úprava zpřesňuje používané pojmosloví v § 271i ZP tak, že namísto odškodnění používá přesnější pojem náhrada nemajetkové újmy. Oproti současné právní úpravě se jednorázová náhrada nemajetkové újmy pozůstalých nebude vázat u dětí zemřelého na jejich zletilost a u rodičů zemřelého na nutnost jejich žití ve společné domácnosti, což byl nedůvodný rozdíl mezi občanskoprávní a pracovněprávní úpravou. Důvodem je skutečnost, že duševní útrapy dětí z úmrtí otce nebo matky nelze vázat a podmiňovat jejích nezletilostí a nezaopatřeností, ale rodinným vztahem k otci - matce, který je vztahem celoživotním. Stejně tak je tomu v případě vztahu rodičů ke svým dětem.

Výše náhrady bude odvozena od dvacetinásobku průměrné mzdy v národním hospodářství zjištěné za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém vznikne pozůstalému právo na jednorázovou náhradu a její výše bude adekvátní výši náhrady, která je v obdobných případech přiznávána pozůstalým podle občanského zákoníku. Výše průměrné mzdy bude vyhlašována ministerstvem sdělením, a to na základě údajů Českého statistického úřadu. Vázanost na výši průměrné mzdy v národním hospodářství bude znamenat pro pozůstalé právní jistotu zvyšování částek bez nutnosti změny zákonnou formou. Jedná se přitom o částku minimální, kdy jednorázová náhrada může být poskytnuta i vyšší. V případě, že je náhrada vyplácena oběma rodičům, přísluší každému rodiči pouze polovina této částky (i v tomto případě se však jedná o částku minimální).

Další změna se týká § 271s ZP. Podle ustanovení § 271s ZP platí, že soud může výši odškodnění stanovenou právním předpisem (§ 271c a 271i) přiměřeně zvýšit.

Nová právní úprava v souvislosti se zavedením institutu jednorázové náhrady nemajetkové újmy při zvlášť závažném ublížení na zdraví stanoví, že v případě, kdy poškozený v důsledku zvlášť závažného ublížení na zdraví zemře, soud při určení výše jednorázové náhrady nemajetkové újmy pozůstalých zohlední již přiznanou výši jednorázové náhrady nemajetkové újmy při zvlášť závažném ublížení na zdraví zaměstnance.

Poslední změna v této části zákoníku práce je změna ustanovení § 273 ZP. Podle stávajícího znění ustanovení § 273 odst. 2 ZP platí, že plněním pracovních úkolů je též činnost konaná pro zaměstnavatele na podnět odborové organizace, rady zaměstnanců, popřípadě zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci či zástupce zaměstnanců v Evropské radě zaměstnanců nebo ostatních zaměstnanců, popřípadě činnost konaná pro zaměstnavatele z vlastní iniciativy, pokud k ní zaměstnanec nepotřebuje zvláštní oprávnění nebo ji nevykonává proti výslovnému zákazu zaměstnavatele, jakož i dobrovolná výpomoc organizovaná zaměstnavatelem.

K datu 1. ledna 2020 nabývají účinnosti ustanovení novely týkající se nové právní úpravy dovolené.

Z dalších předpisů týkajících se BOZP je možno připomenout:

S účinností od 1. března 2020 vyšlo nařízení vlády č. 41/2020 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů, o kterém jsme již informovali. Další nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 361/2007 Sb., vyšlo pod č. 467/2020 Sb. 23. listopadu. Hlavním důvodem pro předložení návrhu byla povinnost členských států harmonizovat český právní řád s právem Evropské unie, konkrétně pak transponovat směrnici Komise (EU) 2020/739 ze dne 3. června 2020, kterou se mění příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/54/ES, pokud jde o zařazení SARS-CoV-2 na seznam biologických činitelů.

V prosinci 2020 byla ve Sbírce zákonů publikováno nařízení vlády č. 517/2020 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých podle pracovněprávních předpisů (nařízení o úpravě náhrady); nařízení vlády č. 546/2020 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na služebním příjmu po skončení neschopnosti ke službě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých a nařízení vlády č. 547/2020 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání vojáků při výkonu vojenské základní nebo náhradní služby a výkonu vojenských cvičení, o úpravě náhrady za ztrátu na platu po skončení neschopnosti výkonu služby nebo při invaliditě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání vojáků z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých (nařízení o úpravě náhrady poskytované vojákům a pozůstalým).

Podle nařízení vlády č. 381/2020 Sb. dojde od 1. ledna 2021 k procentnímu zvýšení důchodů o 7,1 % a budou mu podléhat všechny důchody přiznané před tímto datem. Proto bylo schváleno, aby zvýšení uvedených náhrad proběhlo ve stejné výši, tj. 7,1 % a aby se týkalo také všech poškozených a pozůstalých, jimž vznikl nárok podle pracovněprávních předpisů před 1. lednem 2021. Pokud nárok na náhradu vznikne po 31. prosinci 2020, průměrný výdělek rozhodný pro výpočet náhrady za ztrátu na výdělku a pro výpočet náhrady nákladů na výživu pozůstalých se zvyšovat nebude. Cílem nové úpravy ve všech třech výše uvedených nařízeních vlády je, jako každý rok, zvýšit náhradu za ztrátu na výdělku a náhradu nákladů na výživu pozůstalých, a to v závislosti na procentním zvýšení důchodů, ke kterému dojde u důchodů přiznaných před 1. lednem 2020 od splátky důchodu splatné po 31. prosinci 2019.

S účinností od 19. prosince vyšel zákon č. 539/2020 Sb., o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru označovaného jako SARS CoV-2 v oblasti prokazování plnění kvalifikačních předpokladů pro účely pracovněprávních vztahů.

Co lze očekávat do budoucna

Letos vyšel také zákon č. 205/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, o kterém jsme také již informovali. V současné době probíhá připomínkové řízení k dalšímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 258/2000 Sb. Cílem návrhu je reagovat na dopady související se šířením onemocnění covid-19 a přijatá opatření v souvislosti s touto skutečností. Podstatou návrhu je provést centralizaci systému hygienické služby. 

V Poslanecké sněmovně stále „leží“ sněmovní tisk č. 535 – návrh zákona o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení a o změně souvisejících zákonů. Za uplynulý rok pouze doputoval z 1. čtení do 2. čtení. I o něm jsme již dříve informovali.

Největší „naději na úspěch“ má asi sněmovní tisk č. 317 – novela zákoníku práce, která si klade za hlavní cíl rozšíření základního nároku na dovolenou ze 4 týdnů na 5 týdnů pro všechny zaměstnance. Původně měla nabýt účinnosti 1. ledna 2021 a nyní již obsahuje pozměňovací návrh na účinnost k datu 1. ledna 2022 a má jít do třetího čtení. Nás však bude zajímat tato novela (pokud bude schválena) z jiného důvodu. Poslanecký návrh vkládá totiž do hlavy jedenácté zákoníku práce ustanovení § 271v. Toto ustanovení má obsahovat principy zákonného pojištění odpovědnosti za škodu při pracovních úrazech a nemocech z povolání. Jedná se v podstatě o pozměněné ustanovení § 205 zákona č. 65/1965 Sb., které platí nyní.

Hlavní cíle navrhované právní úpravy jsou:

  • odstranit více než 12 let trvající přechodnou úpravu zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání;
  • v souladu se zásadami volné hospodářské soutěže zpřístupnit zákonné pojištění všem pojišťovnám, které jsou podle z. č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, oprávněny provozovat na území České republiky pojištění odpovědnosti;
  • umožnit zaměstnavatelům svobodnou volbu pojišťovny vč. možnosti sloučit všechny své pojistné smlouvy pod jedinou pojišťovnu;
  • umožnit aktualizaci výše pojistného a případně dalších podmínek poskytování zákonného pojištění formou prováděcího předpisu.
Autor článku: 

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Nové příspěvky publikované na informačním serveru BOZPinfo.cz

Kde nás najdete

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844
X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail