Novela nařízení vlády o ochraně zdraví při práci

Zdroj: 

Dne 1. května 2010 nabyla účinnosti novela nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci provedená nařízením vlády č. 68/2010 Sb. Změny, které přináší, budou obsahem tohoto článku.

Novela nařízení vlády o ochraně zdraví při práci - část prvá

Novela nařízení vlády o ochraně zdraví při práci - část prvá

Dne 1. května 2010 nabyla účinnosti novela nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci provedená nařízením vlády č. 68/2010 Sb. Změny, které přináší, budou obsahem tohoto článku.

Nařízení vlády, kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci,  je prováděcím právním předpisem podle § 21 písm. a) zákona č. 309/2006 Sb., zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, a k provedení zákoníku práce. Oblasti, které byly dotčeny novelou se týkají aplikace některých ustanovení v praxi, kde jejich vyjádření se jevilo částečně jako vysoce odborné a nesrozumitelné, což  zaměstnavatelům, kterým je určeno působilo značné problémy. To se týká zejména problematiky posuzování zátěže teplem na pracovišti a její eliminace pomocí stanovení kratší pracovní doby a pracovního úkonu a dále i problematiky poskytování ochranného nápoje z důvodu tepelné zátěže, jehož nárok je třeba prokazovat.

V oblasti prokazování míry tepelné zátěže pro účely poskytování ochranného nápoje byla dosavadní právní úprava výslovně pro uzavřená pracoviště a stanovila jediné kritérium, a to zjištění úrovně operativní teploty, která se vypočítává z naměřených ukazatelů. Přestože tento princip je odborně správný, pro účely poskytování ochranného nápoje je poněkud těžkopádný, neboť není reálné při přetrvávajících teplotních podmínkách každodenně provádět požadovaná měření, pakliže tato mohou navíc provádět jen akreditovaná a autorizovaná pracoviště a je logické, že při početním zastoupení takto exponovaných míst, není ani reálné toto měření kapacitně zajistit. 

Jiný problém však vzniká na pracovištích, kde taková tepelná složka není celoročně přítomna a vliv tepelné zátěže se v podstatě redukuje jen na teplé období roku. Novela dále upřesňuje možnost ověření, zda i nadále přetrvávají mikroklimatické podmínky, které byly již jednou vyhodnoceny měřením operativní nebo výsledné teploty, a to za pomocí teploměru s běžným tepelným čidlem, což umožní zaměstnavateli, aby si prakticky mohl průběžně sledovat úroveň mikroklimatických podmínek sám.

Celá tato nová úprava směřuje ke zjednodušení analýzy mikroklimatických podmínek při práci ze strany zaměstnavatele, a to výslovně jen pro účely poskytování ochranného nápoje. To je vázáno vždy na průkaz, zda v daný pracovní den resp. směně došlo k překročení hygienických limitů zátěže teplem nebo chladem, tedy mikroklimatických podmínek ve smyslu zákoníku práce.
U zátěže chladem je zjišťování jednodušší v tom, že stačí pouhé měření aktuální teploty, a to buď na uzavřeném pracovišti, například v budově, ale také v kabině řidiče nebo měření venkovní teploty, jde-li o práce na venkovním pracovišti, neboť jednotícím hygienickým limitem je teplota ta 4 oC. Její překročení pak avizuje, že vznikl nárok na ochranný nápoj, který je na rozdíl od nárokového množství při tepelné zátěži jednotný, a to ½ litru teplého nápoje za osmihodinovou směnu.

Naproti tomu zátěž teplem nemá jednotný limit, neboť je posuzována v závislosti na energetickém výdeji, který zaměstnanec při dané práci vynakládá a ztráta tekutin je proto diferencovaná. S ohledem na kolísání venkovní teploty, zejména v letním období roku, se ukazuje jako obtížné ze strany zaměstnavatele určit jen na základě hodnocení rizika, zda na daném pracovišti může docházet k překročení tepelné zátěže vlivem slunečního záření a je tedy nezbytné zjistit jeho okamžitou úroveň komplexním měřením.

Nová právní úprava vychází z toho, že je nutné bezprostředně určit, zda v probíhající pracovní směně dochází k překročení hraniční hodnoty tepla a je možné přistoupit k okamžitému poskytování ochranného nápoje, neboť ztráta tekutin překročila hygienický limit 1,25 l za osmihodinovou směnu. Proto mimo navržených teplot na pracovišti pro daný druh práce podle třídy práce se zároveň pro zjednodušení přidává definovaná ztráta tekutin v příloze č. 1 části A tabulce č. 1, z níž pak může zaměstnavatel vycházet při určení přesného množství náhrady ztráty tekutin, která činí 70 % z dané ztráty. Tento princip platí obecně pro všechny druhy práce zařazené do třídy I až V podle přílohy č. 1 části A tabulky č. 1 mimo prací, při nichž je zaměstnanec povinen nosit ochranný speciální oblek a oblek, který brání odpařování potu a nelze je použít rovněž na pracoviště, kde je vlhkost vzduchu vyšší, než 80 %.  Ztráty tekutin jsou odstupňované a standardně odpovídají druhu práce s odpovídajícím energetickým výdejem, u níž pak zaměstnavatel následně podle přílohy č. 1 části B tabulek 1a až 2c určuje dobu trvání směny a dobu trvání jednotlivého výkonu práce tzv. dlouhodobě a krátkodobě únosnou dobu práce.

V příloze č. I  se v tabulce č. 1 se doplňuje další kolonka pro ztráty tekutin za osmihodinovou směnu. Pro praxi je důležité, že se  zařazují zpět do třídy práce IIb profesionální řidiči vybraných vozidel a doplňuje práce řidiče spojená s nakládkou a vykládkou zboží. Do třídy IIa i IIb se zažazuje obsluha některých drážních vozidel, o jejímž správném zařazení bude rozhodovat až zaměstnavatel. Tato právní oprava vychází ze zjištění, že například práce strojvedoucího Pendolina vykazuje při měření energetický výdej cca 90 W.m-2, což odpovídá třídě IIa, nicméně s ohledem na strojový park, je předpoklad, že u dalších, ne takto technicky vybavených vozidel, může být energetický výdej vyšší. 

V oblasti prokazování chladové zátěže se nově upřesňuje, za jakých podmínek lze pracovat v zátěži chladem na nevenkovním pracovišti (v uzavřeném prostoru) a na venkovním pracovišti, a jakým způsobem se na těchto pracovištích zátěž chladem hodnotí. Aplikace ochranných opatření před účinky chladové zátěže se nově stanoví pro všechna pracoviště a stanoví se celková doba nepřetržité práce v chladové zátěži tak, aby bylo vyloučeno, že bude taková práce vykonávaná na nevenkovním pracovišti, kde zaměstnavatel nezajišťuje dodržení minimální požadované teploty, ale jen tam, kde jde o teploty uměle udržované z technologického hlediska nebo na venkovním pracovišti. 

Autor článku: 

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844

Sociální sítě VÚBP

facebook linkedin instagram buzzsprout twitter youtubepinterest

Kde nás najdete

X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail