Novela nařízení vlády č. 201/2010 Sb.

Zdroj: 

Dne 18. 8. 2014 bylo zveřejněno ve Sbírce předpisů ČR nařízení vlády č. 170/2014 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 201/2010 Sb., o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu. Nabývá účinnosti 1. ledna 2015. Podívejme se tedy na změny, které zaměstnavatelům v souvislosti s touto novelou nastanou.

Hlavním důvodem této novely je změna ve zpracování statistických dat o pracovní úrazovosti a vytvoření nových podmínek v evidenci pracovních úrazů tak, aby bylo vyhověno požadavkům nařízení Komise (EU) č. 349/2011 ze dne 11. dubna 2011, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1338/2008 o statistice Společenství v oblasti veřejného zdraví a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, pokud jde o statistiku pracovních úrazů.

Dalším cílem novely je odstranění některých nedostatků, které se zjistily při uplatňování tohoto nařízení vlády v praxi.

Ke změně dochází v § 2 odst. 1, který se týká obsahu knihy úrazů. Vzniká nová povinnost zaměstnavatele popsat úrazový děj.

V odst. 3 se doplňuje, že zaměstnavatel vydá zaměstnanci na jeho žádost potvrzenou (podpisem – pozn. redakce) kopii nebo výpis údajů v knize úrazů o jeho úrazu;…

V § 4 se zrušuje písm. f). To znamená, že zaměstnavatel už nemusí hlásit pracovní úraz bez zbytečného odkladu zdravotní pojišťovně, u které je úrazem postižený zaměstnanec pojištěn.

V § 6 a § 7 se zrušuje písm. e) – zasílání záznamu o úrazu organizační jednotce příslušné pojišťovny, u které je zaměstnavatel pojištěn pro případ své odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání. Tato povinnost se objevila v novém § 7a: „Zaměstnavatel zašle pro účely likvidace pojistných událostí z důvodu zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání záznam o úrazu i organizační jednotce pojišťovny, u které je pro tento účel pojištěn16).

Významná změna je v tom, že se tento záznam na pojišťovnu už nemusí posílat nejpozději do 5. dne následujícího měsíce. Pro pojišťovnu je to důležité až ve chvíli, kdy má dojít ke splnění pojistné události.

Ke změnám došlo také v § 8, který se týká záznamu o úrazu – hlášení změn. V odst. 2. se zpřesňuje písm. a), v písm. c) se zrušuje slovo nebo doplňuje se nové písm. e). V odst. 3 se zrušuje písm. e) - zasílání záznamu o úrazu – hlášení změn organizační jednotce příslušné pojišťovny, u které je zaměstnavatel pojištěn pro případ své odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání. V podstatě stejná povinnost se ukládá v odst. 4 s tím rozdílem, že se záznam o úrazu – hlášení změn už nemusí posílat do 5. dne následujícího měsíce (podobně jako záznam o úrazu v § 7a). Záznam o úrazu – hlášení změn se již nemusí zasílat odborové organizaci a zástupci pro oblast BOZP, protože se na záznamu (Příloha 2) také podepisují.

V zákoníku práce § 105 je stanoveno, že zaměstnavatel je povinen předat jedno vyhotovení záznamu o úrazu postiženému zaměstnanci a v případě smrtelného pracovního úrazu jeho rodinným příslušníkům.V nařízení vlády se tato povinnost stanovuje pro záznam o úrazu – hlášení změn v novém odst. 5 § 8.

„V případě, že došlo ke změně v posouzení zdroje nebo příčiny úrazu, povahy úrazu, popřípadě k jiným skutečnostem majícím vliv na zpracování a obsah záznamu o úrazu - hlášení změn, předá zaměstnavatel jedno vyhotovení záznamu o úrazu - hlášení změn úrazem postiženému zaměstnanci a v případě smrtelného pracovního úrazu jeho rodinným příslušníkům.“

 

Do nařízení vlády byla vložena Příloha č. 3, která zpřesňuje evidenci pracovních úrazů podle druhu poranění a zraněné části těla podle klasifikace ESAW tak, jak požaduje výše uvedené nařízení Komise. Podle této přílohy se budou v záznamu o úrazu (Příloha č. 1) uvádět kódy pro jednotlivé druhy poranění a zraněnou část těla.

K novele nařízení vlády se vyjádřil a krátce ji zhodnotil Robert Křepinský z Rady vlády pro BOZP: „Hlavním důvodem novely nařízení vlády bylo napravit některé nedostatky ve stávajícím nařízení vlády č. 201/2010 Sb. po třech letech jeho uplatňování v praxi. Některá ustanovení původní právní úpravy byla pro zaměstnavatele nadbytečná a administrativně zatěžující. Například bych zde uvedl ohlašování pracovního úrazu příslušné zdravotní pojišťovně. V praxi se též ukázalo, že pojišťovny, u nichž je zaměstnavatel ze zákona pojištěn pro případ své odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, nechápaly důvody, proč mají být dopředu informovány o případu pracovního úrazu, ačkoli ještě nedochází k plnění pojistné události.

Z těchto důvodů a mnoha dalších – například doplnění knihy úrazu, upřesnění údajů pro sepsání záznamu o úrazu – hlášení změn, včetně nutnosti změny původního vzoru záznamu o úrazu a záznamu o úrazu – hlášení změn, se dá hodnotit novela nařízení vlády jako prospěšná pro odbornou praxi, a to i přesto, že nová příloha č. 3 týkající se klasifikace druhu zranění a zraněné části těla vyvolá řadu oprávněných diskusí, a to zejména díky tomu, jaké informace se k zaměstnavateli dostanou v průběhu objasňování příčin a jiných okolností pracovního úrazu a sepsání záznamu o úrazu.

Samostatnou kapitolou k další diskusi uvedeného nařízení vlády č. 201/2010 Sb. po jeho novele je problematika povinnosti zaměstnavatele uvedené v ustanovení § 8 nařízení vlády týkající se sepisování záznamu o úrazu – hlášení změn. Původně totiž členové pracovní skupiny navrhovali zrušení tohoto ustanovení, neboť se pro zaměstnavatele a zaměstnance jeví tato povinnost zaměstnavatele jako zbytečně administrativně zatěžující. Nakonec ve zmíněném nařízení vlády uvedené ustanovení po vyjádření Českého statistického úřadu zůstalo zachováno a pouze došlo k některým upřesněním včetně řešení předávání záznamu o úrazu – hlášení změn postiženému, v případě smrtelného pracovního úrazu rodinným příslušníkům, a vztahu k zástupcům zaměstnanců."

Komentáře

Něco pořád chybí

03.09.2014 - 00:34 Radoslav Vlasák
Ještě pořád něco chybí (a bylo to už mnohokrát diskutováno) - legislativní zakotvení Knihy úrazů, podobně, jako je ošetřena existence např. Požární knihy nebo Stavebního deníku. Bez toho totiž nelze vyloučit, že Kniha úrazů se může ztratit apod., a poškozený zaměstnanec, který si - vzhledem ke své nevědomosti (kolik zaměstnavatelů školí své zaměstnance natolik důkladně, aby jim mj. sdělilo, že mají na požádání nárok na kopii nebo výpis z Knihy úrazů, týkající se jejich pracovního úrazu, kterým nebyla způsobena pracovní neschopnost vůbec či delší než 3 dny) - nevyžádá zmíněnou kopii či výpis, může později trpět tzv. důkazní nouzí.

Re: Něco pořád chybí

03.09.2014 - 10:20 Tomáš Neugebauer
Asi špatně chápu, ale můžete přiblížit, co myslíte legislativním zakotvením knihy úrazů a jakým způsobem má zabránit ztrátě této knihy.

Jde mi pouze o to, aby Kniha

03.09.2014 - 10:40 Radoslav Vlasák
Jde mi pouze o to, aby Kniha úrazů byla evidovaná, s očíslovanými listy atd. - tedy o to, aby bylo obtížnější ji (nebo její jednotlivé listy) "ztratit". Současný stav totiž umožňuje (když to trošku přeženu), aby jako Kniha úrazů byl označen např. sešit v lékárničce první pomoci. A pokud bude dodržen obsah minimálního zápisu, je - podle současné legislativy - vlastně všechno v pořádku. Pokud se taková Kniha úrazů - čirou náhodou - ztratí, není nic jednoduššího, než do lékárničky dát sešit nový. Kontrolní orgány se s tím takřka určitě spokojí - a riziko nezaviněné důkazní nouze pro poškozeného zaměstnance bude při zachování současného stavu hrozit dál. U elektronicky vedené Knihy úrazů by pak mělo být zakotveno povinné zálohování. Jistě - nikdy nelze ztrátu či nějakou další nežádoucí manipulaci s Knihou úrazů vyloučit úplně - ale její řádné legislativní zakotvení by takovou možnost přinejmenším dost ztížilo. Ztráty apod. Požární knihy nebo Stavebního deníku jsou - podle mých informací - ojedinělé.

Re:

04.09.2014 - 00:46 Tomáš Neugebauer
Děkuji za doplnění. Teď je mi to jasné. Avšak domnívám se, že tento požadavek se do nařízení vlády nedostane, neboť to patří pod zákon o archivnictví a spisové službě. A jen některým zaměstnavatelům je stanovena povinnost vést spisovou službu, tedy i evidenci dokumentů. Dnes ani požární kniha nemá číslované listy. Kniha úrazů neslouží postiženým zaměstnancům, ale zaměstnavateli. Je tedy na něm, jak si ji jako dokument ochrání pro případ své potřeby, nikoliv pro případ potřeby postiženého.

Budiž - za mých "aktivních

04.09.2014 - 01:28 Radoslav Vlasák
Budiž - za mých "aktivních dob" ještě Požární kniha, pokud si pamatuji, číslované listy mít musela (stejně jako Stavební deník - ten je snad má dodnes). Ale neřekl bych, že Kniha úrazů slouží pouze zaměstnavateli. Pokud není sepisován Záznam o úrazu, je zápis v ní většinou jediným hodnověrným dokladem o existenci pracovního úrazu. A už z faktu, že poškozený zaměstnanec může požadovat kopii či opis tohoto zápisu, lze odvodit, že slouží svým způsobem i zaměstnancům. A ještě poznámka - upravuje-li § 105 ZP povinnost zaměstnavatele vést Knihu úrazů a NV č. 201/2010 Sb. minimální obsah zápisu, nebylo by určitě od věci, aby NV upravilo i to, jaké náležitosti by Kniha úrazů měla splňovat. Např. i včetně dostatečné doby archivace apod. Pro názornost - zaměstnanec utrpí pracovní úraz bez pracovní neschopnosti (nebo s PN nepřesahující 3 dny), tedy nebude sepsán Záznam o úrazu, ale pouze zápis v Knize úrazů. Zaměstnanec si ale nevyžádá kopii či opis tohoto zápisu, protože o tomto nároku buď neví, nebo tomu nepřikládá patřičnou váhu. Po určitém čase u tohoto zaměstnance dojde ke zdravotním komplikacím z titulu původního "bagatelního" úrazu a následné pracovní neschopnosti, tedy i k vzniku škody (a ta nemusí být zrovna zanedbatelná). Pokud se v tomto mezidobí Kniha úrazů s předmětným zápisem ztratí, důkazní nouze (zvlášť např. při časté obměně zaměstnanců a tedy nemožnosti zajištění svědků původního úrazu) bude evidentní. A domnívám se, že právě takovým - dle mého mínění nežádoucím - komplikacím (pro zaměstnance, ale třeba i pro zaměstnavatele - případné následné soudní projednávání apod.) by bylo zapotřebí vhodnou úpravou legislativy předcházet.

Re:

05.09.2014 - 13:05 Tomáš Neugebauer
Já vás plně chápu a je mi jasné, co máte přesně na mysli a kam vaše úvahy směřují. Současný systém pojetí BOZP, jakož i archivace a spisové služby, je však pojat liberálně. Každý z účastníků má své povinnosti a svou odpovědnost. Úkolem zaměstnavatele není chránit zaměstnance. Ten se musí chránit sám. Zaměstnanec, zaměstnavatel a stát jsou protihráči, nikoliv ochránci na jedné straně a ochraňovaný na straně druhé. Každý z nich je povinen vyhodnotit rizika plynoucí pro něj z jeho jednání a podle toho se zachovat. Kniha úrazu je dokumentem zaměstnavatele a jen ten má právo si určit, jak dlouho ji bude uchovávat, jak dlouho je to pro ochranu jeho zájmu důležité (u každého to bude jiné). Někteří zaměstnavatelé mají povinnost si to určit a někteří ani nemají tuto povinnost. Je plně na nich, zda podstoupí riziko spojené s její ztrátou nebo zrušením. Oni jsou odpovědni, oni mají právo rozhodnout. Obdobné je to u státu. Jak vidět, pro něj nemá význam, aby jednotlivý zaměstnavatelé po jim stanovenou dobu měli uloženy knihy úrazů (z hlediska ochrany jeho zájmů).

Re:

05.09.2014 - 17:58 Radoslav Vlasák
Jasně, chápu, tyto souvislosti a návaznosti jsou mi známy. Přesto se ale domnívám, že v tomto případě je té liberálnosti až příliš. protože zaměstnanec je v pracovněprávním vztahu prakticky vždycky tou "slabší" stranou. Ale kromě nás dvou to zřejmě nikoho až tak moc nezajímá - byť to může dopadnout i tak, že poškozený zaměstnanec se může (v krajním případě) právě následkem takového úrazu stát i částečně či trvale invalidním. A neprokáže-li, že se tak stalo z titulu pracovního úrazu, tak už by to minimálně stát zajímat mělo, protože případné další sociální dávky budou hrazeny ze státního rozpočtu - tedy vlastně z prostředků nás všech.

Ono toho chybí poněkud více.

27.09.2014 - 21:10 Václav Syrový
Nebudu polemisovat s jednotlivými přispěvateli, ale podle mne toho chybí tolik, že by bylo potřeba asi doplnit také § 105 ZP. Zaměstnavatel je povinen "objektivně" zjistit příčinu "a zdroj" a ostatní okolnosti "v přímé a příčinné souvislosti" (právníci tomu říkají "kauzální nexus"). Zjišťovat zdroj není nikde v zákoně uloženo jako povinnost, ale pouze nepřímo v NV 201/2010 Sb. Takže kdybych se chtěl šprajcovat, tak to nebudu vyplňovat a budu tvrdit, že mě ukládají povinnost nad rámec zákona. Pochopitelně, že to vyplňuji, ale není to zcela právně čisté. Totéž s Knihou úrazů. Podle novely Archivního zákona nemusí spisovou a skartační službu provádět všechny organizace, ale pouze ty které jsou v zákoně uvedeny. Ale v § 105 má zaměstnavatel povinnost vést evidenci v Knize úrazů, ale jak má dále s tou knihou nakládat, už ZP neřeší a Archivní zákon to řeší pouze u stanovených původců dokumentů. Takže ono by se toho našlo více, co je třeba legislativně ošetřit. Přeji pěkný zbytek víkendu. Syrový.

Re: Ono toho chybí poněkud více.

27.09.2014 - 23:20 Radoslav Vlasák
No právě - a ačkoliv byly takové a podobné připomínky a náměty uplatněny v minulosti již vícekrát, nebyl na ně (zatím?) brán zřetel. Samořejmě "ke škodě věci".

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1

Sociální sítě VÚBP

facebook linkedin instagram buzzsprout twitter youtubepinterest

Kde nás najdete

X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail