Nová legislativa ke zvýšení bezpečného provozování podzemních objektů

Zdroj: 

Toto Téma týdne je věnováno hodnocení nově přijaté legislativy ke zvýšení bezpečnosti podzemních objektů. Jsou zde popsány způsoby prohlídek objektů, rizika spojená s jejich realizací, využití bezkontaktní termografie a kontrolních seznamů při posuzování bezpečného stavu podzemních objektů.

Příklady možných rizik, postupů a metod při ověřování bezpečného stavu podzemních objektů

Příklady možných rizik, postupů a metod při ověřování bezpečného stavu podzemních objektů

Jak je uvedeno v prováděcí vyhlášce k zákonu č. 376/2007 Sb. jsou základem ověřování bezpečného stavu podzemních objektů prohlídky. Nová legislativa zavádí dva druhy prohlídek:

  • periodickou prohlídku, při které se ověřuje bezpečný stav podzemního objektu
  • prohlídka narušeného podzemního objektu

Při prohlídkách se bude jednat o vstup osob do podzemí, což sebou vždy přináší jistá rizika. Tato rizika budou zanedbatelná v případě, že předmětem prohlídky bude např. nově vybudovaný kolektor, jehož stav je pravidelně kontrolován provozovatelem. Naproti tomu v případě prohlídky sto let nepoužívané staré kanalizační stoky nelze možná rizika podcenit.

Jedná se o tyto bezpečnostní rizika:

  1. nebezpečí nedýchatelného ovzduší
    Pomineme-li nebezpečí požárních zplodin, nelze v podzemních prostorách vyloučit přítomnost dalších škodlivých plynů, které při určitých koncentracích mohou ohrozit zdraví a životy vstupujících osob. Tyto plyny mohou vytěsnit kyslík a snížit jeho koncentraci natolik, že se ovzduší stane pro člověka nedýchatelným (oxid uhličitý, metan) nebo jsou pro člověka toxické jako např. sulfan (sirovodík). Výskyt uvedených škodlivin je třeba očekávat především v případě, kdy podzemní prostory nejsou řádně odvětrávány a dochází v nich k vyhnívání organických látek.
  2. nebezpečí pádu horniny
    Dalším významným rizikem pro pohyb osob v podzemí je nebezpečí pádu hornin či závalu důlního díla. Toto nebezpečí je přímo úměrné stavu ostění, případně horninového masivu především ve stropě díla. Pozornost je třeba věnovat zvláště místům s častými prasklinami a lomy v ostění, úsekům se zjevně porušenou a deformovanou výztuží či hornině vypadané
    na počvě díla.
  3. nebezpečí pádu do volné hloubky
    Stejná pozornost jako stropu podzemních prostor by měla být věnována i počvě díla.
  4. nebezpečí náhlého zatopení díla
    Před vstupem do podzemních prostor je vždy třeba zvážit možnost jejich náhlého zatopení, například v případě přívalového deště.
  5. nebezpečí ztráty orientace
    Toto riziko hrozí především u rozlehlých a členitých podzemních prostor, např. v podzemí historických měst.

Možná nebezpečí je třeba vždy před vstupem do podzemí zodpovědně vyhodnotit a v odůvodněných případech je nutno provést prohlídku formou plánovaného nehavarijního zásahu báňské záchranné služby.

Jedna z exaktních metod k využití při prohlídkách podzemních staveb a vedoucích k identifikaci narušených míst ve stavbě, která byla již testovaná v podzemních objektech je nekontaktní termografie [2]. Získaný termogram poskytuje základní informace o poruchách v ostění, jako jsou praskliny, netěsnosti, vlhkost, rosení stavebního materiálu, přítomnost jiného prostředí na rubu ostění (kaverny) apod. Jako příklad (viz obr. 1) uvádíme některé termogramy získané monitorováním v Ještědském tunelu u železniční stanice Křížany. První dva snímky ukazují výjezdní části tunelu, na třetím a čtvrtém snímku jsou termogramy detailu průsaku vody v tunelu. Např. červené zbarvení u termogramů (vyšší teplota snímaného povrchu) je způsobena prosakující vodou, která má vyšší teplotu než okolní vzduch v tunelu.

Klikněte pro zvětšení

Klikněte pro zvětšení

Klikněte pro zvětšení

Klikněte pro zvětšení

Obr. 1: Příklady termogramů získaných z ostění Ještědského tunelu

Další upřesňující a sjednocující podklady při posuzování stavu ostění by přinesly i Kontrolní seznamy pro zjišťování kvality ostění (Kontrolní seznamy jsou jeden z nástrojů rizikového inženýrství, jsou považovány za základní metodu pro určování rizik. Lze je použít při inspekcích, při kontrole stavu objektu, území či stavu řešení konkrétních úkolů [3]).

U složitějších (technologicky, stavebně, provozně apod.) podzemních objektů jako např. metro či kolektory je třeba vytvořit i další typy Kontrolních seznamů (specifické kontrolní seznamy) pro zjišťování dalších nedostatků, které musí být odstraněny z důvodu zajištění bezpečnosti při provozu podzemních děl. Např. Kontrolní seznam pro zjišťování kvality vstupů do podzemních objektů, pro zjišťování kvality potrubních systémů, posouzení úrovně ochrany proti požáru, kvalitu únikových cest, kvalitu ventilace apod.

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844

Sociální sítě VÚBP

facebook linkedin instagram buzzsprout twitter youtubepinterest

Kde nás najdete

X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail