Netypické pracovní úrazy

V době všeobecného ústupu od právních jistot zaměstnanců, složitého a nepřehledného způsobu uplatňování škod a situace, která se téměř rovná nevymahatelnosti práva, se tento trend projevuje i v oblasti pracovněprávních vztahů. Judikáty, které zde byly uplatňovány po desítky let, byly v důsledku různých „reforem“ relativizovány a dopady těchto „reformních“ změn nejvíce postihují zaměstnance.

Jednou z nejčastěji takto postihovaných oblastí je problematika pracovních úrazů, například problematika poškození páteře při manipulaci s klienty či pacienty. Poškození páteře jako důsledek nadměrné námahy, neboť pacient a klient břemeny fyzikálně a i právně skutečně jsou, se vyskytuje každoročně v republice v desítkách až stovkách případů. Mnohé takové případy končí částečnou nebo plnou invaliditou a samozřejmě mají někdy také těžko řešitelné sociální dopady. Při posuzování těchto ataků jako možných pracovních úrazů je poukazováno, že zaměstnanci, a ve zdravotnictví a sociálních službách nejčastěji ženy, mají chronické potíže, které s případnou neschopností nesouvisejí. Je třeba uvést, že profesionální poškození páteře v České republice je v současné době vždy pracovním úrazem a nikoliv nemocí z povolání. Proto o jejich existenci v prvním stupni rozhodují zaměstnavatelé, nikoliv odborná pracoviště pracovních lékařství.

Základním předpokladem úspěšného postupu zaměstnance v procesu projednávání profesionality takového poškození zdraví je skutečnost, že možné následky takového poškození zdraví při práci nepodceňuje, dokumentuje případné poškození údaji v Knize úrazů okamžitým zápisem a získáním případných svědků profesního poškození. Složitost posouzení profesionality těchto případů je, že poškození meziobratlových destiček může mít původ jak chorobný, tak úrazový. Chorobné změny jsou způsobovány stárnutím, otřesy páteře, nebo chronickým zatěžováním páteře. Tyto faktory vedou ke ztrátě elasticity páteřních destiček, a tím k zvýšené možnosti jejich poškození.

Úrazové poškození páteře má v podstatě čtyři základní příčiny. První příčinou je hrubé působení silou na páteř při prudkém úderu do zad, při pádu na záda, nebo na hýždě. Druhou příčinou je přepětí síly (nadměrná námaha), působící na zádový kosterní aparát, třetí příčina spočívá v náhlém, násilném prudkém nevyváženém pohybu. K takovým poškozením dochází při nadměrném předklonu, úklonu, otáčení páteře za jejího současného prudkého zatížení. Čtvrtá příčina spočívá v malých mechanických inzultech působících drobné poškození tělesné tkáně. V těchto případech si je zaměstnanec většinou uvědomí, až když se opakují a vedou k vědomému poškození zdraví.

Poškození páteře může mít následující formy: a) přední nebo zadní strana obratle se odlomí a zůstává viset na meziobratlové destičce, která se přitom natrhne nebo roztrhne, b) klínová deformace těla obratle s trhlinami v meziobratlové destičce, c) komprese meziobratlové destičky s trhlinkami v chrupavčité ploténce, d) imprese jádra destičky do těla obratle s jeho proděravěním. Proniká-li porušená tkáň destičky proděravělým vazivovým prstencem navenek, dochází k výhřezu, jako jednomu z nejvážnějších poškození páteře. Úraz může způsobit kýlu, výhřez, vymknutí úlomků destičky a traumatické vyklenování destičky.

Při degeneraci destičky stárnutím (tzv. predispozice k úrazu) je nutno hodnotit úrazové následky stejně, jako při traumatickém poškození zdravé destičky. Rozhoduje, zda by k poranění nedošlo, kdyby se nepřihodil předmětný úraz. Zhoršující vliv úrazu lze posoudit a vyjádřit podílem, jenž připadá na úrazovou složku. Takové hodnocení musí provést ošetřující lékař, ve složitějších případech s pomocí neurologického, rentgenologického nebo chirurgického posouzení. Lékař se vyjádří, zda sdělený nebo prokázaný úrazový děj byl způsobilý vyvolat svým mechanismem dané poškození, a stanoví podíl úrazové složky. Z odškodnění nejsou vyňata ani ta poškození páteře, jejichž vznik byl usnadněn přítomnou dispozicí.

Blízkým možným pracovním úrazem jsou kýly v tříselných krajinách, v krajině pupeční, u mužů se vyskytují také kýly skrotální (šourkové). Pokud jsou úrazového charakteru, vznikají nadměrným zatížením břišní stěny nadměrně těžkou fyzickou prací, vadným pracovním postupem, případně nesprávně provozovaným sportem či cvičením, nevyváženým a prudkým pohybem. Prohlásit kýlu za úrazovou předpokládá důkaz, že kýlu vyvolal přímý a silný úder na břišní stěnu, což je dokumentováno podkožními krevními výrony do kýlních obalů. Pro tyto traumatické kýly je charakteristické, že se vyskytují také na jiných místech, než výše uvedené. Při operačních zásazích mohou v operačních jizvách vzniknout také kýly posttraumatické. Pokud původní zranění vzniklo následkem profesionálního fyzikálního působení, pak i tato kýla má charakter pracovního úrazu.

Méně častým, ale možným případem pracovního úrazu je infarkt. Ten charakterizuje krutá bolest uprostřed hrudi na sternu, jež se může promítat i do zad, krku a končetin a okolí žaludku, a doposud nepoznaná úzkost. Ve většině případů bývá infarkt projevem arteriosklerozy, ale za určitých okolností může být i úrazem pracovním, vzniklým při pracovním procesu, jako důsledek náhlého působení vnějších vlivů především fyzikálních a mechanických. Jde o situace, kdy dojde a) k náhlému vypětí sil, velké námaze a nezvyklému úsilí, kdy zaměstnanec přesahuje hranice obvyklé, každodenně vykonávané práce, b) za obvykle těžké práce, konané ale za nepříznivých okolností, nebo c) kdy zaměstnanec vykonává práci na kterou svými fyzickými schopnostmi nestačí. Ve zdravotnictví byly zaznamenány takové případy při práci chirurga na operačním sále nebo při práci záchranáře ve složitých případech dopravních nehod.

Velmi nejasně bývají posuzovány zaměstnavateli případy epilepsií jako pracovních úrazů. Geneze vzniku epilepsií bývá složitá a nás v této souvislosti zajímají případy vzniklé v důsledku poškození šedé mozkové kůry nárazem na lebku při výkonu pracovních povinností. Takovým nárazem dochází ke zranění plen mozkových a kontusi mozkové tkáně. V těchto případech však nedochází k bezprostřední iniciaci epilepsie, ale ta se dostavuje do několika měsíců, doba latence však může dosáhnou i několika let. Opačnými jsou případy klasických zranění (zhmoždění a zlomeniny při pádech) vzniklých v důsledku vzniku a průběhu epileptického záchvatu. I taková zranění jsou však případy pracovních úrazů.

Méně časté jsou události posuzované jako úžeh a úpal. Ale i ony za určitých okolností mohou být pracovními úrazy. Úžeh je nadměrné, náhlé a prudké opálení kůže slunečními paprsky, kdy vznikne erytrém s otokem a tento stav se může zhoršovat až k tělesnému šoku a bezvědomí. Úžehy vznikají na jaře nebo na počátku léta v těch případech, kdy se zaměstnanec za slunečního svitu zdržuje mimo budovy. Podobný je úpal, kdy jde o zhroucení tělesné termoregulace, v horkém prostředí, nebo při dusném počasí, v situaci, kdy má zaměstnanec nedostatek tekutin, nebo se snižuje, nebo ztěžuje vypařování potu z těla. Takový stav může vzniknout i uvnitř budov, například na pracovištích sterilizace, operačních sálech, nebo při řízení automobilu. Pokud zaměstnanec v okamžiku vzniku popsaných zdravotních problémů vykonává činnosti spojené s plněním pracovních úkolů, jde vždy o pracovní úraz.

Téměř neznámá je také skutečnost, že negativní alergické reakce lidského organismu na očkování stanovené zaměstnanci předpisem je pracovním úrazem. V minulosti to byly především negativní reakce lidského organismu na vakcinaci chřipek. V současné době je již vakcinace na uvedené onemocnění zrušena. V minulosti byly zaznamenány neschopnosti v délce několik málo dnů, až po dobu půlroku. Někdy se mohou dostavit po očkování i jiné než alergické reakce, a pak je nutné posouzení případu lékařem nebo znalcem.

Všeobecně je známo, že úrazy vzniklé při jídle na pracovišti nejsou pracovními úrazy. Jedinou výjimkou při konzumaci potravin na pracovišti jsou úrazy při pití kávy. V současné době takové úrazy, většinou opařeniny (ty jsou vážnější), ale i pořezání ruky poškozeným hrníčkem, nebo skleničkou, jsou považovány za pracovní úrazy, i když právní názor na tuto skutečnost za poslední desetiletí několikrát měnil. Jedinou variantou pracovního úrazu při jídle jsou případy, kdy zranění vznikne v důsledku porušení právní povinnosti nebo technickou chybou na straně zaměstnavatele. Může se jednat o zranění vadným nádobím či příbory nebo vadným technickým stavem inventáře jídelny nebo vadnou podlahou.

Někdy se lze setkat s chybným názorem, že úrazy vzniklé při převlékání nebo při osobní hygieně nejsou pracovními úrazy. Pokud je zaměstnavatelem provozováno pracoviště se specifickým hygienickým režimem, úrazy vzniklé při takových činnostech jsou úrazy pracovními. Do této kategorie patří i úrazy vzniklé při vykonávaní osobní potřeby.

Z uvedeného přehledu je zřejmé, že pracovní úrazy mohou vznikat za zcela specifických situací, kdy zraněný zaměstnanec si ani neuvědomuje složitost situace, není schopen zvážit negativní argumentaci zaměstnavatele, nebo tzv. úrazové pojišťovny. Proto je v takových případech vhodné vyhledat například specialistu odborového svazu, který je schopen složité nuance pracovních úrazů posoudit.

Autor článku: 

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Nové příspěvky publikované na informačním serveru BOZPinfo.cz

Kde nás najdete

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844
X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail