Nemoci z povolání v České republice v roce 2010

Zdroj: 

Sledování výskytu profesionálních onemocnění zahrnujících nemoci z povolání a ohrožení nemocí z povolání je významným ukazatelem zdravotního stavu obyvatelstva. Všechna nově vzniklá profesionální onemocnění se hlásí do Národního registru nemocí z povolání (NRNP). Data z tohoto registru jsou každoročně publikována ve statistické ročence Nemoci z povolání v České republice.

Část I.

Část I.

Statistickou jednotkou vstupující do registru je každá zjištěná nově vzniklá a uznaná nemoc z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání u osob v pracovním poměru k zaměstnavateli se sídlem na území České republiky, tzn. včetně cizinců.

Úvodem

Sběr dat do NRNP zajišťuje Státní zdravotní ústav (SZÚ), správcem registru je Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS ČR). Vstupním formulářem pro evidenci jednotlivých případů v registru je „Hlášení o uznání - nemoci z povolání - ohrožení nemocí z povolání“. Postup při uznávání nemocí z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání stanovuje Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 342/1997 Sb., kterou se stanoví postup při uznávání nemocí z povolání a vydává seznam zdravotnických zařízení, která tyto nemoci uznávají, ve znění pozdějších předpisů. Nemoci z povolání uznávají pouze střediska nemocí z povolání, která jsou uvedena v příloze výše uvedené vyhlášky. Pojem nemoc z povolání je definován v § 1 odst. 1 Nařízením vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání, jako „nemoci vznikající nepříznivým působením chemických, fyzikálních, biologických nebo jiných škodlivých vlivů, pokud vznikly za podmínek uvedených v seznamu nemocí z povolání. Nemocí z povolání se rozumí též akutní otrava vznikající nepříznivým působením chemických látek“. Jednotlivé druhy nemocí z povolání jsou uvedeny v Seznamu nemocí z povolání, který tvoří příloha nařízení vlády č. 290/1995 Sb. Zákoník práce v § 347 odst. 1 říká, že ohrožením nemocí z povolání „se rozumí takové změny zdravotního stavu, jež vznikly při výkonu práce nepříznivým působením podmínek, za nichž vznikají nemoci z povolání, avšak nedosahují takového stupně, který lze posoudit jako nemoc z povolání, a další výkon práce za stejných podmínek by vedl ke vzniku nemoci z povolání.“ Lékařský posudek o ohrožení nemocí z povolání vydává zdravotnické zařízení příslušné k vydání lékařského posudku o nemoci z povolání.

Profesionální onemocnění hlášená v České republice v roce 2010

V roce 2010 bylo v České republice hlášeno u 460 žen a 590 mužů celkem 1292 profesionálních onemocnění, z toho bylo 1236 nemocí z povolání a 56 ohrožení nemocí z povolání. U 179 osob byly v průběhu roku hlášeny dvě, u 22 osob tři, u 5 osob čtyři, u jedné osoby pět nemocí z povolání, ohrožení nemocí z povolání nebo jejich kombinace. Nejčastěji hlášenou kombinací byl syndrom karpálního tunelu na pravé a na levé ruce.

Ve srovnání s rokem 2009 klesl v roce 2010 nejen absolutní počet pracovníků postižených profesionálním onemocněním (pokles o 57, tj. o 5,1% případů), ale také celkový počet hlášených profesionálních onemocnění (pokles o 21, tj. o 1,6% případů). Incidence profesionálních onemocnění byla v roce 2010 celkem 30,0 případů na 100 tisíc nemocensky pojištěných osob (podle zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů).

Nemoci z povolání hlášené v České republice v roce 2010

V roce 2010 byl ve srovnání s předchozím rokem zaznamenán nepatrný úbytek počtu nově hlášených případů nemocí z povolání (NzP) o 9 hlášení na 1 236 případů. Výraznější pokles na 56 případů vykazují ohrožení nemocí z povolání, kterých bylo v roce 2009 o 12 hlášení více. Celkově byly v roce 2010 hlášeny 3 případy NzP v souvislosti s úmrtím, z toho ke 2 úmrtím došlo v důsledku rakoviny plic z radioaktivních látek a jedno úmrtí způsobila rakovina plic ve spojení s azbestózou. Na druhou stranu celkem 24 případů NzP bylo ještě ve stejném roce vyléčeno a odhlášeno, z toho 18 případů představovaly infekční a parazitární NzP, 5 případů NzP způsobené chemickými látkami a jeden případ kožní NzP.

Nejvíce nemocí z povolání bylo v roce 2010 diagnostikováno v Moravskoslezském kraji (celkem 313, tj. 25,3% všech hlášených případů). Nejpočetnější kategorii hlášených nemocí z povolání v Moravskoslezském kraji představovala onemocnění způsobená fyzikálními faktory – 215, tj. 32,7% všech případů hlášených v rámci kapitoly II seznamu nemocí z povolání. Šlo o nemoci z vibrací, o nemoci z přetěžování končetin  a o poruchu sluchu z hluku. Ve srovnání s rokem 2009 došlo v 6 krajích k nárůstu počtu hlášených nemocí z povolání. Největší nárůst (o 30 a o 24 případů) byl zaznamenán v kraji Jihočeském a v kraji Moravskoslezském. Naopak největší pokles (o 46 a o 19 hlášených případů nemocí z povolání) byl zaznamenán v kraji Vysočina a v kraji Zlínském. U 8 pracovníků vznikla nemoc z povolání při plnění pracovních úkolů na různých místech České republiky a 13 pracovníků onemocnělo přenosnými a parazitárními nemocemi (11 x), alergickou rýmou (1 x) a kontaktním alergickým ekzémem (1 x) při práci v zahraničí.

V roce 2010 nejčastěji onemocněli pracovníci v odvětví ekonomické činnosti (CZ NACE) „zdravotní a sociální péče“ (celkem 180 případů). V sestupném pořadí následovalo odvětví „těžba a dobývání“ se 163 případy a odvětví „výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů“ se 131 hlášenými případy. V dalších 47 odvětvích ekonomických činností byl počet hlášených nemocí z povolání v rozmezí 1–117 případů. Nejvíce nemocí z povolání vzniklo v roce 2010 v podnicích s 500 a více zaměstnanci (celkem 590, tj. 47,7% případů). U osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) byla hlášena nemoc z povolání celkem 15 x. Nemocí z povolání v roce 2010 nejčastěji onemocněli pracovníci zařazeni podle Klasifikace zaměstnání (KZAM) do hlavní třídy č. 7 s názvem „Řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé, opraváři“ (celkem 547, tj. 44,3% případů) a do hlavní třídy č. 8 s názvem „Obsluha strojů a zařízení“ (celkem 355, tj. 28,.7% případů). V obou těchto dvou hlavních třídách se nejčastěji vyskytovala onemocnění způsobená fyzikálními faktory (celkem 354 a 216 případů). V dalších třídách bylo postiženo 1 až 109 pracovníků.

Nejvíce nemocí z povolání vzniklo u pracovníků při práci zařazené do rizikové kategorie 3 – dle § 37 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů (celkem 546, tj. 44,2% případů). V rizikové kategorii 4 vzniklo celkem 118 nemocí z povolání, v rizikové kategorii 2R to bylo 66 případů. Při práci nerizikové zařazené do kategorie 1 vzniklo 179 onemocnění, v nerizikové kategorii 2 to bylo 274 onemocnění. Při uvedených dvou nerizikových pracích vznikaly zejména nemoci infekční a parazitární (celkem 72, respektive 70 případů), nemoci kožní (54, respektive 62 případů) a alergické nemoci plic a horních cest dýchacích (14, respektive 26 případů), u nichž dopředu nelze možnost onemocnění předvídat, protože se zde uplatňuje také individuální vnímavost jednotlivých osob. Problémem zůstávají nemoci z povolání, které vznikly v důsledku působení fyzikálních faktorů (vibrace a přetěžování končetin) u prací původně zaměstnavatelem zařazené do nerizikových kategorií 1 a 2 (celkem 142 případů). Protože v rámci šetření nemoci z povolání bylo ověřeno, že podmínky vzniku nemoci z povolání byly splněny, znamená to, že u těchto případů byla původní kategorizace prací provedena zaměstnavatelem chybně. U dalších 21 případů nebyla kategorizace práce dosud provedena vůbec.

Nejvíce nemocí z povolání bylo vyvoláno působením fyzikálních faktorů (657 případů). V sestupném pořadí následovaly nemoci týkající se dýchacích cest, plic, pohrudnice a pobřišnice (246 případů), nemoci přenosné a parazitární (180 případů), nemoci kožní (140 případů), nemoci způsobené chemickými látkami (13 případů). V rámci kapitoly nemoci způsobené ostatními faktory a činiteli nebylo v roce 2010 hlášeno žádné onemocnění.

Ohrožení nemocí z povolání

V roce 2010 bylo u 49 postižených pracovníků hlášeno celkem 56 případů ohrožení nemocí z povolání, což bylo o 12 případů méně než v roce 2009. Nejvíce případů ohrožení nemocí z povolání bylo hlášeno z kraje Moravskoslezského – celkem 37, tj. 66,1% případů. V dalších osmi krajích bylo ohrožení nemocí z povolání zjištěno v jednom až pěti případech, v zahraničí ohrožení nemocí z povolání vzniklo jednou. Postiženi byli především pracovníci při těžbě a dobývání uhlí (celkem 12 případů). Nejčastěji bylo diagnostikováno ohrožení nemocí z povolání poškozením periferních nervů z vibrací (celkem 26, tj. 46,4% případů) a ohrožení poškozením periferních nervů z dlouhodobé nadměrné jednostranné zátěže končetin (celkem 20, tj. 35,7% případů) V rámci těchto položek byl diagnostikován lehký syndrom karpálního tunelu celkem 44 x. Nejvíce ohrožení nemocí z povolání vzniklo v roce 2010 v podnicích s 500 a více zaměstnanci (35, tj. 62,5% případů). U OSVČ ohrožení nemocí z povolání hlášena nebyla. Ohrožení nemocí z povolání bylo v roce 2010 nejčastěji diagnostikováno u pracovníků zařazených podle Klasifikace zaměstnání (KZAM) do hlavní třídy č. 7 s názvem „Řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé, opraváři“ (celkem 36, tj. 64,3% případů). V dalších třídách bylo postiženo 1 až 16 pracovníků.

Nejvíce ohrožení nemocí z povolání vzniklo u pracovníků při práci zařazené do rizikové kategorie 3 (celkem 39, tj. 69,6% případů). V rizikové kategorii 4 vzniklo celkem 7 případů, v rizikové kategorii 2R to byly dva případy. Při nerizikové práci zařazené do kategorie 1 nebo 2 vzniklo ohrožení nemocí z povolání celkem 8 x. Šlo zejména o ohrožení nemocí z povolání periferních nervů v důsledku přetěžování končetin (5 x) nebo v důsledku působení vibrací (3 x). Protože v rámci šetření ohrožení nemoci z povolání bylo ověřeno, že podmínky vzniku onemocnění byly splněny, znamená to, že u těchto případů byla původní kategorizace prací provedena zaměstnavatelem chybně.

Závěr

Ve srovnání s rokem 2009 byl v České republice v roce 2010 zaznamenán mírný pokles počtu případů hlášených profesionálních onemocnění, ale také pokles počtu postižených osob s diagnostikovaným onemocněním. V absolutních počtech se pokles týká především infekčních nemocí (především svrabu) a kožních nemocí z povolání. Naopak nárůst byl zaznamenán u nemocí periferních nervů z přetěžování končetin a nemocí z azbestu. Přes uvedené skutečnosti nadále platí, že počty profesionálních onemocnění byly i v roce 2010 s vysokou pravděpodobností podhodnoceny a neodpovídají zcela realitě.

Autor článku: 

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844

Sociální sítě VÚBP

facebook linkedin instagram buzzsprout twitter youtubepinterest

Kde nás najdete

X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail