Nemoc z povolání a vypočítávání renty, když není nárok na nemocenské dávky

Zdroj: 

Na dotaz odpověděla JUDr. Eva Dandová.

Mám nemoc z povolání, nemocenskou jsem měl od roku 2015 do 2016, vyčerpal jsem podpůrčí dobu pro nemocenské dávky. Pak jsem od 7. 7. 2016 byl práce schopen a od té doby jsem zaměstnán. Ale teď mě čeká operace, která souvisí s nemocí z povolání a já musím na nemocenskou. Asi nemám nárok na nemocenské dávky, jelikož nemám odpracováno 190 dní. Jak mi bude pojišťovna doplácet rentu při nemoci, když nebudu mít nemocenské dávky?

Pro vznik nároku na nemocenské nemusíte mít splněnou žádnou čekací dobu. Nemocenské se vyplácí po tzv. podpůrčí dobu, která činí 380 kalendářních dnů a platí, že z těchto 380 kalendářních dnů se odečítají dny, které byly v minulých 380 kalendářních dnech také dny pracovní neschopnosti. Tedy příklad – nastoupíte na operaci 10. března 2017, prvních 14 dnů budete dostávat náhradu mzdy podle § 192 zákoníku práce (dále ZP) od zaměstnavatele. Nárok na dávky nemocenského Vám vznikne 24. března 2017. Od tohoto data se musí spočítat období 380 kalendářních dnů počítáno nazpět – tedy podle mých propočtů 8. březen 2016. Pak se spočítá, kolik dnů v období od 8. března 2016 do 7. července 2016 jste byl nemocen - podle mých propočtů 121 kalendářních dnů a oněch 121 kalendářních dnů se odečte od podpůrčí doby 380 kalendářních dnů, která nabíhá novou pracovní neschopností a vyjde Vám 259 kalendářních dnů, po které byste mohl v letošním roce pobírat dávky nemocenského. Doporučuji se ještě zeptat na Vaší okresní správě sociálního zabezpečení a oni Vám to řeknou přesně, protože mají data Vaší minulé pracovní neschopnosti.

Jinak je ještě jedna možnost, a to požádat na okresní správu nemocenského pojištění o tzv. prodloužení podpůrčí doby podle § 27 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a oni Vám mohou podpůrčí dobu ještě prodloužit o dalších 350 kalendářních dnů, když vysvětlíte, že je to v souvislosti s operací, která Vás má navrátit do práce.

Pokud se týká náhrady za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti podle § 271a ZP, tak platí jedno - jde o rozdíl mezi průměrným výdělkem před vznikem škody a skutečným příjmem zaměstnance, tedy náhradou mzdy podle § 192 ZP a nemocenským. Po dobu pracovní neschopnosti z titulu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání se celkový příjem zaměstnance nemění a zůstává stejný, jako kdyby pracovního úrazu nebylo. To platí, i když by dávky nemocenského byly „nula“ z důvodu, že například skončil pracovní poměr a že neběží podpůrčí doba. Samozřejmě, kdyby dávky nemocenského byly kráceny například z důvodu alkoholu, tak tam se počítá, jako by byly poskytovány v plné výši. Ale to, že pracovní neschopnost trvala v době, kdy poškozenému neběží podpůrčí doba, nemůže jít k tíži poškozeného. To je zásada.

Autor článku: 

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Kde nás najdete

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844
X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail