Nemoc z povolání a podstatná změna poměrů poškozeného zaměstnance

Zdroj: 

Na dotaz odpověděla JUDr. Eva Dandová.

Lékařem ortopedie mi byla zjištěna oboustranná rhisartroza palců rukou s postižením III. stupně podle Kellgrena a Lawrence (oboustranně). Na základě prohlídky na oddělení pracovního lékařství mi byla uznána nemoc z povolání na jednu ruku a na druhou ruku pouze podezření na nemoc z povolání. Pojišťovna již uhradila veškeré náhrady. Lékařem ortopedie mi bylo řečeno, že se nemoc bude dále progresivně zhoršovat. Chtěl bych se zeptat, zdali se pojišťovna může v budoucnu domáhat zrušení své povinnosti vyplácet náhradu za ztrátu na výdělku s argumentem „podstatné změny poměrů“, a to zejména v souvislosti se zhoršením stádia nemoci na ruce, na které je uznáno pouze ohrožení nemocí z povolání.

Podle ustanovení § 271u ZP platí, že změní-li se podstatně poměry poškozeného, které byly rozhodující pro určení výše náhrady, může se poškozený i zaměstnavatel domáhat změny v úpravě svých práv, popřípadě povinností. Této změně se říká podstatná změna poměrů poškozeného zaměstnance a týká se pouze změny v okolnostech, které byly rozhodující pro určení výše škody. Má význam jen tehdy, týká-li se poměrů poškozeného zaměstnance. Právní úprava se změnou poměrů, která nastala u odpovědného zaměstnavatele, žádné právní následky nespojuje. Není proto významné, zda u bývalého zaměstnance došlo například k organizační změně, na základě které odpadl druh práce, kterou zaměstnanec dříve vykonával a z níž je odvozena náhrada škody.

O právně relevantní změnu poměrů se jedná jen tehdy, spočívá-li změna poměrů přímo v osobě poškozeného a jde-li o změnu podstatnou. Pro závěr, zda došlo k podstatné změně poměrů ve smyslu tohoto ustanovení, je nezbytné porovnat poměry poškozeného, které byly rozhodující pro určení výše náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti (při uznání invalidity nebo částečné invalidity), a nové poměry poškozeného. Změna poměrů zpravidla spočívá ve změnách zdravotního stavu poškozeného zaměstnance, ať již v kladném či záporném smyslu a ve výdělkových schopnostech zaměstnance, které jsou s tím spojeny. Tak kupříkladu se mohou následky pracovního úrazu (nemoci z povolání) upravit natolik, že zaměstnanec je schopen (od určitého data) zastávat stejnou práci (a dosahovat stejných nebo vyšších výdělků) jako před úrazem (uznáním nemoci z povolání), a nárok tedy zaniká. Zpravidla se jedná o případy, kdy byl zároveň poškozenému odebrán invalidní důchod z důvodu zlepšení zdravotního stavu. Stejný důsledek – zánik nároku – může nastat i v opačném případě, je-li prokázáno, že poškozený zaměstnanec by z obecných příčin (třeba pro těžké následky dopravní nehody) stejně nebyl schopen vykonávat dosavadní práci, i kdyby následků pracovního úrazu (nemoci z povolání) nebylo.

Z Vašeho dotazu však vyplývá, že spíš očekáváte zhoršení Vašeho zdravotního stavu a uznání nemoci z povolání i na druhou ruku. To je také změna poměrů, ale změna poměrů spočívající ve zhoršení zdravotního stavu, a to nemůže znamenat žádné odebrání Vaší náhrady. To spíše bude znamenat, že Vám bude i na onu druhou ruku stanoveno bolestné a ztížení společenského uplatnění, případně že Vám vznikne nárok i na další náhrady škody.

Autor článku: 

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Nové příspěvky publikované na informačním serveru BOZPinfo.cz

Kde nás najdete

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844
X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail