Několik otázek na téma OOPP

Zdroj: 

V oblasti přidělování osobních ochranných pracovních prostředků se právní předpisy dlouhodobě nemění. Přesto nás však v praxi zaskočí situace, s níž si nevíme rady. Redakce BOZPinfo připravila odpovědi na několik nových dotazů z této oblasti, další, již publikované, můžete najít v rubrice Rady pro vás/Otázky a odpovědi/Ochrana před riziky.

Řešíme v zaměstnání takovou banalitu, a sice opotřebení pracovní obuvi, konkrétně tkaničky. Pokud zaměstnanci byla přidělena před 3 měsíci pracovní obuv a za tuto krátkou dobu se mu začaly trhat tkaničky, které už nelze používat, má zaměstnanec nárok od zaměstnavatele na nové? Zaměstnavatel požaduje po zaměstnanci, aby si je sám koupil.

Podle § 104 odst. 5 zákoníku práce (dále ZP) osobní ochranné pracovní prostředky (dále OOPP), mycí, čisticí a dezinfekční prostředky a ochranné nápoje přísluší zaměstnanci od zaměstnavatele bezplatně podle vlastního seznamu zpracovaného na základě vyhodnocení rizik a konkrétních podmínek práce. V prostředí, v němž oděv nebo obuv podléhá při práci mimořádnému opotřebení nebo znečištění nebo plní ochrannou funkci, přísluší zaměstnanci od zaměstnavatele jako OOPP též pracovní oděv nebo obuv (§ 104 odst. 2 ZP). Podle odst. 4 § 104 ZP je zaměstnavatel povinen udržovat OOPP v použivatelném stavu a kontrolovat jejich používání. Zde je jasně daná povinnost zaměstnavatele ochrannou obuv (předpokládám, že jde o OOPP) pořizovat a udržovat v použitelném stavu. Podle § 101 odst. 6 ZP náklady spojené se zajišťováním BOZP je povinen hradit zaměstnavatel; tyto náklady nesmějí být přenášeny přímo ani nepřímo na zaměstnance. Z toho vyplývá, že i tkaničky jako součást obuvi musí pořídit zaměstnavatel.

Pracuji jako mistr lomu. Zhruba polovinu pracovní doby trávím v kanceláři a zbytek na provozech. Od zaměstnavatele dostáváme velmi nekvalitní OOPP. Proto jsem si pořídil vlastní oděv a obuv od stejného výrobce, přibližně stejné barvy, ale v jiné kvalitě (švy neřežou, látka je daleko ohebnější, nepromokavá obuv atd.). Jediná výrazná změna je, že kalhoty jsou tříčtvrteční a to zaměstnavateli vadí. Také mi přikazuje nosit OOPP i v kanceláři, kde je dle mého názoru nepotřebuji. Pokoušel jsem se o domluvu, ale ta ze strany zaměstnavatele není možná. Povolil mi pouze, že si můžu kalhoty vyhrnout. Mám nějakou možnost věc řešit?

Zaměstnavatel má právo vyžadovat, aby zaměstnanci OOPP používali, ale měl by se zajímat o to, zdali jsou vyhovující. OOPP musí chránit zaměstnance před riziky, nesmí ohrožovat jejich zdraví, nesmí bránit při výkonu práce a musí splňovat požadavky stanovené zvláštním právním předpisem (nařízení vlády č. 21/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na osobní ochranné prostředky).

Podle § 3 nařízení vlády č. 495/2001 Sb., kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků (dále jen NV č. 495/2001 Sb.) ochranné prostředky musí

a) být po dobu používání účinné proti vyskytujícím se rizikům a jejich používání nesmí představovat další riziko,

b) odpovídat podmínkám na pracovišti,

c) být přizpůsobeny fyzickým předpokladům jednotlivých zaměstnanců,

d) respektovat ergonomické požadavky a zdravotní stav zaměstnanců.

Je trochu neobvyklé, že jste si pořídil vlastní OOPP na svoje náklady. Píšete, že jste se pokoušel o domluvu a že není možná, ale jinak než domluvou to asi nepůjde. OOPP musí být poskytovány na základě vyhodnocení rizik a konkrétních podmínek práce. Měl byste se tedy obrátit na zaměstnavatele nebo na odborně způsobilou osobu k zajišťování úkolů v prevenci rizik (dále OZO v prevenci rizik), pokud u zaměstnavatele působí, aby Vám vysvětlili, proč musíte mít OOPP i v kanceláři nebo proč požadují dlouhé kalhoty. Píšete, že si můžete kalhoty vyhrnout, takže tedy máte dlouhé kalhoty, a pokud Vám zaměstnavatel ústupek povolil, tak nějaká dohoda možná je.

Máme právo vyžadovat úhradu za OOPP po zaměstnanci, který ukončí pracovní poměr ve zkušební době?

Úhradu ne, OOPP musí být poskytnuty bezplatně (viz § 104 odst. 5 ZP), ale zaměstnanec Vám je musí vrátit. Vy byste je eventuálně mohli použít pro dalšího zaměstnance v případě, že byla učiněna opatření, která zamezí ohrožení přenosnými chorobami (§ 3 odst. 3 NV č. 495/2001 Sb.).

Je někde jasně stanoveno, zda musí mít proškolení pro práce ve výškách s využitím OOPP (tam, kde nelze zajistit kolektivní zádržný systém proti pádu) praktickou část a v jakém má být rozsahu? Setkal jsem se s přístupem, kdy "školení" bylo provedeno za půl hodiny odvysíláním prezentace a praxe nebyla žádná.

Toto není nikde stanoveno. Určitě je vhodné, aby si zaměstnanci v rámci školení použití OOPP vyzkoušeli prakticky. O podobě školení musí rozhodnout zaměstnavatel sám, popřípadě prostřednictvím OZO v prevenci rizik.

Má žena pracuje jako přepážková pracovnice na poště a zaměstnavatel jí nařizuje koupit z vlastních zdrojů pracovní obuv a tu používat ke stejnokroji, který jí poskytl. Má na to právo?

Pokud jde o ochrannou obuv, tak to samozřejmě nejde. Podle § 104 odst. 5 ZP osobní ochranné pracovní prostředky, mycí, čisticí a dezinfekční prostředky a ochranné nápoje přísluší zaměstnanci od zaměstnavatele bezplatně podle vlastního seznamu zpracovaného na základě vyhodnocení rizik a konkrétních podmínek práce. V tomto případě asi nepůjde o ochrannou obuv, ale o nějakou vhodnou obuv ke stejnokroji. Zaměstnavatel nemůže nutit zaměstnance k nákupu nějaké konkrétní obuvi z vlastních peněz.

Nastoupil jsem do práce na pozici poštovní doručovatel listovní pěší a myslel jsem, že mi bude přiděleno oblečení a hlavně pracovní obuv. Jenže mi bylo řečeno, že pracovní obuv a oblečení dostanu až po roce. Nikdy jsem se s tím nesetkal, v předchozích zaměstnáních jsem musel mít pracovní obuv a oblečení hned.

Podle § 104 odst. 2 ZP v prostředí, v němž oděv nebo obuv podléhá při práci mimořádnému opotřebení nebo znečištění nebo plní ochrannou funkci, přísluší zaměstnanci od zaměstnavatele jako osobní ochranné pracovní prostředky též pracovní oděv nebo obuv. OOPP musí být zaměstnanci přiděleny hned, jak nastoupí do práce.

Pokud jde pouze o přidělení pracovního oděvu a obuvi (nikoli přidělení OOPP podle § 104 ZP), tak záleží na tom, jak je to stanoveno v kolektivní smlouvě nebo vnitřním předpisu u zaměstnavatele. Ten je závazný pro zaměstnavatele a pro všechny jeho zaměstnance.

Ráda bych věděla, jaká je vhodná ochrana dýchacích cest proti nanočásticím. Zda je možné použít filtrační polomasky proti částicím s ochranou FFP3, případně jestli je nějaká jiná ochrana.

Ochrana dýchacích orgánů před nanočásticemi je zatím předmětem výzkumu. Velice záleží na konkrétních podmínkách na daném pracovišti. Neexistují evropská pravidla, která by stanovila účinnost OOPP před tímto rizikem. Z předběžných zkoušek lze vyvozovat, že filtrační polomasky FFP3 nanočástice zachytávají. Pro reálné ověření ochrany se doporučuje provést zkoušky s vybraným ochranným prostředkem dýchacích orgánů přímo na pracovišti.

Nikde nemohu najít, jestli kuchařka ve školní jídelně musí mít u haleny dlouhý nebo krátký rukáv. Kontrola měla připomínky.

Rozsah a bližší podmínky poskytování OOPP, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků, stanoví NV č. 495/2001 Sb. V příloze 1 k tomuto nařízení vlády najdete tabulku pro vyhodnocení rizik pro výběr a použití ochranných prostředků, v příloze 2 najdete seznam ochranných prostředků, v příloze 3 práce a činnosti, které vyžadují poskytování ochranných prostředků a v příloze 4 příklady druhu prací z hlediska znečištění.

Pokud má zaměstnavatel více než 25 zaměstnanců, musí mít OZO v prevenci rizik. Ta vyhodnotí rizika a přidělí OOPP a podle toho rozhodne, zda je například dlouhý rukáv u kuchařek nutný. Ve Vašem případě by dlouhý rukáv mohl (částečně) chránit před horkými materiály. 

Zajímalo by mě, jestli je povinnost používat ochranné přilby při vstupu mezi regály se zbožím (třípatrové regály ve výšce 6 m).

V případě přidělování OOPP záleží na vyhodnocení rizik zaměstnavatelem nebo OZO v prevenci rizik. Pomoci by mohla ČSN 26 9030 Manipulační jednotky - Zásady pro tvorbu, bezpečnou manipulaci a skladování, bod 4.7.3, kde je uvedeno: "V místech, kde výšky uloženého materiálu přesahují výšku 2000 mm a materiál nad touto výškou není bezpečně zajištěn proti vypadnutí z manipulační jednotky do prostoru pohybu osob, musí osoby používat ochranné přilby.

V práci používáme chrániče sluchu. Musíme je nosit celou směnu. Máme nárok na bezpečnostní přestávku? Pokud ano, jak dlouhou?  

Přestávky při práci v hluku upravuje nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, § 9 odst. 6. Bezpečnostní přestávka se uplatní tehdy, pokud je práce vykonávána v expozici hluku překračujícímu přípustný expoziční limit. První přestávka v trvání nejméně 15 minut se zařazuje nejpozději po 2 hodinách od započetí výkonu práce. Následné přestávky v trvání nejméně 10 minut se zařazují nejpozději po dalších 2 hodinách od ukončení předchozí přestávky. Poslední přestávka v trvání nejméně 10 minut se zařazuje nejpozději 1 hodinu před ukončením směny. Po dobu bezpečnostních přestávek nesmí být zaměstnanec exponován hluku překračujícímu přípustný expoziční limit.

Vy, když používáte chrániče sluchu, tak už zřejmě nejste exponováni hluku překračujícímu přípustný expoziční limit. Vy byste mohli mít nárok na bezpečnostní přestávky z důvodu neustálého používání OOPP. Ty se poskytují podle § 39 odst. 1 nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů. Pokud je při trvalé práci, zařazené jako riziková podle zákona o ochraně veřejného zdraví, nezbytné nepřetržité používání OOPP k omezení působení rizikového faktoru nebo při trvalé práci, kde musí zaměstnanec povinně používat po celou dobu směny jiné ochranné prostředky určené zaměstnavatelem a tyto ztěžují zaměstnanci pohyb, dýchání, vidění a jiné fyziologické funkce, musí být v průběhu směny zařazeny bezpečnostní přestávky, při nichž si je může zaměstnanec odložit. První přestávka při trvalé práci zařazené jako riziková se zařazuje nejpozději po 2 hodinách od započetí výkonu práce v trvání nejméně 15 minut. Následné přestávky se zařazují nejpozději po každých dalších 2 hodinách od ukončení předchozí přestávky v trvání nejméně 10 minut. Poslední přestávka v trvání nejméně 10 minut se zařazuje nejpozději 1 hodinu před ukončením směny.

Je v nějakém právním předpisu uvedeno, kolik kusů oblečení (OOPP) musí být zaměstnancům přiděleno? A druhá otázka - mají administrativní pracovníci nárok na obuv od zaměstnavatele, když pracují ve zdravotnictví a každý den chodí po ambulancích a vyřizují pracovní záležitosti? V případě, že by podle zákona neměli nárok, může si zaměstnavatel ve směrnici určit podmínky, za nichž mohou obuv získat?

Počet kusů pracovního (ochranného) oblečení v žádném předpisu stanoven není. Zaměstnavatel si stanoví nějakou dobu životnosti OOPP, například podle návodu od výrobce, a po uplynutí této doby zaměstnanci budou mít nárok na nové. Nebo když z nějakého důvodu dojde k vyřazení OOPP už dříve.

Administrativní pracovníci obecně na obuv nárok nemají. Ale pokud jim zaměstnavatel chce z vlastní iniciativy přidělovat pracovní obuv, tak tomu zřejmě nic nebrání.

Autor článku: 

Komentáře

Co z toho vyplývá?

03.05.2017 - 17:50 Radoslav Vlasák
Z některých dotazů (a nejen v tomto tématu či článku) i větší či menší neznalost problematiky BOZP jako celku. Lze z toho vyvodit, že bezpečná a zdraví neohrožující práce rozhodně není středem zájmu - bohužel ani tam, kde by nutně být měla. Portál BOZPinfo bezesporu nemalou měrou přispívá k získání či rozšíření potřebných vědomostí v této oblasti, zůstává ale otázkou, kolik lidí (a zejména těch ze zákona odpovědných) portál a další obdobné zdroje informací používá. Protože "potkat se" s těmito záležitostmi v masových sdělovacích prostředcích lze opravdu jenom ojediněle - většinou při nějaké nehodě všeho druhu, a to ještě mnohdy značně zkresleně. Ale kde není dostatek tzv. politické vůle poskytnout odpovídající podmínky pro mnohem účinnější výchovu, vzdělávání, propagaci bezpečné práce atd., nelze se zase až tak moc divit...

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Nové příspěvky publikované na informačním serveru BOZPinfo.cz

Kde nás najdete

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844
X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail