Nebezpečné látky na pracovišti a nová právní úprava

Zdroj: 

Na předchozí Téma BOZPinfo navazuje článek Nebezpečné látky na pracovišti a nová právní úprava. Článek vznikl na základě stejnojmenného semináře, který se konal 17. října 2018 v kině Atlas v Praze. Tentokrát se převážně zaměřil na povinnosti vyplývající z právních předpisů upravujících tuto problematiku, jejichž seznam spolu s prezentacemi najdete na konci článku.

Cílem semináře je zapojení do problematiky nebezpečných látek a do současné kampaně EU-OSHA Zdravé pracoviště má nebezpečné látky pod kontrolou. Ministerstvo zdravotnictví a Ministerstvo práce a sociálních věcí se snaží dát najevo úzkou spolupráci ve vztahu k rakouskému předsednictví Rady EU,“ řekl Mgr. Pavel Fošum z Ministerstva zdravotnictví. Dále zdůraznil úzkou spolupráci jak na mezinárodní úrovni, tak i na úrovni národní mezi Ministerstvem zdravotnictví, Státním zdravotním ústavem a odbornými lékařskými společnostmi.

Ing. Jaroslav Hlavín z Ministerstva práce a sociálních věcí, který zastupoval Český Focal Point pro BOZP, představil kampaň Zdravé pracoviště má nebezpečné látky pod kontrolou. Identifikace rizika, posouzení expozice a stanovení opatření - to jsou tři základní kroky, jak dostat nebezpečné látky pod kontrolu. Připomněl aktivity, které se v rámci kampaně udály, propagační materiály a soutěž Správná praxe, které se může zúčastnit každý podnik, který aktivně řídí BOZP v souvislosti s nebezpečnými látkami na pracovišti. Uzávěrka přihlášek je 15. 12. 2018. Bližší informace najdete v tomto článku.

MUDr. Vendulka Machartová, Ph.D., přednostka Kliniky pracovního lékařství Fakultní nemocnice Plzeň, ve své přednášce s názvem Onemocnění z chemických látek v západočeském regionu v letech 2013 – 2017 seznámila se statistikou v oblasti nemocí z povolání, právními předpisy, které se k problematice vztahují, a zabrousila i do historie oboru pracovního lékařství. Zde můžeme zmínit profesora Jaroslava Teisingera, hlavního zakladatele českého pracovního lékařství, jemuž problematika chemických látek byla velmi blízká. V roce 2017 se celkově vyskytlo 1278 nemocí z povolání a 92 ohrožení nemocí z povolání. Jak uvedla MUDr. Machartová, nemocí, které způsobily chemické látky, není mnoho. Objevují se akutní otravy, onemocnění dýchacích cest, plic a kůže, nádory kůže (například karcinom scrota z dehtu u kominíků). Seznam nemocí z povolání čítá 58 položek týkajících se chemických látek. Průměrný věk nemocných je 34 let, průměrná doba expozice 4 roky. Z preventivních opatření jmenujme správné poskytování pracovnělékařských služeb, bezpečnostní listy v češtině dostupné všem pracovníkům, vhodné OOPP, správně nastavené  poskytování 1. pomoci včetně kontaktu na toxikologické středisko.

Prof. MUDr. Milan Tuček, CSc. uvedl, že základem pro hodnocení rizika je hodnocení expozice uvedené ve vyhlášce o kategorizaci prací. Provádí se podle naměřených koncentrací látek nebo směsí v pracovním ovzduší. Jsou tam uvedeny chemické látky zvláštní nebezpečnosti - karcinogeny, mutageny, toxické látky pro reprodukci a další látky podle chemického zákona. Hodnocení probíhá individuálně na základě toxikologických vlastností, podle cesty vstupu do organizmu a míry expozice. Často se zapomíná se doplňující informace o nebezpečnosti, například o uvolňování toxických plynů, o olovu, na epoxidové složky, některé kovy nebo na nebezpečné izokyanáty, které je nutné řešit bez ohledu na kategorii práce.

Použití rtuti v zubním amalgámu představuje nejrozšířenější způsob využití rtuti v Unii a je významným zdrojem znečištění. Od 1. července 2018 se zubní amalgám nesmí používat při stomatologickém ošetření mléčných zubů, dětí mladších 15 let a těhotných či kojících žen, s výjimkou případů, kdy to zubní lékař považuje za naprosto nezbytné z důvodu specifických zdravotních potřeb dotčeného pacienta. Ukončení používání zubního amalgámu se plánuje do konce roku 2030.

doc. MUDr. Sergej Zacharov z Všeobecné fakultní nemocnice v Praze upozornil na pozitivní trend - snižování nemocí z povolání. Loni bylo 7 případů nemocí z povolání způsobených chemickými látkami, 4 akutní poškození zdraví chemickou látkou. „Zásah bleskem je častější,“ uvedl MUDr. Zacharov.

V roce 1973 bylo 373 případů otrav chemickými látkami, v období 1996 - 2017 se vyskytlo 648 případů. Nejvíce je způsobuje olovo, oxid uhelnatý a chlór. Někdy může být akutní poškození zdraví chemickými látkami na pracovišti hlášeno jako pracovní úraz. A sice z důvodu jednoduššího, rychlejšího uznávání a snahy vyhnout se sankcím od hygieniků. Podle NV č. 276/2015 Sb. § 2 a Příloha č. 1 se k chemickým pracovním úrazům vztahuje pouze poleptání.

MUDr. Miroslava Hornychová, CSc. ze Státního zdravotního ústavu hovořila o připravované novele nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci. Mnoho připomínek, které dostávaly, vedlo k tomu, že nařízení vlády bude novelizováno v několika etapách. „Mysleli jsme, že bude zrušen § 12a, který se týká nakládání s chemickými látkami u mladistvých žáků v rámci přípravy na povolání, ale Ministerstvo zdravotnictví ustoupilo tlaku Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a § 12a zůstane v nařízení vlády zachován,“ uvedla MUDr. Hornychová.

V horizontu několika let se bude v nařízení vlády měnit mikroklima, chemické faktory, azbest, zobrazovací jednotky, zraková zátěž nebo práce se sníženým obsahem kyslíku a osvětlení, budou se definovat některé pojmy jako chemický faktor, biologická limitní hodnota apod.

V závěrečné přednášce Pavel Fošum upozornil na registr nemocí z povolání a registr kategorizace prací. Registr nemocí z povolání je v právním systému zakotven 23 let, obsahuje údaje o 2 666 064 osobách (k 31. 12. 2017). Monitoruje vývoj výskytu a struktury nemocí z povolání, resp. ohrožení nemocí z povolání, včetně data ukončení těchto onemocnění.

Registr kategorizace prací (KAPr) slouží k evidenci údajů o zařazení prací do kategorií a s tím souvisejících opatření a k evidenci údajů o výkonu státního zdravotního dozoru nad dodržováním předpisů v oblasti ochrany zdraví při práci.

Související právní předpisy

  • Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů;
  • Zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů;
  • Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů;
  • Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů;
  • Zákon č. 350/2011 Sb., o chemických látkách a chemických směsích a o změně některých zákonů (chemický zákon);
  • Vyhláška o pracovnělékařských službách 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, (vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče), ve znění vyhl. č. 436/2017 Sb.;
  • Vyhláška č. 277/2004 Sb., o stanovení zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel, zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel s podmínkou a náležitosti lékařského potvrzení osvědčujícího zdravotní důvody, pro něž se za jízdy nelze na sedadle motorového vozidla připoutat bezpečnostním pásem (vyhláška o zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel), ve znění pozdějších předpisů;
  • Vyhláška č. 271/2012 Sb., o stanovení seznamu nemocí, stavů nebo vad, které vylučují nebo omezují zdravotní způsobilost k výkonu povolání lékaře, zubního lékaře, farmaceuta, nelékařského zdravotnického pracovníka a jiného odborného pracovníka, obsahu lékařských prohlídek a náležitostech lékařského posudku (vyhláška o zdravotní způsobilosti zdravotnického pracovníka a jiného odborného pracovníka);
  • Vyhláška č. 180/2015 Sb., o pracích a pracovištích, které jsou zakázány těhotným zaměstnankyním, zaměstnankyním, které kojí, a zaměstnankyním-matkám do konce devátého měsíce po porodu, o pracích a pracovištích, které jsou zakázány mladistvým zaměstnancům, a o podmínkách, za nichž mohou mladiství zaměstnanci výjimečně tyto práce konat z důvodu přípravy na povolání (vyhláška o zakázaných pracích a pracovištích);
  • Vyhláška č. 104/2012 Sb., o stanovení bližších požadavků na postup při posuzování a uznávání nemocí z povolání a okruh osob, kterým se předává lékařský posudek o nemoci z povolání, podmínky, za nichž nemoc nelze nadále uznat za nemoc z povolání, a náležitosti lékařského posudku (vyhláška o posuzování nemocí z povolání);
  • Vyhláška č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli, ve znění pozdějších předpisů;
  • Vyhláška č. 61/2018 Sb., o seznamu nebezpečných chemických látek, směsí a prachů a podmínkách nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a směsmi a podmínkách výkonu činností spojených s nebezpečnou expozicí prachů;
  • Vyhláška č. 373/2016 Sb., o předávání údajů do Národního zdravotnického informačního systému;
  • NV č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání, ve znění pozdějších předpisů;
  • NV č. 276/2015 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, ve znění NV č. 224/2016 Sb.;
  • NV č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů;
  • Směrnice Rady 98/24/ES ze dne 7. dubna 1998 o bezpečnosti a ochraně zdraví zaměstnanců před riziky spojenými s chemickými činiteli používanými při práci;
  • Směrnice Komise (EU) 2017/164 ze dne 31. ledna 2017, kterou se stanoví čtvrtý seznam směrných limitních hodnot expozice na pracovišti podle směrnice Rady 98/24/ES a kterou se mění směrnice Komise 91/322/EHS, 2000/39/ES a 2009/161/EU;
  • Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2398 ze dne 12. prosince 2017, kterou se mění směrnice 2004/37/ES o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí karcinogenům nebo mutagenům při práci;
  • Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/852 ze dne 17. května 2017 o rtuti a o zrušení nařízení (ES) č. 1102/2008;
  • Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky...;
  • Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006.
Autor článku: 

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Nové příspěvky publikované na informačním serveru BOZPinfo.cz

Kde nás najdete

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 811
X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail