Nárok pracovníka na prémie a uplatnění dvojího trestu

Zdroj: 

Na dotaz odpověděla JUDr. Eva Dandová.

Mám několik dotazů týkajících se prémií, vytýkacích dopisů a metody dvojího trestu. Názor na prémie je u vedení podniku takový, že na ně není právní nárok. Pokud je způsob vyplácení prémií popsán v kolektivní smlouvě, a to tak, že v oddílu „Mzdová část“ je napsáno „Prémiové řády jsou nedílnou součástí KS (příloha č... KS)", mám za to, že na prémie právní nárok je. Prémiové ukazatele jsou pro dělnické i technické profese dva. První je odvislý od hospodářského výsledku a druhý je následující.
Pro techniky:

  • dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a celková úroveň bezpečnosti práce;
  • úkoly a podmínky, které předem stanoví nadřízený zaměstnanec;
  • zajišťování úkolů v rámci svěřeného úseku práce;
  • dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci (pracovní kázeň).

Pro dělníky:

  • dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a celková úroveň bezpečnosti práce;
  • úkoly a podmínky, které stanoví nadřízený zaměstnanec;
  • dodržování pracovní disciplíny a kázně;
  • dodržování technologických postupů a předepsané kvality.

Podle mě jsou tyto ukazatele jednoznačně v rozporu s § 346 b odst. 1 zákoníku práce, ze kterého vyplývá, že zaměstnanec může být finančně postižen pouze za škodu, za kterou odpovídá.

Další dotaz mám na metodu dvojího trestu. Zaměstnanec za porušení pracovní kázně dostal vytýkací dopis a krácené prémie. Když jsem na toto poukázal, bylo mi řečeno, že vytýkací dopis není trest. Myslím si, že vytýkací dopis je jeden z největších trestů, když za dva vytýkací dopisy v průběhu 6 měsíců po sobě jdoucích může být zaměstnanec okamžitě propuštěn.

V této oblasti je třeba rozlišovat. Odměny, prémie a vůbec veškerá finanční ohodnocení zaměstnanců – ať již podle kolektivní smlouvy či vnitřního předpisu zaměstnavatele – jsou nenárokové složky mzdy. Na ty není právní nárok – právní nárok je pouze na ty složky mzdy, které jsou stanoveny zákonem – konkrétně se jedná o mzdu (sjednanou v pracovní smlouvě nebo stanovenou vnitřním předpisem nebo mzdovým výměrem), mzdu za práci přesčas, mzdu za svátek, mzdu za noční práci, mzdu za práci ve ztíženém pracovním prostředí a mzdu za práci v sobotu a neděli. Na nic jiného není právní nárok.

I když – jak uvádíte – je prémiový řád součástí kolektivní smlouvy, jednotlivému zaměstnanci vzniká právní nárok na prémii až po splnění prémiových ukazatelů. Uznávám, že největší problém je s hodnocením, zda došlo k porušení tzv. pracovní kázně, nebo ne. To je ovšem věc vedoucího zaměstnance, který odpovídá za své podřízené, za jejich bezpečnost a ochranu zdraví při práci a nakonec i za dodržování pracovní kázně. To, že v konkrétním případě zaměstnanci nejsou prémie přiznány a že ještě obdrží vytýkací dopis s upozorněním na možnost výpovědi pro nedodržování předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci (tedy na porušení pracovní kázně), není dvojí postih zaměstnance. Jak jsem uvedla, na prémie není právní nárok. V některých případech se tzv. porušení pracovní kázně odbude pouze tím, že zaměstnanec v konkrétním období nedostane prémie, v jiném (závažnějším) případě pak zaměstnavatel nejen zkrátí prémie, ale doručí i vytýkací dopis. To odvisí od toho, jak zaměstnavatel ohodnotil intenzitu porušení pracovní kázně.

Pokud se týká ustanovení § 346 b odst. 1 zákoníku práce, tak toto ustanovení zakazuje zaměstnavateli nejen jednostranně ukládat zaměstnanci peněžité postihy za porušení povinností vyplývajících mu ze základního pracovněprávního vztahu, ale zakazuje i tyto postihy od něho vyžadovat. Jinými slovy, pokud by zaměstnanec na vyžádání zaměstnavatele takový peněžitý postih uhradil dobrovolně či smluvně sjednal, jednalo by se o bezdůvodné obohacení zaměstnavatele. Z uvedeného ustanovení ovšem vyplývá pouze zákaz peněžitých postihů. Jinými slovy, pokud zaměstnanci nevznikl nárok na mzdu, například proto, že porušil své povinnosti vyplývající z pracovněprávních předpisů a do práce nenastoupil, je zřejmé, že mu nenáleží mzda. Obdobně zaměstnanci nenáleží prémie, protože nesplnil podmínky nároku na ně.

Autor článku: 

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Kde nás najdete

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844
X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail