Národní politika bezpečnosti a ochrany zdraví při práci

Dokument MPSV přijatý vládou ČR formuluje hlavní a dílčí cíle na úseku zabezpečení a trvalého zlepšování BOZP, pracovních podmínek a kultury práce v ČR.

Důležitý dokument, se kterým považujeme za nutné seznámit odbornou veřejnost, je nazván „Národní politika bezpečnosti a ochrany zdraví při práci". Byl vypracován Ministerstvem práce a sociálních věcí na základě plánu práce vlády ČR na rok 2003 a přijat na jednání vlády dne 19. května tohoto roku. Jedná se o první dokument podobného typu v České republice, i když v zemích Evropských společenství je přijímání národních strategických dokumentů obvyklou praxí.

Úvod

Potřeba vypracování a přijetí národní politiky BOZP vyplynula ze zásadních ekonomických a společenských změn, kterými Česká republika prošla a stále prochází.

Mezinárodními pracovními materiály, které se staly impulsem pro zpracování národní politiky BOZP byly zejména strategie Evropských společenství v oblasti pracovního prostředí a pracovních podmínek na léta 2002 —2006, dokument Světové zdravotnické organizace „Zdraví pro 21. století“ a konečně program Mezinárodní organizace práce, který má název „Bezpečná práce“ (SafeWork).

Cíle Evropské unie v oblasti pracovního prostředí a pracovních podmínek vycházejí ze společné strategie členských zemí, podporující dosažení stanovených úkolů, a to zejména zajištění volného pohybu zboží s důrazem na to, aby zboží a výrobky byly při provozu a jejich používání bezpečné a neohrožovaly zdraví osob ani životní prostředí a zajištění volného pohybu osob, za předpokladu udržení dosažených sociálních standardů a předcházení stavu zhoršování pracovních podmínek zejména v malých a středních podnicích a tím možného vzniku sociálního dumpingu v některých státech. Neopominutelným cílem Unie v těchto souvislostech je i stav životního prostředí, jeho vliv na obyvatelstvo a ochrana před riziky vznikajícími při pracovních činnostech (například prevence průmyslových havárií).

Program Světové zdravotnické organizace s názvem „Zdraví pro 21. století“ byl rozpracován na podmínky České republiky ve formě „Národního programu zdraví“ zpracovaném Ministerstvem zdravotnictví a schváleném vládou ČR usnesením č. 1046 již v roce 2002. Jde o nástroj, který zapojuje do plnění dohodnutých cílů řadu resortů, a jeho cílem je i lépe motivovat jedince k péči o vlastní zdraví a současně efektivněji využívat finanční, personální a materiální zdroje nejen v systému zdravotnictví, ale i na jiných úsecích společnosti.

Program „Bezpečná práce“ přijatý členy Mezinárodní organizace práce před několika lety se zaměřuje na otázky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a pracovního prostředí. Jeho cílem na přijetí a zavádění kultury bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na národní úrovni za aktivní účasti sociálních partnerů. V červnu letošního roku se uskutečnilo na 91. zasedání Generální konference MOP jednání výboru, zabývajícího se prioritami budoucí činnosti MOP v oblasti pracovního prostředí a pracovních podmínek. Výsledkem práce výboru bylo přijetí stanoviska, navrhujícího přijetí dokumentu stanovujícího globální strategii na bázi akčního plánu MOP, skládající se ze dvou pilířů:

 

První pilíř
Posílení případně zavedení kultury prevence v bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, která by garantovala právo na bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky pro všechny pracovníky na základě dohody mezi sociálními partnery, a to pomocí nástrojů definujících práv a povinností a odpovědnosti aktérů v systému, kdy je prevenci vymezena ta nejvyšší priorita.

Druhý pilíř
Zpracování dokumentu MOP, který si dal za cíl pomoci členským státům naplnit úkol zlepšování globální a národní úrovně kultury BOZP, a to vytvořením strukturovaného akčního plánu, zahrnujícího technickou pomoc a spolupráci MOP s členskými státy při vytvoření a zavádění národních programů BOZP.


 

Dokument „Národní politika BOZP“

V národní politice BOZP se stanoví, že „Hlavním cílem Národní politiky BOZP v České republice je vytvoření funkčního komplexního systému pro řešení problematiky BOZP a pohody při práci, zahrnujícího i nový model inspekce práce, který bude vytvářet podmínky pro zajištění ústavních práv účastníků pracovního procesu, podporovat spoluzodpovědnost za zdraví vlastní i zdraví ostatních osob tam, kde by mohlo být ohroženo pracovní činností nebo v souvislosti s poskytováním služeb, omezovat možnosti „sociálního dumpingu“, posilovat prvky kultury práce, vytvářet podmínky pro integraci osob se zdravotním postižením do trhu práce a do života společnosti vůbec. Jeho součástí bude systém analýzy, hodnocení a prevence rizik, kterým bude zajištěno sdílení databází v nutném rozsahu založené na důsledném zjišťování a evidenci všech poškození zdraví které mají původ v pracovní činnosti. Systém bude působit za aktivní spolupráce všech aktérů pracovního procesu a sociálních partnerů na všech úrovních ve společnosti (národní, regionální, místní, podnikové), jeho součástí bude vzdělávání a motivace pracovníků k aktivní účasti na zlepšování stavu BOZP. Systém tak bude vytvářet i podmínky pro tvorbu a zavádění pravidel správné praxe. Účelem Národní politiky BOZP bude prověřovat stav bezpečnosti a zdraví pracovníků a pracovního prostředí pro zjištění nejzávažnějších problémů a stanovení účinných způsobů k jejich zvládnutí a stanovení pořadí opatření, která bude třeba učinit, a vyhodnocovat výsledky podle stanovených hledisek nejméně jednou ročně. Opatření budou orientována na všechny oblasti, které podporují zabezpečení a trvalé zlepšování BOZP pracovních podmínek a kultury práce. Budou upřednostňována preventivní opatření a přístupy směřující k odstraňování všech známých nedostatků a vytvářející podmínky pro komplexní poskytování relevantních informací, týkajících se zajišťování vysoké úrovně BOZP všem aktérům trhu práce.“

Dokument vychází z širšího chápání pojmů bezpečnost, zdraví, ochrana jedince při práci, pracovní systémy, ve kterých není bezpečnost a ochrana zdraví při práci vnímána pouze jako protiúrazová prevence, případně jako prevence nemocí z povolání a nemocí souvisejících s prací. Zahrnuje i podmínky pro uspokojivou práci (řečeno terminologií Mezinárodní organizace práce „důstojnou práci"), včetně přizpůsobení práce a pracovních podmínek potřebám pracovníků (mužů i žen, popř. starších pracovníků). Tím bezpečnost a ochrana zdraví při práci přispívá ke zvyšování kvality života, udržení pracovní schopnosti pracovníků, pohody při práci, k sociální a právní ochraně zaměstnanců a k právní ochraně širší veřejnosti, které může podnikatelská aktivita prováděná v jejich bezprostředním okolí ohrozit, popřípadě osob, které se účastní a podílejí na pracovním procesu, např. formou poskytování služeb, případně mohou být pracovním procesem ovlivněni. Péče o BOZP by měla napomoci k omezení všech negativních aspektů souvisejících s prací, včetně stresu, šikany, obtěžování, nerovného zacházení na pracovišti, dětské práce atd. se záměrem naplnit pojem „zdraví“, který Světová zdravotnická organizace definuje jako stav fyzické, psychické a sociální pohody člověka.

Samotnou obecnou část dokumentu nebudeme v tomto článku opakovat, neboť je k dispozici na Internetu, a zaměřím se pouze na její cíle. Národní politika BOZP je navrhována tak, aby odpovídala zejména požadavkům vyplývajícím ze vstupu České republiky do Evropské unie. To znamená, aby tam, kde doposud nedosahuje úroveň v oblasti BOZP mezinárodních standardů, byla přijata opatření k dosažení odpovídající úrovně ve vyspělých členských státech unie a zahrnovala kromě jiného i účelnou spolupráci všech zúčastněných orgánů a institucí státu, podílejících se na jejím formulování, na kontrole dodržování, prosazování a vynucování předpisů BOZP za aktivní spoluúčasti reprezentativních zástupců zaměstnanců a zaměstnavatelů.

Základem Národní politiky BOZP je prohlášení ochrany života, zdraví, životního prostředí, majetku a vytváření příznivých pracovních podmínek veřejným zájmem a prioritou státu, která se zohlední při tvorbě právních a ostatních předpisů týkajících se BOZP a při vytváření podmínek pro podnikání. Důraz by měl být kladen na preferování preventivních opatření, minimalizování ohrožení všech aktérů pracovního procesu škodlivinami při práci a předcházení nemocem z povolání a pracovním úrazům, včetně tzv. nových rizik (prevence stresů, napadáni v práci atd.), posilování právní odpovědnosti všech osob zdržujících se na území státu ve vztahu k BOZP a na budování pozitivních postojů politických a státních představitelů, zaměstnavatelů, zaměstnanců a celé veřejnosti k bezpečnosti a ochraně zdraví.

Podmínkou úspěšnosti Národní politiky BOZP je za jištění dobré mezirezortní spolupráce ve všech otázkách, které mohou mít vliv na BOZP, prosazování systémových řešení, plánovitosti, komplexnosti, účinné tripartitní spolupráce na všech úrovních a pravidelné každoroční hodnocení plnění stanovených úkolů a přijatých opatření.

Nezbytná bude i vzájemná spolupráce jednotlivých orgánů státního odborného dozoru a jejich spolupráce s odborovými orgány a zástupci zaměstnanců pro oblast BOZP, popř. s radami zaměstnanců s cílem zvýšit zapojení zaměstnanců do vytváření vhodného pracovního prostředí a důsledná implementace předpisů a zásad bezpečného chování do každodenní praxe a dodržování zásad BOZP.

Současně bude třeba podporovat ekonomickou zainteresovanost a motivování zaměstnavatelů, aby se bezpečná práce „vyplácela“, prosazovat vyšší trestní odpovědnost za porušování předpisů v oblasti BOZP, důsledně využívat všech existujících nástrojů k zajištění požadavků BOZP na všech úrovních, vytvořit lepší podmínky pro rozvoj závodní preventivní péče a ostatních služeb BOZP, včetně poradenských a konzultačních služeb. Významné bude zkvalitňovat podmínky pro výkon státního odborného dozoru při prosazovaní a vynucování dodržování předpisů BOZP, dále efektivní systém výchovy a vzdělávání k BOZP v rámci celoživotního vzdělávání, a usilovat o zvyšování společenského uznání dobrých výsledků v oblasti BOZP. Důležité bude zavádět a podporovat provádění opatření ke zdokonalování systémů řízení BOZP v podnicích (preventivní programy, rozšiřování správné praxe vedoucí ke zlepšování BOZP apod.), podporovat vědu a výzkum v oblasti BOZP, zvyšovat informovanost a publicitu široké veřejnosti, zahraniční spolupráci, zejména v rámci Evropské unie a prosazovat rozvoj lidských zdrojů v řídící a výkonné sféře.

Jednotlivé dílčí cíle:

Právní oblast

Zjednodušení a stabilita právní úpravy a zvýšení právního vědomí

  1. Zabezpečovat průběžnou harmonizaci práva České republiky s právem ES, ratifikovanými úmluvami Mezinárodní organizace práce a doporučeními Světové zdravotnické organizace.
  2. V souvislosti s kontinuálním harmonizačním procesem ve vztahu k právu ES a probíhajícím pracím na přípravě návrhu nového zákoníku práce (dále jen „ZP“) zahájit práce na návrhu zákonné úpravy, která upraví práva a povinnosti v oblasti BOZP při provádění jakýchkoliv pracovních činností, tj. i mimo oblast pracovně právních vztahů. To znamená pro subjekty, které nejsou účastníky pracovně-právního vztahu, popř. další subjekty, pro které platí ZP zatím přiměřeně ( § 137 ZP).
  3. Zpracovat návrh zákona o inspekci práce, který stanoví formy účinné kontroly, prosazování a vynucování předpisů všemi zúčastněnými orgány státního odborného dozoru.
  4. Zpracovat návrh zákona umožňující důsledné provádění kontroly, prosazování a vynucování předpisů k zajištění bezpečnosti technických zařízení a bezpečnosti při používání technických zařízení.
  5. Zpracovat návrh zákona o službách BOZP oddělujícího služby BOZP od provádění státního dozoru a zajišťujícího rozhodující roli státu při stanovení podmínek a kritérií pro výkon těchto služeb.
  6. Zohledňovat požadavky BOZP jako veřejného zájmu při přípravě a tvorbě návrhů právních předpisů a zabezpečit v souladu s Legislativními pravidly vlády ČR jednotnou terminologii pro oblast BOZP a prosazovat její používání.
  7. Utlumit stávající činnost jediné organizace státního odborného dozoru (Institutu technické inspekce Praha), týkající se uplatňování podmínek vstupu do podnikání a činnost dosavadní pobočky ITI Praha v oblasti vyhrazených technických zařízení na úseku jaderné energie převést na Státní úřad pro jadernou bezpečnost.
  8. Vytvořit zákonné podmínky pro ucelený systém zpětného začleňování osob se zdravotním postižením do života společnosti a na trh práce. Zpracovat návrh zákona o ucelené rehabilitaci, o zaměstnanosti a o úrazovém pojištění.


Ekonomické nástroje podpory BOZP

Zavedení soustavy ekonomických motivačních nástrojů

Vytvořit systém ekonomického zajištění činností souvisejících s BOZP ve všech resortech směřující ke zvýšení úrovně BOZP, zejména v malých a středních podnicích, včetně případného využití fondů Evropské unie určených pro podporu malého a středního podnikání a zabezpečit potřebné finanční zdroje a podmínky pro efektivní činnost orgánů inspekce práce pro rozvoj a důstojné ohodnocení lidských zdrojů, zaměřené především na prevenci.
Vytvořit účinné nástroje efektivní ekonomické motivace zaměstnavatelů, zaměstnanců a dalších osob vykonávajících práci, případně poskytujících služby, k péči o BOZP, zejména v daňové oblasti a v připravovaném úrazovém pojištění, přitom zohlednit úroveň této péče v konkrétním podniku.
Vytvořit zásady pro ekonomické hodnocení nákladů vynakládaných do oblasti BOZP a toto hodnocení zavést do praxe.
Prohlásit požadavky BOZP za součást kritérií pro zadávání veřejných zakázek.
Postupně eliminovat prvky vedoucí ke stagnaci řešení základních požadavků BOZP, řešit bezpečnost při používání technických zařízení nepodnikajícími osobami a bezpečnost práce při chovu a využívání zvířat.
Vytvořit podmínky pro rozvoj kvalitních externích odborných služeb BOZP, včetně pracovně lékařských služeb, zavést systém akreditací a personálních certifikací pro poskytování služeb v oblasti BOZP.

Propagace, osvěta a poradenství

Prosazení vytvoření znalostní základny pro potřeby podnikatelské sféry v prevenci rizik a výcviku osob

  1. Vypracovat Národní příručku pro zavádění systémů řízení BOZP, včetně programů podpory zdraví jako součást celkového řízení v podnicích. Navazující příručky (zpracovávané pro obory, popř. podniky), budou zohledňovat velikost podniků, počet a strukturu zaměstnanců, zajištění rovných příležitostí pro všechny kategorie zaměstnanců na trhu práce, zejména mužů a žen a starších lidí, infrastrukturu podniků a pracovních rizik včetně prevence ergonomických, psychosociálních a sociálních rizik na pracovišti.
  2. Podporovat zavádění systémů řízení BOZP v podnicích i s využitím již stávajících osvědčených přístupů a metod k zavádění systémů řízení BOZP, např. programu „Bezpečný podnik“, který je svými požadavky zaměřen především na prevenci.
  3. Prostřednictvím Pracovního týmu BOZP při Radě hospodářské a sociální dohody (dále jen „RHSD“) vytvořit a prosazovat systém efektivní spolupráce orgánů státního dozoru, profesních, zaměstnavatelských svazů a sdružení, odborových orgánů a zástupců zaměstnanců, ústředních orgánů a institucí v oblasti širšího osvětového působení na pracovníky a další osoby ve společnosti ovlivňujících bezpečný výkon pracovních i mimopracovních činností.
  4. Pokračovat ve vytváření efektivního systému výchovy a vzdělávání k BOZP od základního až po vysoké školství, doplněného systémem dalšího celo životního vzdělávání, zajišťujícího správné chápání principů a vlivů na BOZP a životní prostředí, a to jak k ochraně dětí a žáků při jejich účasti ve výuce, výchově nebo přípravě na povolání, tak k vytváření podmínek pro zdravou a bezpečnou činnost.
  5. Vytvořit podmínky pro výchovu a vzdělávání vysoce kvalifikovaných odborníků pro výkon inspekce práce a další specializované činnosti BOZP.
  6. Podporovat rozvoj vědy a výzkumu ve všech oblastech ochrany člověka při práci, zejména v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, bezpečnosti technických zařízení, technologií a objektů, pracovních látek, pracovních podmínek, pracovního pro středí, systémů řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, psychosociálních a ekonomických aspektů ochrany při práci.
  7. Vytvořit informační systém v celém rozsahu BOZP (zahrnující informace z oblasti bezpečnosti práce, ochrany zdraví, prevence závažných havárií, požární ochrany, ochrany životního prostředí), přístupný všem zainteresovaným subjektům, umožňující efektivní využívání informací pro zlepšení stavu BOZP a prostředí, se zvláštním zaměřením na jednotlivé cílové skupiny.
  8. Vést kampaně k prevenci pracovních úrazů, nemocí z povolání a nemocí souvisejících s prací, zejména s ohledem na prevenci nových rizik (ergonomických, psychosociálních, sociálních) zlepšování pracovních podmínek a prosazování systémového přístupu k BOZP, podpoře poradenských, informačních, publikačních a dokumentačních služeb a nového přístupu k BOZP, ke zvyšování povědomí možných rizik a k prosazování podmínek vytvářejících pracovní pohodu zaměstnanců, mužů i žen, popř. starších pracovníků s ohledem na stárnutí obyvatelstva na pracovištích.

Prosazování a vynucování dodržování právních předpisů a pravidel

Zajištění důsledné kontroly uplatňování a dodržování předpisů

  1. Podporovat efektivní uplatňování a dodržování předpisů o BOZP v praxi a odstranění formalizmu při plnění právních požadavků přímo na pracovišti.
  2. Zajišťovat koordinovanou přípravu a provádění kontroly, prosazování a vynucování dodržování předpisů souvisejících s ochranou života, zdraví, majetku a životního prostředí. Kontrolu a monitorování dosažené úrovně považovat za nedílnou součást tvorby všech cílů a úkolů v oblasti BOZP a prostředí. Přehodnotit a důsledně uplatňovat přijatá opatření na všech úrovních řízení BOZP a kontroly.
  3. Posílit a zracionalizovat činnosti státního odborného dozoru (inspekce práce) prostřednictvím vysoce kvalifikovaných odborníků, integrací přístupů a zjednodušením postupů ve všech oblastech souvisících s ochranou zaměstnanců při práci. Posoudit efektivnost výkonu dozoru v oblasti BOZP jinými (resortními) orgány vzhledem k nutným, vynakládaným prostředkům.
  4. Komplexně hodnotit vlivy na zdraví osob na pracovištích i v jejich okolí a umožnit tak posouzení vlivu pracovní činnosti na zdraví celé společnosti.

Mezinárodní spolupráce

Zajištění aktivní účasti zástupců České republiky v mezinárodních institucích a programech

  1. Podporovat spolupráci a využití osvědčených modelů a přístupů k řešení BOZP v ostatních státech na úrovni zaměstnavatelů, sociálních partnerů a státních orgánů, a to včetně ratifikování těch mezinárodních úmluv, které se týkají oblasti BOZP, a které nebyly doposud ratifikovány. Jedná se především o Úmluvu č. 81 z roku 1947. Mezinárodní spolupráci zaměřit i na přípravu odborníků pro činnost v mezinárodních institucích.
  2. Věnovat potřebnou pozornost nově přijímaným dokumentům mezinárodních institucí, kterých je Česká republika členem a vytvořit personální a ekonomické podmínky na zajištění účasti odborníků v těchto mezinárodních institucích a na důležitých mezinárodních setkáních, projektech a aktivitách.
  3. Zajišťovat spolupráci na národní i mezinárodní úrovni při postupech stanovených opatřeními Evropské komise, co nejširší využívánÍ poskytovaných zdrojů Evropské unie v oblasti BOZP, širší výměnu informací mezi evropskou Agenturou pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci v Bilbao a jednotlivých Focal Point členských i kandidátských zemí, spolupráci s Nadací pro BOZP Evropského fondu v Dublinu a nadále spolupracovat v rámci Evropské unie v oblasti harmonizace statistik a výměny kvalitních informací v oblasti BOZP.

Odpovědné orgány a instituce

V zájmu optimálního rozhodování vlády o otázkách BOZP a efektivní spolupráce mezi jednotlivými ministerstvy a dalšími ústředními orgány a orgány státního odborného dozoru, popř. organizačními útvary ministerstev je nutno zřídit Radu pro BOZP jako stálý poradní orgán vlády v oblasti BOZP. V Radě BOZP budou mít zastoupení státní orgány, sociálnÍ partneři a uznávaní odborníci z praxe. Úkolem Rady BOZP bude zejména stanovit priority v realizaci aktivit Národního akčního programu, který bude navazovat na schválenou Národní politiku BOZP, zabezpečovat potřebnou koordinaci aktivit jednotlivých ministerstev včetně vypracování návrhů a stanovisek k zásadním materiálům Evropské unie aj. mezinárodních organizací, z pohledu vytváření podmínek pro jednotné a komplexní řízení BOZP, zabezpečovat kontrolu úkolů vyplývajících ze schváleného Národního akčního programu a informovat vládu o stavu řešení stanovených úkolů. K projednávání problematiky BOZP, včetně výsledků kontrolní činnosti orgánů státního odborného dozoru a hodnocení plnění stanovených úkolů v BOZP bude účelné i nadále využívat Pracovního týmu pro BOZP Rady hospodářské a sociální dohody.

Dokument je třeba chápat jako otevřený materiál, který vychází z cílů a analýzy současného stavu a z minimálních standardů obsažených ve výše uvedených dokumentech EU a dalších mezinárodních organizací (MOP, SZO), a který bude v souvislosti s jeho pravidelným každoročním vyhodnocováním doplňován a upravován.

Na schválenou Národní politiku BOZP bude navazovat Národní akční program, který je v době napsání článku předkládán vládě k projednání, kde budou konkrétní, adresné a termínované úkoly.

K Národnímu akčnímu programu a činnosti Rady vlády pro BOZP se vrátíme samostatným článkem po schválení příslušných dokumentů vládou České republiky.

ZDROJ:
Kubíčková, Daniela. Národní politika bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Bezpečnost a hygiena práce, č. 10 – 11 (2003), s. 4 – 7.

Autor článku: 

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1

Sociální sítě VÚBP

facebook linkedin instagram buzzsprout twitter youtubepinterest

Kde nás najdete

X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail