Národní akční program BOZP pro období 2013–2014

Zdroj: 

Na schůzi podvýboru pro pracovní právo a zaměstnanost výboru pro sociální politiku se 7. února 2013 diskutovalo o opatřeních stanovených k základním prioritám Národního akčního programu BOZP pro období 2013–2014.

Diskuze probíhala za účasti předsedkyně podvýboru Ing. Vladimíry Lesenské, členů Rady vlády pro BOZP v čele s Bc. Libuší Bělohlávkovou, předsedkyní Pracovní skupiny pro přípravu návrhů národních dokumentů a pro úrazové pojištění, zástupců ministerstev a odborné veřejnosti.

Národní akční program BOZP pro období 2013–2014 (NAP) úzce navazuje na program předchozího období let 2011 – 2012, který stanovil prioritní opatření, mezi něž především patří dlouhodobě neřešená problematika úrazového pojištění a s ní spojená řada nástrojů k celkovému zkvalitnění úrovně BOZP, související motivace, podpora prevence a rehabilitace poškození zdraví z práce, vzdělávání, výzkumu a osvěty, za předpokladu zajištění financování této oblasti především z prostředků úrazového pojištění.

NAP je rozvržen do sedmi základních priorit:

  • I. Zavedení funkčního systému úrazového pojištění
  • II. Zajištění financování oblasti BOZP 
  • III. Prevence pracovních rizik 
  • IV. Bezpečnost a ochrana zdraví dětí, žáků a studentů 
  • V. Rehabilitace osob po pracovním úrazu a nemoci z povolání  
  • VI. Vzdělávání specialistů v oblasti BOZP  
  • VII. Výzkum a vývoj   

Účinnost zákona č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění, byla opětovně odložena, tentokrát k datu 1. 1. 2015. Hlavním úkolem pro toto období je tedy příprava a přijetí účinné právní úpravy úrazového pojištění, směřující k jeho zavedení do praxe od 1. ledna 2015. Náměstek ministra financí Ing. Radek Urban řekl, že dosavadní systém dvou pojišťoven není v souladu s pravidly hospodářské soutěže a je dlouhodobě neudržitelný. Nespotřebované pojistné se ztrácí ve státním rozpočtu a není možné část pojistného použít na prevenci a rehabilitaci. Systém je sice přebytkový, to ale neznamená, že je dlouhodobě ziskový. Je nutné najít vyhovující řešení, zákon o úrazovém pojištění však není zařazen do plánu legislativních prací na tento rok.

V rámci úkolu Prevence pracovních rizik budou nadále probíhat práce na přípravě nové právní úpravy k zajištění bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízení. Tento úkol již trvá od r. 2008,  kdy vláda neschválila věcný záměr navrhovaného zákona o vyhrazených technických zařízeních. Od té doby další práce nepokračovaly. Podle člena Rady vlády pro BOZP Jaroslava Beka by bylo vhodným řešením přijetí střechového zákona, který by specifikoval provoz vyhrazených technických zařízení a platil by nejen pro zaměstnavatele, ale i pro jiné právní subjekty (například společenství vlastníků bytových jednotek).

Je nutné také zpracovat a předložit návrh právní úpravy k zajištění zvláštní odborné způsobilosti obsluh stavebních strojů, které představují zvýšenou míru ohrožení života a zdraví zaměstnanců. Toto stále upravuje vyhl. č. 77/1965 Sb., která je v některých bodech nevymahatelná – např. „Osvědčení o spolehlivosti k obsluze stavebních strojů podle odst. 1 písm. a) a b) dává se souhlasem závodního (dílenského) výboru ROH organizace.“ „Objevila se tendence právní úpravu nedělat, ale potřebujeme ji,“ říká Robert Křepinský, člen Rady vlády pro BOZP.

Dalším dlouhodobým úkolem, který přetrvává z minulých období, je návrh právní úpravy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních ve smyslu § 29 školského zákona a studentů vysokých škol. V novele školského zákona z. č. 472/2011 Sb. se objevil doplněk k odst. 2 § 29 "Ministerstvo stanoví vyhláškou opatření k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí, žáků a studentů při vzdělávání ve školách a školských zařízeních a při činnostech s ním souvisejících.". Vyhláška je nyní připravena, účinnost vyhlášky byla stanovena k 1.9.2012, pak odložena k 1.1.2013. Poté bylo vedením Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) řečeno, že „necítí potřebu právní úpravy“. Opatření k BOZ na školách tedy musí nadále stanovit ředitel s použitím Metodického pokynu č. j.: 37014/2005-25, který platí pro školy, které zřizuje MŠMT a pro ostatní může být inspirací. Takové řešení však není pro Radu vlády pro BOZP přípustné. Dlouhodobě se také řeší problematika BOZP na vysokých školách. Vysoké školy mohou postupovat podle § 391 zákoníku práce a z. č. 111/1998 Sb. - § 62, kde je v odst. 2 uvedeno, že „Na studenta, který vykonává praktickou výuku a praxi, se vztahují obecné předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a pracovních podmínkách žen.“ S tímto vyjádřením MŠMT Rada vlády pro BOZP nesouhlasila, ze závěrů 2. národní konference Bezpečnost a ochrana zdraví ve školství v ČR – aktuální témata (o konferenci jsme informovali v tomto článku) jasně vyplynula nutnost právní úpravy. MŠMT nakonec přehodnotilo svůj postoj a problematika by měla být řešena v zákoně o terciárním vzdělávání.

Další prioritou v NAP je vzdělávání specialistů v oblasti BOZP. PhDr. Lidmila Kleinová, CSc. předsedkyně Stálého výboru pro vzdělávání a výzkum Rady vlády pro BOZP, informovala, že začátky tohoto úkolu sahají do roku 2006, kdy byl přijat z. č. 179/2006 Sb., který umožňuje formulovat kvalifikační požadavky pro určité profese. Kvalifikaci pracovníků v BOZP upravuje z. č. 309/2006 Sb. - § 10. V tomto zákoně však nebyly zpracovány požadavky pro osoby teprve vstupující do procesu BOZP a požadavky pro manažery BOZP, kteří řídí BOZP ve velkých firmách. Na tomto úkolu se úspěšně pracuje ve spolupráci s MPSV.

K dalším úkolům spadajícím pod tuto prioritu patří tvorba základů k tzv. „celoživotnímu vzdělávání v oblasti BOZP“. V z. č. 309/2006 Sb. je stanovena povinnost pro odborně způsobilé osoby k prevenci rizik každých pět let skládat zkoušku. Bylo by dobré během těchto pěti let jako příprava na další zkoušku se setkávat s odborníky a hovořit o palčivých tématech, podobně jako v jiných zemích (např. ve Francii a Německu), kde povinnost zúčastňovat se odborných akcí funguje jako součást dalšího vzdělávání v oboru.

K celoživotnímu vzdělávání v oblasti zdravotnictví se vyjádřil člen Rady vlády pro BOZP Doc. MUDr. Pavel Urban, CSc. ze Státního zdravotního ústavu. Toto upravuje z. č. 95/2004 Sb. a z. č. 96/2004 Sb. Celoživotní vzdělávání je řešeno kreditním systémem. Zdravotníci musí doložit určitý počet kreditů nasbíraných absolvováním různých akcí, aby získali diplom za celoživotní vzdělávání. Významnou roli hraje Státní zdravotní ústav, který pořádá tématicky zaměřené konzultační dny. Je nutné nadále rozvíjet stávající kurzy a semináře pro zvýšení odborné kvalifikace poskytovatelů pracovnělékařských služeb. Toto opatření se plní.

V roce 2011 došlo k novelizaci seznamu nemocí z povolání nařízením vlády č. 114/2011 Sb. Seznam musí odrážet vývoj nemocí z povolání, proto se vytvořila pracovní skupina, která by navrhovala případnou novelizaci tohoto seznamu (nejlépe ve dvouletých intervalech). Bude se také pracovat na metodice, která by u onemocnění páteře odlišila podíl profesní a neprofesní příčiny, aby toto onemocnění mohlo být u nás uznáváno jako nemoc z povolání.

Doc. Urban se dále zmínil o výzkumu BOZP při práci s nanomateriály, na které je v současné době zaměřena pozornost v celé EU.  SZÚ vyvíjí metody hodnocení zdravotních důsledků. Pokouší se rovněž i o vývoj biologického expozičního testu pro práci s etylenoxidem – karcinogenem, který se využívá ke sterilizaci zdravotnických materiálů, materiálů kontaminovaných po povodních.

O situaci ve výzkumu BOZP hovořil RNDr. Stanislav Malý, Ph.D, člen Rady vlády pro BOZP a ředitel Výzkumného ústavu bezpečnosti práce, v.v.i. Nynější situaci ve výzkumu označil za velmi negativní. Zrušily se výzkumné záměry, po reformě vědy byla oblast BOZP zařazena mezi aplikovaný výzkum, nikoli jako specifický výzkum pro potřeby státní správy. Byla zrušena funkce MPSV jako poskytovatele výzkumných prostředků. Problematiku „čisté“ BOZP lze uplatnit prakticky jen v programu BETA TA ČR (Technologická agentura ČR, která zadává veřejné zakázky pro orgány státní správy a výzkumné instituce – pozn. redakce). Projekty vědy a výzkumu ve VÚBP, v. v. i. se přesunuly do oblasti průmyslové bezpečnosti, především k prevenci závažných havárií.

Návrh priorit výzkumu a vývoje BOZP 2013 vychází z aktuálních přípravných materiálů EU ke strategii BOZP na období 2013 – 2020 a z aktuálních tématických okruhů na úrovni států EU, které kladou značný důraz na ergonomická řešení v pracovních systémech, problematiku firemní kultury, nová pracovní rizika, nové podmínky práce  atd.

Ing. Mgr. Rudolf Hahn, člen Rady vlády pro BOZP a generální inspektor práce, hovořil o preventivních programech v BOZP jako např. Bezpečný podnik a o mezinárodní spolupráci s orgány BP.  Každoročně se vyhlašují společná kontrolní zaměření. „Každá nová právní úprava úrazového pojištění, která vymezí jakoukoli částku na propagaci a osvětu bude krokem dopředu,“ řekl Rudolf Hahn.

Ke zkvalitnění úrovně bezpečnosti a ochrany zdraví při práci by měla přispět podpora projektů financovaných z Evropského sociálního fondu v rámci Operačního programu Zaměstnanost a Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání, v novém programovém období 2014–2020. Jeho příprava bude vrcholit v první polovině roku 2013 a bude důležité, jak dalece se podaří v rámci nových programů zohlednit oblast BOZP.

Autor článku: 

Komentáře

K příspěvku generálního inspektora SÚIP

22.02.2013 - 23:47 Radoslav Vlasák
Jistě je nanejvýš chvályhodné, když se oceňují firmy, které se angažují v lepším zajištění BOZP (Bezpečný podnik, Zdravé pracoviště, Zlatý Permon...). Nicméně by to mělo být výrazným způsobem zohledněno i v připravovaném novém systému úrazového pojištění - např. tak, že každá taková aktivita (myslím tím získání takového titulu či ocenění) by znamenala nejen veřejné ocenění, ale i tzv. bonus ve vazbě na hrazené pojistné. Finanční prostředky, které by zaměstnavatelský subjekt tímto bonusem ušetřil, by - třeba - mohly být po určitou dobu vázány, např. pouze na zlepšení pracovního prostředí, a teprve po uplynutí této doby by se staly ziskem firmy. Takové zohlednění aktivit firmy v oblasti BOZP by nejspíš přineslo další zlepšení stavu v této oblasti. Samozřejmě naopak - firmy, které vykazují vysokou úrazovost a praktikují nedostatečný vlastní systém zajišťování BOZP, by měly být sankcionovány tzv. malusem - a ekonomický tlak by je nejspíš brzo donutil se ochraně práce a zdraví věnovat mnohem kvalitněji a odpovědněji. Námitka, že by takový postup mohl vést až k likvidaci některých firem, podle mne neobstojí - ti zaměstnavatelé, kteří svým laxním a neodpovědným přístupem přispívají k poškození zdraví z práce, by neměli mít ve slušné společnosti místo.

Dobrý den,

26.02.2013 - 08:56 Herman Riedel
Dobrý den, nevydržel jsem to a dovolím si připojit několik poznámek. Kvalita BOZP se odvíjí mimo jiné také od kvality předpisů, kterými se musí firmy řídit a od kvality právního prostředí, ve kterém se pohybujeme včetně vymahatelnosti práva. To, že platí předpisy ze 60-tých let a že je třeba s tím něco dělat, se nemusí povídat na konferencích, je to ostuda státu.Nejedná se pouze o oblast stavebních strojů, ale i oblast zdravotních prohlídek, chaosu, který do systému vnáší bezduchá implementace evropských předpisů (hlavně v oblasti norem). Výklad v některých oblastech je nejednotný - a někdy s dodatkem, že konečné slovo má soud - a to je firmě, omlouvám se za ten výraz - na draka. Schází pevné mantinely. Co se týká celoživotního vzdělávání - to je dobrá věc, ale za dobrým úmyslem se může skrývat tlak školících firem očekávající zakázky a když se to nepohlídá, celé se to může zvrhnout v bezduché citování předpisů. Ten, kde se chce vzdělávat, cestu si vždy najde. O systému dvou pojišťoven se ví také dlouho. Co se týká výzkumu? Ten nikomu neberu, ale kdyby se celý výzkum zaměřil na něco hmatatelného, bylo by lépe. V oblasti řízení BOZP jsou nadnárodní koncerny o světelný rok napřed před jakýmkoliv výzkumem.Omlouvám se, ale když čtu podobné záznamy z konferencí, kde se o věcech stále dokola mluví a nic se neděje, tak propadám beznaději. Důležité jsou výsledky a kdo má jiný názor, ať si to jde do "pole" zkusit, ať už jako zaměstnanec - bezpečnostní technik nebo jako poradenská firma. Heřman Riedel P.S.: Nechci, aby můj kritický příspěvek někoho otrávil a rozhodně ne ty, kdo s tím něco chtějí dělat. Ale stále častější amatérismus státu (který se projevuje ve všech oblastech, nejenom BOZP), mě prostě lidsky štve.

Re:

26.02.2013 - 10:26 Radoslav Vlasák
Pan Riedel mi tzv. "mluví z duše", proto si také dovolím ještě pár poznámek. Kvalita právního prostředí - to, jaký je současný stav (a nejspíš nejen v oblasti BOZP), je přímým důsledkem smutné skutečnosti, že na názory odborníků a hlavně "praktiků" se u nás mnohdy nebere takový zřetel, jaký by si ten či onen problém bezesporu zasluhoval. Celoživotní vzdělávání - bohužel to dost často bývá "jen o těch penězích". Kdyby se miliardové přebytky z tzv. "úrazového pojištění" použily i pro tuto oblast (a nerozplynuly se, tak jako již od roku 1993, ve státním rozpočtu), určitě by to (jako významná součást prevence) rozšíření znalostí o bezpečné a zdraví neohrožující práci pomohlo - a to nejen zaměstnavatelům a zaměstnancům, ale obecně všem občanům. Výzkum - když příslušný výzkumný ústav prakticky nedostává žádná zadání týkající se BOZP od svého zřizovatele (tedy státu a jeho institucí), je nejspíš něco špatně. A přitom - kdo jiný než stát by měl mít maximální zájem na ochraně životů a zdraví svých občanů (potažmo zaměstnanců). Nadnárodní koncerny už dávno pochopily, že relativně zdravý a především výkonný zaměstnanec je pro ně rozhodující devízou pro tvorbu zisku. Stát zřejmě (ani v době nemalých ekonomických potíží) zatím ne. A užitečnost či neužitečnost konferencí a podobných akcí k této problematice - co jiného zbývá všem zainteresovaným (povětšinou těm již zmíněným odborníkům a "praktikům"), než pořád dokola upozorňovat (mj. i poslance a senátory) na skutečnost, že stávající přístup státu k oblasti BOZP a ke všemu, co s ní přímo či nepřímo souvisí, není zrovna tím, co by ochrana životů a zdraví nutně potřebovala. Úrazovým pojištěním zaměstnanců počínaje, přes legislativu, vzdělávání a výzkum, co nejširší osvětu, a třeba až pracovně lékařskou péčí konče (a dalo by se vyjmenovat i několik dalších okruhů). Pan Riedel má pravdu - lidsky to štve stále větší okruh lidí, zvláště pak těch, kteří se v oblasti BOZP pohybují prakticky většinu svého profesního života. Ale asi to ještě pořád nestačí k tomu, aby se postoj státu k této oblasti radikálně změnil - samozřejmě k lepšímu. Nezbývá, než se nenchat odradit (nebo přímo otrávit) a o nápravu usilovat dál.

Re:

06.08.2013 - 22:30 Hanuš Boček
Souhlas s panem Riedelem i Vlasákem.Když vidím výsledky tzv. nového přístupu k řešení BOZP jak v EU/ přímo tragedie/ tak i u nás nic moc, a nakonec i "diskuze" na BOZP info,které vedou právě zastánci nového přístupu do pekel BOZP, tak už jsem podobné diskuze oželel.Jsem jeden z mnoha co to lidsky i odborně štve jak říká pan Riedel a po 25 letech na IBP a 20 jako firma BOZP čekám na to,když například VUBP si dá do programu racionální program pro snížení úrazovosti ČR o 15% do 3 let.Na tom bych rád spolupracoval s oběma diskutujícími o kterých si myslím,že ví o co jde. Zdraví Boček Písek

Re:

06.08.2013 - 22:52 Radoslav Vlasák
Ano, pane Bočku, chápu Vás, jenom je potřeba vzít na vědomí, že VÚBP je zřízen (a tedy i vlastně řízen) MPSV, od tohoto ministerstva by měl dostávat odborná zadání a v neposlední řadě i část financí - on každý takový výzkum či tvorba programu přece jen něco stojí. A když se VÚBP musí prakticky "uživit" sám... Asi není třeba víc dodávat. Zdravím do Písku - část mých předků z té oblasti pochází.

Peníze pro VUBP na konkrétní úkol.

06.08.2013 - 23:11 Hanuš Boček
Máte bohužel pravdu. Ale i to by se dalo možná řešit ..Pokud nabídnou větším firmám snížení úrazovosti aplikací racionálního programu o 15 % do 3 let, možná by byl grant na cestě a snad proboha i MPSV by mělo podobný úkol podpořit.Už se daly peníze i na horší výzkum. Zdraví Boček a snad mohu čekat i Vaši podporu při realizaci konkrétního činu v BOZP.

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1

Sociální sítě VÚBP

facebook linkedin instagram buzzsprout twitter youtubepinterest

Kde nás najdete

X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail