Nařízení vlády č. 201/2010 Sb. se vztahuje i na OSVČ

Zdroj: 
Na dotaz odpověděla JUDr. Eva Dandová.

Mám dotaz ohledně nového NV č. 201/2010 ve vztahu k §12 z. č. 309/2006 Sb. Z Vámi uveřejněného článku z 2.8.2010 vyplývá, že osoby uvedené v §12 z. č. 309/2006 Sb., se musí řídit příslušnými ustanoveními právních předpisů (oni mají evidovat, ohlašovat, odesílat, apod). V článku z 11.10. 2010 pak uvádíte, cituji, z bodu 7 jasně vyplývá, že záznam o úrazu zaměstnavatel vyplňuje již nejen za pracovní úrazy zaměstnanců v pracovním poměru, ale i za osoby vykonávající činnost nebo poskytující služby mimo pracovněprávní vztahy (ustanovení §12 písm. a) až c zákona o BOZP). Jak tomu máme rozumět? Který zaměstnavatel v těchto případech (§ 12 písm. a) až c zákona o BOZP) vyplňuje záznam o úrazu? Je to tak, že pokud tyto osoby vykonávají činnost nebo poskytují služby na pracovištích zaměstnavatelů, jsou považovány za zaměstnance, jak jsem se dočetl v jednom časopisu, a tito zaměstnavatelé mají vůči těmto osobám stejné povinnosti jako vůči zaměstnancům? Máme tomu rozumět tak, že je rozdílný postup v případě, že k pracovnímu úrazu dojde na pracovišti zaměstnavatele, kde jsou tyto služby nebo činnosti poskytovány a v případě, že k pracovnímu úrazu dojde na pracovišti těchto osob?  Kdo vyplňuje záznam o úrazu v případě zaměstnance agentury práce, agentura nebo zaměstnavatel, u něhož k pracovnímu úrazu došlo?

Tady se omlouvám, neboť z věty vypadlo slůvko „se“. Celý text měl znít, že záznam o úrazu se vyplňuje již nejen za zaměstnance v pracovním poměru, ale i za OSVČ. To, že se celé nařízení vlády vztahuje i na OSVČ, vyplývá hned z úvodní věty nařízení vlády „Vláda nařizuje k provedení zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 116/2008 Sb., zákona č. 121/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 294/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 286/2009 Sb., zákona č. 320/2009 Sb. a zákona č. 326/2009 Sb., a k provedení zákona č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), ve znění zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 189/2008 Sb. a zákona č. 223/2009 Sb.“ OSVČ by tedy měla sama za sebe sepsat záznam o úrazu a předat ho v nařízení vlády vyjmenovaným orgánům a institucím. To je však teorie a víme, že praxe je někde jinde, OSVČ své úrazy nehlásí. Nicméně nařízení vlády nebylo psáno na rok nebo na dva roky a musíme společně doufat, že se postupně změní i dodržování předpisů BOZP osobami samostatně výdělečně činnými a jejich vztah k právu.

Omlouvám se, ale nemohu souhlasit s názorem, že pokud tyto osoby vykonávají činnost nebo poskytují služby na pracovištích zaměstnavatelů, jsou považovány za zaměstnance, to není možné. OSVČ se řídí jiným zákonem, zákoník práce dopadá pouze na pracovněprávní vztahy zaměstnavatel – zaměstnanec.

Já osobně zastávám názor, že všechny vztahy i zde v evidenci pracovních úrazů se dějí na úrovni zaměstnavatel – jeho zaměstnanec. Pouze ohlášení úrazu musí zajistit v případě, kdy k úrazu dojde na pracovišti cizího zaměstnavatele, tento zaměstnavatel a musí zavolat zaměstnavatele úrazem poškozeného zaměstnance, aby si úraz vyšetřil, sepsal o něj záznam a podnikl další kroky k jeho vyřešení.

Pokud se týká agentur práce a jejich zaměstnanců, tak tam je situace velice složitá. Tam je v tomto směru právní úprava dost kusá. Agentura práce je zaměstnavatel zaměstnance a z toho úhlu pohledu by měla činit i veškeré úkony spojené s evidencí úrazů. Známe však praxi a víme, že agentury práce k tomu často nemají kapacitu. Z toho důvodu také § 309 odst. 1 zákoníku práce výslovně stanoví, že po dobu dočasného přidělení zaměstnance agentury práce k výkonu práce u uživatele ukládá zaměstnanci agentury práce pracovní úkoly, organizuje, řídí a kontroluje jeho práci, dává mu k tomu účelu pokyny, vytváří příznivé pracovní podmínky a zajišťuje bezpečnost a ochranu zdraví při práci uživatel. Uživatel by tedy měl zajistit vyšetření příčin a okolností úrazu, aby mohl řádné podklady předat agentuře, tedy zaměstnavateli, který pak např. zajišťuje odškodnění postiženého zaměstnance.

Bod 7 se ptá de facto na čtyři otázky:

  • zda je zaměstnanec v pracovním poměru,
  • zda pracuje zaměstnanec na některou z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr,
  • zda jde o OSVČ,
  • zda jde o zaměstnance agentury práce nebo dočasně přiděleného zaměstnance.

První dvě se jednoduše rozliší, když vyplňuje záznam zaměstnavatel úrazem postiženého zaměstnance. To, že jde o OSVČ, zakroužkuje pouze OSVČ, když bude vyplňovat záznam o úrazu sama za sebe, v tom případě vyplňuje až část B záznamu o údajích zaměstnavatele, u kterého si úraz přivodila. Poslední křížek se označuje, když jde o zaměstnance agentury nebo o zaměstnance dočasně přiděleného k jinému zaměstnavateli. Zde by to správně měl také vypisovat zaměstnavatel, ale v případě agenturních zaměstnanců se bude jistě tolerovat, když na základě dohody agentury práce a uživatele bude záznam o úrazu vyplňovat. To je můj názor.

Autor článku: 

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Nové příspěvky publikované na informačním serveru BOZPinfo.cz

Kde nás najdete

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844
X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail