Nařízení vlády č. 201/2010 Sb. – Jak vyplnit záznam o úrazu

Zdroj: 
V dnešním díle o změnách, které s sebou nese nařízení vlády 201/2010 Sb., se podrobněji podíváme na to, jak správně vyplnit oddíl D záznamu o úrazu.

Jak se má vyplnit oddíl D záznamu o úrazu?

Pod bodem 1 se zde uvádí datum a hodina úrazu či datum úmrtí úrazem postiženého zaměstnance, tento údaj by neměl činit výkladové problémy, má však pro praxi zásadní význam.

Stejně tak je důležitý údaj o počtu hodin odpracovaných bezprostředně před vznikem úrazu, tedy od začátku směny pod bodem 2. Ze srovnání tohoto údaje s údajem o hodině úrazu lze např. zjistit, zda k úrazu došlo na počátku směny nebo až ke konci, kdy bývá zaměstnanec již unaven apod.

Pod bodem 3 se uvádí druh zranění a v bodě 4 se konkrétně popisuje se část těla, která byla postižena v důsledku úrazu. Je vhodné, aby i tento údaj byl maximálně přesný, tj. aby bylo popsáno, o jaké zranění se jedná (řezná rána, zlomenina apod.). Nestačí uvést např. zlomenina prstu, ale je třeba uvést, o který prst se jedná a u které ruky či nohy.

Pod bodem 5 se uvádí celkový počet zraněných osob. Tento údaj má význam v případech, kdy došlo ke zranění více osob. Vzhledem k tomu, že na rozdíl od vyhlášky č. 110/1975 Sb., ve znění pozdějších předpisů, se dnes již nezařazují pracovní úrazy do kategorie hromadné pracovní úrazy, bude tento údaj jediným zdrojem informace, zda v souvislosti s úrazem došlo ke zranění dalších osob a jedná-li se o závažnou nehodovou událost.

V bodě 6 se uvádí zdroj úrazu, značení se opět provádí křížkem a je možno označit i více zdrojů.  Jednotlivé zdroje úrazů zde uvedené by neměly v praxi činit výkladové potíže, protože se toto členění zdrojů úrazů se v praxi používá již skoro 50 let. Z hlediska potřeb praxe byl údaj „kontakt se strojním zařízením nebo jeho částí“ nahrazen údajem „stroje a zařízení přenosná nebo mobilní“ a údaj „stroje hnací, pomocné, obráběcí, pracovní“ údajem „stroje a zařízení stabilní“. V případě, kdy zdrojem úrazu byla jiná, než zde uvedená činnost, označí se křížkem jiný blíže nespecifikovaný zdroj. Účelem zde vyjmenovaných zdrojů úrazů je podchytit zásadní rizikové faktory, které mohou vést k pracovním úrazům.

Bod 7 pak sleduje příčiny úrazu a i zde je možno označit více příčin úrazu a značení se opět provádí křížkem. Je důležité, aby i tento údaj byl vyplněn pravdivě, již např. z důvodu případné kontroly orgánem inspekce práce. Změnou tu je, že byl vypuštěn dotaz na již nepoužívaný pojem „porušení pracovní kázně“ a byl nahrazen údajem „porušení předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci“.  Vyplní-li zaměstnavatel kolonku „pro závady na pracovišti“, musí při následné kontrole orgánům státního odborného dozoru sdělit, jaká přijal na základě tohoto úrazu opatření v prevenci rizik. Údaj o nedostatečném osobním zajištění zaměstnance OOPP a o porušení předpisů vztahujících se k práci nebo pokynů zaměstnavatelem úrazem postiženého zaměstnance může mít též určitý význam pro jednání o případném částečném zproštění se odpovědnosti zaměstnavatele za škodu z titulu pracovního úrazu. Pod údaj o selhání lidského činitele lze zařadit situace, kdy k úrazu dojde následkem zaměstnancovy obecné choroby nebo predisposice či následkem selhání spoluzaměstnance či jiné osoby v místě úrazu, tj. následkem jejich nepozornosti nebo neopatrnosti. V případě, kdy příčinou úrazu byla jiná než zde uvedená příčina, označí se křížkem jiný blíže nespecifikovaný důvod.

V bodě 8 se uvádí, jestli byla u úrazem postiženého zaměstnance zjištěna přítomnost alkoholu nebo návykových látek. Tento bod je zcela nový v záznamu o úrazu, ale nanejvýš praktický. Z ustanovení § 106 odst. 4 zákoníku práce vyplývá pro zaměstnance povinnost nepožívat alkoholické nápoje a nezneužívat jiné návykové látky na pracovištích zaměstnavatele a v pracovní době i mimo tato pracoviště, nevstupovat pod jejich vlivem na pracoviště a nekouřit na pracovištích a v jiných prostorách, kde jsou účinkům kouření vystaveni také nekuřáci. Na toto ustanovení navazuje povinnost zaměstnance podrobit se na pokyn oprávněného vedoucího zaměstnance zjištění, zda není pod vlivem alkoholu či jiných návykových látek. Kdo je oprávněným zaměstnancem by měl stanovit pracovní řád, vnitřní předpis to být nemůže, protože vnitřní předpis nemůže ukládat povinnosti. Porušení této povinnosti může být i důvodem k rozvázání pracovního poměru, neboť za určitých okolností se může jednat o závažné, popřípadě i o hrubé porušení pracovní kázně ve smyslu § 52 zákoníku práce. Výjimky z toho zákazu jsou dvě. Zaprvé se jedná o zaměstnance, kteří pracují v nepříznivých mikroklimatických podmínkách, pokud požívají pivo se sníženým obsahem alkoholu (např. slévači), za druhé se jedná o zaměstnance, u nichž je požívání těchto nápojů součástí plnění pracovních úkolů, nebo je s plněním pracovních úkolů obvykle spojeno. Jedná se např. o pracovníky výstupní kontroly při výrobě alkoholických nápojů nebo o vedoucí zaměstnance při důležitých obchodních jednáních. V té souvislosti je třeba upozornit, že zaměstnanec je povinen podrobit se zkoušce na alkohol pouze v případě, že to po něm požaduje vedoucí zaměstnanec, který byl písemně určen zaměstnavatelem, že je oprávněn zjištění alkoholu či jiných návykových látek po zaměstnanci požadovat. Pokud zaměstnance žádost písemně oprávněného zaměstnance odmítne, dopouští se porušení vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci. Pokud zaměstnanec písemně takovému požadavku oprávněn nebyl, nemá to pro zaměstnance žádné důsledky.

Tím vším se také zaměstnavatel do jisté míry chrání. Jak víme, zaměstnavatel odpovídá za BOZP svých zaměstnanců v plném rozsahu a tomu také odpovídá i jeho povinnost zaměstnanci případnou škodu na zdraví způsobenou pracovním úrazem nebo nemocí z povolání.  Při projednávání odškodnění pracovního úrazu má zaměstnavatel podle § 367 zákoníku práce právo se deliberovat, vyvinit ze své objektivní odpovědnosti, která je jinak velice široká. Musí však zaměstnanci prokázat, že při úrazu byla zjištěna opilost postiženého nebo zneužití jiných návykových látek postiženým. Pak se rozhoduje o tom, jestli alkohol byl jedinou příčinou pracovního úrazu a zaměstnavatel nemohl škodě na zdraví zabránit nebo zda byl jen jednou z příčin vzniku škody. V prvém případě se zaměstnavatele deliberuje zcela, v druhém pak zčásti a určí se míra deliberace zaměstnavatele, tedy snížení jeho odpovědnosti za škodu zaměstnance.

To, že byl údaj o přítomnosti alkoholu či jiných návykových látek při úrazu postiženého zaměstnance zařazen do formuláře „Záznam o úrazu“ je zajisté dobře – je to dobře pro zaměstnavatele. Samozřejmě, že objektivně vnímám, že to na první pohled vypadá jako vícepráce pro zaměstnavatele a pro preventisty rizik, kteří zpravidla úrazy vyšetřují, ale je třeba to chápat jako výhodu pro zaměstnavatele. V praxi, pokud dojde k úrazu např. na pracovní cestě nebo u zaměstnance vyslaného k jinému zaměstnavateli, asi nebude momentálně při vlastním úrazu k disposici onen výše uvedený „vedoucí zaměstnanec zaměstnavatele“, který může dát pokyn zaměstnanci, aby se podrobil zjištění, zda není pod vlivem alkoholu. Musí vycházet z objektivní reality, záznam o úrazu je dokument o výsledcích šetření úrazu a uvede se do něj vše, co bylo o úrazu zjištěno. Pokud dojde k úrazu u zaměstnavatele nebo aspoň na pracovní cestě, kde je se zaměstnancem přítomen i vedoucí zaměstnanec, který je pracovním řádem písemně určen, že je oprávněn dávat pokyn na zjištění alkoholu, pak se bezprostředně dá pokyn ke zjištění alkoholu a do záznamu o úrazu se pak jednoduše vyplní „alkohol zjištěn/alkohol nezjištěn“. Pokud nebyla kontrola provedena z objektivních důvodů (nepřítomnost vedoucího zaměstnance) pak se do záznamu o úrazu zapíše „kontrola nebyla prováděna“.

V bodě 9 se popisuje vyčerpávajícím způsobem úrazový děj. Zde je nutno apelovat na to, aby popisu příčiny a okolnosti, za nichž k úrazu došlo, byla věnována ze strany zaměstnavatele maximální pozornost. Z praxe odškodňování pracovních úrazů jsou známy případy, kdy na první pohled maličkost v popisu okolností úrazu může změnit podstatným způsobem náhled na míru odpovědnosti zaměstnavatele za vzniklou škodu.

Stejně tak je třeba věnovat pozornost i bodu 10, kde se uvádí, jaké předpisy byly v souvislosti s úrazem porušeny a kým. Z ustanovení § 31 zákoníku práce totiž vyplývá, že zaměstnanec musí být seznámen s právními a ostatními předpisy k zajištění BOZP, jež musí při své práci dodržovat, z ustanovení § 103 zákoníku práce pak povinnost zajistit zaměstnancům školení o právních a ostatních předpisech k zajištění BOZP, které doplňují jejich kvalifikační předpoklady a požadavky pro výkon práce. Nemusí zde být proto uvedeno pouze, které předpisy porušil samotný postižený zaměstnanec, je třeba zde i uvést zda porušili bezpečnostní či jiné předpisy jiní zaměstnanci či jiné osoby. V poznámce pod čarou se vysvětluje, že porušení předpisů se týká jak předpisů právních, tak i ostatních a konkrétních pokynů k zajištění BOZP, daných zaměstnanci vedoucími zaměstnanci, kteří jsou mu nadřízeni ve smyslu § 349 odst. 1 a 2 zákoníku práce. Předpisy se rozumí předpisy na ochranu života a zdraví, předpisy hygienické a protiepidemické, technické předpisy, technické dokumenty a technické normy, stavební předpisy, dopravní předpisy, předpisy o požární ochraně a předpisy o zacházení s hořlavinami, výbušninami, zbraněmi, radioaktivními látkami, chemickými látkami a chemickými přípravky a jinými látkami škodlivými zdraví, pokud upravují otázky týkající se ochrany života a zdraví.

Novým bodem záznamu o úrazu je také bod 11, ve kterém se vyplňuje, jaká opatření byla přijata k opakování pracovního úrazu. Správně ale se jedná o opatření k zabránění opakování dalšího úrazu stejného typu a ze stejných příčin.

Autor článku: 

Komentáře

WO CO GO

01.11.2010 - 09:28 Tomáš Neugebauer
Nepochopil jsem závěrečný odstavec článku, který pojednává o rubrice 11. Název této rubriky je: "Opatření přijatá k zabránění opakování pracovního úrazu". Ve světle tohoto názvu se mi zdá uvedený odstavec zcela zmatečný a osobu neznalou nařízení vlády č. 201/2010 Sb. chybně informující.

Re: WO CO GO

02.11.2010 - 10:48 Kateřina Hrubá
Odpověď JUDr. Dandové: Novým bodem záznamu o úrazu je také bod 11, ve kterém se vyplňuje, jaká opatření byla přijata k opakování pracovního úrazu. Správně se ale jedná o opatření k zabránění opakování dalšího úrazu stejného typu a ze stejných příčin. P. Neugebauer konstatuje, že cituji: "Nepochopil jsem závěrečný odstavec článku, který pojednává o rubrice 11. Název této rubriky je: "Opatření přijatá k zabránění opakování pracovního úrazu". Ve světle tohoto názvu se mi zdá uvedený odstavec zcela zmatečný a osobu neznalou nařízení vlády č. 201/2010 Sb. chybně informující." V odstavci se konstatuje, že bod 11 záznamu o úrazu je nový, to je pravda, skutečnost že v komentáři z jeho názvu vypadlo slůvko "k zabránění" snad kolegům z oblasti BOZP nezpůsobí takový nepřekonatelný problém, když v druhé větě se lapidárně vysvětluje, že se jedná o opatření k zabránění dalšího úrazu stejného typu, výklad je v tomto ohledu správný, jen musím konstatovat, že p. Neugebauer hledá problémy v nařízení vlády č. 201/2010 Sb. tam, kde nejsou. Očekávala jsem, že jako praktik přinese v diskusi konkrétnější náměty k zamyšlení. Dandová

Re: WO CO GO

02.11.2010 - 11:26 Tomáš Neugebauer
Došlo zde k nepochopení. Já nehledám problémy v nařízení vlády č. 201/2010 Sb. tam, kde nejsou (oni úplně stačí ty, které jsou). Problém, který není, naopak našla JUDr. Dandová, neboť v NV je vše v pořádku. Kdyby jí v článku v první větě vypadla slůvka "k zabránění", nebyla by uvedena následující věta. Každý děláme chyby. Chtěl jsem jen na ní upozornit, aby neznalý čtenář originálu dvěstějedničky si nemyslel, že v jejím originále chybí slůvka "k zabránění", jak z posledního odstavce vyplývá. Nic víc, nic míň.

Re: WO CO GO

05.11.2010 - 12:50 Miloslav Čech
Všimli jste si již někdo, že pro účely Záznamu o úrazu je zřejmě zcela zanedbatelná (nedůležitá) adresa postiženého. .

Re: WO CO GO

05.11.2010 - 13:23 Tomáš Neugebauer
Nevidím důvod, proč by mi zde měla chybět. Jest-li někdo její absenci považujete za nedostatek, ať, prosím, uvede z jakého důvodu.

Adresa postiženého

05.11.2010 - 13:44 Miloslav Čech
Vážený pane kolego, skutečně jste nezklamal. Adresa postiženého by měla být podle mého docela potřebná v případě, že některý z orgánů (OIP, zdravotní pojišťovna nebo komerční pojišťovna) bude chtít po postiženém doplňující data. Chápu že pro Vás je to údaj nicotný. Rád budu korespondovat s pojišťovnami a psát jim, že žádnou adresu nedostanou neboť je to důvěrný údaj.

Re: Adresa postiženého

05.11.2010 - 14:38 Tomáš Neugebauer
To co uvádíte je zásadní systémová chyba. OIP atd. nemohou chtít doplňující data po postiženém, neboť podle současného platného právního stavu je pro ně partnerem zaměstnavatel (mohou je tedy chtít pouze přes zaměstnavatele). Pokud by nabyl účinnosti zákon o úrazovém pojištění zaměstnanců, byla by situace jiná. Pak byste měl pravdu (zde je partnerem pojišťovny zaměstnanec, nikoliv zaměstnavatel). Dnes však snad již nikdo nepočítá s tím, že někdy účinnosti nabude - viz například návrh novely nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání. Dále není pravda, že adresa je důvěrný údaj (adresa nespadá do režimu státního tajemství, jehož prvním stupněm je "Důvěrný"). Vy jste měl asi na mysli osobní údaj. To je druhu jiný režim a platí pro něj zcela jiné zásady.

Re: Adresa postiženého - 2.

05.11.2010 - 15:36 Tomáš Neugebauer
Musel jsem svůj příspěvek přerušit. Takže nyní se vracím k vašemu příspěvku. Záznam o úrazu primárně slouží ke statistickým účelům a z hlediska statistického zjišťování není adresa postiženého nutná. Sekundárně též slouží k preventivním účelům. Avšak ani zde, podle mého názoru, není adresa nutná. Že ji obsahovaly předcházející formuláře je sice pravda, je však otázkou zda to mělo smysl. Asi ne, když byla odstraněna. Za vaši připomínku k novému nařízení vlády vám děkuji. V současné době připravuji několik článků týkajících se 201 a každý podnět je vítán. Pokud vám v záznamu o úrazu chybí některá další rubrika, nebo naopak přebývá, uveďte ji, prosím.

Re: Adresa postiženého

05.11.2010 - 19:40 Tomáš Neugebauer
Pane Čech, máte pravdu, že doplnění dat je někdy nutné, viz http://bozppo.vfn.cz/pracovni_uraz.htm To jen na odlehčení celého seriálu o evidenci pracovní úrazovosti.

Pracovní úraz

08.11.2010 - 14:08 Jaroslav Winiarski
Podle NV č. 201/2010 Sb. stále platí, že ohlašovaný pracovní úraz vzniká při neschopnosti pracovníka min. 3 kalenářní dny, tak jak bylo uvedeno v NV č. 494/2001 Sb.? Děkuji Winiarski

Re: Pracovní úraz

08.11.2010 - 14:40 Tomáš Neugebauer
Ohlášení, podle nařízení vlády č. 201/2010 Sb., podléhá každý pracovní úraz, tedy i ten, který si vyžádal pracovní neschopnost kratší než tři dny nebo si ji ani nevyžádal, pokud jsou splněny stanovená kritéria pro ohlášení. Je to stejné, jako v nařízení vlády č. 494/2001 Sb. Sepsání záznamu o úrazu a jeho rozeslání na příslušné instituce podléhají úrazy, které si vyžádaly pracovní neschopnost postiženého delší než tři kalendářní dny nebo smrt, a to smrt do jednoho roku od data úrazu. Opět je to stejné jako v nařízení vlády č. 494/2001 Sb.

kniha úrazů

16.11.2010 - 13:54 Martin Zoulík
Podle NV č. 201/2010 Sb., §2, odst.1) h) musí být v knize úrazů údaj o druhu úrazu (s odkazem na ZP, § 105, odst. 3) . Rozumím tomuto údaji tak, že se úrazy dělí na smrtelné, s pracovní neschopností delší než 3 dny a ostatní. Je to tak myšleno ?

Re: kniha úrazů

16.11.2010 - 20:55 Tomáš Neugebauer
Jak sám uvádíte, příslušné ustanovení nařízení vlády odkazuje na § 105 odst. 3 zákoníku práce. To znamená, že v knize úrazů musí být jako druh úrazu uvedeno, zda se jedná o pracovní úraz s pracovní neschopností delší než tři dny nebo o úmrtí zaměstnance. Rozlišení na jiné druhy úrazu již není povinné (pokud bude důsledně dodržena legislativa, u pracovního úrazu bez pracovní neschopnosti zůstane rubrika nevyplněna). Iniciativně je vhodné požadovanou kategorizaci pracovních úrazů rozšířit o kategorii pracovní úraz bez pracovní neschopnosti nebo do tří dnů dočasné pracovní neschopnosti. Případně ji rozdělit na dvě samostatné kategorie. Také je možné vytvořit kategorii s pracovní neschopností delší než tři dny a s hospitalizací delší než pět dnů. To ovšem zcela nezávazně podle potřeb firmy k optimálnímu řízení BOZP.

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844

Sociální sítě VÚBP

facebook linkedin instagram buzzsprout twitter youtubepinterest

Kde nás najdete

X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail