Nařízení vlády č. 201/2010 Sb. – Hlášení pracovního úrazu - část prvá

Zdroj: 
Další díl seriálu, zaměřeného na změny, které s sebou nese nařízení vlády 201/2010 Sb. Formou otázek a odpovědí se dnes blíže podíváme na hlášení pracovního úrazu.

Kdy se hlásí pracovní úraz Policii?

Příslušnému útvaru Policie České republiky hlásí zaměstnavatel pracovní úrazy za podmínky, že zjištěné skutečnosti nasvědčují tomu, že v souvislosti s pracovním úrazem byl spáchán trestný čin. Povinnost státních orgánů oznamovat státnímu zástupci nebo policejním orgánům skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin, vyplývá z ustanovení § 8 odst. 1, věta druhá trestního řádu. Vlastní posouzení skutečností, že v souvislosti s pracovním úrazem byl spáchán trestný čin je v konkrétním případě však výhradně na zaměstnavateli samotném, neboť se nemusí jednat o úmyslný trestný čin, ale o čin nedbalostní.

Zásadně a bez zbytečného odkladu se však hlásí příslušnému útvaru Policie České republiky všechny smrtelné pracovní úrazy, tj. ve smyslu definice obsažené v ustanovení  § 3 veškerá poškození zdraví, která způsobila smrt po úrazu, nebo na jejichž následky zaměstnanec zemřel nejpozději do jednoho roku.

Jakým způsobem má hlásit zaměstnavatel pracovní úraz odborové organizaci?

Odborové organizaci nebo zástupci pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci nebude jistě zaměstnavatel sdělovat pracovní úraz písemně, když potřebuje urychleně jejich spolupráci při vyšetřování příčin úrazu. Naopak např. hlášení příslušné zdravotní pojišťovně o smrtelném pracovním úrazu bude nezbytně třeba provést průkazně. Pojem odborová organizace je zde použit záměrně; druhý zákoník práce nepoužívá pojem příslušný odborový orgán, jako to používal starý zákoník práce, a proto se od něj v novém nařízení vlády také odešlo. Pojem odborová organizace je přesnější a výstižnější; odborová organizace je nositelem práv a povinností; příslušný odborový orgán bývá zpravidla výkonným orgánem odborové organizace, ale není to podmínkou (žádný předpis to neukládá), ba naopak zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů umožňuje, aby si občanské sdružení samo ustavilo své orgány a uspořádalo svoji organizační strukturu. 

Odborové organizaci nebo zástupci zaměstnanců pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci uvedeným v § 4 pod písm. b) odstavce 1 i odstavce 2 je zaměstnavatel povinen ohlásit pracovní úraz nebo smrtelný pracovní úraz pouze v případě, že u zaměstnavatele působí. Tato povinnost je odvozena - jak je zřejmé i z poznámky pod čarou - z ustanovení § 105 odst. 1 věta první zákoníku práce, neboť toto ustanovení ukládá zaměstnavateli povinnost objasnit příčiny a okolnosti vzniku tohoto úrazu mimo jiné za účasti odborové organizace nebo zástupce pro oblast BOZP

U zaměstnavatelů, u nichž odborová organizace nepůsobí, a kde si zaměstnanci ani ve smyslu ustanovení § 281 a násl. zákoníku práce nezvolili zástupce pro oblast BOZP, je splnění této povinnosti zaměstnavatelem nerealizovatelné. Pokud se týká odborové organizace, je třeba zdůraznit, že jeho postavení při vyšetřování příčin a okolností pracovních úrazů je ještě silnější než naznačuje toto nařízení vlády. Ve smyslu ustanovení § 322 odst. 1 písm. c) zákoníku práce mají odborové orgány právo přímo vykonávat kontrolu nad zaměstnavateli, zda řádně vyšetřují pracovní úrazy a účastnit se zjišťování příčin pracovních úrazů a nemocí z povolání, popřípadě je samy vyšetřovat. Právo kontroly je tedy silnější než právo účastnit se vyšetřování okolností úrazu a sepisování záznamu o úrazu nebo zápisu do knihy úrazů.

Ve smyslu ustanovení § 276 odst. 3, věta třetí zákoníku práce, jsou členové příslušné odborové organizace i zástupci zaměstnanců pro oblast BOZP povinni zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a o skutečnostech, o nichž se dovědí při výkonu své funkce, pokud by porušením mlčenlivosti mohlo dojít k prozrazení utajovaných informací nebo porušení oprávněných zájmů zaměstnavatele nebo zaměstnanců. Proto je třeba důrazně upozornit, že členové odborových organizací nebo zástupci zaměstnanců pro oblast BOZP, kteří se účastní šetření pracovních úrazů, si musí být vědomi toho, že jakékoliv prozrazení informací o pracovním úrazu by bylo poškozením zaměstnance.

To vše ovšem neznamená, že se vyšetřování příčin pracovního a zejména smrtelného úrazu nemohou zúčastnit zástupci vyšší odborové organizace, tzv. odborového svazu, neboť právo kontroly nad tím, zda zaměstnavatelé řádně vyšetřují pracovní úrazy, účastnit se zjišťování příčin pracovních úrazů a nemocí z povolání, popř. je samy vyšetřovat stanovené v ustanovení § 105 zákoníku práce není omezeno ve vztahu ke konkrétní odborové organizaci, tj. organizaci působící u zaměstnavatele. Toto právo je dáno odborovým organizacím obecně, tj. odborovým organizacím všech stupňů. Povinnost mlčenlivosti se vztahuje samozřejmě i na zástupce vyšší odborové organizace.

Jaké úrazy se hlásí inspektorátu práce?

Příslušnému oblastnímu inspektorátu práce je zaměstnavatel povinen ohlásit opět bez zbytečného odkladu každý smrtelný pracovní úraz a každý pracovní úraz, vyžaduje-li poškození zdraví hospitalizaci zaměstnance delší než 5 dnů.  Tato povinnost je odvozena od ustanovení § 105 odst. 4 zákoníku práce. Podle ustanovení § 4 zákona č. 251/2005 Sb. Státní úřad inspekce práce totiž vede a zajišťuje provoz informačního systému o pracovních úrazech a informačního systému, který se zaměřuje na rizika při výkonu práce a na opatření k jejich odstraňování zjištěných kontrolou; přitom vychází z údajů inspektorátů.

Informační systém o pracovních úrazech obsahuje údaje o:

  • fyzické osobě, která utrpěla pracovní úraz, jimiž jsou jméno a příjmení, datum narození, státní příslušnost, adresa místa trvalého pobytu a pohlaví,
  • zaměstnavateli, jimiž jsou označení zaměstnavatele, předmět jeho podnikání, místo, kde k pracovnímu úrazu došlo, a činnost, při které k pracovnímu úrazu došlo,
  • pracovním úrazu, jimiž jsou druh zranění a zraněná část těla, druh pracovního úrazu, co bylo zdrojem pracovního úrazu, včetně jejich organizačních a technických příčin, a proč k pracovnímu úrazu došlo.

Informační systém o pracovních úrazech slouží pro potřebu úřadu a ministerstva; údaje z něho se poskytují jiným orgánům v případech stanovených zvláštními zákony nebo v případech, kdy dala předchozí souhlas fyzická osoba, jíž se údaje týkají, popřípadě fyzická osoba, která by poskytnutím údajů mohla být dotčena. České správě sociálního zabezpečení se údaje z informačního systému poskytují též v elektronické podobě umožňující dálkový přístup.

Je třeba si uvědomit zásadní rozdíl mezi lhůtou 3 kalendářní dny pracovní neschopnosti ve smyslu ustanovení § 105 odst. 2 zákoníku práce, pro povinnost sepsat záznam o úrazu, lhůtou 5tidenní hospitalizace zaměstnance pro ohlašovací povinnost oblastnímu inspektorátu práce a lhůtou pro sepsání záznamu o úrazu do 5ti pracovních dnů po oznámení.

Jaké úrazy se hlásí obvodnímu báňskému úřadu?

Pokud zaměstnavatelé vykonávají činnost spojenou s ochranou a využíváním ložisek nerostů, hornickou činnost nebo činnost prováděnou hornickým způsobem a při výrobě výbušnin a používání výbušnin a používání výbušnin k trhacím pracím a ohňostrojovým pracím, spadají ve smyslu ustanovení § 39 odst. 1 zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů (jinak i citovanému  poznámce pod čarou) pod vrchní dozor orgánů státní báňské správy. Tito zaměstnavatelé tedy hlásí všechny smrtelné pracovní úrazy a závažné pracovní úrazy příslušnému obvodnímu báňskému úřadu.

Pojem závažný pracovní úraz je zaveden v zákoně č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě a ve vyhlášce č. 22/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti při dobývání nevyhrazených nerostů pod zemí již od r. 1988.  Z toho důvodu bylo také původní ustanovení § 3 odst. 1 písm. e) a odst. 2 písm. d) nařízení vlády č. 494/2001 Sb. rozčleněno do dvou samostatných ustanovení (ustanovení § 4 odst. 1 písm. c) a d) nařízení vlády č. 210/2010 Sb.). Lhůta 5tidenní hospitalizace zaměstnance pro ohlašovací povinnost orgánu inspekce práce zde neplatí.

Podle ustanovení § 21 vyhlášky č. 22/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti při dobývání nevyhrazených nerostů pod zemí nazvaném „Hlášení závažných pracovních úrazů, závažných událostí, závažných provozních nehod a nebezpečných stavů“ platí, že

„(1) Závodní dolu zajistí bezodkladné hlášení závažných pracovních úrazů, závažných událostí, závažných provozních nehod a nebezpečných stavů příslušnému obvodnímu báňskému úřadu.
(2) Hlásí se tyto závažné pracovní úrazy:

  1. smrtelný úraz,
  2. úraz životu nebezpečný, kterým je úraz s následnou ztrátou orgánu (anatomickou nebo funkční), životu nebezpečné poškození zdraví, včetně průmyslových otrav, a úraz s takovým charakterem úrazového děje, který nastal v důsledku porušení bezpečnostních předpisů a nasvědčuje závažnému ohrožení bezpečnosti provozu a ochrany zdraví při práci,
  3. hromadný úraz, kdy při stejném úrazovém ději byly zraněny nejméně 3 osoby, z nichž alespoň jedna utrpěla úraz smrtelný, nebo kdy bylo zraněno více než 10 osob.“
Autor článku: 

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Nové příspěvky publikované na informačním serveru BOZPinfo.cz

Kde nás najdete

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844
X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail