Nařízení vlády č. 201/2010 Sb. – Hlášení pracovního úrazu - část druhá

Zdroj: 
V dnešním dílu seriálu, zaměřeném na změny, které s sebou nese nařízení vlády 201/2010 Sb., se formou otázek a odpovědí se podíváme na hlášení pracovního úrazu.

Proč má ohlásit zaměstnavatel úraz zaměstnavateli postiženého zaměstnance?

Pod písmenem e) jak v odstavci 1, tak v odstavci 2 § 4 nařízení vlády č. 201/2010 Sb. je stanovena obecná povinnost každého zaměstnavatele ohlásit úraz nebo smrtelný pracovní úraz zaměstnavateli, který zaměstnance k práci u něho vyslal nebo dočasně přidělil.  Odkaz pod čarou na ustanovení § 42 a § 13 odst. 2 písm. h) zákoníku práce a ustanovení § 2 tohoto nařízení vlády platí i zde. Ustanovení § 42 zákoníku práce upravuje mimo vyslání, které se týká zaměstnavatele samotného, pracovní cestu. Druhým případem, kdy může k pracovnímu úrazu dojít mimo pracoviště odpovědného zaměstnavatele, je případ přidělení zaměstnance podle ustanovení § 13 odst. 2 písm. h) zákoníku práce. Toto ustanovení omezuje možnost zaměstnavatele přidělit zaměstnance dočasně k výkonu práce k jiné právnické nebo fyzické osobě jen na agenturní zaměstnávání.

Obě tato ustanovení reagují na skutečnost, že příčiny a okolnosti vzniku pracovního úrazu vyšetřuje ve smyslu ustanovení § 105 odst. 1 zákoníku práce především sám vlastní zaměstnavatel postiženého zaměstnance, neboť celé toto ustanovení stejně jako nařízení vlády je postaveno na vztahu zaměstnavatel - zaměstnanec. Je proto třeba neprodleně ohlásit pracovní úraz zaměstnance jeho vlastnímu zaměstnavateli, aby ten mohl podniknout všechny kroky potřebné k vyšetření příčin a okolností úrazu a aby také zařídil nahlášení úrazu pojišťovně a ostatním institucím v zájmu urychleného odškodnění úrazu. Je proto třeba si uvědomit, že všechny ostatní povinnosti vyjmenované v odstavci 1 a 2 tohoto ustanovení jsou povinnostmi zaměstnavatele zaměstnance, jenž utrpěl pracovní úraz nebo smrtelný úraz. Pouze povinnost pod písm. e) je obecná povinnost každého zaměstnavatele, u něhož momentálně vykonává nějakou činnost ať již z důvodu vyslání na služební cestu či z důvodu přidělení zaměstnance k cizímu zaměstnavateli. V praxi bude třeba, aby si i sám zaměstnavatel, u něhož došlo k pracovnímu úrazu tzv. „cizího zaměstnance“, vyšetřil okolnosti a příčiny vzniku úrazu, aby se mohl případně bránit při vyšetřování Policií, neboť se může jednat i o trestní odpovědnost. 

Vysvětlete, prosím, jestli se zdravotní pojišťovně zasílá záznam o úrazu nebo jestli se jí musí také úraz hlásit hned telefonicky?

Na rozdíl od právní úpravy obsažené v nařízení vlády č. 494/2001 Sb. organizační jednotce příslušné pojišťovny, u které je zaměstnavatel pojištěn pro případ své odpovědnosti za škodu zaměstnavatel vznik pracovního úrazu nebo smrtelného úrazu již bez zbytečného odkladu nehlásí!

Novinkou nového nařízení vlády je, že smrtelný pracovní úraz i každý pracovní úraz má zaměstnavatel povinnost hlásit zdravotní pojišťovně, u které je pracovním úrazem postižený zaměstnanec postižen. Nařízení vlády č. 494/2001 Sb. ukládalo tuto povinnost zaměstnavateli pouze v případě smrtelného pracovního úrazu. Ve smyslu ustanovení § 3 odst. 2 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění totiž zaniká dnem úmrtí pojištěnce zdravotní pojištění. Podle ustanovení § 45 odst. 4 téhož zákona platí, že zaměstnavatelé jsou povinni příslušné zdravotní pojišťovně zasílat kopie záznamů o pracovních úrazech, a to najednou za uplynulý kalendářní měsíc, vždy nejpozději do pátého dne následujícího měsíce. Při nesplnění této povinnosti může příslušná zdravotní pojišťovna uložit zaměstnavateli pokutu až do výše 100 000 Kč.

Jinak zdravotní pojišťovna může uplatnit vůči zaměstnavateli ještě další sankce. Podle ustanovení § 45 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb. může příslušná zdravotní pojišťovna vyměřit přirážku k pojistnému zaměstnavateli, u něhož došlo v uplynulém kalendářním roce k opakovanému výskytu pracovních úrazů nebo nemocí z povolání ze stejných příčin a v důsledku toho i ke zvýšení nákladů na zdravotní péči. Výjimkou jsou ty pracovní úrazy nebo nemocí z povolání, jejichž příčina je nezjištěna nebo k nimž došlo ohrožením zvířaty nebo přírodními živly anebo v důsledku protiprávního jednání třetích osob. Příslušná zdravotní pojišťovna vyměří zaměstnavateli podle odstavce 1 přirážku k pojistnému až do výše 5 % z podílu na jím hrazeném pojistném všech zaměstnanců.

Zdravotní pojišťovnou ve smyslu tohoto ustanovení jsou Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky nebo resortní, oborové, podnikové, popřípadě další pojišťovny ve smyslu zákona č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách ve znění pozdějších předpisů, u níž je dotyčný zaměstnanec pojištěn.

Jak to bude správně podle nového nařízení vlády – musí se úraz hlásit Kooperativě a.s. nebo se jí musí zasílat přímo záznam o úrazu?

V novém nařízení je určitá změna týkající se hlášení pracovních úrazů a smrtelných úrazů organizační jednotce příslušné pojišťovny, u které je zaměstnavatel pojištěn pro případ své odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání. 

V současně době jedná o Českou pojišťovnu, a.s. nebo o Kooperativu, a.s., neboť tyto dvě pojišťovny provádějí na základě zákonného zmocnění v ustanovení § 205d starého zákoníku práce a vyhlášky č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti organizace za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, u všech zaměstnavatelů zaměstnávajících alespoň jednoho zaměstnance zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání s jedinou výjimkou, a tou jsou zaměstnavatelé, kteří mají ve smyslu ustanovení § 3 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, postavení organizační složky státu. Z toho tedy vyplývá, že na zaměstnavatele, kteří mají ze zákona postavení organizační složky státu, se povinnost uvedená v ustanovení § 6 písm. e) nevztahuje, neboť tito zaměstnavatelé odškodňují úrazy přímo ze svého rozpočtu.

V nařízení vlády č. 494/2001 Sb. byla zakotvena povinnost hlásit, tj. oznamovat telefonicky, faxem nebo e-mailem vznik pracovního úrazu nebo smrtelného úrazu bez zbytečného odkladu z důvodu včasného a rychlého odškodnění všech nároků vzniklých zaměstnanci z titulu pracovního úrazu nebo smrtelného pracovního úrazu, jedná-li se o pojistnou událost. Nebyla tam ale zakotvena povinnost zasílat záznam o úrazu v papírovém vyhotovení těmto pojišťovnám.  Tento způsob se neosvědčil a obě pojišťovny vyžadovaly písemné vyhotovení záznamu o pracovním úrazu jako podklad pro likvidaci pojistné události a naopak považovaly telefonické, faxové nebo e-mailové oznámení pojistné události za nadbytečně a předčasné. Z toho důvodu nové nařízení vlády již neuvádí pojišťovny, u kterých je zaměstnavatel pojištěn pro případ své odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání v ustanovení § 4 a neukládá zaměstnavateli povinnost ohlásit jim pracovní úraz telefonicky, ale pouze mezi institucemi, kterým se zasílá záznam o úrazu písemně nebo elektronicky.

Má se zasílat záznam o úrazu písemně nebo elektronicky?

To záleží, co Vám lépe vyhovuje. Nové nařízení vlády umožňuje, aby záznam o úrazu a hlášení změn k němu bylo možno vyhotovit v písemné formě i elektronicky. Cílem této právní úpravy je v případě elektronického odesílání urychlit vyhotovení a snížit tak náklady s tím spojené. V této souvislosti nové nařízení vlády navazuje na novou právní úpravu obsaženou v zákoně č. 308/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů. Tento zákon předpokládá vybudování informačního systému datových schránek, který je informačním systémem veřejné správy a který obsahuje informace o datových schránkách a jejich uživatelích. Správcem informačního systému datových schránek je ministerstvo, v případě evidence pracovních úrazů Ministerstvo práce a sociálních věcí.

V druhém odstavci se (opět z důvodu potřeb praxe) vysvětluje, že pro zasílání záznamu o úrazu lze použít tiskopis podle příloh č. 1 a č. 2 k tomuto nařízení a že Ministerstvo práce a sociálních věcí zveřejní na svých webových stránkách vzor záznamu o úrazu, který bude možno tisknout pro účely listinné podoby záznamu, i kopírovat pro účely elektronické podoby záznamu.

Počet úrazů a počet záznamů o úrazu lze dovodit z tabulky uvedené v komentáři k ustanovení §105 zákoníku práce. Podle odůvodnění návrhu nového nařízení vlády se doba potřebná na sepsání jednoho záznamu o úrazu podle složitosti a rozsahu podrobného popisu příčin a okolností, za nichž k úrazu došlo, pohybuje v rozmezí 7 do 16 minut. Tudíž mzdové náklady na zpracování jednoho záznamu o úrazu činí od 19,74 Kč do 45,12 Kč. Náklady na formulář „Záznam o úrazu“ vydaný SEVT jsou 1,85 Kč za formulář a poštovné, náklady na internetový přístup na formulář, který je možno přímo vyplnit a poté vytisknout a odeslat (např. přes www./bozinfo.cz/rady/formulare) činí 0,48 Kč na 3 listy kancelářského papíru. Poštovné a elektronický formulář, včetně odeslání prostřednictvím Internetu, je bez nákladů. Vezmeme-li do úvahy obě tyto varianty, je bez dalších komentářů zřejmé, která varianta zasílání záznamů o úrazu i změn záznamu o úrazu je pro praxi nejekonomičtější.

Autor článku: 

Komentáře

Hlášení pracovního úrazu

18.10.2010 - 15:29 Josef Burant
Dovolím si mírný nesouhlas s odpovědí na 1. otázku ve druhém odstavci. Jsem přesvědčen, že odpověď není jednoduchá a je potřeba jí rozdělit do několika rovin. ZP v § 105 odst. 1 ukládá provést šetření a další úkony zaměstnavateli, u něhož k úrazu došlo. Důležité je tedy určit u kterého ze zaměstnavatelů vlastně k úrazu došlo a o jak závažný úraz se jedná. V podstatě mohou nastat 3 stavy. Pracoviště i zaměstnanec patří stejnému zaměstnavateli v tomto případě není žádný problém. Další situace může nastat v případě, že zaměstnavatel (dále jen objednatel) předá smluvně pracoviště včetně povinnosti zajišťovat BOZP k provedení např. rekonstrukce nebo opravy zařízení jinému zaměstnavateli, jehož zaměstnanci v rámci pracovní cesty tyto činnosti budou provádět. V tomto případě šetří a ohlašuje pracovní úraz zaměstnavatel, u jehož zaměstnance k úrazu došlo. Právo objednatele účastnit se vyšetřování tím není dotčeno. Pokud by se na pracovišti pohybovali také zaměstnanci objednatele, použije se obdobně následující případ. Další situace může nastat, že činnosti uvedené v předchozím odstavci budou provádět zaměstnanci zaměstnavatele na nepředaném pracovišti tzn. že, na jednom pracovišti se mohou pohybovat zaměstnanci obou zaměstnavatelů. V tomto případě se musí písemně informovat o rizicích, kterými se vzájemně mohou zaměstnanci ohrožovat a musí dohodnout, který zaměstnavatel bude činnosti koordinovat. Zpravidla to je objednatel, jemuž pracoviště patří. Ten je také povinen zajistit první úkony se zajištěním místa úrazu, poskytnutím první pomoci, případně odvoz postiženého do nemocnice. Vede také vyšetřování příčin vzniku úrazu, samozřejmě za účasti zaměstnavatele postiženého zaměstnance. Pokud se jedná o smrtelný pracovní úraz, úraz, u kterého se dá předpokládat vzhledem k závažnosti, hospitalizace delší jak 5 dní nebo o úraz, u kterého je podezření na trestný čin, provede ohlášení na policii a příslušný SOD (OIP nebo OBÚ) objednatel, který také zpravidla jako první úraz zjistí. Ohlášení na ostatní instituce provede již zaměstnavatel postiženého zaměstnance včetně sepsání záznamu o úrazu a jeho zaslání na stanovená místa. Jiný případ je zaměstnávání zaměstnanců agentury práce, která své zaměstnance smluvně umístí k objednateli. Agentura zpravidla zaměstnance přijímá dle požadavků objednatele, ke kterému je umísťuje. Zde je situace nejsložitější, protože pracovní činnost je předmětem podnikání objednatele a ne agentury. Ten vlastní pracoviště včetně zařízení a je také povinen vyhledávat a vyhodnocovat rizika, přijímat opatření na jejich odstranění včetně přidělování OOPP. Také musí zpracovat kategorizaci prací a seznámit s ní zaměstnance. Ověřování zdravotní způsobilosti přiděleného zaměstnance zpravidla rovněž ověřuje u svého smluvního lékaře. V tomto případě jsem přesvědčen, že vyšetřování příčin vzniku úrazu provádí jednoznačně objednatel, právo agentury účastnit se vyšetřování tím není dotčeno. Opět bude platit, že ohlášení úrazu podle závažnosti na instituce, které mohou provádět vlastní šetření (odborová organizace nebo zástupce zaměstnanců pro oblast BOZP, policie, SOD) provede objednatel. Agentury zpravidla pracují v ranních osmihodinových směnách a bylo by obtížné zajistit jejich účast v první fázi po vzniku úrazu, pokud by k němu došlo v jinou dobu. Ostatní požadované úkony již provede agentura práce.

Re: Hlášení pracovního úrazu

19.10.2010 - 14:27 mita milota
Z dikce §4 odst 1) písm. f mi vychází, že na př. říznutí do prstu, ošetřené na místě a zapsané do knihy úrazů, je třeba "bez zbytečného odkladu" hlásit zdravotní pojišťovně, u které je zraněný pojištěn - je to přece pra. úraz ! Kdesi (možná že dokonce zde) tato povinnost byla odůvodňována tím, že smrtí zaniká zdrav. pojištění. Nevím, co s tím má co dělat nepatrný úraz bez pracovní neschopnosti, i když někdy i ten může být ošetřen v nějaké ambulanci a lékařem pojišťovně vykázán. Očekávám, že hned po prvním měsíci účinnosti vyjde (jako obvykle) novela, protože se zdravotní pojišťovny z počtu hlášení buď zhroutí, nebo je budou prostě mazat nebo házet do koše. Pochybuji, že to budou schopny zpracovat.

Hlásit každý pracovní úraz?

23.11.2010 - 15:56 Miloslav Vanka
Trochu nevěřím svým očím - opravdu se musí KAŽDÝ pracovní úraz bezodkladně hlásit zdravotní pojišťovně, u které je postižený zaměstnanec pojištěn? Třeba i zmíněné říznutí do prstu, ošetřené svépomocí? Uvítal bych kvalifikovanou odpověď, nejlépe od někoho ze zodpovědných zákonodárců.

nepravdivé údaje v záznamu o úraze

11.03.2013 - 18:55 Petr Kroupa
Dobrý den, co v případě, že zaměstnavatel uvede v záznamu o úraze nepravdivé údaje a ty pak rozesílá dalším institucím?!

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Kde nás najdete

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844
X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail