Mýty kolem šikany

Násilí na pracovišti je náhodné a nepředvídatelné

Tato mylná představa vede personalisty a manažery často k tomu, že proti násilí nepodnikají žádné kroky. Násilí ale ve skutečnosti eskaluje v cyklu, který téměř vždy ukazuje jasné signály, že k němu dojde. Patří sem především ponižování druhých lidí. Zaměstnavatelé by proto měli věnovat zvýšenou pozornost tomu, jak spolu zaměstnanci mluví. Mezi další průvodní znaky násilného chování patří vyhledávání sporů, napadání autorit, pravidelné překračování pravidel, odmítání odpovědnosti a obviňování ostatních.

Kdokoliv může být donucen, aby udělal cokoliv

Důležité je vědět, že násilné chování vzniká z frustrace, nikoli ze strachu. Zaměstnanci se k němu uchylují, když mají pocit, že ztratili kontrolu nad okolnostmi. Zdravý dospělý člověk neužívá násilí jindy než v nutné sebeobraně (nebo obraně své rodiny), dokud nepřijde o kontrolu. Nenásilného člověka proto nelze donutit, aby se choval násilně. Zaměstnavatelé by se proto měli zajímat o své lidi a zjišťovat, zda se jim některé okolnosti na pracovišti nevymykají z rukou.

Slovní útoky jsou jen slova

Jakékoliv výhružky jsou závažná věc. Rozumní lidé výhružné komentáře nepoužívají. Proto je třeba si všímat jakýchkoliv slovních útoků jakožto varovného signálu.

Většinu násilí způsobí blázniví lidé

Zde dochází k velmi časté mýlce. Naopak je potvrzeno, že většinu násilí na pracovišti mají na svědomí lidé, kteří nejsou šílení.