Může zdravotnická škola pořádat školení 1. pomoci pro zaměstnance?

Zdroj: 
Na dotaz odpověděla JUDr. Eva Dandová.

Jsme střední a vyšší odborná škola zdravotnická. Máme živnostenský list na mimoškolní výchovu a vzdělávání, pořádání kurzů, školení, včetně lektorské činnosti. V rámci doplňkové činnosti pořádáme školení první pomoci pro žáky, studenty a učitele jiných škol. Jsme vybaveni nejmodernějšími resuscitačními modely řízenými počítači, máme odborné učitelky s magisterským vzděláním v oboru ošetřovatelství, všechny registrované jako zdravotnické pracovnice, máme kvalitně vybavené odborné učebny. Mám tento dotaz: pokud provedeme takovéto školení, např. v délce 2 hodin pro zaměstnance nějaké firmy a zaměstnanec zvládne nejen teoreticky základy první pomoci, ale na modelu je ověřeno i praktické zvládnutí, má takovéto školení nějakou váhu z hlediska zákoníku práce (části páté), případně u jaké instituce bychom mohli získat nějaké oprávnění, které by tu váhu mělo. Jako zdravotnická škola nemůžeme otevřít žádnou provozovnu jako jiné odborné školy a tak hledáme cesty, jak v době finanční krize si přilepšit do rozpočtu školy. 

Lituji, ale v daném případě Vás nepotěším. Podle výslovného ustanovení § 102 odst. 6 zákoníku práce platí, že zaměstnavatel je povinen zajistit a určit podle druhu činnosti a velikosti pracoviště potřebný počet zaměstnanců, kteří organizují poskytnutí první pomoci, zajišťují přivolání zejména zdravotnické záchranné služby, Hasičského záchranného sboru České republiky a Policie České republiky a organizují evakuaci zaměstnanců. Zaměstnavatel zajistí ve spolupráci se zařízením poskytujícím závodní preventivní péči jejich vyškolení a vybavení v rozsahu odpovídajícím rizikům vyskytujícím se na pracovišti.

Jak tedy vyplývá z uvedeného, zaměstnavatel musí veškerou první pomoc zajišťovat ve spolupráci s lékařem závodní preventivní péče. Proto i veškerá školení první pomoci pro zaměstnavatele musí organizovat výhradně lékař závodní preventivní péče. To má svoji logiku. Lékař závodní preventivní péče zabezpečuje totiž podle § 18a zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů ve spolupráci se zaměstnavatelem prevenci včetně ochrany zdraví zaměstnanců před nemocemi z povolání a jinými poškozeními zdraví z práce a prevenci úrazů.

To vše vychází z evropské směrnice 89/391/EHS o zavádění opatření pro zlepšení BOZP, která stanoví že úkoly v prevenci rizik má u zaměstnavatele zajišťovat odborně způsobilá osoba v prevenci rizik, lékař závodní preventivní péče a zástupci zaměstnanců, protože pouze tyto osoby znají konkrétní podmínky konkrétního pracoviště. Školit první pomoc bez znalosti podmínek konkrétního pracoviště a tedy bez znalosti možných zranění na pracovišti je proto nemožné. Z toho důvodu ani pracovněprávní předpisy nepředpokládají do budoucna, že školení první pomoci by mohla provádět nějaká akreditovaná osoba.
Doporučuji vám zaměřit vaši pozornost týkající se školení a kurzů např. na organizace Českého červeného kříže apod.

Autor článku: 

Komentáře

Pochopitelně, že řešení

10.03.2010 - 16:16 Tomáš Neugebauer
Pochopitelně, že řešení existuje, neboť zaměstnavatel je povinen pouze: "zajistit ve spolupráci se zařízením poskytujícím závodní preventivní péči jejich vyškolení". To zcela pochopitelně neznamená, že školení může provést pouze lékař poskytující závodní preventivní péči. Lékař závodní preventivní péče se musí odborně podílet na zajištění tohoto školení, nikoliv na jeho provedení. Znamená to, že je pro zaměstnavatele garantem, že osoba provádějící školení je k tomu fundovaná. Lékař závodní preventivní péče je pro zaměsntavatele odborným poradcem, obdobně jako odborně způsobilá osoba v prevci rizik. Tzn., že mu může toto školení provést, avšak neznamená to, že zaměsntavatel jej může mít pouze od něj. V praxi to znamená, že pokud lékař závodní preventivní péče doporučí, aby školení provedla příslušná zdravotnická škola, je ustanovení zákoníku práce dodrženo. Tedy zdravotnická škola by neměla své služby nabízet jednotlivým zaměstnavatelům, ale lékařům, kteří poskytují závodní preventivní péči. Je to trochu složitejší, avšak plně v souladu se zákoníkem práce. Může však kontaktovat i přímo zaměstnavatele. Ten by si měl od lékaře, který mu poskytuje závodní preventivní péči vyžádat jeho odborné stanovisko k nabídce. To však není pro zaměsntavatele závazné, neboť, stejně jako u osoby odborně způsobilé, jím zaměsntavatel není vázán, neboť jen on je odpovědný za zajištění BOZP, tedy jen on má právo rozhodnout jakým způsobem zajistí naplnění povinnosti zákoníku práce. Odpověď pí JUDr. Dandové je tedy opět nepřesná, tedy nikoliv chybná, avšak neodpovídající současnému pojetí BOZP.

Re:

10.03.2010 - 19:14 Norbert Chalupa
Rád bych, kdyby se k tomuto ještě jednou JUDr. Dandová vrátila, poněvadž si myslím, že je to záležitost právního výkladu uvedeného požadavku zákoníku práce, ačkoliv si také myslím, že pod pojmem ,, spolupráce ,, si můžeme představit cokoliv. Z praxe mohu konstatovat, že uvedená školení provádějí ve firmách nejen ČČK, zdravotnické školy, ale i jiné firmy, které si založily živnost tohoto charakteru. Žádný kontrolní orgán SOD se nepouští do problematiky tohoto školení (alespoň dle mé praxe), respektive problematiky odbornosti školitele, pokud je to ČČK, zdravotnická škola a jiná zdravotnická zařízení, či zdravotníci. Samozřejmě, že nejde jen o školení k poskytování první pomoci, ale o způsob organizace poskytování první pomoci, evakuace atd. Je to problém složitější s nutnou znalostí místních podmínek a vyskytujících se rizik. Může na toto JUDr. Dandová ještě jednou reagovat? Děkuji.

Vyjádření JUDr. Dandové do

15.03.2010 - 10:47 Kateřina Hrubá
Vyjádření JUDr. Dandové do diskuze: na vyzvání p.kolegy Chalupy se opětovně vracím několika poznámkami k otázce, zda může zdravotnická škola pořádat školení pro zaměstnance. Já vím, že praxe, pokud se týká zdravotních školení, je velice různorodá. Je nejednotná, protože neexistuje zákon o zdravotnických specifických službách, který by konečně konstituoval pracovnělékařskou péči ve smyslu Úmluvy MOP č. 161 o závodních zdravotních službách, 1985, kterou naše republika ratifikovala již v roce 1988. Ustanovení § 35 a zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, které stanoví, že "Zařízení závodní preventivní péče provádějí odbornou poradní činnost v otázkách ochrany a podpory zdraví a sociální pohody zaměstnanců, pravidelně kontrolují pracoviště podniků, zjišťují vlivy práce a pracovních podmínek na člověka při práci, vykonávají preventivní lékařské prohlídky zaměstnanců, zajišťují poskytnutí první pomoci zaměstnancům, spolupracují s příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví a podílejí se na výcviku a výchově v oblasti ochrany a podpory zdraví.". I když právník i v tomto ustanovení najde povinnost zařízení závodní preventivní péče podílet se na výcviku v oblasti ochrany zdraví, což jinými slovy je školení hygieny práce. Podle článku 5 Úmluvy č. 161 platí, že "Aniž by tím byla dotčena odpovědnost jednotlivých zaměstnavatelů za zdraví a bezpečnost pracovníků, které zaměstnávají, a s náležitým přihlédnutím k tomu, že je třeba, aby pracovníci spolupracovali při ochraně zdraví a bezpečnosti při práci, závodní zdravotní služby mají zajišťovat ty z dále uvedených úkolů, které jsou přiměřené a vhodné z hlediska nebezpečí při práci v podniku: a) stanovit a vyhodnocovat nebezpečí, která ohrožují zdraví na pracovišti; b) dohlížet na činitele v pracovním prostředí a pracovní zvyklosti, které mohou ovlivňovat zdraví pracovníků, včetně hygienických zařízení, závodních jídelen a ubytoven, pokud tato zařízení obstarává zaměstnavatel; c) poskytovat poradenství o plánování a organizování práce, včetně uspořádání pracovišť, o výběru, údržbě a stavu strojů a jiného zařízení a o látkách, jichž se užívá při práci; d) účastnit se na vypracování programů zlepšování pracovní praxe a zkoušek a vyhodnocování nových zařízení ze zdravotního hlediska; e) poskytovat poradenství o zdraví, bezpečnosti a hygieně při práci a ergonomii a individuálních a hromadných ochranných pomůckách; f) dohlížet na zdraví pracovníků v souvislosti s prací; g) podporovat přizpůsobování práce pracovníkům; h) účastnit se na opatřeních pracovní rehabilitace; i) spolupracovat při poskytování informací, výcviku a výchovy v oblasti zdraví a hygieny při práci a ergonomie; j) organizovat první pomoc a ošetření v případě nouze; k) účastnit se na rozboru pracovní úrazovosti a nemocí z povolání."

Vyjádření JUDr. Dandové - část II.

15.03.2010 - 10:48 Kateřina Hrubá
To vše samozřejmě zatím nemáme do právního řádu transponované, byť podle Ústavy Úmluva má přednost před zákonem. Ale já vycházím ještě z názoru, že ustanovení § 102 odst. 6 ZP o tom, že "Zaměstnavatel přijímá opatření pro případ zdolávání mimořádných událostí, jako jsou havárie, požáry a povodně, jiná vážná nebezpečí a evakuace zaměstnanců včetně pokynů k zastavení práce a k okamžitému opuštění pracoviště a odchodu do bezpečí a že při poskytování první pomoci spolupracuje se zařízením poskytujícím závodní preventivní péči. Zaměstnavatel je povinen zajistit a určit podle druhu činnosti a velikosti pracoviště potřebný počet zaměstnanců, kteří organizují poskytnutí první pomoci, zajišťují přivolání zejména zdravotnické záchranné služby, Hasičského záchranného sboru České republiky a Policie České republiky a organizují evakuaci zaměstnanců. Zaměstnavatel zajistí ve spolupráci se zařízením poskytujícím závodní preventivní péči jejich vyškolení a vybavení v rozsahu odpovídajícím rizikům vyskytujícím se na pracovišti." je obsaženo v zákoníku práce a zákoník práce je svou podstatnou liberální právní úpravou. Zákoník práce je vybudován na zásadě "co není zakázáno je dovoleno". Proto dávám přednost tomu, aby se zaměstnavatel dohodl na spolupráci se zařízením závodní preventivní péče na tom, jaké všechny služby mu bude na základě smlouvy poskytovat. To není otázka jen školení, ale třeba i odběru krve v případě podezření na požití alkoholu. Na školeních slýchám od kolegů z praxe nářky na to, že lékaři se zaměstnavatelem a s osobami odborně způsobilými v prevenci rizik nedostatečně spolupracují a že pod závodní preventivní péčí si představují výhradně vstupní a periodické lékařské prohlídky. To je ovšem málo a je to špatně, zaměstnavatel uzavírá s lékařem nebo zdravotnickým zařízením obchodním smlouvu a záleží jen na nich dvou, jak si vymezí podmínky smlouvy a co vše zaměstnavatel bude od lékaře závodní preventivní péče za své peníze požadovat. Odmítám tvrzení, že lékař léčí a že neumí školit. Proto zastávám názor, že zaměstnavatel by neměl své peníze na BOZP vyhazovat zbytečně. Pokud má smlouvu s lékařem závodní preventivní péče (a tu od roku 2000 mít musí) pak by si s ním měl v rámci výkonu vše povinností vyjmenovaných v článku 5 Úmluvy č. 161 měl dohodnout i školení hygieny práce. Asi před deseti lety dokonce se pokoušelo MPSV vypracovat zákon o službách v oblasti prevence BOZP a ten zákon vycházel ze spolupráce osoby odborně způsobilé v prevenci rizik, lékaře závodní preventivní péče a zástupce zaměstnanců v oblasti BOZP a i tam se předpokládalo, že lékař závodní preventivní péče bude pro zaměstnavatele zajišťovat hygienické školení stejně jako v oblasti BOZP to zajišťuje osoba odborně způsobilá v prevenci rizik. Z této mé filozofie tedy vzešla ona odpověď na dotaz ohledně pořádání školení zdravotní školou pro zaměstnavatele.

Re: Vyjádření JUDr. Dandové - část II.

15.03.2010 - 15:53 Norbert Chalupa
Děkuji za odpověď. Vaše úvaha má opodstatnění, přesto si myslím, že názor p. Neugebauera není nesprávný. Ještě jednou děkuji.

Poskytování první pomoci.

16.03.2010 - 15:57 František Parák
Velice se přimlouvám za to, aby v tak vážné záležitosti jako je poskytování první pomoci byla každá iniciativa ze strany odborníků, tedy nejen lékařů ale i učitelů s odbornou aprobací a dobrovolných instruktorů ČSČK podporována a nebyli odmítáni s odkazem na literu zákona. Nejde totiž vůbec jen o poskytování první pomoci na pracovišti. Zaměstnanci jsou též řidiči a většinou se podle mých zkušeností dostanou do situace, kdy se jim jejich znalosti hodí, mimo běžné pracoviště. Navíc se domnívám, že obecná znalost život zachraňujících úkonů by měla být stejně jako znalost dopravních předpisů samozřejmá.

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1

Sociální sítě VÚBP

facebook linkedin instagram buzzsprout twitter youtubepinterest

Kde nás najdete

X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail