Může si organizace zřídit vlastní ordinaci závodního lékaře?

<OL> <LI>Zřizovatelem ordinace praktického lékaře, který poskytuje služby PLP&nbsp;může být obecně kdokoliv, kdo splní předepsané podmínky. Pro tuto péči není podmínkou smluvní vztah se zdravotními pojišťovnami, pokud nebude požadována úhrada nákladů na PLP ze systému zdravotního pojištění podle §35 zákona 48/1997 Sb. Bude ale platit, že lékařskou praxi lze provozovat POUZE ve zdravotnickém zařízení - ne tedy v ošetřovně, kanceláři, nebo na chodbě.</LI> <LI>Lékař v ordinaci PLP zajišťuje obvykle pouze lékařské prventivní prolhídky, jak jsou&nbsp;vyžadovány v rozsahu § 103 zákona 262/2006 Sb. To ale logicky ještě není zajištěním závodní prventivní péče ve smyslu zákona 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu. Proto by měl být tazatel upozorněn na navazující povinnosti. Tedy např.&nbsp;kdo bude dělat další související služby v rozsahu čl. 5 úmluvy č. 161</LI> <LI>Pokud budeme akceptovat obsah čl. 10 úmluvy č. 161 ILO (145/1988 Sb.), kterým je určeno, že poskytovatelé "závodních zdravotních služeb" nesmí být závislí na managementu zaměstnavatele, tak pracovně-právní vztah praktického lékaře konajícího prohlídky v rozsahu PLP (pracovně-lékařské péče) k zaměstnavateli posuzovaných osob je to buď schizoidní (pro lékaře) nebo diskriminační (pro některé posuzované zaměstnance). </LI> <LI>Zářným příkladem pro rozvoj podobných úvah je firma "Škoda auto" doporučuji navštívit jednak podnikové zařízení ZPP, jednak se zeptat zaměstnanců jak se vyrovnali se "svobodnou volbou lékaře (kurativního) a jak si svobodně vybrali zdravotní pojišťovnu,&nbsp; jak jsou průběžně vyhodnocovány a zpracovávány nově vzniklé případy nepřítomnosti v práci ze zdravotních důvodů (viz čl. 15 úmluvy 161), atd., atd.</LI></OL> <P>&nbsp;</P>